Vyhláška o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat

§ 11a

Požadavky na hospodářství, požadavky na obsah a vedení dokumentace a požadavky na chov kuřat chovaných na maso při hustotě osazení vyšší než 33 kg/m²

(1) Při chovu kuřat chovaných na maso při hustotě osazení vyšší než 33 kg/m² vlastník nebo držitel v hale vede a uchovává k případnému předložení soubornou dokumentaci s podrobným popisem produkčních systémů. Tato dokumentace zahrnuje především podrobné technické údaje o hale a jejím vybavení, zejména:

1. a) plán haly včetně rozměrů ploch, na kterých jsou chována kuřata chovaná na maso,
2. b) větrací systém a případně chladicí a tepelný systém, a to včetně jejich umístění, plán větrání s přesnými údaji o parametrech cílové kvality vzduchu, jako jsou proudění vzduchu, rychlost vzduchu a teplota,
3. c) systémy pro krmení a napájení a jejich umístění,
4. d) poplašné systémy a nouzové systémy pro případ výpadku jakéhokoli automatizovaného nebo mechanického vybavení nezbytného pro zdraví a pohodu zvířat,
5. e) druh podlahové krytiny a běžně používané stelivo.

(2) Dokumentace uvedená v odstavci 1 musí být na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat a musí být průběžně aktualizována. Zaznamenávají se zejména technické kontroly větracího systému a poplašného systému. Vlastník nebo chovatel musí neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany zvířat případné změny v dané hale, změny vybavení nebo postupů, které mohou ovlivnit pohodu kuřat chovaných na maso.

(3) Vlastník nebo chovatel, kromě požadavků stanovených v § 11, musí zajistit, aby každá hala v hospodářství byla vybavena větracím systémem a případně vytápěcím a chladicím systémem, které jsou projektovány, zkonstruovány a provozovány tak, aby

1. a) koncentrace amoniaku (NH₃) nepřekročila 20 ppm a koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) nepřekročila 3 000 ppm, přičemž měření se provádí na úrovni hlav kuřat chovaných na maso,
2. b) vnitřní teplota nepřesáhla vnější teplotu o více než 3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje 30 °C,
3. c) průměrná relativní vlhkost naměřená v hale hospodářství v průběhu 48 hodin nepřekročila 70 %, pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C.

(4) Je-li hustota osazení vyšší než 33 kg/m², v doprovodné dokumentaci k hejnu kuřat chovaných na maso odesílané na jatka spolu s příslušným hejnem se uvedou údaje o denní míře úmrtnosti a kumulativní denní míře úmrtnosti vypočítané vlastníkem nebo chovatelem a údaje o hybridu nebo plemeni kuřat. Denní mírou úmrtnosti se rozumí počet kuřat chovaných na maso, která uhynula v jedné hale ve stejný den, včetně kuřat chovaných na maso, která byla brakována z důvodu onemocnění nebo i z jiných důvodů, vydělený počtem kuřat chovaných na maso, která se v uvedený den nacházejí v hale, vynásobeno 100. Kumulativní denní mírou úmrtnosti se rozumí součet denních měr úmrtnosti.

(5) Pod dohledem úředního veterinárního lékaře se údaje uvedené v odstavci 4, jakož i počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu mrtvá, zaznamenají s uvedením hospodářství a haly v hospodářství. Věrohodnost údajů a kumulativní denní míry úmrtnosti se ověří s ohledem na počet poražených kuřat chovaných na maso a na počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu na jatka mrtvá.

(6) Úřední veterinární lékař vyhodnotí v rámci kontrol uskutečňovaných podle nařízení (ES) č. 854/2004 výsledky postmortálního vyšetření, aby zjistil další možné známky nedostatečné pohody zvířat v hospodářství nebo v hale v hospodářství původu, jako jsou například abnormální míra kontaktní dermatitidy, parazitární onemocnění a systémová onemocnění.

(7) Odpovídá-li míra úmrtnosti uvedená v odstavci 4 či výsledky postmortálního vyšetření uvedeného v odstavci 6 nedostatečné pohodě zvířat, úřední veterinární lékař oznámí příslušné údaje vlastníkovi nebo chovateli zvířat a místně příslušnému orgánu veterinární správy.

§ 11b

Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení, která překračuje hustotu 39 kg/m², a to maximálně o 3 kg/m²

(1) Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení, která překračuje hustotu 39 kg/m², a to maximálně o 3 kg/m², jsou následující:

1. a) sledování daného hospodářství prováděné příslušným orgánem ochrany zvířat během posledních 2 let neodhalilo žádné nedostatky, pokud jde o požadavky stanovené právními předpisy upravujícími ochranu a chov kuřat chovaných na maso⁶),
2. b) sledování vlastníkem nebo držitelem hospodářství se provádí za použití příruček osvědčených řídicích postupů, které obsahují pokyny k dodržení právních předpisů upravujících ochranu a chov kuřat chovaných na maso⁶),
3. c) u nejméně sedmi po sobě následujících kontrolovaných hejn v hale byla kumulativní denní úmrtnost nižší než 1 % + 0,06 % vynásobeno věkem poraženého hejna vyčísleným ve dnech.

(2) Pokud příslušný orgán ochrany zvířat neprováděl během posledních dvou let v daném hospodářství sledování, musí být provedeno alespoň jedno sledování s cílem ověřit, zda byl splněn požadavek podle odstavce 1 písmene a).

(3) Odchylně od odstavce 1 písm. c) může příslušný orgán rozhodnout o zvýšení hustoty osazení, poskytl-li vlastník či držitel dostatečné vysvětlení k výjimečné povaze vyšší kumulativní denní míry úmrtnosti nebo prokázal-li, že není v jeho možnostech ovlivnit její příčiny.

§ 11c

Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso

(1) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso organizuje střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá chovem kuřat chovaných na maso nebo sdružuje osoby, které chovají kuřata chovaná na maso (dále jen „školicí pracoviště“). Školicí pracoviště musí mít v předmětu činnosti vzdělávání a dále musí mít odborné a technické předpoklady pro zajištění teoretické výuky. Seznam školicích pracovišť zveřejňuje Ministerstvo zemědělství způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso se uskutečňuje v rozsahu 6 výukových hodin teoretické výuky. Délka výukové hodiny je 45 minut.

(3) Obsahem kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso jsou aspekty pohody a ochrany kuřat chovaných na maso, zejména

1. a) právní předpisy upravující ochranu a chov kuřat chovaných na maso⁶),
2. b) fyziologické vlastnosti, zejména potřeby krmení a pití, chování zvířat a pojem stresu,
3. c) praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso a jejich chytání, nakládání a přepravy,
4. d) rozpoznání zdravého kuřete chovaného na maso a jeho onemocnění, poskytování první pomoci kuřatům chovaným na maso,
5. e) péče o kuřata chovaná na maso v mimořádných situacích, utracení a porážka v mimořádných situacích,
6. f) preventivní opatření pro biologickou bezpečnost.

(4) Lektor v kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso musí mít a prokázat

1. a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona minimálně po dobu 3 let, nebo
2. b) minimálně 5 let praxe v chovu kuřat chovaných na maso a že se prokazatelně seznámil s metodami chovu kuřat chovaných na maso a s podmínkami jejich ochrany, nebo
3. c) vysokoškolské vzdělání zemědělského nebo veterinárního směru nebo minimálně 5 let praxe ve funkci učitele chovatelských nebo veterinárních předmětů.

(5) Na závěr kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso se k ověření získaných odborných znalostí provádí zkouška formou písemného testu. Test připravuje Ministerstvo zemědělství. Písemný test vyhodnocuje zkušební komise tak, že každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba dosažení nejméně 80 procent z celkového počtu bodů. Výsledek zkoušky se hodnotí uspěl nebo neuspěl.

(6) Hodnocení zkoušky provádí tříčlenná zkušební komise složená z lektorů a zaměstnance Ministerstva zemědělství. Předsedou zkušební komise je vždy zaměstnanec Ministerstva zemědělství.

(7) O průběhu kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso a o průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví školicí pracoviště protokol, ve kterém uvede datum a místo konání kurzu a zkoušky, jméno, popřípadě jména, a příjmení lektorů, jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise, identifikační údaje účastníků odborného kurzu a výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise a zástupce školicího pracoviště.

(8) Účastníkovi kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso, který u zkoušky uspěl, vydá Ministerstvo zemědělství osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso, které potvrzuje absolvování kurzu. Vzor osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

(9) Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso, který u zkoušky neuspěl, může požádat o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode dne neúspěšného pokusu zkoušku složit. Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso může opakovat zkoušku, aniž by před ní znovu absolvoval kurz, pouze jednou, a to nejdříve 1 měsíc po neúspěšném pokusu zkoušku složit. Opakovaná zkouška probíhá stejným způsobem jako první zkouška.

(10) Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso, který u zkoušky neuspěl a nepožádal o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že u zkoušky neuspěl, absolvuje před další zkouškou znovu kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso.

§ 12

Minimální standardy pro ochranu běžců ve farmovém chovu

(1) Minimální standardy ochrany faremně chovaných běžců, zejména druhů pštros dvouprstý (Struthio camelus), nandu pampový (Rhea americana) a emu hnědý (Dromaius novaehollandiae) stanoví následující podmínky

1. a) oplocení hospodářství je minimálně 180 cm vysoké, v rozích zaoblené, dostatečně silné a bezpečné, aby v případě nárazu nedocházelo k poranění běžců. Farma musí být zabezpečena proti vnikání větších druhů volně žijících zvířat nebo toulavých psů,
2. b) minimální velikost výběhu pro 3 dospělé pštrosy je 1000 m², na každého dalšího dospělého jedince navíc 800 m²; nejkratší strana výběhu nesmí být kratší než 10 m a minimálně jedna strana musí dosahovat délky 100 m,
3. c) minimální velikost výběhu pro 3 dospělé nandu nebo emu je 500 m², na každého dalšího dospělého jedince navíc 250 m²; nejkratší strana výběhu nesmí být kratší než 7 m a minimálně jedna strana musí dosahovat délky 70 m,
4. d) v jednom výběhu může být chována pouze jedna chovná skupina, tj. 1 chovný samec a 1 až 5 chovných samic. Zabrání se tak fyzickému kontaktu mezi jednotlivými chovnými skupinami, v některých případech je nezbytná i vizuální bariéra.

(2) Minimální výška přístřešku pro dospělé pštrosy je 3 m. Minimální šířka dveří a průchodů je 150 cm. Stěny uzavírají přístřešek ze tří stran a uzavírací systém v něm umožňuje oddělení samce. Minimální plocha pro pštrosy je 10 m² na 1 dospělý kus, pro mláďata se od vylíhnutí do 6 měsíců věku zvětšuje postupně od 0,25 m² do 2 m² na 1 kus, minimální celková plocha kotce pro tuto kategorii je 30 m².

(3) Minimální výška přístřešku pro dospělé nandu a emu je 2,5 m. Minimální šířka dveří a průchodů je 150 cm. Stěny uzavírají přístřešek ze tří stran a uzavírací systém v něm umožňuje oddělení samce. Plocha má pro nandu a emu dosahovat minimálně 5 m² na 1 dospělý kus, pro mláďata se od vylíhnutí do 6 měsíců věku zvětšuje postupně od 0,25 m² do 2 m² na 1 kus, minimální celková plocha kotce pro tuto kategorii je 20 m². Maximální počet ve skupině mladých běžců je 40 jedinců.

(4) Individuálně smí být držen pštros, nandu a emu jen po dobu nezbytnou při nemoci, poranění nebo v době agresivního chování. Při tom mu musí být umožněno vidět a slyšet ostatní ptáky v chovu.

§ 13

Minimální standardy pro ochranu kožešinových zvířat ve farmovém chovu

(1) Uspořádání, provedení a údržba zařízení pro chov kožešinových zvířat musí v souladu s druhově specifickými požadavky poskytovat dostatek prostoru pro normální lokomoční chování, upravování srsti, uléhání, odpočinek, zaujímání polohy pro spánek, neomezené natahování končetin a vstávání.

(2) Zvířata, u nichž je normální součástí života pohyb, nebo reagují na vyrušení skoky, a zvířata, která se při zkoumání okolí stavějí na zadní nohy, musí mít pro tyto pohyby dostatek místa kdekoliv s výjimkou části vyhrazené pro spánek.

(3) Zvířata musí mít možnost vidět na ostatní zvířata, a pokud je to součástí normálního chování a zvyšuje to životní pohodu jednotlivců, zkoumat své sociální prostředí a projevovat chování související s udržováním sociální struktury.

(4) Podlahy a prostory pod klecemi musí dobře odvádět vodu, aby bylo možno snadno odstraňovat výkaly a rozlitou vodu, aniž by při tom byla zvířata rušena, zneklidňována nebo zraňována. Materiály použité na podlahách musí být vhodné pro daný druh kožešinových zvířat. Používají-li se perforované podlahy, je nutné, aby byly vhodné pro daný druh, velikost, věk a hmotnost zvířat a mají tvořit pevný, rovný a stálý povrch.

(5) V chovu musí být vždy připraveno zařízení pro náležitou manipulaci s vyšetřovanými, ošetřovanými a testovanými zvířaty, zejména odchytové pomůcky a odchytové klece.

(6) Pro farmový chov norků a fretek se stanoví následující prostory klecí bez budníku

1. a) jedno dospělé zvíře plocha 2550 cm²,
2. b) jedna samice s mláďaty do odstavu 2550 cm²,
3. c) mláďata po odstavu – pro 2 ks 2550 cm²,
4. d) minimální výška klece 45 cm.

(7) Úpravy technologií pro chovy norků a fretek mají být provedeny v těchto termínech

1. a) všechny systémy chovu, v nichž je používán prostor klecí menší než 1600 cm² a výška je nižší než 35 cm, se vyřadí z užívání do 31. prosince 2004,
2. b) všechny systémy chovu, které nedosahují parametry stanovené v odstavci 6, ale u nichž je používán prostor klecí větší než 1600 cm² a výška je větší než 35 cm, se musí vyřadit z užívání do 31. prosince 2013.

(8) Pro farmový chov lišek a psíků mývalovitých se stanoví následující parametry pro prostory klecí bez budníku

1. a) jedno dospělé zvíře plocha 8000 cm²,
2. b) jedna samice s mláďaty do odstavu 20000 cm²,
3. c) mláďata po odstavu – pro 2 ks 12000 cm²,
4. d) minimální výška klece 70 cm.

(9) Pro farmový chov nutrií se stanoví následující parametry pro prostory kotců bez budníku

1. a) jedno dospělé zvíře plocha 10000 cm²,
2. b) jedna samice s mláďaty do odstavu 20000 cm²,
3. c) mláďata po odstavu – pro 2 ks 5000 cm².

(10) Pro farmový chov činčil se stanoví následující parametry pro prostory klecí bez budníku

1. a) jedno dospělé zvíře plocha 5000 cm²,
2. b) jedna samice s mláďaty do odstavu 5000 cm²,
3. c) mládě po odstavu 3330 cm²,
4. d) minimální výška klece 100 cm.

(11) Všechny technologické systémy pro farmový chov kožešinových zvířat uvedených v odstavcích 8 až 10, které nedosahují stanovené parametry, se vyřadí z užívání do 31. prosince 2013.

§ 14

Minimální standardy pro ochranu jelenovitých ve farmovém chovu

(1) Minimální standardy upravují požadavky péče v chovech jelenovitých, zejména jelena lesního (Cervus elaphus), siky (Cervus nippon) a daňka evropského (Dama dama) na farmách zaměřených na jejich hospodářské využití.

(2) Pro chov jelena lesního a daňka evropského se počítá s hustotou chovaných zvířat od 0,5 do 15 kusů na 1 ha podle přírodních podmínek a intenzity přikrmování. Plocha farmy se rozdělí podle místních podmínek do více výběhů, aby se zabezpečila péče o pastviny rotačním systémem pastvy. K rozdělení pastvin se používají pevné pletivové nebo elektrické ohradníky z několika vodičů umístěných nad sebou. Elektrické ohradníky musí být zviditelněny použitím pruhu textilie o šíři 5 až 10 cm. Nelze použít nepřerušovaný elektrický proud, použité impulsy mají mít délku maximálně 2 sekundy. Na zimní období může být vyčleněn pro zvířata zmenšený výběh.

(3) Pokud se na farmě zřizují přeháněcí uličky, mají být alespoň 5 až 6 m široké.

(4) Při zřizování kotců pro zvířata pro zimní ubytování, karanténu apod. se počítá s plochou

1. a) 2 m² pro odstavené kolouchy do 25 kg,
2. b) 2,5 m² pro kolouchy ve věku 5 až 11 měsíců – od 40 kg do 90 kg,
3. c) 3 m² a více v případě ustájení ročků a dospělých zvířat nad 75 kg.

(5) Pokud jsou mláďata umístěna do uzavřených ustájovacích prostor v zimním období, dostačuje pro kolouchy kotec o půdorysu 3 x 4 m pro 5 kusů, pro odchov daňčat kotec o půdorysu 4 x 2,5 m pro 6 kusů.

(6) Při stavbě kotců lze použít dřevěnou konstrukci, stěny kotců musí být pro jeleny alespoň 1,8 m vysoké a do výše 1 m pevné, zbývající část stěn může být z pletiva, pro daňky se doporučuje používat pevné celé stěny. Betonová podlaha v kotcích je pokrytá podestýlkou.

(7) Na každé farmě musí být dostatečný zdroj vody k napájení zvířat. Biologická potřeba vody u jelenovitých je kryta buď trvalým přístupem zvířat k napajedlům, nebo jim musí být denně podávána napájecí voda.

(8) Laktující samice musí mít zajištěn trvalý přístup k napájecí vodě.

(9) Napájecí zařízení musí být umístěna tak, aby se na minimum snížila možnost kontaminace vody výkaly nebo močí, nebo rozlévání vody, rozbahnění terénu, případně poranění zvířat.

(10) Při manipulaci se zvířaty se musí jednat klidně, při přehánění se zvířata natlačují pomalu. Psi se používají pouze tehdy, jsou-li speciálně cvičeni.

§ 15

Účinnost