zrušený předpis

Ministr:
doc. RNDr. Miko, Ph.D. v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

OBECNÉ EMISNÍ LIMITY PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A JEJICH STANOVENÉ SKUPINY

  1. I. Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené skupiny platné do 31. prosince 2014

    Obecné emisní limity uvedené v této příloze platí pro koncentrace ve vlhkém plynu při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kPa a teplotě 0°C).

    Níže uvedené prvky resp. látky nesmí, a to i v případě přítomnosti více prvků resp. látek téže skupiny, v případě překročení uvedených hmotnostních toků překročit jim stanovené hmotnostní koncentrace v odpadním plynu.

    Příloha č. 1 OBECNÉ EMISNÍ LIMITY PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A JEJICH STANOVENÉ SKUPINY
    Název znečišťující látkyHmotnostní
    tok
    (vg/h)
    Hmotnostní
    koncentrace
    (v mg/m3)
    1. Tuhé znečišťující látky
    1.1 skupina
    tuhé znečišťující látky≤ 2500200
    > 2500150
    2. Prvky a jejich sloučeniny vyjádřené jako příslušný prvek
    2.1 skupina
    rtuť; thalium; kadmium; berylium> 10,2
    2.2 skupina
    arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; šestimocný chrom> 102
    2.3 skupina
    chrom (bez šestimocného chrómu); olovo; zinek; měď; mangan; vanad; cín> 505
    3. Plynné anorganické sloučeniny
    3.1 skupina
    kyanidy> 505
    3.2 skupina
    stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen)> 102
    3.3 skupina
    kyanovodík; sulfan; silné anorganické kyseliny (kromě HCI) vyjádřené jako H+; fluor a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF; brom a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako HBr;> 10010
    3.4 skupina
    chlor a plynné anorganické sloučeniny chloru (kromě chlorkyanu) vyjádřené jako HCI> 50050
    3.5 skupina
    amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak> 50050
    3.6 skupina
    oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý> 200002500
    3.7 skupina
    oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý> 10000500
    3.8 skupina
    oxid uhelnatý> 5000800
    4. Organické sloučeniny vyjádřené jako celkový organický uhlík
    4.1. skupina
    2-naftylamin;> 10,2
    4.2. skupina
    1,2-dibromethan; buta-1,3-dien; akrylonitryl; benzen; epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin; 2-methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen)> 505
    4.3. skupina
    N-nitrosodimethylamin; 1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); toluidiny (2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin); tetrachlormethan; trichlormethan (chloroform); 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid); benzylchlorid; tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen; acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylová (kyselina propenová); ethylakrylát, methylakrylát; diethylamin; dimethylamin; methylamin; formaldehyd (methanal); kyselina mravenčí; 3-nitrotoluen; 4-nitrotoluen; pyridin; sirouhlík; 1,1,2,2-tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol (kolamin); fenol; fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderiváty toluenu); thioly (merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-nitrofenol; 4-nitrofenol; nitrokresoly; nitrosloučeniny; sulfidy (thioethery);> 10020
    4.4. skupina
    1,4-dichlorbenzen; benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); ethylbenzen; 2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien (chloropren); isopropylbenzen (kumen); methylacetát; methylmethakrylát; kyselina octová; styren; toluen; vinylacetát; xyleny (dimetylbenzeny); naftalen; 2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan> 2000100
    4.5. skupina
    dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid); butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon); butylacetát; ethylacetát; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4-methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N-methyl-2-pyrrolidon
    (N-methyl-y-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoové; alifatické a aromatické ethery, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 9 a nižším; alifatické aldehydy, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 8 a nižším; alkylalkoholy s počtem atomů uhlíku v molekule 6 a nižším; alkany s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s výjimkou methanu; alkeny, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším
    > 3000150
    4.6. skupina
    Organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC), pokud pro ně nejsou stanoveny emisní limity uvedené ve skupině 4.1. až 4.5.> 050
    5. Organické halogenované sloučeniny neuvedené v jiné skupině
    5.1 skupina
    organické sloučeniny fluoru vyjádřené jako F (s výjimkou regulovaných látek a látek ovlivňujících klimatický systém Země)> 10010
    5.2 skupina
    organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl; organické sloučeniny bromu vyjádřené jako Br> 10010
    6. Persistentní organické látky (POPs)
    6.1 skupina
    polychlorované dibenzodioxiny (PCDD); polychlorované dibenzofurany (PCDF)1)> 00,1 ng TEQ/m3
    6.2 skupina
    Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH)> 00,2 mg/m3
    6.3 skupina
    polychlorované bifenyly (PCB)2)> 00,2 mg TEQ/m3
    6.4 skupina
    hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; trichlorbenzen> 00,2 mg/m3
  2. Poznámka:
    1. 1) Výčet PCDD a PCCF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v části III
    2. 2) Výčet PCB a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v části IV
  1. II. Obecné emisní limity pro vybrané znečišťující látky a jejich stanovené skupiny platné od 1.1.2015

    Obecné emisní limity uvedené v této příloze platí pro koncentrace ve vlhkém plynu při normálních stavových podmínkách (tlaku 101,325 kPa a teplotě 0°C).

    Níže uvedené prvky resp. látky nesmí, a to i v případě přítomnosti více prvků resp. látek téže skupiny, v případě překročení uvedených hmotnostních toků překročit jim stanovené hmotnostní koncentrace v odpadním plynu.

    Příloha č. 1 OBECNÉ EMISNÍ LIMITY PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A JEJICH STANOVENÉ SKUPINY
    Název znečišťující látkyHmotnostní
    tok
    (vg/h)
    Hmotnostní
    koncentrace
    (v mg/m3)
    1. Tuhé znečišťující látky
    1.1 skupina
    tuhé znečišťující látky≤ 500150
    > 500100
    2. Prvky a jejich sloučeniny vyjádřené jako příslušný prvek
    2.1 skupina
    rtuť; thalium; kadmium; berylium> 10,2
    2.2 skupina
    arsen; kobalt; nikl; selen; tellur; šestimocný chrom> 51
    2.3 skupina
    chrom (bez šestimocného chrómu); olovo; zinek; měď; mangan; vanad; cín> 255
    3. Plynné anorganické sloučeniny
    3.1 skupina
    kyanidy a kyanovodík> 101
    3.2 skupina
    stiban; arsan; fosfan; chlorkyan; karbonyldichlorid (fosgen)> 101
    3.3 skupina
    silné anorganické kyseliny (kromě HCI) vyjádřené jako H+> 10010
    3.4 skupina
    fluor a jeho anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF> 202
    3.5 skupina
    chlor; brom a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HBr; sulfan> 505
    3.6 skupina
    plynné anorganické sloučeniny chloru (kromě chloru a chlorkyanu) vyjádřené jako HCI> 20030
    3.7 skupina
    amoniak a soli amonné vyjádřené jako amoniak> 20050
    3.8 skupina
    oxidy síry vyjádřené jako oxid siřičitý> 1800600
    3.9 skupina
    oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý> 1800500
    3.10 skupina
    oxid uhelnatý> 5000800
    4. Organické sloučeniny vyjádřené jako celkový organický uhlík
    4.1. skupina
    2-naftylamin; N-nitrosodimethylamin> 10,2
    4.2. skupina
    1,2-dibromethan; buta-1,3-dien; akrylonitryl; benzen; epichlorhydrin (1-chlor-2,3-epoxypropan); oxiran (epoxyethan); hydrazin; 2-methyloxiran (1,2-epoxypropan); vinylchlorid (chlorethen)> 505
    4.3. skupina
    1,2-dichlorethan (ethylendichlorid); toluidiny
    (2-methylanilin, 3-methylanilin a 4-methyanilin); tetrachlormethan; trichlormethan (chloroform); 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid); benzylchlorid; tetrachlorethylen; trichlorethylen; 1,2-dichlorethylen; acetaldehyd (ethanal); kyselina akrylová (kyselina propenová); ethylakrylát, methylakrylát; diethylamin; dimethylamin; methylamin; formaldehyd (methanal); kyselina mravenčí; 3-nitrotoluen; 4-nitrotoluen; pyridin; sirouhlík; 1,1,2,2-tetrachlorethan; anilin; 2-aminoethan-1-ol (kolamin); fenol; fenylhydrazin; kresoly (hydroxyderiváty toluenu); thioly (merkaptany); nitrobenzen; tetrachlorethan; 2-nitrofenol; 3-nitrofenol; 4-nitrofenol; nitrokresoly; nitrosloučeniny; sulfidy (thioethery); dichlormethan (methylenchlorid); chlorethan (ethylchlorid); 1,4-dichlorbenzen
    > 10020
    4.4. skupina
    benzaldehyd; butylaldehyd (butanal); ethylbenzen;
    2-furaldehyd (furfural); chlorbenzen; 2-chlor-butadien (chloropren); isopropylbenzen (kumen); methylacetát; methylmethakrylát; kyselina octová; styren; toluen; vinylacetát; xyleny (dimetylbenzeny); naftalen; 2-methylnaftalen; 1-methylnaftalen; 2-chlorpropan
    > 2000100
    4.5. skupina
    butan-2-on (ethylmethylketon); propan-2-on (aceton, dimethylketon); butylacetát; ethylacetát; ethan-1,2-diol (ethylenglykol); 4-hydroxy-4-methyl-pentan-2-on; bifenyl; difenylether; diisopropylether; N-methyl-2-pyrrolidon
    (N-methyl-y-butyrolaktam); 4-methylpentan-2-ol; estery kyseliny benzoové; alifatické a aromatické ethery, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 9 a nižším; alifatické aldehydy, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 8 a nižším; alkylalkoholy s počtem atomů uhlíku v molekule 6 a nižším; alkany s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším s výjimkou methanu; alkeny, jmenovitě neuvedené v jiné skupině, s počtem atomů uhlíku v molekule 11 a nižším
    > 3000150
    4.6. skupina
    Organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC), pokud pro ně nejsou stanoveny emisní limity uvedené ve skupině 4.1. až 4.5.> 050
    5. Organické halogenované sloučeniny neuvedené v jiné skupině
    5.1 skupina
    organické sloučeniny fluoru vyjádřené jako F (s výjimkou regulovaných látek a látek ovlivňujících klimatický systém Země)*> 25
    5.2 skupina
    organické sloučeniny chloru vyjádřené jako Cl; organické sloučeniny bromu vyjádřené jako Br> 10010
    6. Persistentní organické látky (POPs)
    6.1 skupina
    polychlorované dibenzodioxiny (PCDD); polychlorované dibenzofurany (PCDF)1)> 00,1 ng TEQ/m3
    6.2 skupina
    Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) > 00,2 mg/m3
    6.3 skupina
    polychlorované bifenyly (PCB)2)> 00,2 mg/m3
    6.4 skupina
    hexachlorcyklohexan; tetrachlorfenol; hexachlorbenzen; trichlorbenzen> 00,2 mg/m3
  2. Poznámka:
  3. 1) Výčet PCDD a PCCF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v části III
  4. 2) Výčet PCB a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity jsou uvedeny v části IV
  1. III. Výčet PCDD a PCDF a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity

    Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených PCDD a PCDF před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentu toxicity 2,3,7,8-TCDD:

    Příloha č. 1 OBECNÉ EMISNÍ LIMITY PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A JEJICH STANOVENÉ SKUPINY
    PCDD resp. PCDFKoeficient ekvivalentu toxicity
    2,3,7,8-tetrachlordibenzodioxin (TCDD)1
    1,2,3,7,8-pentachlordibenzodioxin (PeCDD)0,5
    1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,1
    1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,1
    1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzodioxin (HxCDD)0,1
    1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzodioxin (HpCDD)0,01
    oktachlordibenzodioxin (OCDD)0,001
    2,3,7,8-tetrachlordibenzofuran (TCDF)0,1
    2,3,4,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)0,5
    1,2,3,7,8-pentachlordibenzofuran (PeCDF)0,05
    1,2,3,4,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,1
    1,2,3,7,8,9-hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,1
    1,2,3,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,1
    2,3,4,6,7,8-hexachlordibenzofuran (HxCDF)0,1
    1,2,3,4,6,7,8-heptachlordibenzofuran (HpCDF)0,01
    1,2,3,4,7,8,9-heptachlordibenzofuran (HpCDF)0,01
    oktachlordibenzofuran (OCDF)0,001
  1. IV. Výčet polychlorovaných bifenylů a jejich koeficienty ekvivalentu toxicity
    Příloha č. 1 OBECNÉ EMISNÍ LIMITY PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY A JEJICH STANOVENÉ SKUPINY
    Kód UIPACVýčet polychlorovaných bifenylůKoeficient ekvivalentu toxicity
    773,3',4,4'-tetraCB0,0005
    1263,3',4,4',5-pentaCB0,1
    1693,3',4,4',5,5'-hexaCB0,01
    1052,3,3',4,4' -pentaCB0,0001
    1142,3,4,4',5-pentaCB0,0005
    1182,3',4,4',5-pentaCB0,0001
    1232',3,4,4',5-pentaCB0,0001
    1562,3,3',4,4',5-hexaCB0,0005
    1572,3,3',4,4',5'-hexaCB0,0005
    1672,3',4,4',5,5'-hexaCB0,00001
    1892,3,3',4,4',5,5'-heptaCB0,0001
    170- di-ortho PCB0,0001
    180- di-ortho PCB0,00001

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

EMISNÍ FAKTORY

  1. 1. Stanovení množství vypuštěné znečišťující látky se provede výpočtem podle vztahu:
    1. Ez = Ef.M
    2. kde Ef je emisní faktor a M je množství jednotek, na které je emisní faktor vztažen (vztažná veličina emisního faktoru - například hmotnost spáleného paliva, hmotnost vstupní suroviny, hmotnost produkce, počet jednotek produkce, a pod.).
  1. 2. Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv.
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Druh palivaDruh
    topeniště
    Jmenovitý
    tepelný
    výkon zdroje
    TZLSO2NOxCOOrg.
    látky*
    Jednotka
    všechna tuhá
    paliva mimo
    černé uhlí,
    koks a dřevo
    pevný rošt ≤ 0,2 MW
    0,2-5 MW
    1,0 x Ap 19,0 x Sp 2,0 1,9 45,0 8,90 kg/t
    spáleného
    paliva
    pásový rošt s pohazováním jakýkoliv 5,0 x Ap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40
    pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a
    kombinace rošt+olej, rošt + plyn
    jakýkoliv 3,5 x Ap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,40
    granulační a kombinace rošt+prášek
    prášek+plyn
    jakýkoliv 8,5 x Ap 19,0 x Sp 6,0 0,5 0,14
    výtavné jakýkoliv 5,5 x Ap 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14
    cyklónové jakýkoliv 1,5 x Ap 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14
    černé uhlí a koks pevný rošt < 5MW 1,0 x Ap 19,0 x Sp 2,0 45,0 8,90 kg/t
    spáleného
    paliva
    pásový rošt s pohazováním jakýkoliv 5,0 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,42
    pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a kombinace
    rošt+olej, rošt+plyn
    jakýkoliv 3,5 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,40
    granulační a kombinace rošt+prášek prášek+plyn jakýkoliv 8,5 x Ap 19,0 x Sp 9,0 0,5 0,14
    tavicí jakýkoliv 5,5 x Ap 19,0 x Sp 15,0 0,5 0,14
    cyklónové jakýkoliv 1,5 x Ap 19,0 x Sp 27,5 0,5 0,14
    hnědé uhlí, proplástek,
    lignit, hnědouhelné
    brikety
    pásový rošt ≤ 3 MW 1,9 x Ap 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 kg/t
    spáleného
    paliva
    > 3 MW 1,9 x Ap 19,0 x Sp 3,0 1,0 0,43
    černé uhlí tříděné
    a prachové,
    jiná tuhá paliva
    pásový rošt ≤ 3 MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 3,0 5,0 1,29 kg/t
    spáleného
    paliva
    > 3MW 1,7 x Ap 19,0 x Sp 7,5 1,0 0,43
    dřevo jakékoliv ≤ 50 kW 5,2 1,0 0,7 1,0 0,89
    > 50 ≤ 3000 kW 4,5 1,0 0,7 1,0 0,89
    > 3 MW 15,0 1,5 0,7 1,0 0,89
    těžký a střední
    topný olej
    jakékoliv ≤ 100 MW 2,91 20 x S 10,0 0,53 0,29
    > 100 MW 1,06 20 × S 13,4 0,42 0,20
    lehký topný olej jakékoliv jakýkoliv 2,13 20 x S 2,0 0,59 0,34
    motorová nafta
    a podobná paliva
    jakékoliv jakýkoliv 1,42 20 x S 2,0 0,71 0,34
    propan a butan jakékoliv ≤ 3 MW 0,45 0,02 x S (0,004) 1,8 0,46 0,09
    > 3 MW 0,42 0,02 x S (0,004) 2,8 0,37 0,04
    koksárenský plyn jakékoliv ≤ 3 MW 302 2,0 x S (9500) 1920 320 64 kg/106 m3
    spáleného
    plynu
    > 3 MW ≤ 100 MW 290 2,0 x S (9500) 3700 270 24
    generátorový plyn jakékoliv ≤ 3 MW 302 2,0 × S (6500) 1920 320 64
    >3 ≤ 100 MW 290 2,0 x S (6500) 3700 270 24
    > 100 MW 240 2,0 x S (6500) 9600 270 8
    vysokopecní plyn jakékoliv ≤ 3 MW 302 2,0 × S (150) 1920 320 -
    > 3 ≤ 100 MW 290 2,0 x S (150) 3700 270 -
    > 100 MW 240 2,0 x S (150) 9600 270 -
    zemní plyn jakékoliv < 0,2 MW 20 2,0 x S (9,6) 1300 320 64
    > 0,2 ≤ 5 MW 20 2,0 x S (9,6) 1300 320 64
    > 5 ≤ 50 MW 20 2,0 x S (9,6) 3300 270 24
    > 50 ≤ 100 MW 20 2,0 x S (9,6) 4200 270 24
    > 100 MW 20 2,0 x S (9,6) 5000 270 8
  2. Poznámky:
  3. * nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík
  4. Ap - obsah popela v původním vzorku tuhých paliv ( % hm.)

    Sp - obsah síry v původním vzorku tuhých paliv ( % hm.)

    S - obsah síry v původním vzorku paliva pro kapalná paliva ( % hm.), propan-butan (g/kg), plynná paliva (mg/m3)

  1. 3. Emisní faktory pro použití plynných paliv v plynových turbínách a pístových spalovacích motorech (kg/103. m3 )
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    SpecifikaceNOxSOxVOCTZLCO
    Plynové turbíny
    Plynové turbíny odvozené z leteckých motorů
    11
    25
    0,002.S
    0,002.S
    0,2
    7
    -
    -
    3,7
    7
    Pístové motory zážehové
    Pístové motory dvojpalivové
    60
    40
    0,002.S
    0,002.S
    30
    30
    0,05
    0,1
    15
    15
  2. Poznámka: S = obsah síry v palivu v mg/m3
  1. 4. Emisní faktory pro použití kapalných paliv v plynových turbínách a pístových spalovacích motorech (kg/t)
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    SpecifikaceNOxSOxVOCTZLCO
    Plynové turbíny
    Plynové turíny odvozené z leteckých motorů
    15
    32
    20. S
    20. S
    0,6
    6
    -
    -
    5
    9
    Pístové motory zážehové
    Pístové motory vznětové
    75
    50
    20. S
    20. S
    30
    6
    0,1
    1,0
    250
    15
  2. Poznámka: S = obsah síry v palivu v % hmotnosti
  1. 5. Emisní faktory pro koksování uhlí

    Uvedené hodnoty jsou orientační, pro výpočet poplatků jsou stanovovány emisní faktory pro jednotlivé baterie a provozní služby hutních a báňských koksoven.

    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaEf (g/t koksu)
    NOx 260
    SO2 11001)/3202)
    VOC 1000
    TZL 1000
    CO 1200
  2. Poznámky:
  3. 1) Platí při otopu odsířeným koksárenským plynem.
  4. 2) Platí při otopu směsným plynem.
  1. 6. Emisní faktory pro úpravu rud v černé metalurgii (spékací pásy)
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaEf (kg/t spečence)
    NOx 0,5
    SO2 2,0
    VOC 0,1
    TZL 2,0
    CO 50
  1. 7. Emisní faktory pro vysokopecní provozy
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaEf (kg/t surového železa)
    NOx 0,7
    SOx 0,3
    VOC 0,2
    TZL 0,21); 1,02)
    CO 8,0
  2. Poznámky:
  3. 1) Provozy bez licího pole a s odprášením licího pole.
  4. 2) Provozy bez odprášení licího pole.
  1. 8. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro ocelárny v g/t oceli
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaKyslíkové konvertoryNístějové peceElektrické obloukové pece
    NOx 50 3500 300
    SOx 1,5 2000 1,5
    VOC 30 80 170
    CO 5000 10000 2000
    TZL1),2) 120 450 150
  2. Poznámky:
  3. 1) Platí po odprášení.
  4. 2) Uvedené hodnoty jsou orientační - k dispozici jsou hodnoty emisních faktorů konkrétních agregátů.
  1. 9. Emisní faktory základních znečišťujících látek pro válcovny a slévárny
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaVálcovny (g/t vývalků)Slévárny (g/t tekutého kovu)
    Studenovětrné
    kuplovny
    Horkovětrné
    kuplovny
    NOx 2501)/ 4002) 70 350
    SO2 21001)
    28002)
    1400
    TZL 10 000
    CO 70 000
  2. Poznámky:
  3. 1) Platí pro směsný plyn.
  4. 2) Platí pro koksárenský plyn
  1. 10. Emisní faktory pro vápenky
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaEf (g/t výrobku)
    NOx 200
    SO2 0
    TZL 1500
  1. 11. Emisní faktory pro cihelny (veškerý cihlářský sortiment)
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaPalivoEf1)
    TZL LTO, TTO,
    ZP
    1,5
    20
    SO22) LTO, TTO
    ZP
    20,0.S
    2,0.S
    NOx LTO, TTO
    ZP
    10
    3300
    CO LTO, TTO
    ZP
    0,5
    270
    VOC LTO, TTO
    ZP
    0,4
    48

    Vysvětlivky:

    LTO - lehký topný olej, TTO - těžký topný olej, ZP - zemní plyn,

    S - obsah síry udaný pro LTO TTO v % hmotnosti, pro ZP v mg/m3

  2. Poznámky:
  3. 1) Emisní faktor pro LTO a TTO jsou udány v kg/t spáleného oleje, Ef pro ZPjsou udány v kg/106 m3 spáleného plynu
  4. 2) V případě použití uhelného prachu jako ostřiva je třeba přičíst emisi SO2 podle obsahu síry v použitém uhlí s použitím Ef= 19,0.Sp (Sp = obsah síry v původním vzorku paliva v % hmotnosti)
  5. Výpočet množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob:

    Množství emisí fluoru z cihlářských a keramických výrob závisí na jeho obsahu ve výchozí surovině a na vypalovací teplotě. Pro stanovení množství uvolněného fluoru ze suroviny v závislosti na vypalovací teplotě se použije vztah:

    A = (0,174.t – 145).0,97

    Kde A = podíl uvolněného fluoru v %

    t = nejvyšší teplota v °C (od 834 °C výše)

  1. 12. Emisní faktory pro výrobu keramiky a porcelánu

    Uplatní se pro

    1. a) tepelné procesy Ef stejné jako u cihelen, včetně použití výpočtu emisí fluoru,
    2. b) ostatní procesy Ef pro TZL se stanoví individuálně podle vybavení odlučovací technikou,
    3. c) emisní faktor TZL pro úpravy materiálů je 500 g/t upravené suroviny pro zařízení bez odlučovačů, v případě, že jsou instalovány se postupuje ve smyslu písmena b).
  1. 13. Emisní faktory pro výroby anorganické chemie
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Typ zdrojeZnečišťující látkaEf (g/t výrobku)
    Výroba H2SO4 - jednoduchá absorpce
    - dvojitá absorpce
    SOx 10000
    2200
    Výroba síry (Clausův proces) - bez odsíření
    - s odsířením
    SOx 50000
    10000
  1. 14. Emisní faktory pro čerpací stanice pohonných hmot
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Pohonná hmotaEf (g VOC/m3)
    Benzin 1400
    Motorová nafta 20
  1. 15. Emisní faktory pro skladování pohonných hmot
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Pohonná hmotaTyp zásobníkuEf (g VOC/t prosazení)
    Benzin
    Nafta
    Petrolej
    Ropa
    s plovoucí střechou 2000
    39,3
    45,1
    380
    Benzin automobilový
    Nafta
    s pevnou střechou 730
    200
  1. 16. Emisní faktory pro kamenolomy a zpracování kamene

    Pokud provozovatel kamenolomu nemá stanovenu hodnotu měrné výrobní emise TZL měřením a výpočtem, použijí se pro výpočet emisí TZL emisní faktory (EF) v závislosti na vlhkosti materiálu a podle způsobu odlučování prachu:

    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Technologický proces – zařízení EF v g TZL/t zpracovaného kameniva
    Suchý materiál Vlhký materiál1)
    (1,5 - 4% hm.)
    bez
    odluč.2)
    Cyklony,
    mlžení3)
    text.
    filtry 4)
    bez
    odluč.2)
    Cyklony,
    mlžení3)
    text.
    filtry 4)
    Vrtací práce 10 10 0,4 10 10 0,3
    Nakládka a vykládka rubaniny a kameniva 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1
    Linka pro úpravu kameniva:
    - primární drcení (PD) 150 34 4 10 4 2,5
    - primární třídění 140 13 3 8 3 2
    - přesypy dopravníků za PD 100 10 3 5 3 2
    - sekundární drcení 222 97 8 13 5 5
    - sekundární třídění a třídění za každým dalším stupněm drcení 210 35 4 12 4 2,5
    - přesypy dopravníků za každým dalším stupněm drcení 150 15 3 8 3 2
    - terciární a případný 4. stupeň drcení 930 205 15 56 28 10
  2. Poznámky:
  3. 1) Při stanovení emisního faktoru v závislosti na vlhkosti je vlhkost stanovena vysušením materiálu při 105° C
  4. 2) Lom bez jakéhokoliv odlučování, bez zakrytí technologických celků a dopravních cest
  5. 3) Lom s cyklony nebo mlžením (resp. jiným rovnocenným zařízením) na zakrytých technologických celcích
  6. 4) Lom se zakrytými technologickými celky a tkaninovými nebo jinými rovnocennými filtry
  7. Nezbytnou přílohou výpočtu emise prachu pro kamenolom pomocí EF je technologické schéma celého procesu těžby a úpravy kameniva, s uvedením všech opatření aplikovaných ke snižování emisí TZL u každého jednotlivého technologického procesu - zařízení (zajištění vlhkosti zpracovávaného materiálu, způsobu odlučování TZL)

  1. 17. Emisní faktory pro krematoria
    Příloha č. 2 EMISNÍ FAKTORY
    Znečišťující látkaEf (g/žeh)
    CO 300
    VOC 30
    NOx 800
    SO2 50
    TZL 350
    CL‾ 15
    F‾ 5

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE

  1. I. Přípustná tmavost kouře

    Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupeň 0 - 5). Tmavost kouře lze rovněž vyjádřit ve stupních Bacharacha (stupeň 0 - 9) nebo měřením opacity (udávané v %), která se měří v kouřovodu.

    Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je obecně dána těmito limity:

    1. a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60 % opacity.
    2. b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota, než odpovídá stupni 4 Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3 alespoň u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.
  1. II. Zjišťování tmavosti kouře

    Tmavost kouře se zjišťuje měřením metodou podle Ringelmana a Bacharacha.

    1. A. Měření tmavosti kouře metodou podle Ringelmanna
      1. 1. Metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
      2. 2. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. V každém poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém podkladě.
      3. 3. Rozlišuje se stupeň 0 až pět Ringelmannových stupňů
        1. a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80 %,
        2. b) stupeň 1 odpovídá 20 % černé barvy na bílém podkladě,
        3. c) stupeň 2 odpovídá 40 % černé barvy na bílém podkladě,
        4. d) stupeň 3 odpovídá 60 % černé barvy na bílém podkladě,
        5. e) stupeň 4 odpovídá 80 % černé barvy na bílém podkladě,
        6. f) stupeň 5 odpovídá 100 % černé barvy na bílém podkladě a slouží pro ověření optických vlastností Ringelmannovy stupnice, černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %.
      1. 4. Optické vlastnosti Ringelmannovy stupnice použité k měření musí být garantovány výrobcem.
      2. 5. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí ze vzdálenosti 150 až 400 m od pozorovaného komínu. Směr kouřové vlečky vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne, pozorování není možno provádět proti slunci ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě výstupu kouře z koruny komína se určí stupeň tmavosti kouře.
      3. 6. Při každém měření se provádí 30 odečtů v pravidelných půlminutových intervalech. Délka jednoho odečtu činí 5 sekund. Měření se vyhodnotí jako průměrná tmavost kouře ze třiceti odečtů.
    1. B. Měření tmavosti kouře metodou podle Bacharacha
      1. 1. Metoda je založena na porovnání kruhové barevné skvrny získané prosátím předepsaného množství kouřových plynů přes filtrační papír se standardními skvrnami Bacharachovy stupnice. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic.
      2. 2. Zařízení pro měření se skládá z odběrové sondy o vnitřním průměru 6 mm s odchylkou max. 0,1 mm, filtračního papíru, odsávací pumpy o zdvihovém objemu 0,163 dm3 s odchylkou max. 0,007 dm3 a Bacharachovy stupnice.
      3. 3. Zdvihový objem odsávací pumpy a optické vlastnosti Bacharachovy stupnice použité k měření musí být ověřeny.
      4. 4. Měření tmavosti kouře podle této metody se provádí odběrem kouřových plynů sondou z kouřovodu. Do zářezu v pumpě se vloží čistý filtrační papír a dotažením se zajistí těsnost spoje. Odsávací sonda se zasune do kouřovodu kolmo ke směru proudu spalin, co nejdále směrem ke středu (umístění sondy musí být takové, aby byl nasáván vzorek z hlavního proudu spalin). Deseti úplnými zdvihy pumpy se provede nasátí předepsaného vzorku spalin 1,63 dm3 s odchylkou max. 0,071 dm3. Zdvihy pumpy se provádí volně, avšak tak, aby celý vzorek byl odebrán v čase kratším než tři minuty. Po provedení odběru se uvolní a vyjme filtrační papír; vytvořená skvrna musí být kruhová o průměru 6,0 mm s odchylkou max. 0,1 mm. Tmavost skvrn se porovná s tmavostí skvrn Bacharachovy stupnice.
      5. 5. Při každém měření se provádí 3 odběry v pravidelných intervalech 5 minut. Měření se hodnotí jako tři samostatné odběry.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci

Příloha č. 4 Metody a postupy pro měření emisí, u kterých je vyžadováno osvědčení o akreditaci
ČísloNázev zkouškyMetoda stanovení
1.Stanovení rychlosti proudění a objemového tokuMěření rychlosti proudění a průřezu
2.Stanovení vlhkosti plynuKondenzační metoda
Adsorpční metoda
3.Stanovení koncentrace kyslíkuParamagnetická resonance
Elektrochemický článek (tuhý elektrolyt)
4.Stanovení hmotnostní koncentrace plynných znečišťujících látek automatizovanými
analyzátory (oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý)
Spektroskopie
Chemiluminiscence
5.Stanovení úhrnné hmotnostní koncentrace organických látek vyjádřených jako celkový
organický uhlík automatizovanými analyzátory
Plamenoionizační detekce
6.Stanovení koncentrace organických látekPlynová chromatografie
7.Stanovení hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látekGravimetrie
8.Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometriíDynamická olfaktometrie
9.Odběr vzorků pro stanovení těžkých kovůIzokinetický odběr a absorpce do kapaliny
10.Odběr vzorků pro stanovení persistentních organických látekMetoda filtračně-kondenzační
Metoda zřeďovací
Metoda s chlazenou sondou

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ A ZÁVAZNÉ STANOVISKO

  1. I. Náležitosti žádosti o povolení a závazné stanovisko u zdrojů, s výjimkou spaloven odpadu a zařízení schvalovaných pro spoluspalování odpadu

    Orgán ochrany ovzduší udělující povolení a závazné stanovisko podle zákona vyžaduje k žádosti tyto podklady:

    1. 1.1. Specifikace katastrálních území, na kterých bude investice realizována (nový zdroj), nebo je již zbudována (stávající zdroj).
    2. 1.2. Soupis všech zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných žadatelem v místě zdroje, jenž je předmětem žádosti, včetně specifikace všech komínů, výduchů nebo výpustí ze zařízení pro zachycování emisí. V případě nových zdrojů tyto údaje dle projektu. Podrobný technický popis všech zdrojů znečišťování ovzduší u zdrojů, které žadatel provozuje. Pro posouzení technologie a zařízení je nutno dodat minimálně následující údaje: přesné označení zařízení názvem a typem, název a adresu výrobce zařízení, podrobný technický popis zařízení, technické parametry zařízení.
    3. 1.3. Vlastní projekt, včetně jeho názvu a identifikačního označení, který je předmětem žádosti, pokud jde o nový zdroj. Materiály musí obsahovat mimo jiné údaje o přesném umístění stavby, investorovi, zpracovateli projektu a další projektovou dokumentaci - zejména technickou zprávu. Z materiálu musí být zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících a technické parametry - především kapacita zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií, atd.
    4. 1.4. Pokud jde o stávající zdroj, platnou výkresovou a technickou dokumentaci staveb a technologií zdrojů, provozní předpisy, technologické předpisy a reglementy, a další materiály nezbytné k tomu aby byl zřejmý podrobný technický popis celého technologického zařízení, procesů na něm probíhajících, a technické parametry - především kapacita zařízení, hmotnostní toky jednotlivých vstupních i výstupních materiálů, spotřeba energií.
    5. 1.5. Provozní řády stávajícího zdroje (zdrojů) zpracované podle § 11 odst. 2 zákona, nebo jejich návrhy v případě nových zdrojů. Dále regulační řády u stávajících zdrojů, pokud jsou ze zákona zpracovány.
    6. 1.6. Informace k plánovaným modernizacím stávajícího zdroje. Uvést kvantifikaci snížení emisí stávajícího zdroje.
    7. 1.7. Vyjádření, zda projekt investice nového zdroje nebo dokumentace stávajícího zdroje obsahuje podrobné technické řešení ochrany ovzduší. V případě nového zdroje popis dle projektu, v případě stávajícího zdroje předložit podrobný popis stávajícího technického řešení. Doklad o tom, že projekt investice (nový zdroj), nebo stav zařízení (stávající zdroj) zajišťuje odvod odpadních plynů do vnějšího ovzduší kontrolovaným způsobem, doložený informacemi o technickém řešení, počtech a výškách výduchů a komínů, instalovaných zařízeních pro zachycování látek znečišťujících ovzduší, která musí být instalována, aby bylo zajištěno splnění emisních limitů, a dále o zařízeních pro zamezení nekontrolovatelnému úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší (např. podtlakem či hermetizací). U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících technických a technologických podmínkách ve stejném rozsahu.
    8. 1.8. Informace o zajištění zjišťování emisí látek znečišťujících ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro kontinuální i jednorázová měření emisí znečišťujících látek a jejich hmotnostního toku.
    9. 1.9. Doklad o tom, zda investice (nový zdroj) nebo existující zařízení (stávající zdroj) je vedena jako nejlepší dosažitelná technika (BAT) z hlediska ochrany ovzduší a v jakém referenčním dokumentu, v případě velkých a středních zdrojů porovnání s nejlepšími známými technologiemi.
    10. 1.10. Specifikace všech znečišťujících látek nebo pachových látek, které budou při provozu investice přecházet do vnějšího ovzduší, včetně látek, které budou emitovány za přechodných stavů (najíždění, zastavování operací) nebo při náhodných jevech nebo haváriích. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.
    11. 1.11. Údaje o použití látek poškozujících ozónovou vrstvu Země specifikovaných zákonem při výstavbě nebo provozu investice (nový zdroj) nebo o skutečném použití a nakládání s těmito látkami za provozu stávajícího zařízení. Pakliže látky jsou používány, uvést úplný výčet druhů a množství těchto látek.
    12. 1.12. Údaj o ochraně okolí investice (nový zdroj) nebo stávajícího zdroje před obtěžováním zápachem. Informace, zda v důsledku provozu zařízení pachové látky vznikají, pokud ano tak s uvedením jejich specifikace a způsobu, kterým budou zachycovány.
    13. 1.13. Typy a výrobce přídavných zařízení u zdrojů, která s nimi tvoří dílčí technologické celky, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší.
    14. 1.14. Ve výše uvedených podkladech musí být mimo jiné uvedeno:
      1. a) Specifikace hořáků použitých na zařízení jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší, jejich typy, výrobce, parametry, použité palivo, certifikáty, a měřicí protokoly o stanovení emisí provedeném na těchto hořácích.
      2. b) Technický popis a parametry spalovacích zařízení procesních ohřevů, zejména údaje o objemu a složení spalin vypouštěných do ovzduší a podrobný popis teplotního režimu.
      3. c) Specifikaci spalovacích zdrojů používaných k zásobování zařízení energiemi. Jejich tepelné výkony (příkony), výrobce, názvy a typy.
      4. d) Technické popisy dalších přídavných zařízení, která jsou součástí technologického celku, pokud mají vliv na emise látek znečišťujících ovzduší (zařízení pro uložení kapalných uhlovodíků, zařízení na spalování přebytečných plynů).
      5. e) Přesnou specifikaci složení vstupních přírodních i umělých surovin, paliv, odpadů, chemických látek a přípravků, těkavých organických látek, regulovaných látek a provozních náplní s nimiž je v provozu zařízení nakládáno s uvedením závazných předpisů stanovujících požadavky na jejich vlastnosti a dokladů, které se na ně vztahují podle jiných právních předpisů. Popis způsobu zajištění jejich stabilních vlastností a jejich kontroly zejména s ohledem na možnosti vzniku nebezpečných emisí persistentních organických polutantů nebo těžkých kovů. Uvést jejich celkové a měrné spotřeby při provozu zařízení na jmenovitý a obvyklý provozní výkon. Pro těkavé organické látky doložit jejich podrobnou hmotnostní bilanci z procesů aplikujících organická rozpouštědla podle vyhlášky č. 355/2002 Sb., v platném znění.
      6. f) V případě, že je v provozu zařízení nakládáno s odpady (nevztahuje se na spalování nebo spoluspalování odpadu) a působí-li toto nakládání emise do ovzduší, pak uvést podrobný popis všech způsobů nakládání s nimi (od předání odpadu do zařízení až po konečné naložení s vlastními odpady a residui).
  1. II. Podrobnosti k obsahu žádostí o povolení a k podkladům povolení vydávaným podle § 17 odst. 1 a 2 zákona pro spalovny odpadu a zařízení schvalovaná pro spoluspalování odpadu

    Žádost obsahuje

    1. 1. Základní údaje o žadateli a charakteristiku spalovny nebo spoluspalovacího zařízení, a to
      1. a) název, jméno a příjmení statutárního zástupce žadatele, adresu sídla a jeho vztah k zařízení (projektant, výrobce, investor, budoucí provozovatel, případně zmocněná osoba a kým),
      2. b) u žádosti o povolení k uvedení do provozu nebo k pokračování provozu jméno fyzické osoby autorizované pro dohled nad provozem spalovny nebo spoluspalovacího zařízení,
      3. c) místo (lokalita) stavby zařízení,
      4. d) předpokládaný způsob využívání zařízení (např. spalovna nebezpečného odpadu, spalovna komunálního odpadu, spoluspalovací zařízení pro nebezpečný odpad),
      5. e) jmenovitá kapacita,
      6. f) předpokládané provozní využití spalovny nebo spoluspalovacího zařízení;
    1. 2. Technický popis zařízení po jeho jednotlivých částech s uvedením výrobce zařízení, roku výroby, materiálového provedení a jmenovité kapacity (rozsahu), a to zejména
      1. a) vah, zásobníků, zařízení pro úpravu odpadu před spalováním - třídění, směšování, sušení, drcení a jiné,
      2. b) spalovacích jednotek spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení po jednotlivých stupních,
      3. c) zařízení pro odvod tepla - výměníků tepla, zařízení pro maření tepla a jiné.,
      4. d) aparátů sloužících ke snižování emisí znečišťujících látek a jejich účinnosti,
      5. e) zařízení pro odvod spalin do atmosféry - komínů, havarijních komínů a jiné.,
      6. f) zařízení pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek a provozních parametrů,
      7. g) zařízení sloužících ke skladování a k úpravám odpadních technologických vod a odpadů po spálení,
      8. h) vyjádření vodoprávního úřadu k odpadním vodám z čištění odpadních plynů;
    1. 3. Technologický popis jednotlivých operací, a to
      1. a) příjmu odpadu - vážení, vzorkování, analýz odebraných vzorků, archivace a jiné.,
      2. b) skladování odpadu v zásobnících, způsobů nakládání s odpadními plyny ze zásobníků odpadu,
      3. c) úpravy odpadu před spalováním - třídění, směšováni, sušení, drcení a jiné.,
      4. d) dávkování odpadu do pecí nebo topenišť spalovny odpadu nebo spoluspalovacího zařízení, včetně způsobu stanovení hmotnostního toku odpadu, hmotnostního toku pomocných a dalších paliv, resp. zpracovávaných surovin a produktů,
      5. e) vlastního spalování - podmínky spalovacích procesů v jednotlivých stupních spalování, režimy spouštění a zastavování provozu, možné mimořádné provozní podmínky a jejich řešení,
      6. f) způsobů odstraňování popela, strusky a dalších odpadů,
      7. g) postupů čištění spalin,
      8. h) kontinuálního měření emisí jednotlivých znečišťujících látek, způsobů registrace, vyhodnocení a prezentace měření umožňujících ověření splnění stanovených emisních limitů a zpětných vazeb v řízení spalovacího procesu a procesu čištění spalin,
      9. i) měření a registrace provozních veličin a zpětných vazeb v řízení spalovacího procesu a procesu čištění spalin,
      10. j) způsobů odvodu spalin do atmosféry,
      11. k) metod kontinuálního měření emisí jednotlivých znečišťujících látek, provozních veličin a zpětných vazeb v řízení spalovacího procesu a procesu čištění spalin,
      12. l) měření znečišťujících látek jednorázovým měřením,
      13. m) stanovení kvality odpadních technologických vod před jejich úpravou i po ní,
      14. n) způsobu nakládání s odpadními vodami odsouhlaseného vodoprávním úřadem a s odpady po spálení,
      15. o) způsobu stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce;
    1. 4. Specifikaci vstupů a výstupů, a to
      1. a) spalovaného odpadu včetně uvedení kódů odpadu (zařazení odpadů do skupin, uvedení nebezpečných vlastností, složek a jejich obsahu v odpadu, které činí odpad nebezpečným, uvedení konzistence odpadu, vlhkosti, minimální a maximální výhřevnosti a hmotnostních množství jednotlivých druhů odpadu) a pomocných paliv,
      2. b) dalších paliv spalovaných s odpadem ve spoluspalovacím zařízení,
      3. c) pomocných chemických přípravků, např. aditiv, sorbentů, reakčních komponent absorpčních roztoků,
      4. d) emisí znečišťujících látek, jejich koncentrací a jejich rozptylu v atmosféře,
      5. e) odpadních vod - koncentrací a hmotnostních toků znečišťujících látek před a po jejich úpravě, vyjádření vodoprávního úřadu,
      6. f) zbytků po spálení, včetně obsahu celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce;
    1. 5. Údaje o způsobu využití tepla vzniklého při spalování nebo spoluspalování odpadu, tepelného výkonu zařízení a podílu tepla vzniklého spalováním odpadu v případě spoluspalování odpadu.

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

SEZNAM ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI

  1. 1. Identifikace provozovatele a provozovny

    Stálé údaje

    Údaje o provozovateli

    Identifikační číslo provozovatele (IČO), bylo-li přiděleno, obchodní firma, sídlo a statutární zástupce nebo jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu.

    Údaje o provozovně

    Identifikační číslo provozovny (IČP), bylo-li přiděleno, název a skladba provozovny, počet zdrojů v provozovně, adresa provozovny, kód územně technické jednotky, odpovědná osoba.

  1. 2. Údaje o technologickém provozu

    Stálé údaje

    Pořadové (příp. také evidenční) číslo každého zdroje v rámci provozovny, název zdroje dle provozního řádu nebo povolení k provozu nebo technické dokumentace, kategorie zdroje, název/označení sektoru, výrobce, rok výroby a datum uvedení do trvalého provozu, životnost, směnnost, denní, týdenní a roční rytmus, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, pořadová (příp. také evidenční) čísla komínů nebo výduchů do nichž je zdroj zaústěn a uplatněné emisní limity.

    1. a) Údaje o každém spalovacím zdroji, spalovně odpadu a procesním ohřevu bez kontaktu s technologickou látkou

      Stálé údaje

      Typ spalovacího zdroje nebo zařízení ke spalování odpadů, jmenovitý tepelný výkon a příkon, projektovaná kapacita spalovny odpadu, účinnost spalovacího zdroje podle výrobce, druh topeniště. U spalovacích zdrojů (příp. spaloven) vyrábějících elektřinu také instalovaný elektrický výkon.

      Proměnné údaje

      Provozní hodiny (rok, měsíc, den), vyrobené teplo, využití kapacity v %. U spalovacích zdrojů (příp. spaloven) vyrábějících elektřinu a dodávajících teplo také množství vyrobené elektrické energie a množství dodaného tepla.

    1. b) Údaje o každém zařízení procesních ohřevů s kontaktem spalin s technologickou látkou

      Stálé údaje

      Typ zařízení, jmenovitý tepelný výkon, druh výrobku, měrná jednotka množství výrobku, projektovaná kapacita výroby.

      Proměnné údaje

      Provozní hodiny (rok, měsíc, den), množství výrobku.

    1. c) Údaje o každém ostatním zdroji

      Stálé údaje

      Typ zařízení, název výrobku, měrná jednotka množství výrobku, projektovaná kapacita výroby.

      Proměnné údaje

      Provozní hodiny (rok, měsíc, den), množství výrobku.

  1. 3. Údaje o palivech, surovinách nebo odpadech

    Proměnné údaje

    Druh a spotřeba paliv, suroviny, spalovaného nebo spoluspalovaného odpadu (den, měsíc rok), výhřevnost paliva, nebezpečné vlastnosti odpadu,

  1. 4. Údaje o zařízení k omezování emisí

    Stálé údaje

    Evidenční číslo a druh odlučovacího zařízení, odlučovací stupeň, počet jednotek, výrobce, datum uvedení do provozu, odlučované znečišťující látky, garantovaná účinnost odlučovače.

    Proměnné údaje

    Provozní doba (pokud je odlišná od provozních hodin zdroje), provozní účinnost, objemový průtok odpadního plynu odlučovačem.

  1. 5. Údaje o komínech a emisích

    Stálé údaje

    Pořadové, případně také evidenční, číslo komínu nebo jiného výduchu, výška komínu od paty komínu a převýšení ústí komínu nebo jiného výduchu nad okolním terénem, světlost v koruně komínu, zeměpisné souřadnice, materiál a tepelně-izolační vlastnosti komínu, časový režim vypouštění emisí, vypouštěné znečišťující látky.

    Proměnné údaje

    Průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem nebo výduchem ze zařízení na odlučování emisí v místě měření emisí, v případě vypouštění emisí chladicí věží obsah vodní páry ve skutečných spalinách (vzdušině) v %, časový režim vypouštění emisí z komína, výduchu nebo výpusti a provozní hodiny komína (výduchu nebo výpusti), provozní hodiny komínu nebo jiného výduchu.

  1. 6. Údaje o měření nebo jiném způsobu zjišťování množství emisí znečišťujících látek

    Stálé údaje

    Seznam znečišťujících látek, pro které má zdroj stanoveny emisní limity nebo které měří na základě § 12 nebo pro které jsou v Příloze č. 2 stanoveny emisní faktory pro výpočet emisí a údaje, na které látky se vztahuje jednorázové a na které kontinuální měření emisí.

    Proměnné údaje

    Naměřená koncentrace znečišťující látky při referenčních podmínkách, hmotnostní tok znečišťující látky, vypočtená nebo odvozená měrná výrobní emise, emisní faktor použitý pro výpočet množství emisí, příp. jiný způsob výpočtu množství emisí, datum jednorázového měření emisí, datum ověření správnosti údajů kontinuálního měření, datum kalibrace systému kontinuálního měření, roční hmotnostní bilance těkavých organických látek u zdrojů nakládajících s těmito látkami podle jiného předpisu1).

  2. Pozn.:
  3. 1) Vyhláška č. 355/2002 Sb., v platném znění

Příloha č. 7

k vyhlášce č. 205/2009 Sb.

SEZNAM ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

  1. 1. Identifikace provozovatele a provozovny
    Příloha č. 7 SEZNAM ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
    1. Údaje o provozovateli
    Název provozovatele (obchodní firma nebo jméno a příjmení):
    Identifikační číslo (IČ)1):
    Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
    Adresa (obec, město - městská část):
    PSČ:
    2. Údaje o provozovně
    Identifikační číslo provozovny (IČP)2):
    Územně technická jednotka (ÚTJ)3):
    Název provozovny:
    Adresa (ulice, číslo popisné/orientační):
    Adresa (obec, město - městská část):
    PSČ:
    Souhrnná provozní evidence za rok:

    Vysvětlivky:

    1. 1 Identifikační číslo (IČ) bylo-li přiděleno. Fyzické osoby, nemající IČ, vyplní datum narození.
    2. 2 Identifikační číslo provozovny (IČP) - označení provozovny, ve které je provozován jeden nebo více zdrojů znečišťování ovzduší. IČP je přidělováno prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
    3. 3 Územně technickou jednotkou se rozumí jednotka, která je vymezena jako katastrální území nebo jeho část. Názvy a kódy ÚTJ jsou součástí METIS, vedeného ČSÚ, který je garantem vedení číselníku územně technických jednotek.
  1. 2. Souhrnná provozní evidence spalovacích zdrojů a spaloven odpadů
    Příloha č. 7 SEZNAM ÚDAJŮ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ
    1Pořadové číslo zdroje
    2Kategorie zdroje
    3Označení sektoru
    4Název zdroje
    5Účinnost (%)
    6Jmenovitý tepelný výkon (MWt)
    7Instalovaný elektrický výkon (MWe)
    8Jmenovitý tepelný příkon (MWt)
    9Projektovaná kapacita spalovny odpadu (t/rok)
    10Druh topeniště
    11Provozní hodiny / rok
    12Využití kapacity (%)
    13Celková výroba tepla (GJ / rok)
    14Kombinovaná výroba tepla a el. energie
    15Druh paliva nebo odpadu
    16Výhřevnost paliva (kJ/kg, kJ/m3)
    17Spotřeba paliva nebo odpadů
    18Emise (t/rok)TZL
    19SO2
    20NOx
    21CO
    22Emise dalších znečišťujících látek (t/rok)

    Vysvětlivky a návod pro vyplnění jednotlivých sloupců: