(1) Vojenská cvičení jsou pravidelná, výjimečná nebo dobrovolná.
(2) Záložníci a náhradní záložníci trvale dlící v cizině se nepovolávají po dobu pobytu v cizině ke cvičení, jsou však povinni je vykonat po návratu z ciziny. Ministerstvo národní obrany může těmto osobám z důvodů hodných zvláštního zřetele prominout vykonávání všech nebo některých cvičení.
(1) Záložníci z počtu mužstva a poddůstojníků povolávají se zpravidla ke čtyřem pravidelným cvičením po čtyřech týdnech, a to ve třetím, pátém, sedmém a devátém ročníku zálohy (náhradní zálohy).
(2) Záložníci, kteří konali základní službu kratší než tři čtvrtiny základní služby, a náhradní záložníci povolávají se mimo cvičení uvedená v odstavci 1 k dalšímu pravidelnému čtyřtýdennímu cvičení, zpravidla v prvním ročníku zálohy (náhradní zálohy).
(3) Ministerstvo národní obrany může, vyžaduje-li toho výcvik nebo zajištění pohotovosti branné moci, nařídit povolání k cvičením jiného trvání a v jiných lhůtách, pokud tím úhrnná délka stanovená v odstavci 1, po případě 2 nebude překročena.
(4) Ministerstvo národní obrany může prominout konání cvičení, k nimž nebyli záložníci nebo náhradní záložníci povoláni v stanovených lhůtách.
(1) Důstojníci v záloze povolávají se zpravidla k pěti pravidelným cvičením po čtyřech týdnech, a to v druhém, čtvrtém, šestém, osmém a desátém ročníku zálohy.
(2) Ustanovení § 48, odst. 2 až 4 platí přiměřeně i o cvičeních důstojníků v záloze.
(1) Záložníky a náhradní záložníky povolává ke cvičením krajské vojenské velitelství místa narození povolávacím rozkazem. Ustanovení § 31, odst. 1, vět druhé a třetí platí obdobně; důstojníci v záloze však mají nárok na volnou jízdu 2. třídou rychlíku.
(2) Ke cvičení se povolává zpravidla na určitý den. Výjimečně lze povolat k okamžitému nastoupení cvičení. Povolává-li se na určitý den, třeba dodat povolávací rozkaz nejpozději šest týdnů před počátkem cvičení.
(3) Vyžaduje-li toho potřeba vojska, může být v mimořádných případech povolání provedeno hromadným povolávacím rozkazem uveřejněným vyhláškou nebo u jednotlivých osob telegraficky. Provádí-li se povolání vyhláškou nebo telegraficky, platí o použití železnice a autobusu Československé automobilové dopravy, národního podniku (ČSAD) ustanovení § 58, odst. 4.
(1) Osobě cvičením povinné může být na její žádost z důvodů hodných zvláštního zřetele povoleno vykonat cvičení v určitém období roku, v němž je cvičením povinna.
(2) Žádosti podle odstavce 1 třeba podat u příslušného kmenového tělesa do 31. ledna roku, v němž je dotčená osoba povinna cvičením, nejpozději však do 15 dnů po doručení povolávacího rozkazu.
(3) Důvody v žádosti uvedené musí být potvrzeny místním národním výborem místa trvalého pobytu žadatele nebo doloženy vhodnými doklady.
(4) O žádostech rozhoduje s konečnou platností kmenové těleso.
(1) Osobě cvičením povinné může být na její žádost z důvodů hodných zvláštního zřetele povolen odklad cvičení na příští rok.
(2) Zaměstnavatel může se souhlasem svého zaměstnance, který byl povolán ke cvičení, žádat za odklad tohoto cvičení, vyžaduje-li toho veřejný zájem.
(3) Žádosti podle odstavce 1 třeba podat ve lhůtách uvedených v § 51, odst. 2 u krajského vojenského velitelství místa narození, v naléhavých případech u krajského vojenského velitelství nejbližšího místu trvalého pobytu žadatele, po nastoupení cvičení u velitelství příslušného vojenského útvaru. Ustanovení § 51, odst. 3 platí obdobně. Podání žádosti za odklad cvičení nemá odkladného účinku.
(4) O žádostech rozhoduje s konečnou platností krajské vojenské velitelství, u kterého byla žádost podána.
(1) Osoba povolaná k cvičení je povinna dostavit se ve stanovenou dobu na místo uvedené v povolávacím rozkaze. Má-li se podle povolávacího rozkazu dostavit okamžitě, je povinna do 4 hodin po doručení nebo uveřejnění povolávacího rozkazu nastoupit nejkratší cestu do místa uvedeného v povolávacím rozkaze.
(2) O nastoupení cvičení platí, není-li stanoveno jinak, obdobně ustanovení o nastoupení základní (náhradní) služby.
(3) Osoby nastupující cvičení jsou povinny předložit vojenský průkaz, povolávací rozkaz, po případě určovací lístek (§ 58, odst. 2).
(1) Ze cvičení se předčasně propustí osoby,
(2) Osoby uvedené v odstavci 1, jakož i osoby, které z jakýchkoli důvodů cvičení nenastoupily, jsou povinny cvičení vykonat v příštím období, po případě v příštím roce. Doba, po kterou konaly cvičení, započítá se jim do úhrnné délky cvičení; došlo-li k propuštění podle odstavce 1 v poslední třetině cvičení, zbytek cvičení se promine. Osobám, které se staly neschopnými za cvičení pro vadu nebo chorobu způsobenou nebo zhoršenou vykonáváním cvičení, promine se vždy celý zbytek cvičení.
(3) Doba, kterou osoby povolané na cvičení strávily v nemocnici nebo na ošetřovně pro nemoc nebo k zjištění vady (choroby), nepočítá se do doby cvičení, bylo-li prokázáno, že vada (choroba) byla předstírána nebo způsobena úmyslně.
(4) Nemohla-li osoba cvičení dokončit proto, že vypukla epidemie nebo že byla vyhlášena mimořádná opatření, pokládá se cvičení za vykonané.
(5) Přesahuje-li vykonaná mimořádná nebo zvláštní služba šest měsíců, může ji ministerstvo národní obrany započíst jako jedno nebo dvě cvičení.
(6) O propuštění záložníků a náhradních záložníků po skončení cvičení platí obdobně ustanovení § 42.
Je-li to v zájmu služebním, může velitel kmenového tělesa povolit záložníkům a náhradním záložníkům na jejich žádost, aby vykonali jedno nebo několik dobrovolných cvičení. Dobrovolná cvičení se nezapočítávají do úhrnné doby pravidelných cvičení.
Zavádějí-li se nové bojové prostředky nebo vyžadují-li toho důvody výcvikové, může ministerstvo národní obrany povolat vojenské osoby ve výslužbě ke cvičení na dobu nezbytné potřeby, jež nesmí přesahovat 8 týdnů.
(1) Povolání k mimořádné službě se provádí buď hromadnými nebo jednotlivými povolávacími rozkazy. Hromadný povolávací rozkaz se uveřejňuje vyhláškou.
(2) Jsou-li nařízena jakákoli mimořádná opatření, jsou povinny nastoupit základní (náhradní) službu všechny osoby propuštěné na trvalou dovolenou, vyjma osoby propuštěné pro neschopnost.
(1) Nebude-li v povolávacím rozkaze stanoveno jinak, jsou osoby povolané k mimořádné službě povinny do 4 hodin po jeho doručení nebo uveřejnění nastoupit nejkratší cestu přímo do nástupních stanic vyznačených v jejich vojenských průkazech. Osoby neschopné k cestě musí tuto neschopnost prokázat způsobem uvedeným v § 32, odst. 1.
(2) Osoby, kterým bylo uloženo nastoupit mimořádnou službu v určitý den nebo na určitém místě lístkem, který jim byl již předem dodán (určovací lístek), jsou povinny nastoupit mimořádnou službu podle obsahu lístku.
(3) Osoby povolané k mimořádné službě nastoupí ji u vojenského útvaru, který je vyznačen v jejich vojenských průkazech, určovacích lístcích nebo povolávacích rozkazech. Není-li někomu známo, kde má mimořádnou službu nastoupit, nebo má-li někdo pochybnost, zda se na něho vztahuje vyhláška, je povinen se přihlásit se všemi svými vojenskými doklady u krajského vojenského velitelství nejbližšího místu jeho pobytu.
(4) Povolávací rozkaz, vojenský průkaz nebo určovací lístek opravňuje osoby povolané k mimořádné službě k volné jízdě železnicí nebo autobusem Československé automobilové dopravy, národního podniku (ČSAD). Osobám, které nemají žádný z uvedených vojenských dokladů a musí použít železnice nebo autobusu Československé automobilové dopravy, národního podniku (ČSAD) k nastoupení mimořádné služby, nahradí se cestovné po jejím nastoupení. Náklady spojené s touto volnou jízdou jdou na vrub státu (vojenské správy).
(1) O nastoupení mimořádné služby platí, není-li stanoveno jinak, obdobně ustanovení o nastoupení základní služby. Lékařské prohlídce se však podrobí jen osoby, které o to požádají.
(2) Z mimořádné služby se propouští buď jednotlivě, jde-li o zproštění nebo o propuštění pro neschopnost, nebo hromadně. Jinak platí o propuštění obdobně ustanovení § 42.
(1) Mimořádné služby lze zprostit
(2) Zprostit mimořádné služby lze buď předem nebo teprve za mimořádných opatření, na určitou nebo neurčitou dobu.
(1) Nejde-li o zproštění předem povolené, nabývá zproštění účinnosti dnem, kdy dotčená osoba byla o něm uvědoměna.
(2) Platnost povoleného zproštění zaniká:
(3) Zaměstnavatelé, kteří žádali o zproštění svých zaměstnanců, jsou povinni sledovat, zda důvody, pro které bylo zproštění povoleno, trvají. Mají-li za to, že další zproštění není odůvodněno, jsou povinni oznámit to orgánu vojenské správy, který o zproštění rozhodl, a zároveň též přímo krajskému vojenskému velitelství místa narození zproštěné osoby.
(1) O žádostech o zproštění rozhoduje s konečnou platností:
(2) O rozhodnutí zpraví orgán uvedený v odstavci 1 zaměstnavatele; osobu, která byla zproštěna, v případech, kdy sama podala žádost. Zaměstnavatel uvědomí zproštěné osoby. Průkaz o zproštění se však vydá až po vyhlášení mimořádných opatření.
(1) Nejde-li o veřejné zaměstnance nebo o zaměstnance podniků důležitých pro obranu státu, slyší orgán uvedený v § 62, odst. 1 před rozhodnutím o zproštění příslušnou zprošťovací komisi (odstavce 2 a 3).
(2) Zprošťovací komise se zřizují u krajských a okresních národních výborů. Skládají se ze zástupců těchto národních výborů a ze zástupců příslušné složky jednotné odborové organisace, po případě Jednotného svazu zemědělců. Podrobné předpisy o složení zprošťovacích komisí vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s příslušnými ministerstvy po slyšení jednotné odborové organisace, po případě Jednotného svazu zemědělců.
(3) Místně příslušná je zprošťovací komise zřízená u okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo zaměstnavatele nebo je provozována činnost, jež je důvodem zproštění. Zasahuje-li činnost do obvodů několika okresů, je příslušná zprošťovací komise zřízená u krajského národního výboru.
(1) Nelze-li o žádosti o zproštění, podané za mimořádných opatření, rozhodnout do doby, do níž má osoba, o jejíž zproštění se žádá, nastoupit mimořádnou službu, může jí být ve výjimečných případech povoleno zatímní zproštění.
(2) Zatímní zproštění povoluje orgán, který rozhoduje o žádosti o zproštění. Osobám, jimž bylo povoleno zatímní zproštění, se o tom vydá průkaz.
(3) Těhotné ženy a matky, které pečují o děti do 14 let, jsou zproštěny mimořádné služby, jsou však povinny předložit odvodní komisi nebo krajskému vojenskému velitelství místa trvalého pobytu vysvědčení úředního lékaře o těhotenství nebo potvrzení místního národního výboru o tom, že pečují o dítě mladší než 14 let.
Zjistí-li krajské vojenské velitelství, že byla odvedena osoba, aniž pro to byl dán právní podklad, nařídí propuštění dotčené osoby z vojska.
(1) Záložníci a náhradní záložníci se propustí z vojska dnem 31. prosince roku, v němž dovrší 60. rok, jestliže nepožádali o prodloužení služební povinnosti podle odstavce 2.
(2) Vojenským osobám, které splnily brannou povinnost, může být na jejich žádost služební povinnost prodloužena. Žádost třeba podat do 30. listopadu roku, v němž dovrší 60 let, u krajského vojenského velitelství místa narození a připojit k ní vojenský průkaz.
(3) Byla-li služební povinnost takto prodloužena, mohou být uvedené osoby propuštěny z vojska jen dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž prohlásily, že chtějí být propuštěny. Prohlášení s připojeným vojenským průkazem zasílají krajskému vojenskému velitelství místa narození.
(1) Neschopnost vojenských osob k vojenské činné službě se zjišťuje přezkumným řízením, které provádějí přezkumné komise podle předpisů vydaných ministerstvem národní obrany.
(2) Vojenské osoby neschopné k vojenské činné službě se z vojska propustí. Toto ustanovení se nevztahuje na
(1) Osobními úkony pro potřeby branné moci (dále jen „osobní úkony“) se rozumí každá tělesná nebo duševní činnost, která se požaduje k přímé podpoře branné moci od osob, jež nevykonávají vojenskou činnou službu nebo zvláštní službu.
(2) K osobním úkonům mohou být povolány všechny osoby podléhající branné povinnosti, které nejsou povolány k vojenské činné službě nebo zvláštní službě a které nejsou podle zákona o obraně státu od osobních úkonů osvobozeny.
(1) Osoby, které je třeba určit k osobním úkonům již předem, určí okresní národní výbor a vykoná na žádost vojenské správy též potřebná šetření a jiná opatření.
(2) Osobám určeným podle předcházejícího odstavce vydá krajské vojenské velitelství místa trvalého pobytu určovací lístek k osobním úkonům.
(3) O povolání k osobním úkonům, o volné jízdě povolaných osob, o nastoupení osobních úkonů a o propuštění z nich platí obdobně ustanovení o mimořádné službě.
Podrobné předpisy o osobních úkonech, zejména o výběru osob pro ně, vydá ministerstvo národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
(1) Brancům může být vydán cestovní pas do ciziny jen v případech hodných zvláštního zřetele, a to pouze s platností nejdéle do počátku hlavních odvodů. Jakmile započaly hlavní odvody, může být vydán branci povolanému v běžném roce k odvodu pas až po splnění jeho odvodní povinnosti v příslušné odvodní třídě.
(2) Souhlas k vydání cestovního pasu uděluje, může-li se branec prokázat dokladem o splnění pravidelné odvodní povinnosti, krajské vojenské velitelství místa trvalého pobytu, jinak krajské vojenské velitelství příslušné podle místa narození.
(1) Odvedencům lze vydat cestovní pas jen v případech hodných zvláštního zřetele se souhlasem krajského vojenského velitelství, v jehož obvodu byli odvedeni, s platností nejdéle do nástupního dne, který je stanoven pro příslušníky odvodního ročníku, k němuž náležejí, byl-li povolen odklad základní (náhradní) služby, na dobu povoleného odkladu.
(2) Vojenským osobám na trvalé dovolené lze vydat se souhlasem krajského vojenského velitelství místa narození cestovní pas s platností nejdéle do 6 měsíců.
(1) Záložníkům (náhradním záložníkům), kteří jsou ještě povinni konat pravidelná cvičení, může být vydán cestovní pas bez souhlasu vojenské správy, avšak s platností jen do 1. července roku, v němž jsou povinni cvičením, a nebudou-li v dotčeném roce povoláni na cvičení, s platností do 1. července příštího roku. Cestovní pas s platností po 1. červenci roku, v němž záložník (náhradní záložník) má vykonat pravidelné cvičení, může být vydán jen se souhlasem krajského vojenského velitelství místa narození, v naléhavých případech krajského vojenského velitelství místa trvalého pobytu.
(2) Vojenským osobám v činné službě lze vydat cestovní pas jen se souhlasem vojenské správy.
(1) Povolení k vystěhování uděluje krajské vojenské velitelství místa narození; jde-li o osoby narozené v cizině, krajské vojenské velitelství v Brně. Za mimořádných opatření uděluje povolení k vystěhování ministerstvo národní obrany.
(2) Udělení povolení k vystěhování nemá vliv na branný poměr osoby, které bylo uděleno. Dotčená osoba je povinna plnit brannou povinnost, dokud nebude z vojska propuštěna.
(1) Vojsko poskytuje k plnění úkolů uvedených v § 1, odst. 2, písm. c) a v § 1, odst. 3 branného zákona ozbrojené nebo záchranné vojenské výpomoci.
(2) Vojenská ozbrojená výpomoc záleží v dočasném přidělení vojenského pomocného oddílu národnímu výboru nebo ministerstvu vnitra, žádají-li o jejich součinnost.
(3) Vojenská záchranná výpomoc záleží v dočasném přidělení vojenského pomocného oddílu národnímu výboru jako pomoci při pohromách ohrožujících lidské životy nebo důležité hospodářské statky.
(4) Bližší předpisy o vojenských výpomocích, zejména o jejich vyžadování, poskytování, složení a použití, jakož i o náhradě výdajů za jejich použití, vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra a s ostatními zúčastněnými ministerstvy.
(1) Hodnosti, kterých dosáhli příslušníci Sboru národní bezpečnosti ve vojsku, se zpravidla nemění jejich propuštěním ze Sboru národní bezpečnosti nebo jejich přeložením do výslužby, leč by jim tato vojenská hodnost nemohla být podle příslušných služebních předpisů ponechána.
(2) Na žádost vojenské osoby uvedené v odstavci 1 podanou po jejím propuštění ze Sboru národní bezpečnosti nebo po jejím přeložení do výslužby, může být její vojenská hodnost upravena podle hodnosti, které dosáhla ve Sboru národní bezpečnosti, má-li k tomu žadatel, zejména se zřetelem na své chování a kvalifikaci z doby své služby ve Sboru národní bezpečnosti, způsobilost.
(3) Osobní úřad příslušníka Sboru národní bezpečnosti oznámí přeložení do výslužby nebo propuštění členů Sboru národní bezpečnosti příslušnému kmenovému tělesu.
Ministerstvo národní obrany stanoví služebními předpisy, které vojenské orgány udělují povolení k sňatku vojenským osobám v základní (náhradní) službě, vojenským osobám z povolání, vojenským osobám ve výslužbě povolaným přechodně k činné službě, vojenským osobám konajícím další službu a osobám, které jsou v místním zaopatření vojenské invalidovny, a za jakých podmínek. Osobám konajícím základní službu lze udělit povolení k uzavření sňatku jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(1) Vojenským osobám, které se propouštějí ze základní (náhradní) nebo další služby, a vojenským osobám z povolání, které se překládají do zálohy, vydává se jako doklad o jejich vojenském poměru vojenský průkaz.
(2) Ztráta vojenského průkazu musí být hlášena krajskému vojenskému velitelství místa narození; toto velitelství zařídí, aby byl vydán druhopis průkazu.
(3) Vojenský průkaz smí být připojen jako příloha jen k žádostem týkajícím se branného poměru, nebo vyžadují-li toho zvláštní předpisy.
(4) Vojenská osoba nesmí vojenský průkaz brát s sebou při cestách do ciziny.
(1) Žádosti za povolení ke vstupu do cizích vojenských služeb řádně odůvodněné a opatřené dokladem o branném poměru a potvrzením příslušného cizího úřadu, že žadatel bude do vojenských služeb v dotčené armádě přijat a na jakou dobu, podávají se u krajského vojenského velitelství místa narození.
(2) Ministerstvo národní obrany předloží žádost uvedenou v odstavci 1 po slyšení ministerstva vnitra, po případě ministerstva zahraničních věcí, presidentu republiky s příslušným doporučením.
(1) Velitelství doplňovacích obvodů se nazývají krajská vojenská velitelství.
(2) Sídla doplňovacích úřadů I. a II. stolice a obvody jejich působnosti stanoví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou ve Sbírce zákonů.
(1) Není-li jinak stanoveno, předkládají záložníci (náhradní záložníci) a vojenské osoby na trvalé dovolené veškerá podání ve věcech svého branného poměru krajskému vojenskému velitelství místa narození, odvedenci krajskému vojenskému velitelství, v jehož obvodu byli odvedeni. Rozhodnutí vojenských úřadů (velitelství) v těchto věcech se jim oznamují, jakož i vojenské průkazy dodávají přímo nebo prostřednictvím místního národního výboru místa trvalého pobytu.
(2) Podání ve věcech branného poměru, která jsou vojenské osoby mimo činnou službu povinny činit, nebo podání, k nimž byly příslušným úřadem vyzvány, nemusí v Československé republice vyplácet; na obálkách musí však uvést vojenskou hodnost, branný poměr, jméno a příjmení a připojit poznámku „Poštovné paušalováno“.
(1) Odsoudil-li občanský trestní soud osobu mužského pohlaví mladší než 21 let nebo vojenskou osobu mimo činnou službu nepodmíněně k trestu na svobodě, došlo-li u podmínečného odsouzení k výkonu trestu na svobodě, byl-li trest prominut zcela nebo zčásti nebo byla-li dotčená osoba z trestu podmínečně propuštěna, oznámí to soud zasláním trestního lístku krajskému vojenskému velitelství místa narození a jde-li o osoby narozené v cizině, krajskému vojenskému velitelství v Brně.
(2) Byla-li vojenská osoba mimo činnou službu odevzdána do ochranné výchovy ústavní, do polepšovny, pracovny nebo do tábora nucené práce, oznámí to správa ústavu, výchovny, polepšovny, pracovny nebo tábora krajskému vojenskému velitelství místa narození; totéž platí o propuštění.
(3) Zemřela-li vojenská osoba mimo činnou službu, oznámí to místní národní výbor místa, kde zemřela, krajskému vojenskému velitelství místa narození.
(1) Orgány přijímající zaměstnance do veřejných služeb a orgány ověřující volitelnost osob zvolených k zastávání veřejných funkcí jsou povinny přesvědčit se o tom, zda osoba, která žádá o přijetí do veřejných služeb, po případě, která byla zvolena na veřejnou funkci, splnila povinnosti, které jí branný zákon podle jejího věku ukládá, a zda jejímu přijetí nebrání překážky uvedené v § 9 branného zákona.
(2) Za účelem zmíněným v odstavci 1 si vyžádají orgány uvedené v odstavci 1 od žadatelů (zvolených osob) vojenský průkaz nebo doklad o splnění odvodní povinnosti nebo učiní dotaz u krajského vojenského velitelství místa narození.
(3) Veřejnými službami třeba rozumět veškeré služby ve služebním (pracovním) poměru státních nebo státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, veřejnoprávních korporací nebo svazků lidové správy.
(1) Do dne, určeného vládou podle § 85, odst. 1 branného zákona, rozumí se všude tam, kde se v tomto nařízení mluví o vzniku pravidelné odvodní povinnosti, 1. leden roku, v němž branec dovrší 20 let; kde se mluví o zániku této povinnosti, konec odvodního řízení, jemuž se branec podrobil v roce, v němž dovrší 22 let.
(2) Do dne určeného vládou podle § 85, odst. 2 branného zákona
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1949; provede je ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.