Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd

Smluvní strany budou rozvíjet a prohlubovat vzájemnou spolupráci ve všech oblastech zdravotnictví a lékařských věd zaměřenou na neustálé zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva obou zemí.

Smluvní strany si budou vyměňovat zkušenosti z uplatňování zdravotnické politiky se zřetelem na perspektivní směry rozvoje socialistického zdravotnictví.

Smluvní strany zaměří svoje společné úsilí na řešení zejména těchto nejdůležitějších úkolů zdravotnictví a zdravotnického výzkumu obou zemí:

1. – zdokonalování organizace a řízení zdravotnictví a lékařských věd, zabezpečení rychlého uplatňování vědeckých poznatků do zdravotnické praxe, přičemž budou vycházet z dlouhodobých plánů a předpovědí rozvoje národního hospodářství a z poznatků světové vědy a praxe;
2. – zvyšování účinnosti státního zdravotnického dozoru na základě výměny zkušeností při zabezpečování zdravotnické a hygienicko-epidemiologické péče o obyvatelstvo obou zemí;
3. – další rozvoj a zdokonalování základní a specializované léčebně preventivní péče;
4. – zdokonalování přípravy a specializace zdravotnických pracovníků, racionální a účinné využívání kádrových a materiálně technických zdrojů, které poskytuje socialistická společnost na ochranu zdraví obyvatelstva;
5. – uskutečňování vědeckých klinických výzkumů v oblasti nových léčebných prostředků a popřípadě i v oblasti zdravotnické techniky;
6. – další zdokonalování výroby léčebných prostředků a popřípadě i výrobků zdravotnické techniky s cílem co nejlepšího uspokojování potřeb orgánů zdravotnictví obou zemí.

1. Smluvní strany budou v rámci této dohody uskutečňovat spolupráci:
   1. – vzájemnými konzultacemi s cílem koordinace plánů rozvoje zdravotnictví a lékařských věd, jakož i výměnou plánů vědeckých lékařských výzkumů;
   2. – pozváním vědeckých pracovníků a pracovníků praxe, učitelů vyučujících na vysokých školách, farmaceutických školách a středních zdravotnických školách za účelem konzultací a výměny zkušeností, a na mezinárodní a národní vědecké akce;
   3. – rozvíjením a prohlubováním přímých styků a spolupráce mezi vědeckovýzkumnými a studijními ústavy a mezi vedoucími zdravotnických zařízení a redakčními radami zdravotnických časopisů;
   4. – výměnou vědeckotechnických a lékařských informací včetně výsledků společných vědeckých výzkumů, vydáváním monografií, učebních pomůcek, sborníků, článků a jiných publikací;
   5. – vypracováním a uskutečňováním společných programů zaměřených na řešení nejdůležitějších úkolů zdravotnictví na základě široké specializace a kooperace vědeckých výzkumů, které jsou předmětem zájmu obou smluvních stran, jakož i uskutečňováním dalších účinných forem dvoustranné a vícestranné spolupráce;
   6. – výměnou stipendistů a odborníků pro studium zkušeností a zvýšení kvalifikace a specializace se zvláštním zřetelem na přípravu mladých odborníků.

Příslušné orgány smluvních stran se budou vzájemně urychleně informovat o karanténních opatřeních a důležitých infekčních onemocněních, které vzniknou na území jedné ze smluvních stran a mohou mít vliv na území druhé smluvní strany. Smluvní strany si budou vyměňovat informace o poznatcích v oblasti prevence, diagnostiky a při léčení těchto infekčních onemocnění. V případě potřeby budou taktéž koordinovat společné akce na jejich odstranění.

Při uskutečňování dvoustranné spolupráce zúčastněné strany berou v úvahu mnohostrannou vědeckotechnickou spolupráci v rámci Stálé komise Rady vzájemné hospodářské pomoci pro spolupráci v oblasti zdravotnictví.

Smluvní strany budou koordinovat svůj postup a spolupracovat v rámci Světové zdravotnické organizace a zaměří svoje úsilí zejména na řešení otázek, které budou přispívat ke zvýšení efektivnosti činnosti Světové zdravotnické organizace. Smluvní strany budou koordinovat svůj postup a spolupracovat v rámci dalších mezinárodních zdravotnických organizací nevládní povahy, a ve vztahu k třetím stranám.

Každá smluvní strana zabezpečí bezplatnou kvalifikovanou lékařskou péči včetně potřebných léků a stravování po dobu hospitalizace občanům druhé smluvní strany, kteří se dočasně nacházejí na jejím území v případě náhlého onemocnění vyžadujícího ambulantní nebo ústavní péči.

Každá smluvní strana poskytne v případě možnosti místa v léčebně preventivních zařízeních a v sanatorních zařízeních nemocným občanům druhé smluvní strany po projednání mezi ministerstvy zdravotnictví obou zemí.

Poskytování léčebně preventivní péče se bude uskutečňovat v souladu s Úmluvou o spolupráci na úseku sociální politiky mezi Československou republikou a Maďarskou lidovou republikou ze dne 30. ledna 1959.

Tuto dohodu budou uskutečňovat ministerstva zdravotnictví zemí smluvních stran. Za tím účelem budou periodicky dohodnuty prováděcí plány, které budou obsahovat konkrétní akce včetně finančních podmínek.

Koordinace a kontrola plnění této dohody je úkolem Smíšené československo-maďarské zdravotnické komise.

Činnost této komise se řídí Statutem, který je uveden v příloze Dohody a tvoří její neoddělitelnou součást.

Dnem vstupu v platnost této dohody končí platnost Úmluvy mezi vládou Československé republiky a vládou Maďarské lidové republiky o zdravotnické spolupráci podepsané v Budapešti dne 28. dubna 1955.

Tato dohoda podléhá schválení podle právních předpisů zemí smluvních stran a vstoupí v platnost dnem výměny nót o tomto schválení.

Tato dohoda se uzavírá na období 10 let. Dohoda se bude mlčky prodlužovat vždy na dalších 5 let, pokud jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně šest měsíců před uplynutím příslušného období její platnosti své přání Dohodu vypovědět.

1. Smíšená československo-maďarská komise (dále jen „Komise“) vykonává zejména tuto činnost:
   1. a) hodnotí vzájemné vztahy v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy a posuzuje možnosti jejich dalšího rozvoje, jakož i účinnost vykonávané spolupráce,
   2. b) vypracovává návrhy prováděcích plánů spolupráce a pravidelně sleduje a hodnotí jejich plnění,
   3. c) navrhuje vytváření nových forem spolupráce, které přispívají k zabezpečování nejvyšší účinnosti spolupráce,
   4. d) zabezpečuje vzájemné pravidelné poskytování informací o aktuálních otázkách zdravotnické politiky obou států, jakož i o ostatních otázkách zajímajících obě strany,
   5. e) napomáhá rozvoji přímé spolupráce mezi příslušnými orgány, organizacemi a institucemi vykonávajícími spolupráci podle platné Dohody mezi vládami obou států o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd, jakož i rozvoji pracovních styků mezi osobami zabezpečujícími tuto spolupráci,
   6. f) koordinuje vykonávání nejvýznamnějších akcí podle pětiletých plánů spolupráce,
   7. g) zabývá se podle potřeby otázkami mnohostranné spolupráce států socialistického společenství a napomáhá koordinaci vzájemné spolupráce v rámci příslušných mezinárodních vládních i nevládních organizací, na sjezdech, konferencích, symposiích, jakož i na jiných mezinárodních akcích.

Komise se skládá z československé a maďarské části. Jména osob zastávajících funkci předsedy, místopředsedy a tajemníka každé z obou částí si smluvní strany oznámí diplomatickou cestou. Ostatní členy částí v počtu nejvíce 3 mohou obě strany určovat ad hoc.

Komise se schází zpravidla jednou za dva roky, a to střídavě na území obou států.

Komise se může sejít k mimořádnému zasedání po předcházejícím souhlasu předsedů obou částí.

Zasedání Komise řídí předseda té části, na jejímž území se zasedání koná.

Komise jedná na základě předem schváleného programu. Tento program se určuje na předcházejícím zasedání Komise.

Předsedové obou částí se mohou dohodnout písemně o změně programu zasedání Komise nejpozději dva měsíce před datem konání, s výjimkou naléhavých záležitostí, jejichž projednání se může dohodnout i jiným způsobem.

Na posuzování odborných otázek vyplývajících z programu Komise mohou být v případě nevyhnutelnosti na její zasedání přizváni příslušní odborníci.

Podkladové materiály k programu zasedání Komise, na jejichž zpracování se Komise dohodla, si předsedové částí zašlou nejpozději 6 týdnů před zasedáním Komise.

Připomínky, případně zvláštní stanoviska k zaslaným materiálům je nutné zaslat nejpozději dva týdny před zasedáním Komise.

Plnění organizačních úkolů spojených s přípravou a průběhem zasedání Komise zabezpečuje strana, na jejímž území se zasedání koná.

Náklady spojené se zasedáním Komise hradí strana, na jejímž území se zasedání koná.

Vysílající strana hradí cestovní náklady své delegace na místo zasedání Komise, jako i náklady spojené s jejím pobytem.

Jednacím jazykem Komise je čeština nebo slovenština a maďarština.

Protokoly o zasedání Komise se vyhotovují v jazyku českém nebo slovenském a maďarském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Komise přijímá na svých zasedáních doporučení a závěry schválené oběma částmi, zformulované v protokolu, který podepisují předsedové obou částí.

Návrhy prováděcích plánů spolupráce, které vypracuje Komise, budou podléhat schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy každé z obou smluvních stran a vstoupí v platnost dnem výměny nót o tomto schválení.

Komise na svém příštím zasedání kontroluje provádění přijatých doporučení a závěrů.