Vyhláška o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků

Příloha č. 41

Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství patulinu v určitých potravinách

1. 1. Účel a oblast působnosti

   Vzorky pro úřední kontrolu množství patulinu v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

1. 2. Definice

   Šarže: identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 jednotné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

   Část šarže: určitá část šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

   Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

   Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

1. 3. Obecná ustanovení
   1. 3.1 Zaměstnanci

      Odběr vzorků provádí oprávněná osoba (§ 3 odst. 1).

   1. 3.2 Materiál, který má být odebrán

      Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

   1. 3.3 Předběžná opatření

      Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah patulinu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

   1. 3.4 Dílčí vzorky

      Dílčí vzorky se odeberou z různých míst celé šarže nebo části šarže. Případná odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu.

   1. 3.5 Příprava souhrnného vzorku

      Souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg se připraví sdružením dílčích vzorků, pokud se neprovádí odběr jednotlivých balení o hmotnosti vyšší než 1 kg.

   1. 3.6 Duplikátní vzorky

      Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

   1. 3.7 Balení a přeprava vzorků

      Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Budou přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

   1. 3.8 Uzavření a označení vzorků

      Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6.

      O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol o odběru vzorku podle § 5.

1. 4. Plány odběru vzorků

   Použitá metoda odběru vzorků zajišťuje, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

   Počet dílčích vzorků

   Souhrnný vzorek se připraví podle bodu 3.5.

   Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže, je uveden v tabulce 1. U kapalných výrobků, které se před odebráním vzorků co nejdůkladněji manuálně nebo mechanicky promíchají, se předpokládá rovnoměrné rozšíření patulinu v dané šarži. K vytvoření souhrnného vzorku u kapalných výrobků proto stačí z každé šarže odebrat tři dílčí vzorky.

   Dílčí vzorky mají mít podobnou hmotnost. Hmotnost dílčího vzorku má být nejméně 100 gramů, aby sdružením dílčích vzorků vznikl souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg. Odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu o odběru vzorku.

   Tabulka 1:

   Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže

   Příloha č. 41 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství patulinu v určitých potravinách Tabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže

   Hmotnost šarže (kg)	Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán
   < 50	3
   50 až 500	5
   > 500	10

   Sestává-li šarže z jednotlivých balení, je počet balení odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku uveden v tabulce 2.

   Tabulka 2:

   Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení

   Příloha č. 41 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství patulinu v určitých potravinách Tabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže Tabulka 2: Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení

   Počet balení nebo jednotek v šarži	Počet balení nebo jednotek, který má být odebrán
   1 až 25	1 balení nebo jednotka
   26 až 100	asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky
   > 100	asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek

1. 5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže

   Kontrolní laboratoř provede opakovanou zkoušku laboratorního vzorku pro účely potvrzení výsledku, jestliže je výsledek, který obdržela při první zkoušce, o 20 % nižší nebo vyšší než maximální limit, a vypočte průměr z obou výsledků.

   Šarže se přijímá, jestliže je výsledek první zkoušky o 20 % nižší než maximální limit, nebo pokud je nezbytná opakovaná zkouška, vyhovuje-li průměr příslušnému maximálnímu limitu stanovenému v nařízení (ES) č. 466/2001 při zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost.

   Šarže se odmítá, pokud průměr překračuje při zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost maximální limit stanovený v nařízení (ES) č. 466/2001.

Příloha č. 42

Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách

1. 1. Předběžná opatření a všeobecné zásady pro cín

   Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž by došlo k sekundární kontaminaci.

   Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem by měly být vyrobeny z inertních materiálů, například z plastů jako polypropylen nebo polytetrafluorethylen, a měly by být vyčištěny za použití kyseliny, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí kontaminace. Řezné nástroje musí být vyrobeny z vysoce kvalitní korozivzdorné oceli.

   Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku. Reprodukovatelné výsledky poskytují pouze důkladně zhomogenizované vzorky.

   Lze použít i jiné metody pro přípravu vzorků podle § 1.

1. 2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

   Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

1. 3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby

   Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem stvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

1. 4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře
   1. 4.1 Definice

      Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.

      r = opakovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 × s_r.

      s_r = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.

      RSD_r = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti , kde je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.

      R = reprodukovatelnost; hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 × s_R.

      s_R = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.

      RSD_R = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti .

      HORRAT_r = zjištěná hodnota RSD_r dělená hodnotou RSD_r vypočtenou z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0,66 R.

      HORRAT_R = zjištěná hodnota RSD_R dělená hodnotou RSD_R vypočtenou z Horwitzovy rovnice (2).

      U = rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

   1. 4.2 Obecné požadavky

      Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s § 9.

   1. 4.3 Zvláštní požadavky

      Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení cínu v potravinách balených v plechovkách, mohou laboratoře zvolit validovanou metodu za předpokladu, že zvolená metoda splňuje kritéria uvedená v tabulce. Při validaci by měl být použit certifikovaný referenční materiál.

      Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro cín

      Příloha č. 42 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro cín

      Parametr	Hodnota a komentář
      Použitelnost	Potraviny specifikované v nařízení (ES) č. 242/2004
      Mez detekovatelnosti	Nižší nebo roven 5 mg/kg
      Mez stanovitelnosti	Nižší nebo roven 10 mg/kg
      Přesnost	Hodnoty HORRATr nebo HORRATR dosažené ve validační kolaborativní studii musí být menší než 1,5
      Výtěžnost	80 % až 105 % (dosažená v kolaborativní studii)
      Specifičnost	Stanovení nesmí být rušeno matricovými a spektrálními jevy

      1. 4.3.1 Pracovní charakteristiky – koncepce nejistoty
         1. Vhodnost metody zkoušení, která má být použita v laboratoři, může být posouzena také pomocí koncepce nejistoty. Laboratoř může používat metodu, která bude poskytovat výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí rovnice:
            1. kde:
               1. U_f je maximální standardní nejistota,
               2. LOD je mez detekovatelnosti metody,
               3. C je příslušná koncentrace.

            Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná stejně tak jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulce.

   1. 4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků

      Výsledky zkoušky se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu.

      Mělo by být zohledněno harmonizované doporučení pro používání výtěžnosti v analytickém měření, vypracované mezinárodními normalizačními organizacemi a profesními sdruženími, které napomůže při stanovování faktorů výtěžnosti.

      Analytický výsledek musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je analytický výsledek a U je nejistota měření.

   1. 4.5 Požadavky na laboratoře

      Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu^*).

   1. 4.6 Další zásady pro zkoušení

      Hodnocení odborné úrovně

      Doporučuje se účast na vhodných programech hodnocení odborné úrovně podle mezinárodního harmonizovaného protokolu pro hodnocení odborné úrovně chemických analytických laboratoří, vypracovaného pod patronátem mezinárodních normalizačních organizací a profesních sdružení.

      Některé z těchto programů jsou zaměřeny na stanovení cínu v potravinách a účasti v takovém programu se dává přednost před účastí na obecných programech pro stanovení kovů v potravinách.

      Interní řízení jakosti

      Laboratoře by měly být schopny prokázat, že mají zavedeny vlastní interní postupy řízení jakosti. Příklady v tomto směru jsou uvedeny v doporučení mezinárodních normalizačních organizací a profesních sdružení pro interní řízení jakosti v chemických analytických laboratořích.

      Příprava vzorku

      Musí být věnována pozornost tomu, aby byl veškerý cín ve vzorku pro zkoušku převeden do roztoku. Postup rozpouštění vzorku má zajistit, aby nedošlo ke srážení hydrolyzovaných sloučenin čtyřmocného cínu (Sn^IV) (tj. oxidu cíničitého SnO₂, Sn(OH)₄, SnO_2˙H₂O).

      Připravený vzorek se uchovává v prostředí HCl o koncentraci 5 mol/l. Vzhledem ke snadné těkavosti SnCl₄ se vzorek nemá vařit.

   2. ^*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 43

Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení použité při úřední kontrole dodržování maximálních limitů patulinu v určitých potravinách

1. 1. Předběžná opatření

   Patulin může být v určitých potravinách rozšířen nerovnoměrně a vzorky by tedy měly být připraveny a homogenizovány s mimořádnou pozorností.

   Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku.

1. 2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

   Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

1. 3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby

   Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

1. 4. Metody zkoušení, které má laboratoř použít, a požadavky na řízení laboratoře
   1. 4.1 Definice

      Dále je uvedeno několik nejběžnějších definic, které musí laboratoř použít.

      Nejčastěji uváděnými parametry přesnosti jsou opakovatelnost a reprodukovatelnost.

      r = opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě), tedy r = 2,8 × s_r.

      s_r = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.

      RSD_r = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti , kde je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.

      R = reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného zaměstnanci různých laboratoří za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 × s_r

      s_R = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti.

      RSD_R = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti .

   1. 4.2 Obecné požadavky

      Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být, kdykoli je to možné, v souladu s § 9.

   1. 4.3 Zvláštní požadavky

      Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení množství patulinu v potravinách, mohou laboratoře zvolit metodu za předpokladu, že splňuje následující kritéria:

      Pracovní charakteristiky pro patulin

      Příloha č. 43 Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení použité při úřední kontrole dodržování maximálních limitů patulinu v určitých potravinách Pracovní charakteristiky pro patulin

      Množství μg/kg	Patulin
      	RSDr %	RSDR %	Výtěžnost %
      < 20	≤ 30	≤ 40	50 až 120
      20 – 50	≤ 20	≤ 30	70 až 105
      > 50	≤ 15	≤ 25	75 až 105

      Detekční limity použitých metod nejsou uvedeny, protože přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace.

      1. Přesnost se vyjádří hodnotou vypočtenou z Horwitzovy rovnice:

         RSD_R = 2^{(1 – 0,5logC)}

         1. kde:
         2. — RSD_R je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti ,
         3. — C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100g/100g, 0,001 = 1,000 mg/kg).

         Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukázalo, že u většiny rutinních metod analýzy nezáleží na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.

   1. 4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků

      Jako výsledek zkoušky se uvede výsledek s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Pro kontrolu dodržení limitů se použije výsledek zkoušky s korekcí výtěžnosti (viz příloha I bod 5).

      Výsledek zkoušky se uvede ve tvaru (x ± U), kde x je výsledek zkoušky a U je nejistota měření.

   1. 4.5 Požadavky na laboratoře

      Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu.^*)

   2. ^*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 44

Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství benzo[a]pyrenu v potravinách

1. Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství benzo[a]pyrenu v potravinách
   1. 1. Účel a oblast působnosti

      Vzorky pro úřední kontrolu množství benzo[a]pyrenu v potravinách se odebírají níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

   1. 2. Definice

      Pro účely této přílohy se rozumí šarží identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 společné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

   1. 3. Obecná ustanovení
      1. 3.1 Materiál, který má být odebrán

         Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně.

      1. 3.2 Předběžná opatření

         Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah benzo[a]pyrenu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

      1. 3.3 Dílčí vzorky

         Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže.

         Případná odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu.

      1. 3.4 Příprava souhrnného vzorku

         Souhrnný vzorek se připraví sdružením dílčích vzorků. Tento vzorek se zhomogenizuje v laboratoři.

      1. 3.5 Duplikátní laboratorní vzorky

         Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

      1. 3.6 Balení a přeprava vzorků

         Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Musejí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

      1. 3.7 Uzavření a označení vzorků

         Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6.

         O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol o odběru vzorku podle § 5.

   1. 4. Plány odběru vzorků

      Použitá metoda odběru vzorků zajišťuje, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.

      1. 4.1 Počet dílčích vzorků

         V případě olejů, u kterých lze předpokládat homogenní rozložení benzo[a]pyrenu v dané šarži, postačí pro vyšetření souhrnného vzorku odebrat tři dílčí vzorky na jednu šarži. Musí být učiněn odkaz na číslo šarže. V případě olivového oleje a olivového oleje z pokrutin jsou další informace o odběru vzorků uvedeny v předpise Evropských společenství³⁰).

         Pokud jde o ostatní výrobky, je minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán z šarže, uveden v tabulce 1. Dílčí vzorky mají mít podobnou hmotnost, která není menší než 100 g na dílčí vzorek, a tvoří dohromady souhrnný vzorek s celkovou hmotností alespoň 300 g. Souhrnný vzorek se připraví podle bodu 3.4.

         Tabulka 1:

         Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže

         Příloha č. 44 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství benzo[a]pyrenu v potravinách Tabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže

         Hmotnost šarže (kg)	Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány
         < 50	3
         50 až 500	5
         > 500	10

         Sestává-li šarže z jednotlivých balení, je počet balení odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku uveden v tabulce 2.

         Tabulka 2:

         Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení

         Příloha č. 44 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství benzo[a]pyrenu v potravinách Tabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže Tabulka 2: Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení

         Počet balení nebo jednotek v šarži	Počet balení nebo jednotek, které mají být odebrány
         1 až 25	1 balení nebo jednotka
         26 až 100	asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky
         > 100	asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek

      1. 4.2 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

         Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí přiměřeně podle ustanovení této přílohy o odběru vzorků. Není-li to možné, lze použít účinné postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

   1. 5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže

      Kontrolní laboratoř provede opakovanou zkoušku laboratorního vzorku pro účely potvrzení výsledku, je-li výsledek, který obdržela při první zkoušce, o 20 % nižší nebo vyšší než maximální limit, a v těchto případech vypočte průměr z obou výsledků.

      Šarže je přijata, vyhovuje-li výsledek první zkoušky nebo pokud je nezbytná opakovaná zkouška, vyhovuje-li průměr příslušnému maximálnímu limitu stanovenému v předpise Evropských společenství³⁰) při přihlédnutí k nejistotě měření a korekci na výtěžnost.

      Šarže je odmítnuta, pokud výsledek první zkoušky nebo průměr, když je nezbytná opakovaná zkouška, překračuje při přihlédnutí k nejistotě měření a korekci na výtěžnost maximální limit stanovený v nařízení Komise (ES) č. 466/2001.

Příloha č. 45

Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách

1. 1. Předběžná opatření a všeobecné zásady pro úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách

   Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž by došlo k sekundární kontaminaci.

   Analytik musí zajistit, aby při přípravě vzorků nedošlo k jejich kontaminaci. Nádoby se před použitím vypláchnou acetonem nebo hexanem vysoké čistoty (p.a., třídy HPLC nebo rovnocenné), aby se minimalizovalo riziko kontaminace. Přístroje a pomůcky přicházející do styku se vzorkem by měly být vyrobeny z inertních materiálů, např. hliníku, skla nebo leštěné korozivzdorné oceli. Nepoužívají se plasty, jako například polypropylen, polytetrafluorethylen atd., protože mohou analytický vzorek pohlcovat.

   Veškeré odebrané množství potraviny obdržené laboratoří se použije k přípravě zkušebního vzorku. Reprodukovatelné výsledky poskytují pouze důkladně zhomogenizované vzorky.

   Lze použít i jiné metody pro přípravu vzorků podle § 1.

1. 2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

   Celý souhrnný vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

1. 3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby

   Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem stvrzení, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.

1. 4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře
   1. 4.1 Definice
      1. Nejběžnější definice, které musí laboratoř použít:

         r = opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 × s_r.

         s_r = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.

         RSD_r = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.

         R = reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 × s_R.

         s_R = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.

         RSD_R = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků.

         HORRAT_r = zjištěná hodnota RSD_r dělená hodnotou RSD_r vypočtenou z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0,66 R.

         HORRAT_R = zjištěná hodnota RSD_R dělená hodnotou RSD_R vypočtenou z Horwitzovy rovnice.

         U = rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %.

   1. 4.2 Obecné požadavky

      Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s § 9.

   1. 4.3 Zvláštní požadavky

      Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody pro stanovení benzo[a]pyrenu v potravinách, laboratoře zvolí validovanou metodu za předpokladu, že zvolená metoda splňuje kritéria uvedená v tabulce. Při validaci se použije certifikovaný referenční materiál.

      Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro benzo[a]pyren

      Příloha č. 45 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro benzo[a]pyren

      Parametr	Hodnota/komentář
      Použitelnost	Potraviny specifikované v nařízení (ES) č. 208/2005
      Mez detekovatelnosti	Nižší nebo roven 0,3 μg/kg
      Mez stanovitelnosti	Nižší nebo roven 0,9 μg/kg
      Přesnost	Hodnoty HORRATr nebo HORRATR dosažené ve validační kolaborativní studii musí být menší než 1,5
      Výtěžnost	50 % až 120 %
      Specifičnost	Stanovení nesmí být rušeno matricovými a spektrálními jevy, ověření detekce

      1. 4.3.1 Pracovní charakteristiky-koncepce nejistoty
         1. Vhodnost metody zkoušení, která má být použita v laboratoři, se posoudí také pomocí koncepce nejistoty. Laboratoř použije metodu, která poskytuje výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí následující rovnice:
            1. kde:
               1. U_f je maximální standardní nejistota,
               2. LOD je mez detekovatelnosti metody,
               3. C je příslušná koncentrace.

            Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná do stejné míry jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulce.

   1. 4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků

      Výsledky analýzy se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu.

      Přihlédne se ke zprávě Evropské komise o vztahu mezi analytickými výsledky, měřením nejistoty, faktory výtěžnosti a právními předpisy ES v oblasti potravinářství.

      Analytický výsledek musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je analytický výsledek a U je nejistota měření.

Příloha č. 46

Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách

1. 1. Účel a rozsah

   Vzorky pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách se odebírají níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v příloze I k nařízení Komise (ES) č. 466/2001 se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

1. 2. Definice

   Pro účely této přílohy se rozumí šarží identifikovatelné množství potraviny dodané ve stejném okamžiku, které má podle osoby uvedené v § 3 odst. 1 společné charakteristiky, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení.

1. 3. Obecná ustanovení
   1. 3.1 Materiál, který má být odebrán

      Každá šarže, která má být vyšetřena, musí být vzorkována samostatně. Velké šarže se podle bodu 4.3 musí rozdělit na části šarže, které se vzorkují samostatně.

   1. 3.2 Předběžná opatření

      Při odběru a přípravě vzorků musí být provedena předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah fusariového toxinu, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

   1. 3.3 Dílčí vzorky

      Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylka od toho postupu musí být zaznamenána v protokolu.

   1. 3.4 Příprava souhrnného vzorku

      Souhrnný vzorek se připraví sdružením dílčích vzorků.

   1. 3.5 Duplikátní vzorky

      Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku.

   1. 3.6 Balení a přeprava vzorků

      Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

   1. 3.7 Uzavření a označení vzorků

      Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle § 6.

      O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol o odběru vzorku podle § 5.

1. 4. Zvláštní ustanovení
   1. 4.1 Různé typy šarží

      Potraviny se uvádí do oběhu volně ložené, v kontejnerech nebo v jednotlivých baleních, jako jsou například sáčky, pytle nebo jednotlivá maloobchodní balení. Odběr vzorků se provádí u každého druhu uvádění do oběhu.

      Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení bodů 4.3, 4.4 a 4.5, níže uvedený vzorec lze použit jako vodítko pro vzorkování šarží, které mají mít při uvádění do oběhu formu jednotlivých balení, jako například sáčků, pytlů nebo jednotlivých maloobchodních balení.

      1. - hmotnost – v kg
      2. - rozsah výběru – každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná místa se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo).
   1. 4.2 Hmotnost dílčího vzorku

      Hmotnost dílčího vzorku musí být alespoň 100 gramů, pokud není v této příloze stanoveno jinak. U šarží ve formě maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti maloobchodního balení.

   1. 4.3 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin

      Tabulka 1: Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže

      Příloha č. 46 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže

      Komodita	Hmotnost šarže (t)	Hmotnost nebo počet částí šarže	Počet dílčích vzorků	Hmotnost souhrnného vzorku (kg)
      Obiloviny a výrobky z obilovin	≥ 1500	500 t	100	10
      	> 300 a < 1500	3 části šarže	100	10
      	≥ 50 a ≤ 300	100 t	100	10
      	< 50	-	3 – 100*)	1 – 10
      *)v závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 2

   1. 4.4 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin u šarží nad 50 tun včetně

      Pokud lze část šarže fyzicky oddělit, musí být každá šarže fyzicky rozdělena na části šarže podle tabulky 1. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotnosti částí šarže, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hmotnost nejvýše o 20%.

      Každá část šarže musí být vzorkována samostatně.

      Pokud není možné použít metodu odběru vzorků uvedenou v tomto bodu z důvodu hospodářských důsledků vyplývajících z poškození šarže, například kvůli formě obalu či způsobu přepravy, může být použita alternativní metoda odběru vzorků za předpokladu, že je co nejreprezentativnější a je v úplnosti popsána a dokumentována.

   1. 4.5 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin u šarží do 50 tun

      U šarží obilovin a výrobků z obilovin do 50 tun musí být v závislosti na hmotnosti šarže použit plán odběru vzorků sestávající z 10 až 100 dílčích vzorků, vedoucí k souhrnnému vzorku o hmotnosti 1 až 10 kg. U velmi malých šarží (≤ 0,5 tuny) může být odebrán menší počet dílčích vzorků, avšak souhrnný vzorek sdružující všechny dílčí vzorky musí také v tom případě mít hmotnost nejméně 1 kg.

      Čísla uvedená v tabulce 2 se použijí pro určení počtu dílčích vzorků, které mají být odebrány.

      Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin a výrobků z obilovin

      Příloha č. 46 Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin a výrobků z obilovin

      Hmotnost šarže (t)	Počet dílčích vzorků
      ≤ 0,05	3
      >0,05 - ≤ 0,50	5
      >0,50 - ≤ 1,00	10
      >1,00 - ≤ 3,00	20
      >3,00 - ≤ 10,00	40
      >10,00- ≤ 20,00	60
      >20,00 - ≤ 50,00	100

   1. 4.6 Postup při odběru vzorků u potravin určených pro kojence a malé děti

      U potravin určených pro kojence a malé děti se použije postup odběru vzorků uvedený u obilovin a výrobků z obilovin v bodě 4.5 Počet dílčích vzorků, které se odeberou, závisí na hmotnosti šarže, přičemž podle tabulky 2 se odebere minimálně 10 a maximálně 100 dílčích vzorků. U velmi malých šarží (≤ 0,5 tuny) může být odebrán menší počet dílčích vzorků, avšak souhrnný vzorek sdružující všechny dílčí vzorky musí také v tom případě mít hmotnost nejméně 1 kg.

      Hmotnost dílčího vzorku musí být alespoň 100 gramů. U šarží ve formě maloobchodního balení závisí hmotnost dílčího vzorku na hmotnosti obchodního balení a u velmi malých šarží (≤ 0,5 tuny) musejí mít dílčí vzorky takovou hmotnost, aby sdružením dílčích vzorků vznikl souhrnný vzorek o hmotnosti nejméně 1 kg.

      Hmotnost souhrnného vzorku je 1 až 10 kg a vzorek musí být dostatečně promísen.

   1. 4.7 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

      Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí přiměřeně podle ustanovení této přílohy o odběru vzorků. Není-li to možné, lze použít jiné účinné postupy odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud jsou pro vzorkovanou šarži dostatečně reprezentativní.

1. 5. Přijetí šarže nebo části šarže

   Šarže je přijata, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.

   Šarže je odmítnuta, jestliže souhrnný vzorek překračuje bez jakýchkoliv pochyb maximální limit se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.

Příloha č. 47

Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách

1. 1. Předběžná opatření

   Vzhledem k tomu, že rozložení fusariových toxinů je velmi nestejnoměrné, musí být přípravě laboratorních vzorků a zejména homogenizaci vzorků věnována zvýšená pozornost.

   Veškeré odebrané množství potraviny se použije k přípravě zkušebního vzorku.

1. 2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří

   Každý laboratorní vzorek se jemně rozemele a důkladně promísí postupem, kterým se dosáhne úplné homogenizace.

   Pokud se maximální limit vztahuje na sušinu, stanoví se obsah sušiny výrobku v části homogenizovaného vzorku metodou, která prokazatelně umožňuje přesné stanovení sušiny.

1. 3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby
   Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu a pro rozhodčí zkoušení se odeberou ze zhomogenizovaného vzorku.
2. 4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře
3. 4.1 Definice
   1. Nejběžnější definice, které musí laboratoř použít:

      r = opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 × s_r.

      s_r = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti.

      RSD_r = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za daných podmínek opakovatelnosti .

      R = reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 × s_R.

      s_R = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti.

      RSD_R = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti .

1. 4.2 Obecné požadavky

   Metody zkoušení použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s § 9.

1. 4.3 Zvláštní požadavky
2. 4.3.1 Pracovní charakteristiky

   Nejsou-li přímo použitelným předpisem Evropských společenství stanoveny zvláštní metody, laboratoře zvolí validovanou metodu za předpokladu, že zvolená metoda splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulkách 1, 2, 3 a 4.

   Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol

   Příloha č. 47 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol

   Množství μg/kg	deoxynivalenol
   	RSDr %	RSDR %	Výtěžnost %
   >100,00 - ≤ 500,00	≤ 20,00	≤ 40,00	60,00 – 110,00
   >500,00	< 20,00	≤ 40,00	70,00 – 120,00

   Tabulka 2: Pracovní charakteristika pro zearalenon

   Příloha č. 47 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol Tabulka 2: Pracovní charakteristika pro zearalenon

   Množství μg/kg	zearalenon
   	RSDr %	RSDR %	Výtěžnost %
   ≤ 50,00	≤ 40,00	≤ 50,00	60,00 – 120,00
   > 50,00	≤ 25,00	≤ 40,00	70,00 – 120,00

   Tabulka 3: Pracovní charakteristika pro fumonisin B₁ a B₂

   Příloha č. 47 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol Tabulka 2: Pracovní charakteristika pro zearalenon Tabulka 3: Pracovní charakteristika pro fumonisin B1 a B2

   Množství μg/kg	Fumosin B1 nebo B2
   	RSDr %	RSDR %	Výtěžnost %
   ≤ 500,00	≤ 30,00	≤ 60,00	60,00 – 120,00
   >500,00	≤ 20,00	≤ 30,00	70,00 – 110,00

   Tabulka 4: Pracovní charakteristiky pro T-2 a HT-2 toxin

   Příloha č. 47 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol Tabulka 2: Pracovní charakteristika pro zearalenon Tabulka 3: Pracovní charakteristika pro fumonisin B1 a B2 Tabulka 4: Pracovní charakteristiky pro T-2 a HT-2 toxin

   Množství μg/kg	T-2 toxin
   	RSDr %	RSDr %	Výtěžnost %
   50,00 – 250,00	≤ 40,00	< 60,00	60,00 – 130,00
   >250,00	≤ 30,00	≤ 50,00	70,00 – 130,00

   Příloha č. 47 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol Tabulka 2: Pracovní charakteristika pro zearalenon Tabulka 3: Pracovní charakteristika pro fumonisin B1 a B2 Tabulka 4: Pracovní charakteristiky pro T-2 a HT-2 toxin

   Množství μg/kg	HT-2 toxin
   	RSDr %	RSDR %	Výtěžnost %
   100,00 – 200,00	≤ 40,00	≤ 60,00	60,00 – 130,00
   >200,00	≤ 30,00	≤ 50,00	70,00 – 130,00

   Detekční limity použitých metod se neuvádí, protože přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace.

   1. Přesnost metody odpovídá hodnotě vypočtené z Horwitzovy rovnice:
      1. RSD_R = 2^{(1 - 0,5log C)}
      2. kde:
      3. — RSD_R je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti ,
      4. — C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100g/100g, 0,001 = 1,000 mg/kg).

      Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukázalo, že u většiny rutinních metod analýzy nezáleží na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.

1. 4.3.2 Přístup založený na vhodnosti pro daný účel

   K hodnocení přijatelnosti metod zkoušení lze použít alternativní přístup založený na vhodnosti pro daný účel, v jehož rámci se vymezí pouze funkce vhodnosti jako jediný parametr, pokud existuje omezený počet plně validovaných metod zkoušení. Funkce vhodnosti je funkce nejistoty, která stanoví nejvyšší hodnotu nejistoty, jež je považována za vhodnou pro daný účel.

   1. Vzhledem k omezenému počtu metod zkoušení, které jsou plně validovány mezilaboratorní zkouškou, zejména pro stanovení T-2 a HT-2 toxinu, se použije přístup založený na funkci nejistoty, kterým se stanoví nejvyšší přijatelná nejistota, také k posouzení vhodnosti pro daný účel metody zkoušení, kterou laboratoř použije. Laboratoř může použít metodu, která poskytuje výsledky s maximální standardní nejistotou. Maximální standardní nejistota se vypočítá pomocí následující rovnice:
      1. kde:
         1. U_f je maximální standardní nejistota,
         2. LOD je mez detekce metody,
         3. C je příslušná koncentrace(μg/kg),
         4. α je konstantní číselný faktor používaný v závislosti na hodnotě C. Hodnoty, které mají být použity, jsou uvedeny v tabulce 5.

      Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná do stejné míry jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulkách.

      Tabulka 5: Číselné hodnoty, které mají být v závislosti na příslušné koncentraci použity pro α jako konstantu v rovnici uvedené v tomto bodě

      Příloha č. 47 Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol Tabulka 2: Pracovní charakteristika pro zearalenon Tabulka 3: Pracovní charakteristika pro fumonisin B1 a B2 Tabulka 4: Pracovní charakteristiky pro T-2 a HT-2 toxin Tabulka 5: Číselné hodnoty, které mají být v závislosti na příslušné koncentraci použity pro α jako konstantu v rovnici uvedené v tomto bodě

      C (μg/kg)	α
      ≤ 50,00	0,20
      51,00 – 500,00	0,18
      501,00 – 1000,00	0,15
      1001,00 – 10000,00	0,12
      > 10000,00	0,10

1. 4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků

   Výsledky zkoušky se uvedou s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výtěžnosti a její hodnota. Výsledek zkoušky s korekcí na výtěžnost se použije pro kontrolu dodržení limitu.

   Výsledek zkoušky musí být uveden ve tvaru (x ± U), kde x je výsledek zkoušky a U je rozšířená nejistota měření.

1. 4.5 Požadavky na laboratoře

   Laboratoře musí splňovat požadavky zvláštního právního předpisu^*).