Srovnání: Vyhláška, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, 2/2006 Sb., znění od 1. 9. 2013 a od 1. 9. 2017
změněno 19, vloženo 2
Znění od 1. 9. 2013 Znění od 1. 9. 2017
§ 2 Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 2 Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování (K § 26 odst. 4 zákona) (1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny. (2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k a) požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů, b) didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části učiva, c) specifikaci mimořádně nadaných žáků a studentů, d) charakteru osvojovaných vědomostí, dovedností a postojů, e) požadavkům na prostorové zabezpečení výuky1) a materiální zabezpečení výuky, stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem, f) efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického. (3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.Nové znění
§ 2 Pravidla pro dělení a spojování tříd a studijních skupin při vyučování (K § 26 odst. 4 zákona) (1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny. (2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k a) požadavkům na bezpečnost a ochranu zdraví žáků a studentů, b) didaktické a metodické náročnosti předmětu nebo jiné ucelené části učiva, c) specifikaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, mimořádně nadaných žáků a studentů, d) charakteru osvojovaných vědomostí, dovedností a postojů, e) požadavkům na prostorové zabezpečení výuky1) a materiální zabezpečení výuky, stanovené rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem, f) efektivitě vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického. (3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.§ 4a Individuální vzdělávací plán
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 4a Individuální vzdělávací plán (K §Nové znění
§ 4a Individuální vzdělávací plán (K § 19 písm. i) zákona) (1) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu a vyjádření žáka nebo studenta. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka nebo studenta. (2) Individuální vzdělávací plán obsahuje a) vzdělávací cíle, b) metody a způsoby vzdělávání, c) podmínky pro vzdělávání (časový rozpis a materiálně-technické zabezpečení), d) vyčlenění pedagogických pracovníků pro konzultace, e) způsoby a lhůty ověřování získaných znalostí, schopností a dovedností. (3) V případě žáka se speciálními vzdělávacími potřebami stanovuje další náležitosti individuálního vzdělávacího plánu vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných21). (4) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo studenta. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy a žákem nebo studentem se stává součástí dokumentace žáka nebo studenta. V případě individuálního vzdělávacího plánu nezletilého žáka se vyžaduje též podpis zákonného zástupce nezletilého žáka ve školní matrice.§ 6 Školní prázdniny
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 6 Školní prázdniny (K § 24 odst. 5 zákona) (1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny. (2) Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek stanoví pro každý školní rok ředitel školy. (3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem. (4) Pololetní prázdniny trvají jeden den a připadají na pátek v době od 29. ledna do 4. února. (5) Jarní prázdniny trvají jeden týden v období měsíce ledna až března. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku. (6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtekNové znění
§ 6 Školní prázdniny (K § 24 odst. 5 zákona) (1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny. (2) Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek stanoví pro každý školní rok ředitel školy. (3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem. (4) Pololetní prázdniny trvají jeden den a připadají na pátek v době od 29. ledna do 4. února. (5) Jarní prázdniny trvají jeden týden v období měsíce ledna až března. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku. (6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek předcházející Velkému pátku. (7) Hlavní prázdniny trvají od skončení druhého pololetí školního vyučování do zahájení prvního pololetí v novém školním roce.§ 11 Doklady k přihlášce ke vzdělávání
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 11 Doklady k přihlášce ke vzdělávání (K § 64 zákona) (1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen „přihláška“) obsahuje následující doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky, b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky, c) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia3), d) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou4), e) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, f) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, g) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení5) v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání. (2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, které určí ředitel školy, například doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných profesních kvalifikacích5a) nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole. (3) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku. (4) Vysvědčení osvědčující získání základního vzdělání nebo splnění povinné školní docházky předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání; pokud není vydáno v době podání přihlášky, učiní tak nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy. (5) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy.Nové znění
§ 11 Doklady k přihlášce ke vzdělávání (K § 64 zákona) (1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen „přihláška“) obsahuje následující doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak a) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku, nebo z odpovídajících ročníků základní školy i po splnění povinné školní docházky, b) vysvědčení z posledních dvou ročníků, ve kterých uchazeč ukončil nebo ukončí základní vzdělávání, pokud uchazeč získal nebo získá základní vzdělání před splněním povinné školní docházky, c) doklady o získání středního vzdělání s výučním listem, pokud se uchazeč hlásí do nástavbového studia3), d) doklad o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, pokud se uchazeč hlásí do zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou4), e) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání, f) doklad o splnění povinné školní docházky v případě uchazeče, který ukončil nebo ukončí povinnou školní docházku v zahraniční škole, vydaný zahraniční školou, g) osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení vydaného zahraniční školou nebo rozhodnutí o uznání platnosti zahraničního vysvědčení5) v případě, že se pro přijetí vyžaduje získání příslušného stupně vzdělání, h) doporučení školského poradenského zařízení obsahující podpůrná opatření pro nezbytné úpravy přijímacího řízení, jde-li o uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami. (2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, které určí ředitel školy, například doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných profesních kvalifikacích5a) nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole. (3) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku. (4) Vysvědčení osvědčující získání základního vzdělání nebo splnění povinné školní docházky předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání; pokud není vydáno v době podání přihlášky, učiní tak nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy. (5) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy.§ 12 Postup při podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
změněno, dříve § 12 Postup a termíny podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 12 PostupNové znění
§ 12 Postup při podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení (K § 64 zákona) Uchazeč, který podává pro první kolo přijímacího řízení dvě přihlášky, uvede na obou přihláškách školy, obory vzdělání, popřípadě zaměření školního vzdělávacího programu v tomtéž pořadí.§ 13 Pozvánka k přijímací zkoušce a náhradní termín
změněno, dříve § 13 Vyhlášení prvního kola přijímacího řízení a náhradního termínu
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 13Nové znění
§ 13 Pozvánka k přijímací zkoušce a náhradní termín (K § 64 zákona) (1) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním a pro náhradní termín nejpozději 7 dnů před jeho konáním. (2) Pozvánka k vykonání přijímací zkoušky obsahuje zejména obor vzdělání, předpokládaný počet přijímaných uchazečů, kritéria přijímacího řízení, místo a čas konání přijímací zkoušky, obsah a formu přijímací zkoušky, seznam povolených pomůcek. (3) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání tak, aby zkouška proběhla nejpozději do 1 měsíce od původního termínu konání přijímací zkoušky. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v náhradním termínu zašle ředitel školy nejpozději 7 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole.§ 13a Školní přijímací zkouška
vloženo
vloženo 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Nové znění
§ 13a Školní přijímací zkouška (K § 64 zákona) (1) Rozhodne-li ředitel školy o konání školní přijímací zkoušky, stanoví termín a místo konání, její formu, zkušební předměty a obsah a rozsah učiva, který nesmí přesáhnout vzdělávací obsah Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. (2) Termíny konání školní přijímací zkoušky se nesmí časově překrývat s termíny jednotné zkoušky.§ 14 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 14 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy zveřejní naNové znění
§ 14 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení v přijímacím řízení a b) kritéria přijímacího řízení. (2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením. (3) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.§ 15 Odvolání v přijímacím řízení
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 15 Odvolání v přijímacím řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy určí a zveřejní bez zbytečného odkladu po prvním kole přijímacího řízení naNové znění
§ 15 Odvolání v přijímacím řízení (K § 64 zákona) (1) Ředitel školy určí a zveřejní bez zbytečného odkladu po prvním kole přijímacího řízení na veřejně přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup počet volných míst pro odvolací řízení. (2) Ředitel školy postoupí ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.§ 15a Zápisový lístek
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 15a Zápisový lístek (K § 64 zákona) Pro náležitosti zápisového lístku se použijí obdobně ustanovení vyhláškyNové znění
§ 15a Zápisový lístek (K § 64 zákona) Pro náležitosti zápisového lístku se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání5b).§ 16a Další pravidla řízení o přijetí ke střednímu vzdělávání
vloženo
vloženo 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Nové znění
§ 16a Další pravidla řízení o přijetí ke střednímu vzdělávání (K § 64 zákona) Pro předávání údajů z přihlášek a předávání údajů ze záznamových archů Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, způsob nakládání se zkušební dokumentací, průběh jednotné zkoušky a bezpečnostní pravidla jednotné zkoušky se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání5b).§ 18 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 18 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (K § 71 zákona) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním řádu8) zahrnují a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání, b) kritéria stupňů prospěchu, c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, d) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, e) průběh a způsob hodnocení v denní,Nové znění
§ 18 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků (K § 71 zákona) Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním řádu8) zahrnují a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání, b) kritéria stupňů prospěchu, c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, d) průběh a způsob hodnocení vzdělávání v nástavbovém studiu a ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou, e) průběh a způsob hodnocení v denní, dálkové a kombinované formě vzdělávání.§ 23 Odborná praxe
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 23 Odborná praxe (K § 71 a 103 zákona) (1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve školách nebo na pracovištích osobNové znění
§ 23 Odborná praxe (K § 71 a 103 zákona) (1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. (2) Odbornou praxi žáků vyučuje učitel odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů. (3) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu nebo akreditovaném vzdělávacím programu.§ 26 Výchovná opatření
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 26 Výchovná opatření (K § 31 odst. 1 zákona) (1) Ředitel školy můžeNové znění
§ 26 Výchovná opatření (K § 31 odst. 1 zákona) (1) Ředitel školy může žákovi nebo studentovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může žákovi nebo studentovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci. (3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit kázeňské opatření a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele nebo c) důtku ředitele školy. (4) Uložení důtky žákovi nebo studentovi podle odstavce 3 písm. b) oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy. (5) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo studentovi. (6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamenává do dokumentace školy13).§ 27 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 27 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání (K § 94 odst. 1 a k § 103 zákona) (1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro první kolo přijímacího řízení řediteli školy nejpozději do 31. května kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání. (2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. června. (3) Poslední kolo přijímacího řízení se koná nejpozději doNové znění
§ 27 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání (K § 94 odst. 1 a k § 103 zákona) (1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro první kolo přijímacího řízení řediteli školy nejpozději do 31. května kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání. (2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. června. (3) Poslední kolo přijímacího řízení se koná nejpozději do posledního pracovního dne měsíce října. (4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů. (5) Uchazeči, který se ze závažných důvodů k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za závažné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se koná nejpozději do posledního pracovního dne měsíce října. (6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů. (7) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria přijímacího řízení, b) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení přijímacího řízení, c) přehled přijatých a nepřijatých uchazečů. (8) Ředitel školy stanoví počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Ředitel školy postoupí ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.§ 30 Formy hodnocení
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 30 Formy hodnocení (K § 103 zákona) (1) Každý vyučující zveřejní před zahájením výukyNové znění
§ 30 Formy hodnocení (K § 103 zákona) (1) Každý vyučující zveřejní před zahájením výuky obsahovou náplň jím vyučovaného předmětu nebo modulu nebo jiné ucelené části učiva, který obsahuje vždy a) stručnou charakteristiku vyučovaného předmětu nebo modulu nebo jiné ucelené části učiva, b) požadavky kladené na studenty v průběhu období a u zkoušky, jakož i podmínky stanovené pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, c) seznam literatury ke studiu. (2) Hodnocení se provádí formou a) průběžného hodnocení, b) zápočtu, c) klasifikovaného zápočtu, d) zkoušky. (3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a klasifikovaném zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje. (4) Zápočet uděluje vyučující za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje vzdělávací program předmětu nebo modulu nebo jiné ucelené části učiva. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, ke kterému se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. (5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu. (6) Zkouškami se prověřují vědomosti, dovednosti a postoje studenta a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. (7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou. (8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami a) 1 – výborně, b) 2 – velmi dobře, c) 3 – dobře, d) 4 – nevyhověl/a. (9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů. (10) Výsledek zápočtu, klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis. (11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek stanovených vzdělávacím programem v dostatečném počtu a časovém předstihu. (12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů.§ 31 Komisionální přezkoušení
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 31 Komisionální přezkoušení (K § 103 zákona) (1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student písemně požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svých studijních výsledků. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program. (2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dnů před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné. (3) Komisi jmenuje ředitel školy. (4) Komise je tříčlenná; předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu, případně jiné ucelené části učiva. (5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta. (6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program. (7) Student se může ze závažných důvodů z komisionální zkoušky omluvit nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví náhradní termín zkoušky. Z náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou. (8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. (9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky vychází z akreditovaného vzdělávacího programu. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou. (10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.Nové znění
§ 31 Komisionální přezkoušení (K § 103 zákona) (1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student písemně požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svých studijních výsledků. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program. (2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dnů před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné. (3) Komisi jmenuje ředitel školy. (4) Komise je tříčlenná; předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo modulu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu nebo modulu, případně jiné ucelené části učiva. (5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta. (6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program. (7) Student se může ze závažných důvodů z komisionální zkoušky omluvit nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví náhradní termín zkoušky. Z náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou. (8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. (9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky vychází z akreditovaného vzdělávacího programu. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou. (10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.§ 34 Hodnocení absolutoria
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 34 Hodnocení absolutoria (K § 103 zákona) (1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami a) 1 – výborně, b) 2 – velmi dobře, c) 3 – dobře, d) 4 – nevyhověl/a. (2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. (3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 – velmi dobře a průměrný prospěch studenta při absolutoriu není horší než 1,50, b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 – dobře, c) neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 – nevyhověl. (4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v poslední den, ve kterém konal student absolutorium.Nové znění
§ 34 Hodnocení absolutoria (K § 103 zákona) (1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami a) 1 – výborně, b) 2 – velmi dobře, c) 3 – dobře, d) 4 – nevyhověl/a. (2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů nebo modulů nebo jiných ucelených částí učiva, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. (3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni a) prospěl s vyznamenáním, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 2 – velmi dobře a průměrný prospěch studenta při absolutoriu není horší než 1,50, b) prospěl, jestliže student není hodnocen z žádné zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známkou horší než 3 – dobře, c) neprospěl, jestliže student má v hodnocení z některé zkoušky nebo obhajoby absolventské práce známku prospěchu 4 – nevyhověl. (4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v poslední den, ve kterém konal student absolutorium.§ 35 Výše úplaty
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 35 Výše úplaty (K § 123 odst. 5 zákona) (1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) za školní rok se u vzdělávacího programu stanovuje ve výši 3 000 Kč. (2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1. (3) Student, který je příslušníkem Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace a je mu uděleno služební volno při studiu13a), nebo je zaměstnancem zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, a má uzavřenu kvalifikační dohodu13b), je od úplaty osvobozen.Nové znění
§ 35 Výše úplaty (K § 123 odst. 5 zákona) (1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) za školní rok se u vzdělávacího programu stanovuje ve výši 3 000 Kč. (2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1. (3) Student, který je příslušníkem Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace a je mu uděleno služební volno při studiu13a), nebo je zaměstnancem zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, a má uzavřenu kvalifikační dohodu13b), je od úplaty osvobozen.§ 35a Jednotlivá zkouška
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 35a Jednotlivá zkouška (K § 113a odst. 2 zákona) (1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů nebo ucelených částí studia určených ředitelem školy. (2) K jednotlivé zkoušce se žadatel přihlašuje v termínech stanovených ředitelem školy. Součástí písemné přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získaném vzdělání. (3) Jednotlivá zkouška se koná v termínech stanovených ředitelem školy. (4) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky nebo zkouška absolutoria. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 17 a hodnocení zkoušky, která odpovídá zkoušce absolutoria, se provádí způsobem podle § 34. (5) Ředitel školy, ve které žadatel jednotlivou zkoušku konal, vystaví žadateli osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení žadatele v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně.Nové znění
§ 35a Jednotlivá zkouška (K § 113a odst. 2 zákona) (1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů nebo modulů nebo ucelených částí studia určených ředitelem školy. (2) K jednotlivé zkoušce se žadatel přihlašuje v termínech stanovených ředitelem školy. Součástí písemné přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získaném vzdělání. (3) Jednotlivá zkouška se koná v termínech stanovených ředitelem školy. (4) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky nebo zkouška absolutoria. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 17 a hodnocení zkoušky, která odpovídá zkoušce absolutoria, se provádí způsobem podle § 34. (5) Ředitel školy, ve které žadatel jednotlivou zkoušku konal, vystaví žadateli osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení žadatele v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně.§ 42 Organizace ubytovacího zařízení
změněno
změněno 1. 9. 2017 zákonem 238/2017 Sb.
Předchozí znění
§ 42 Organizace ubytovacího zařízení (K § 122 odst. 5 zákona) (1) ŽáciNové znění
§ 42 Organizace ubytovacího zařízení (K § 122 odst. 5 zákona) (1) Žáci jsou v ubytovacím zařízení zařazováni do skupin. Každou skupinu vede vychovatel. (2) Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví, popřípadě i podle věku.