Zákon o ochraně ovzduší, 201/2012 Sb., účinné od 1. 1. 2020

Předchozí stránka

Příloha č. 5

k zákonu č. 201/2012 Sb.

Obsah programu zlepšování kvality ovzduší

a) Základní informace
1. - vymezení a typ zóny, popis regionu, příslušné klimatické a topografické údaje a další údaje, např. hustota zástavby a lokace měst (včetně mapy),
2. - popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření (mapa, geografické souřadnice),
3. - informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu,
4. - odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km²) a velikosti exponované skupiny obyvatelstva,
5. - odpovědné orgány, jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu.

b) Analýza situace
1. - úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech, aktuální úrovně znečištění a odhad vývoje úrovně znečištění ovzduší,
2. - celkové množství emisí v oblasti (t/rok),
3. - výčet významných zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením,
4. - informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí.

c) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší
1. - opatření přijatá před zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně a hodnocení účinnosti těchto opatření,
2. - rámcový časový plán provádění nově navrhovaných opatření,
3. - seznam a popis nově navrhovaných opatření, zejména emisní stropy a lhůty k jejich dosažení pro vymezená území kraje; v rámci těchto vymezených území se emisní stropy stanoví pro vybranou skupinu stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a pro silniční dopravu,
4. - identifikace stacionárních zdrojů, které mají významný příspěvek k překročení imisního limitu, u kterých bude krajský úřad postupovat podle § 13 odst. 1,
5. - odhad plánovaného přínosu ke snížení úrovně znečištění vyjádřený prostřednictvím vhodných indikátorů a předpokládaná doba potřebná k dosažení imisních limitů.

d) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací.

Příloha č. 6

k zákonu č. 201/2012 Sb.

Smogové situace a podmínky jejich vzniku a ukončení

1. Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀
Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 250 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý hodnotě jeho koncentrace o velikosti 200 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM₁₀ jejich hodnotě koncentrace o velikosti 100 μg.m^-3 za dobu průměrování dvanácti hodin.
1. Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě, není-li stanoveno jinak, reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km² překročila
  1. a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 μg.m^-3 ve třech po sobě následujících hodinách,
  2. b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 μg.m^-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo
  3. c) hodnota dvanáctihodinového klouzavého průměru hodinové koncentrace částic PM₁₀ hodnotu 100 μg.m^-3, a to alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km², nebo na dvou měřicích lokalitách, pokud jsou pro úroveň znečištění v oblasti reprezentativní právě dvě měřicí lokality,
1. a zároveň se na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace během následujících 24 hodin nepředpokládá pokles koncentrace pod informativní prahovou hodnotu.
2. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

2. Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM₁₀
Regulační prahová hodnota pro oxid siřičitý odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 500 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny, pro oxid dusičitý hodnotě jeho koncentrace o velikosti 400 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny a pro částice PM₁₀ jejich hodnotě koncentrace o velikosti 150 μg.m^-3 za dobu průměrování dvanácti hodin.
Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km², nebo na dvou měřicích lokalitách, pokud jsou pro oblast reprezentativní právě dvě měřicí lokality, překročila
1. a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 μg.m^-3 ve třech po sobě následujících hodinách,
2. b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 μg.m^-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo
3. c) hodnota dvanáctihodinového klouzavého průměru hodinové koncentrace částic PM₁₀ hodnotu 150 μg.m^-3,
1. a zároveň se na základě vyhodnocení předpovědi meteorologických podmínek a imisní situace během následujících 24 hodin nepředpokládá pokles koncentrace pod regulační prahovou hodnotu.
2. V případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km² překročila
  1. a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 μg.m^-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo
  2. b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 μg.m^-3 ve třech po sobě následujících hodinách
1. se veřejnost o této skutečnosti informuje obdobně jako při překročení informativní prahové hodnoty.
2. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

3. Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon
Informativní prahová hodnota pro troposférický ozon odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 180 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny.
Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km² překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 μg.m^-3.
Varovná prahová hodnota pro troposférický ozon odpovídá hodnotě jeho koncentrace o velikosti 240 μg.m^-3 za dobu průměrování jedné hodiny.
Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km² překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 μg.m^-3.

4. Ukončení smogové situace a odvolání regulace nebo varování
Smogová situace je ukončená a regulace nebo varování se odvolá, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km² není naměřená koncentrace znečišťujících látek vyšší než příslušná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není v průběhu následujících 24 hodin očekáváno opětovné překročení informativní, regulační nebo varovné prahové hodnoty.
Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je v průběhu následujících 24 hodin téměř vyloučeno opětovné překročení informativní, regulační nebo varovné prahové hodnoty.

Příloha č. 7

k zákonu č. 201/2012 Sb.

Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu

Žádost o povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) obsahuje

1.1. Jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo žadatele, podpis osoby k tomu oprávněné v souladu s výpisem z obchodního rejstříku, popřípadě pověřené k jednání na základě plné moci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu také jméno fyzické osoby autorizované pro dohled nad tepelným zpracováním odpadu.
1.2. Údaje o dosavadních rozhodnutích příslušných správních orgánů podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, které souvisí s předmětem žádosti a soupis všech stacionárních zdrojů provozovaných žadatelem v dané provozovně⁴), včetně specifikace všech komínů nebo výduchů.
1.3. Projektovou dokumentaci, kterou je žadatel povinen předložit v rámci stavebního nebo jiného řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména
1. a) údaje o přesném umístění stavby, investorovi a zpracovateli projektu,
2. b) technickou zprávu,
3. c) podrobný technický popis technického a technologického řešení stacionárních zdrojů a procesů, které zde budou probíhat (zejména přesná označení názvem a typem, názvy a adresy výrobců a jejich technické parametry, specifikace hořáků použitých spalovacích stacionárních zdrojů, jejich typy, výrobce, parametry),
4. d) technické parametry, především kapacita stacionárního zdroje,
5. e) hmotnostní toky jednotlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacionárního zdroje (zejména paliv a odpadů) a způsob dalšího nakládání s nimi.

1.4. Specifikaci všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mohou způsobovat pachový vjem. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.
1.5. Informace o zjišťování úrovně znečišťování ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro kontinuální i jednorázová měření emisí znečišťujících látek a jejich hmotnostního toku.
1.6. U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu způsob stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce, vyhodnocení možnosti kombinované výroby elektřiny a tepla a způsob využití vyrobeného tepla.
1.7. Návrh provozního řádu, v případě že se jedná o stacionární zdroj, který má povinnost zpracovat provozní řád.
1.8. Návrh zvláštních podmínek provozu při překročení regulační prahové hodnoty, pokud se jedná o provoz stacionárního zdroje podle § 10 odst. 3.

Příloha č. 8

k zákonu č. 201/2012 Sb.

Výjimky z omezení provozu v nízkoemisních zónách

Omezení provozu v nízkoemisních zónách se nevztahuje na

a) zvláštní vozidla²⁹),
b) vozidla integrovaného záchranného systému,
c) vozidla k řešení mimořádné události³⁰) nebo v souvislosti s řešením krizové situace³¹), včetně zásobování postižených míst, svozu dřeva po živelní pohromě, jízd speciálních vozidel pro odstranění následků škod (lesní stroje, stavební stroje),
d) vozidla přepravující osoby zdravotně postižené, označená podle příslušných předpisů,
e) vojenská vozidla Armády České republiky a NATO,
f) historická vozidla a vozidla zapsaná v registru silničních vozidel, pro která je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost,
g) vozidla k provádění činností bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení, energetických zařízení soustav zásobování tepelnou energií a vodárenských zařízení,
h) vozidla držitele poštovní licence určená k přepravě poštovních zásilek,
i) vozidla k přepravě komunálního odpadu,
j) vozidla určená k odstranění závad vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektrických sítí, rozvodů soustav zásobování tepelnou energií, sítí veřejných elektronických komunikací a dalších inženýrských sítí ve veřejném zájmu,
k) vozidla zajišťující veřejnou linkovou dopravu³²),
l) silniční motorová vozidla určená k přepravě tuhých, tekutých a plynných paliv pro zajištění provozu nemocnic, sociálních ústavů a školských zařízení.

Příloha č. 9

k zákonu č. 201/2012 Sb.

Sazby poplatků za znečišťování a koeficienty úrovně emisí

1. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t)

Příloha č. 9 Sazby poplatků za znečišťování a koeficienty úrovně emisí
	2013 až 2016	2017	2018	2019	2020	2021 a dále
TZL	4 200	6 300	8 400	10 500	12 600	14 700
SO₂	1 350	2 100	2 800	3 500	4 200	4 900
NO_x	1 100	1 700	2 200	2 800	3 300	3 900
VOC	2 700	4 200	5 600	7 000	8 400	9 800

2. Koeficienty úrovně emisí podle dosahovaných emisních koncentrací v celém poplatkovém období vyjádřených v procentech horní hranice úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami nebo v případě, že nejlepší dostupné techniky nejsou specifikovány, v procentech specifického emisního limitu

Příloha č. 9 Sazby poplatků za znečišťování a koeficienty úrovně emisí
50 - 60 % > 60 - 70 % > 70 - 80 % > 80 - 90 % > 90 %
0,2 0,4 0,6 0,8 1

Příloha č. 9 Sazby poplatků za znečišťování a koeficienty úrovně emisí
50 - 60 %	> 60 - 70 %	> 70 - 80 %	> 80 - 90 %	> 90 %
0,2	0,4	0,6	0,8	1

Příloha č. 10

k zákonu č. 201/2012 Sb.

Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším pro účely uvádění výrobků na trh

Část I.

1. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, které se použijí do 31. prosince 2017

Příloha č. 10 Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším pro účely uvádění výrobků na trh
Dodávka paliva	Palivo	Jmenovitý tepelný příkon (kW)	Mezní hodnoty emisí¹)
			CO	TOC^2),3)	TZL
			mg.m^-3
Ruční	Biologické	≤65	5 000	150	150
		>65 až 187	2 500	100	150
		>187 až 300	1 200	100	150
	Fosilní	≤65	5 000	150	125
		>65 až 187	2 500	100	125
		>187 až 300	1 200	100	125
Samočinná	Biologické	≤65	3 000	100	150
		>65 až 187	2 500	80	150
		>187 až 300	1 200	80	150
	Fosilní	≤65	3 000	100	125
		>65 až 187	2 500	80	125
		> 187 až 300	1 200	80	125

¹⁾ Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %; pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti, se hodnoty vztahují k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %.
²⁾ TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jako celkový uhlík.
³⁾ Nevztahuje se na sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti.

2. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na kapalná nebo plynná paliva o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, které se použijí do 31. prosince 2017

Příloha č. 10 Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším pro účely uvádění výrobků na trh
Palivo	Druh spalovacího zdroje	Mezní hodnoty emisí¹⁾
		NO_x	CO
		mg.m^-3
Kapalné	kotle	130	100
Plynné	kotle	120	100
	pístové spalovací motory	500	650
	plynové turbíny	350	100

¹⁾ Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,1 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 3 % v případě kotlů, 5 % v případě pístových spalovacích motorů a 15 % v případě plynových turbín.

Část II.

1. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, které se použijí od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019

Příloha č. 10 Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším pro účely uvádění výrobků na trh
Dodávka paliva	Palivo	Jmenovitý tepelný příkon (kW)	Mezní hodnoty emisí¹⁾
			CO	TOC³⁾^,⁴⁾	TZL
			mg.m^-3
Ruční	Biologické/ fosilní	≤ 300	1 200²)	50	75
Samočinná	Biologické/ fosilní	≤ 300	1 000	30	60

¹⁾ Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %; pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti, se hodnoty vztahují k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %.
²⁾ Pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti platí mezní hodnota emisí 1 500 mg.m^-3.
³⁾ TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jako celkový uhlík.
⁴⁾ Nevztahuje se na sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti a na zdroje, u nichž ztráty do okolí tohoto zdroje činí více než 6 % celkového tepelného výkonu.

Příloha č. 10 Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším pro účely uvádění výrobků na trh
Palivo	Druh spalovacího zdroje	Mezní hodnoty emisí^1),²⁾
		NO_x	CO
		mg.m^-3
Kapalné	kotle	130	80
Plynné	kotle	65	80
	pístové spalovací motory	500	650
	plynové turbíny	350	100

¹⁾ Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 3 %.
²⁾ Od 1. ledna 2018 s výjimkou zařízení spadajících do působnosti nařízení komise (EU) 2015/1188, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel, a od 26. září 2018 s výjimkou zařízení spadajících do působnosti nařízení komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů.

Požadavky na spalovací stacionární zdroj, které se použijí od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021Část III.

Požadavky na spalovací stacionární zdroje na pevná paliva vymezené v čl. 1 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva:

1. Mezní hodnoty emisí TZL:
1. a) u topidel s otevřenou spalovací komorou nesmí překročit 50 mg.m^-3 při měření metodou A, nebo 6 g/kg (sušiny) při měření metodou B;
2. b) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 40 mg.m^-3 při měření metodou A, nebo 5 g/kg (sušiny) při měření metodou B, nebo 2,4 g/kg (sušiny) v případě biomasy či 5,0 g/kg v případě tuhých fosilních paliv při měření metodou C;
3. c) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 20 mg.m^-3 při měření metodou A, nebo 2,5 g/kg (sušiny) při měření metodou B3, nebo 1,2 g/kg (sušiny) při měření metodou C.

2. Mezní hodnoty emisí plynných organických sloučenin (TOC):
1. a) emise TOC z lokálních topidel na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou, z lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 120 mgC/m³;
2. b) emise TOC z lokálních topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 60 mgC/m³.

3. Mezní hodnoty emisí oxidu uhelnatého (CO):
1. a) u topidel s otevřenou spalovací komorou nesmí překročit 2 000 mg.m^-3;
2. b) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících tuhá paliva jiná než lisované dřevo ve formě pelet a ze sporáků nesmí překročit 1 500 mg.m^-3;
3. c) u topidel s uzavřenou spalovací komorou využívajících lisované dřevo ve formě pelet nesmí překročit 300 mg.m^-3.

4. Mezní hodnoty emisí oxidů dusíku (NOx):
1. a) u topidel na tuhá paliva s otevřenou spalovací komorou, u topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou a ze sporáků využívajících biomasu nesmí překročit 200 mg.m^-3, vyjádřeno jako NO₂;
2. b) u topidel s otevřenou spalovací komorou, z topidel na tuhá paliva s uzavřenou spalovací komorou a ze sporáků využívajících fosilní tuhá paliva nesmí překročit 300 mg.m^-3, vyjádřeno jako NO₂.

Poznámky:

Mezní hodnoty emisní se vztahují k suchým spalinám, teplotě 273 K, tlaku 101,3 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %.

Metoda A je metoda měření podle přílohy III odst. 4 písm. a) bodu i) podbodu 1 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva.

Metoda B je metoda měření podle přílohy III odst. 4 písm. a) bodu i) podbodu 2 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva.

Metoda C je metoda měření podle přílohy III odst. 4 písm. a) bodu i) podbodu 3 nařízení Komise (EU) 2015/1185, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva.

Následující stránka