Zákon o bankách

§ 21

(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.⁶)

(2) V případě, že banka má podílovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách větší než 20 % základního jmění, musí její účetní výkazy poskytovat také souhrnné údaje o těchto obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách.

(3) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.

§ 22

(1) Banka je povinna prostřednictvím auditorů podle zvláštního zákona zajistit

1. a) ověření účetní závěrky banky;
2. b) ověření hospodaření banky za příslušný rok;
3. c) vypracování zprávy o ověření účetní závěrky a hospodaření banky.

(2) Vybrané auditory je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditory odmítnout. Banka je povinna oznámit do 15 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nové auditory.

(3) Za auditory nemohou být vybrány osoby, které mají k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1.

(4) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávě podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.

(5) Osoba odpovědná za vnitřní kontrolu banky, podřízená statutárnímu orgánu, může s jeho vědomím v případě potřeby dát podnět k mimořádnému jednání dozorčí rady a informovat ji o zjištěných skutečnostech.

(6) S vědomím banky informuje auditor bez zbytečného odkladu Českou národní banku o závažných skutečnostech, které by mohly negativně ovlivnit hospodaření banky.

(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.

§ 23

(1) Banka je povinna zveřejňovat údaje z účetní závěrky ověřené podle § 22 způsobem stanoveným zvláštním předpisem a vydávat za účelem zveřejnění výroční zprávu.

(2) Vykáže-li banka v běžném roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky banky za tento rok o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.

§ 24

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání stanoví Česká národní banka.²)

(2) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního jmění nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 2 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.

§ 25

Činnost bank a poboček zahraničních bank podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou.²)

§ 26

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku

1. a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení banky nebo pobočky zahraniční banky, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, nebo aby banka snížila základní jmění ve stanoveném rozsahu, vyměnila členy dozorčí rady banky nebo použila zisk po zdanění přednostně k doplnění reservních fondů nebo ke zvýšení základního jmění,
2. b) změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 1 odst. 3,
3. c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky,
4. d) zavést nucenou správu,
5. e) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,
6. f) snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu banky.

(2) Postup podle odstavce 1 písm. b) až f) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a). Postup podle odstavce 1 písm. d) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky.

(3) Nedostatkem v činnosti se rozumí

1. a) porušení podmínek stanovených v povolení působit jako banka,
2. b) porušení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou,
3. c) provádění obchodů bankou způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu bankovního systému,
4. d) řízení banky osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou občansky bezúhonné,
5. e) jestliže bankou vytvořený souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z bankou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv.

(4) Na řízení o změně povolení působit jako banka, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, o nařízení mimořádného auditu, uložení pokuty a snížení základního jmění se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka.

(6) Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí.

(7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

(8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

(9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin.

(10) Pokutu podle odstavce 1 písm. e) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 3.

(11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. e) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(12) Pokuta podle odstavce 1 písm. e) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do deseti let ode dne, v němž nedostatek vznikl.

§ 26a

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou,^6a) uloží bance ve správním řízení jedno nebo více z těchto opatření k nápravě:

1. a) zvýšit základní jmění tak, aby byl dosažen poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům stanovený Českou národní bankou,^6a)
2. b) pořizovat pouze aktiva s rizikovou vahou nižší než 100 %,^6a)
3. c) nezískávat žádný podíl na základním jmění a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační jednotku,
4. d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,
5. e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.

(2) Souběžně s opatřeními podle odstavce 1 může Česká národní banka uplatnit opatření k nápravě a sankce podle § 26 odst. 1.

§ 26b

V případě, že statutární orgán nebo dozorčí rada zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k rizikově váženým aktivům pod dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou,^6a) informuje o tom neprodleně Českou národní banku.

§ 27

(1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:

1. a) důvody pro zavedení nucené správy,
2. b) jméno, příjmení a rodné číslo správce,
3. c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností.

(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.^6b)

(3) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.

§ 28

(1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky.

(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.

§ 29

(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit.

(2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky.

(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.

(4) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na vyrovnání nebo na prohlášení konkurzu.

§ 30

Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. K zavedení nucené správy si Česká národní banka vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

§ 31

(1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.^7a) Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.

(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce.

(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku.

§ 32

(1) Během nucené správy může Státní banka československá poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.

(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky.

§ 33

Nucená správa končí

1. a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,
2. b) prohlášením konkurzu, nebo
3. c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.

§ 34

(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky Česká národní banka, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí povolení působit jako banka odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.

(2) Povolení působit jako banka může být dále odňato, jestliže

1. a) banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení povolení působit jako banka nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti,
2. b) povolení působit jako banka bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti.

(3) Česká národní banka je povinna odejmout povolení působit jako banka, jestliže zjistí, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou.^6a)

§ 35

(1) V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 34 se stanoví datum, ke kterému se odnímá povolení působit jako banka; rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí orgánu pověřenému bankovním dohledem v příslušném státě.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.

§ 36

(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále návrh na zrušení akciové společnosti, bylo-li bance odňato povolení působit jako banka. Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání návrhu.

(2) Likvidátorem může být fyzická nebo právnická osoba. Ustanovení § 71 odst. 1 poslední věty obchodního zákoníku se nepoužije. Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která byla nebo je auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.

(4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem.

(5) Likvidátor je povinen podat u soudu návrh na určení neplatnosti právních úkonů učiněných jménem banky v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 v období 12 měsíců přede dnem, ke kterému bylo odňato povolení působit jako banka. Plnění poskytnuté na základě smluv prohlášených soudem za neplatné musí být vráceno do likvidační podstaty.

§ 37

Banky poskytují klientům služby na smluvním základě. Banka je povinna požadovat prokázání totožnosti klienta u každého obchodu, jehož hodnota převyšuje 100 000 Kč a při pronájmu bezpečnostních schránek. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka odmítnout.

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.¹⁰)

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

1. a) soudu pro účely občanského soudního řízení;⁸)
2. b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon;⁹)
3. c) finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem;
4. d) Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry při výkonu zákonem stanoveného dozoru,^9a)
5. e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,¹⁰)
6. f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného a příspěvku,
7. g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
8. h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního zákona.^9b)

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.

(8) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(9) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 8. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

§ 38a

(1) Banky se mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu.

(3) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.

(4) Informace a údaje uvedené v odstavci 1 mohou banky poskytnout i České konsolidační agentuře.

§ 39

(1) Zaměstnanci banky, jakož i členové dozorčí rady a osoby provádějící bankovní dohled jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3 a 6 je statutární orgán této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 40

(1) Žádost o udělení povolení působit jako banka, o jeho změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.

(2) O změně povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

(3) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do tří měsíců, o žádosti o udělení povolení působit jako banka nebo o žádosti o změnu povolení působit jako banka se rozhodne nejpozději do šesti měsíců od doručení úplné žádosti.

(4) V řízení o udělení povolení působit jako banka a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.

§ 41

(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky učiněném po vyžádání stanoviska Ministerstva financí rozhoduje bankovní rada České národní banky, která si vyžádá stanovisko ministra financí. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí povolení působit jako banka podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,¹¹) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 41a

(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.

(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.¹²) Na pojištění vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví.

(3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen „banky“) jsou povinny účastnit se systému pojištění vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu.

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci, bezúročné úvěry a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení.

(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady vlastníkům vkladů (dále jen „vkladatel“), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky návratných finančních výpomocí a bezúročných úvěrů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.

§ 41b

(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí.

(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.

(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(5) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.

(6) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí.

§ 41c

(1) Pojištěnými vklady jsou vklady včetně úroků

1. a) fyzických osob vedené v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo vkladatele, popřípadě identifikační číslo,
2. b) právnických osob vedené v českých korunách na obchodní jméno nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo, s výjimkou vkladů bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí.

(2) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,5 % z objemu pojištěných vkladů ke dni 31. prosince uplynulého roku včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Nákup cenného papíru emitovaného bankou (např. depozitní certifikát, vkladní list nebo jiný dluhopis) není pojištěným vkladem.

(3) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.

(4) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku.

§ 41d

(1) Náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení České národní banky učiněné v dohodě s Ministerstvem financí o neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek.

(2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní.

(3) Důvodem pro výplatu náhrady z Fondu není pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v rámci nucené správy podle § 27 nebo § 29 odst. 3 v případě, že netrvá déle než 90 dnů.

§ 41e

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady klienta u banky včetně jeho podílů na účtech vedených pro dva a více spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spoluvlastníků. Od výsledné částky se odečtou vkladatelovy splatné závazky v českých korunách vůči bance. Součástí pojištěného vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb.

(2) Náhrada vkladateli se poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však 400 000 Kč pro jednoho vkladatele u jedné banky.

§ 41f

(1) Peněžní prostředky fyzických osob uložené do úřední úschovy¹³) a uložené na jeden účet jsou pojištěným vkladem se zvláštním režimem.

(2) Při zakládání tohoto účtu nebo při nejbližší dispozici s účtem již existujícím je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou uloženy peněžní prostředky více osob. Od okamžiku tohoto oznámení banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakýmkoli jiným pojištěným vkladem.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za vklad na tomto účtu je vkladatel povinen předložit Fondu rozčlenění vkladů podle jednotlivých osob a částek, připadajících na každou z nich, a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.

(4) Náhrada za vklad se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky uložené na vlastním účtu.

§ 41g

(1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou.

(2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1.

(3) Na poskytnutí náhrady za vklad z Fondu nemají nárok

1. a) osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost dotčené banky dostát svým závazkům,
2. b) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e),
3. c) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny.

(4) Fond pozastaví výplatu náhrady za vklad osobám uvedeným v odstavci 3 písm. a) po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti banky dostát svým závazkům. Fond dále pozastaví výplatu náhrad za ty vklady, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o vklady ve smyslu odstavce 3 písm. c).

(5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena vkladateli, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky po dni, kdy banka z důvodu platební neschopnosti přestala uhrazovat své závazky.

§ 41h

(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka vkladatele vůči bance o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu.

(3) Právo vkladatele na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.

§ 41i

V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a 50 % potřebných peněžních prostředků Česká národní banka ve formě bezúročného úvěru.

§ 41j

(1) Fond může investovat peněžní prostředky do

1. a) státních cenných papírů,
2. b) cenných papírů se státní zárukou,
3. c) poukázek České národní banky.

(2) Peněžní prostředky může Fond také bezúročně uložit u České národní banky.

§ 41k

V případě, že Fondu byla poskytnuta návratná finanční výpomoc a bezúročný úvěr podle § 41i, zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 1. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a bezúročného úvěru podle § 41i se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 1.

§ 42

Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.

§ 43

Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.

§ 44a

Za závazky Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, ručí stát.

§ 45

Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.

§ 46

Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

§ 47