Vyhláška o technických prohlídkách vozidel

§ 26

Rozsah a obsah odborných znalostí a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání a prohlubování odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek

(1) Rozsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání odborných znalostí kontrolního technika obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 14.

(2) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky

1. a) s organizací technických prohlídek, sítí stanic technické kontroly a rámcově se systémem řízení této sítě,
2. b) s odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
3. c) s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla,
4. d) s vlivem změn technického stavu motoru vozidla a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku vozidla,
5. e) s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit kontrolní techniky tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla, motoru a jeho příslušenství,
6. f) se zásadami schvalování a registrace vozidel,
7. g) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel včetně měření emisí vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla,
8. h) s organizací metrologie v České republice a v síti stanic technické kontroly s cílem naučit kontrolní techniky činnostem, které jsou nutné pro zajištění správnosti měřidel a měření, a
9. i) s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly.

(3) Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky

1. a) s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků a emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu,
2. b) s novými postupy pro kontrolu technického stavu a měření emisí kontrolovaných vozidel,
3. c) s novými přístroji a pomůckami a jejich využitím v podmínkách stanice technické kontroly,
4. d) s novou diagnostickou technikou a možnostmi jejího využívání v podmínkách měření emisí,
5. e) s novými mezinárodními a národními předpisy, které se vztahují k činnosti stanice technické kontroly, a
6. f) se závadami v činnosti stanic technické kontroly a kontrolních techniků zjištěnými při výkonu státního odborného dozoru.

§ 27

Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek a zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika před zkušební komisí

(1) Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 26 odst. 2 a 3.

(2) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek v základním kurzu se skládá z písemného testu, praktické a ústní zkoušky.

(3) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek v prohlubovacím kurzu se skládá z písemného testu.

(4) Písemným testem prokazuje kontrolní technik znalosti

1. a) právních předpisů upravujících činnost stanice technické kontroly, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla, podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích,
2. b) základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly,
3. c) metrologického zabezpečení v České republice a ve stanici technické kontroly,
4. d) konstrukce, obsluhy a údržby měřidel a technologických zařízení používaných při technické prohlídce,
5. e) vlivu změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla,
6. f) vlivu změn technického stavu motoru vozidla a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku vozidla,
7. g) konstrukce a funkce diagnostických zařízení,
8. h) zásad schvalování a registrace vozidel,
9. i) o nových poznatcích týkajících se konstrukce, provedení, typických závad konstrukčních celků a emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu,
10. j) o nových postupech pro kontrolu technického stavu a měření emisí kontrolovaných vozidel,
11. k) nových přístrojů, pomůcek a jejich využití v podmínkách stanice technické kontroly,
12. l) o nové diagnostické technice a možnostech jejího využívání v podmínkách stanice měření emisí,
13. m) o nových mezinárodních a národních předpisech, které se vztahují k činnosti stanice technické kontroly a stanice měření emisí, a
14. n) závad v činnosti stanic technické kontroly, stanic měření emisí a kontrolních techniků zjištěných při výkonu státního odborného dozoru.

(5) Praktickou a ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na stanovišti měření emisí a na správné hodnocení technického stavu vozidla.

(6) Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek je uveden v příloze č. 15.

§ 28

Rozsah a obsah odborných znalostí a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání a prohlubování odborné způsobilosti kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel

(1) Rozsah a způsob provádění výuky v základním a prohlubovacím kurzu k získání odborných znalostí kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 16.

(2) Cílem základního kurzu je seznámit kontrolního technika

1. a) se systémem technických prohlídek vozidel, s organizací měření emisí jako součásti technické prohlídky, sítí stanic technické kontroly a stanic měření emisí a rámcově se systémem řízení těchto sítí,
2. b) s odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
3. c) se zásadami schvalování vozidel a motorů z hlediska emisí výfukových plynů, registrace vozidel,
4. d) s vlivem změn technického stavu motoru a jeho příslušenství na životní prostředí a ekonomiku provozu,
5. e) s konstrukcí a funkcí diagnostických zařízení s cílem naučit kontrolního technika tato zařízení používat pro ověřování funkce a zjišťování technického stavu ústrojí vozidla, motoru a jeho příslušenství,
6. f) s praktickým výkonem měření emisí a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu motoru a jeho příslušenství, včetně způsobu vkládání údajů týkajících se zahájení a výsledku měření emisí v informačním systému technických prohlídek,
7. g) s organizací metrologie v České republice a v síti stanic měření emisí s cílem naučit kontrolního technika činnostem, které jsou nutné pro zajištění metrologického pořádku ve stanici měření emisí, a
8. h) s vedením agendy spojené s činností stanice měření emisí.

(3) Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel,

1. a) s novými poznatky o konstrukci, provedení, typických závadách emisních systémů kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu,
2. b) s novými metodickými postupy pro měření emisí kontrolovaných vozidel,
3. c) s novou diagnostickou technikou a možnostmi jejího využívání v podmínkách stanice měření emisí,
4. d) s novými mezinárodními a národními předpisy, které se vztahují k činnosti stanice měření emisí, a
5. e) se závadami v činnosti stanic měření emisí zjištěnými při výkonu státního odborného dozoru.

§ 29

Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky odborné způsobilosti kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel

(1) Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik, jehož oprávnění bude omezeno k provádění technických prohlídek na měření emisí vozidel, znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 28 odst. 2 a 3.

(2) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k měření emisí v základním kurzu se skládá z písemného testu, praktické a ústní zkoušky.

(3) Závěrečná zkouška z odborné způsobilosti k provádění měření emisí v prohlubovacím kurzu se skládá z písemného testu.

(4) Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k měření emisí je uveden v příloze č. 17.

§ 30

Vzor tiskopisu profesního osvědčení kontrolního technika

Vzory profesního osvědčení kontrolního technika k provádění technických prohlídek a profesního osvědčení kontrolního technika, jehož oprávnění k provádění technických prohlídek je omezeno na měření emisí vozidel, jsou uvedeny v příloze č. 18.

§ 31

Způsob a rozsah pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a základní technické vybavení nezbytné pro provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí

(1) V každém správním obvodu kraje může být zřízena alespoň jedna provozovna stanice technické kontroly vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.

(2) Způsob pokrytí území České republiky činnostmi stanic technické kontroly provádějících technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí se určí na základě posouzení počtu skutečně provedených technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí ve stávajících stanicích technické kontroly určených k technickým prohlídkám vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v příslušném kraji, kde má být nově uvažovaná stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provozována, a upraveného počtu technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí vypočítaný z průměru celkového počtu skutečně provedených technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na území České republiky za období předchozích pěti kalendářních let.

(3) Rozsah pokrytí správního obvodu kraje je překročen, je-li počet skutečně provedených technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí ze všech stanic technické kontroly určených k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí kraji, kde má být nově uvažovaná stanice technické kontroly vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí provozována, vyšší než 25 % z upraveného počtu technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí vypočítaný z průměru celkového počtu skutečně provedených technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na území České republiky za období předchozích pěti kalendářních let ze všech provedených technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí na území České republiky.

(4) Stanice technické kontroly provádějící technické prohlídky vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí musí být vybavena tímto základním technickým vybavením nezbytným k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí:

1. a) základní technickou dokumentací týkající se konstrukce vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a
2. b) přístroji a zařízeními pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly podle § 16 této vyhlášky.

§ 32

Rozsah odborných znalostí a učební osnova výuky teoretické přípravy a praktického výcviku k získání a prohlubování odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí

(1) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí obsahuje učební osnova základního a prohlubovacího kurzu, která je uvedena v příloze č. 19.

(2) Cílem výuky teoretické přípravy a praktického výcviku základního kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí

1. a) s ustanoveními právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí²),
2. b) s právními předpisy, které se týkají druhů dopravních prostředků určených k přepravě nebezpečných věcí, požadavky na konstrukci a schvalování těchto vozidel a odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
3. c) s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla,
4. d) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla,
5. e) se značením těchto vozidel a dokladů předepsaných pro provoz a schvalování technické způsobilosti a
6. f) s vedením agendy spojené s činností stanice technické kontroly provozující kontrolu technického stavu vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí.

(3) Cílem prohlubovacího kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí

1. a) s novými předpisy v oblasti požadavků na konstrukci a označení dopravních prostředků a schvalování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a
2. b) s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu určených k přepravě nebezpečných věcí.

(4) Cílem mimořádného kurzu je seznámit kontrolní techniky vozidel k přepravě nebezpečných věcí se změnou Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)²), ke které došlo mimo pravidelný dvouletý cyklus změn.

§ 33

Organizování a hodnocení závěrečné zkoušky z odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí a zkušební řád

(1) Závěrečnou zkouškou odborné způsobilosti prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti odpovídající cílům základního a prohlubovacího kurzu podle § 32 odst. 2 a 3.

(2) Závěrečná zkouška odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí se skládá z písemného testu a ústní zkoušky.

(3) Písemným testem prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti

1. a) právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí²), upravujících všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů, provádění technické prohlídky, kontroly a hodnocení technického stavu vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí a podmínek provozu těchto vozidel na pozemních komunikacích a
2. b) právních předpisů upravujících a týkajících se dopravních prostředků a předmětů určených k přepravě nebezpečných věcí, požadavků na konstrukci a schvalování těchto vozidel, základního technického názvosloví a agendy spojené s činností stanice technické kontroly.

(4) Ústní zkouškou prokazuje kontrolní technik vozidel k přepravě nebezpečných věcí znalosti a dovednosti při používání měřidel a technologických zařízení se zaměřením na správnost vyhodnocení měření a praktického provádění technické prohlídky na kontrolní lince a na správné hodnocení technického stavu vozidla a se zaměřením na konkrétní druhy dopravních prostředků z hlediska jejich konstrukce a použití, značení těchto vozidel, dokladů předepsaných pro provoz a schvalování technické způsobilosti.

(5) Postup při závěrečné zkoušce odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí je uveden v příloze č. 20.

(6) Vzor profesního osvědčení kontrolního technika vozidel k přepravě nebezpečných věcí k provádění technických prohlídek vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí je uveden v příloze č. 21.

§ 33a

Druhy zkušebních stanic

Zkušební stanice se dělí na

1. a) zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií L, M₁, N₁, O₁ a O₂,
2. b) zkušební stanice pro silniční motorová a přípojná vozidla kategorií M₂, M₃, N₂, N₃, O₁, O₂, O₃ a O₄ a zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, R, S a Z,
3. c) zkušební stanice pro zvláštní motorová a přípojná vozidla kategorií T, C, R, S a Z,
4. d) zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a), b) a c) v různých kombinacích podle kategorie vozidel,
5. e) zkušební stanice kombinované pro motorová a přípojná vozidla podle písmen a) a b) v různých kombinacích podle kategorie vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy upravující mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí²).

§ 33b

Způsob získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích

(1) Způsob získání odborných znalostí kontrolního technika typu K zahrnuje část teoretického získávání odborných znalostí a část závěrečného ověření znalostí formou závěrečné zkoušky po absolvování základního výcviku nebo přezkoušení po absolvování zdokonalovacího výcviku.

(2) Cílem výuky teoretické a praktické přípravy základního výcviku je seznámit kontrolní techniky typu K

1. a) s ustanoveními právních předpisů upravujících schvalování technické způsobilosti vozidel,
2. b) s právními předpisy, které se týkají technických požadavků na konstrukci a schvalování vozidel a odpovědností kontrolního technika a s právními a ekonomickými důsledky jeho činnosti,
3. c) s vlivem změn technického stavu vozidla na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, na životní prostředí a ekonomiku provozu vozidla,
4. d) s praktickým výkonem kontrolní činnosti na kontrolních linkách pro jednotlivé druhy vozidel a se správným hodnocením zjišťovaného technického stavu vozidla ve vztahu ke schvalování technické způsobilosti a úkonům s tím spojeným,
5. e) s doklady předepsanými pro provoz a schvalování technické způsobilosti,
6. f) s vedením agendy spojené s činností zkušební stanice provádějící technické kontroly vozidel a
7. g) s používáním informačního systému technických prohlídek v části určené k vytváření protokolů o technických kontrolách.

(3) Cílem zdokonalovacího výcviku je seznámit kontrolní techniky typu K

1. a) s novými předpisy v oblasti požadavků na konstrukci vozidel a schvalování technické způsobilosti vozidel,
2. b) s novými poznatky o konstrukci, provedení, s typickými závadami konstrukčních celků kontrolovaných vozidel a vozidel nově zaváděných do provozu a
3. c) s případnými změnami v informačním systému technických prohlídek souvisejícími s vytvářením protokolů o technických kontrolách.

(4) Rozsah odborných znalostí kontrolního technika typu K obsahuje učební osnova základního a zdokonalovacího výcviku, která je uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce.

(5) Postup při závěrečné zkoušce a přezkoušení odborné způsobilosti kontrolního technika typu K je uveden v příloze č. 25 k této vyhlášce.

(6) Vzor profesního osvědčení kontrolního technika typu K je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce. Kontrolnímu technikovi typu K, který absolvoval základní výcvik a složil závěrečnou zkoušku z odborné způsobilosti, ministerstvo přidělí razítko s evidenčním číslem.

(7) Držitel osvědčení podle odstavce 6 se jednou za 3 roky podrobuje zdokonalovacímu výcviku a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.

§ 34

Způsob provádění technické prohlídky mobilním způsobem

(1) Při provádění technických prohlídek mobilním způsobem se postupuje přiměřeně jako při provádění technické prohlídky na kontrolní lince stanice technické kontroly.

(2) V rámci technické prohlídky prováděné mobilním způsobem lze jízdní zkoušky účinku brzd vozidla provádět pouze na pozemní komunikaci nebo prostranství, které musí být dostatečně dlouhé a široké tak, aby se vozidlo mohlo bezpečně otočit.

§ 34a

Požadavky na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem

(1) Zkušební úsek pro jízdní zkoušku musí splňovat tyto parametry:

1. a) vozovka zkušebního úseku pozemní komunikace nebo prostranství musí mít rovný, čistý a neklouzavý asfaltový, asfaltobetonový nebo cementobetonový povrch, bez výmolů nebo jiného zjevného povrchového poškození s výjimkou prohlídek vozidel konstrukčně určených k pohybu na sněhu a ledu,
2. b) minimální délka přímého zkušebního úseku (bez ploch pro otáčení) je 60 m, není-li zkušební úsek ukončen pevnou překážkou; pokud je zkušební úsek ve směru prováděné jízdní zkoušky ukončen pevnou překážkou, nesmí být jeho celková délka kratší než 80 m, z toho prostor s povrchem podle písmene a) minimálně 60 m a minimální bezpečnostní prostor pro nouzové brzdění 20 m,
3. c) šířka přímého zkušebního úseku minimálně 4 m,
4. d) podélný a příčný sklon zkušebního úseku maximálně do 2 %.

(2) Místo určené pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem musí umožnit bezpečné provádění jednotlivých kontrolních úkonů, dodržení technologie provádění technických prohlídek, ochrany životního prostředí, jiného veřejného zájmu a bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

(3) Plnění požadavků na místa určená pro provádění technických prohlídek mobilním způsobem se ověří protokolem vypracovaným osobou pověřenou ministerstvem.

§ 35

Přechodná ustanovení