Nařízení, kterým se provádějí některá ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách

§ 31.

(1) Počet členů závodní rady činí v závodech:

a v závodech s více než 4000 zaměstnanci vždy za každé další 2000 zaměstnanců, po případě za zbytek, přesahující 1000 zaměstnanců, vždy jednoho dalšího člena.

(2) Pro stanovení počtu členů závodní rady je rozhodným počet zaměstnanců v závodě v den vyhlášení volby.

(3) Počet náhradníků odpovídá počtu členů závodní rady. Náhradníky povolává k činnosti předseda závodní rady nebo jeho zástupce v pořadí kandidátní listiny tak, aby náhradník náležel k téže skupině zaměstnanců (§ 13), jako člen kterého zastupuje.

§ 32.

(1) V závodech, zřízených podnikem k provedení stavebního díla s pracemi doplňujícími (dále jen staveniště), jest zvoliti na dobu trvání prací závodní radu, lze-li očekávati, že si dokončení díla vyžádá dobu delší 4 měsíců. Na ostatních staveništích jest zvoliti závodního důvěrníka podle § 30 bez ohledu na počet zaměstnanců.

(2) Klesne-li počet zaměstnanců, kteří se zúčastnili volby závodní rady na staveništi následkem výměny pracovních sil, souvisící s postupem stavby alespoň o dvě třetiny nebo, dosáhne-li počet zaměstnanců přijatých nově po volbě závodní rady čtyři pětiny celkového počtu zaměstnanců, pracujících na staveništi, skončí činnost závodní rady a jest provésti volbu nové závodní rady.

(3) Ministerstvo sociální péče může stanoviti odchylné předpisy pro zrušení pracovního poměru člena nebo bývalého člena závodní rady nebo pro jeho přeložení jednostranným opatřením správy závodu do jiného závodu, jakož i pro zrušení pracovního poměru nebo přeložení závodního důvěrníka nebo bývalého závodního důvěrníka jednostranným opatřením správy závodu do jiného závodu.

§ 33.

(1) Zanikne-li závodní rada z důvodu uvedeného v § 10, odst. 1, písm. a) dekretu, zaměstnává-li však závod nadále alespoň 3 zaměstnance, stává se předseda závodní rady závodním důvěrníkem a její jednatel jeho náhradníkem pro zbytek volebního období. Zvýší-li se počet zaměstnanců ještě během téhož volebního období nad 19, provede se, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3, nová volba závodní rady.

(2) Zanikne-li závodní rada z důvodu uvedeného v § 10, odst. 1, písm. a) dekretu, nebo byl-li provoz závodu podle platných předpisů přechodně zastaven, zůstávají členové závodní rady a náhradníci až do uplynutí volebního období v pracovním (služebním) poměru, pokud závod používá nadále zaměstnanců k pracím, které mohou členové závodní rady nebo náhradníci vykonávati. Jinak může býti jejich pracovní (služební) poměr zrušen podle platných předpisů výpovědí, která může býti dána nejdříve po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy byl omezen nebo zastaven provoz závodu. Je-li k omezení nebo zastavení provozu závodu třeba podle platných předpisů úředního povolení, počíná měsíční lhůta dnem, kdy bylo uděleno úřední povolení k omezení nebo zastavení provozu závodu.

(3) Skončí-li omezení nebo zastavení provozu závodu ještě v témže volebním období, mají členové a náhradníci závodní rady, jejichž pracovní (služební) poměr byl mezitím zrušen podle odstavce 2, nárok, aby byli znovu přijati do zaměstnání na svá původní pracovní místa. Správa závodu je povinna oznámiti bývalým členům závodní rady ve lhůtě 14 dnů, že omezení nebo zastavení provozu skončilo. Nárok podle ustanovení první věty jest uplatniti do 14 dnů ode dne vyrozumění, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy skončilo omezení nebo zastavení provozu závodu, u správy závodu. Jsou-li splněny předpoklady pro zřízení a trvání činnosti závodní rady, vykonávají na zbytek volebního období funkci závodního zastupitelstva dosavadní členové a náhradníci závodní rady. Zaměstnává-li závod méně než 20 zaměstnanců, alespoň však 3 zaměstnance, stává se předseda závodní rady na zbytek volebního období závodním důvěrníkem a jednatel jeho náhradníkem.

§ 34.

(1) Rozhodčí komise rozpustí závodní radu nálezem na návrh jednotné odborové organisace,

1. a) porušila-li hrubě své povinnosti nebo
2. b) žádá-li o to písemně alespoň polovina zaměstnanců oprávněných k volbě.

(2) Podnět k návrhu na rozpuštění závodní rady podle odstavce 1, písm. a) může dáti též správa závodu nebo každý zaměstnanec závodu oprávněný k volbě. V případě uvedeném v odstavci 1, písm. b) musí býti podnět podepsán alespoň polovinou zaměstnanců oprávněných k volbě.

(3) Podnět podle odstavce 2 jest podati písemně příslušnému orgánu jednotné odborové organisace s udáním důvodů. Příslušný orgán jednotné odborové organisace přezkouší pravost podpisů, oprávnění navrhovatelů a důvody. Shledá-li důvody závažnými, předloží návrh příslušné rozhodčí komisi se svým vyjádřením k rozhodnutí do 14 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.

(4) Rozhodčí komise rozhodne o návrhu nálezem do 14 dnů od předložení návrhu jednotnou odborovou organisací.

(5) Byla-li závodní rada rozpuštěna, jest provésti nové volby do 6 týdnů ode dne, kdy nález rozhodčí komise nabyl právní moci, pokud zbytek volebního období činí alespoň 3 měsíce. Jinak jmenuje příslušný orgán jednotné odborové organisace na zbytek volebního období náhradní orgán podle § 1.

§ 35.

Správa závodu jest povinna oznámiti příslušnému orgánu jednotné odborové organisace (§ 75) zánik závodní rady nebo skončení její činnosti podle § 10, odst. 1 a 2, písm. b) až d) dekretu, nebo jiné skutečnosti, rozhodné pro zřízení závodní rady, pokud jsou jí známy, a to do jednoho týdne ode dne zániku závodní rady nebo skončení její činnosti nebo vzniku těchto skutečností.

§ 36.

(1) Závodní rada se ustaví tak, že podle § 28, odst. 2 zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a jednatele. Má-li aspoň 4 členy, zvolí také pokladníka.

(2) Jsou-li členy závodní rady dělníci a úředníci, nesmějí předseda a místopředseda náležeti k téže skupině.

§ 37.

Podle rozsahu činnosti zvolí závodní rada ze svého středu se zřetelem k počtu svých členů referenty pro jednotlivé úkoly, náležející do její působnosti.

§ 38.

(1) Schůze závodní rady svolává zpravidla písemně její předseda, který také stanoví jejich pořad a řídí jednání. Předseda je povinen svolati nejpozději do jednoho týdne schůzi závodní rady, žádá-li o to písemně alespoň polovina členů závodní rady, navrhujíc zároveň předmět jednání, který nevybočuje z rámce působnosti závodní rady. Pravidelné schůze jest konati nejméně jednou měsíčně.

(2) Schůze závodní rady jsou neveřejné.

(3) Schůzí závodní rady se mohou účastniti zástupci jednotné odborové organisace. Závodní odborová skupina musí býti pozvána ke každé schůzi.

(4) Zástupce správy závodu je povinen účastniti se schůzí závodní rady, které byly svolány na její návrh, nebo k nimž byla pozvána.

(5) Závodní rada může ke svým schůzím zváti odborné poradce, po případě z řad zaměstnanců závodu; při tom jest šetřiti ustanovení § 14, odst. 2 a 3 dekretu.

(6) Schůze závodní rady se konají zásadně mimo pracovní dobu. V pracovní době se mohou konati schůze jen výjimečně, nemohli-li by se jich jinak zúčastniti pro rozdělení pracovní doby v závodě všichni členové závodní rady, nebo nemohly-li by se včas projednati naléhavé a důležité věci.

§ 39.

(1) Závodní rada jest schopna se usnášeti, byli-li ke schůzi pozváni s udáním pořadu jednání všichni členové a je-li přítomna alespoň jejich polovina.

(2) Závodní rada se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů.

(3) O jednání se sepíše zápis, který podepisují předsedající a zapisovatel. Zápis sepíše zapisovatel, určený k tomu závodní radou, a není-li ho, jednatel.

§ 40.

Závodní rada jest povinna svolati závodní shromáždění, žádá-li o to písemně alespoň polovina zaměstnanců oprávněných k volbě podle § 2. Závodní rada oznámí včas svolání závodního shromáždění správě závodu a příslušnému orgánu jednotné odborové organisace (§ 75).

§ 41.

Závodní rada může určiti, že se závodní shromáždění schází vzhledem k rozsahu nebo povaze závodu v dílčích schůzích podle oddělení závodu. Závodní shromáždění řídí předseda závodní rady nebo jím určený člen závodní rady. Závodnímu shromáždění mohou býti přítomni zástupci jednotné odborové organisace a zástupce správy závodu.

§ 42.

Závodní shromáždění se koná zásadně mimo pracovní dobu; v pracovní době se může konati pro naléhavost projednávané věci jen se souhlasem správy závodu a příslušného orgánu jednotné odborové organisace (§ 75). V závodech s nepřetržitým provozem se koná závodní shromáždění v době dohodnuté se správou závodu. Zaměstnanci mají v těchto případech nárok na náhradu výdělku za pracovní dobu, zameškanou účastí na závodním shromáždění, nejvýše však za dvě hodiny.

§ 43.

Závodní důvěrník.

O závodních důvěrnících platí obdobně ustanovení § 33, odst. 2 a 3, §§ 34 a 35 a §§ 44 až 46. Souhlas podle § 13, odst. 1, věty prvé dekretu uděluje příslušný orgán jednotné odborové organisace (§ 75).

§ 44.

(1) Náklady funkční činnosti (§§ 20 až 27 dekretu) závodní rady mohou býti určeny rozpočtem

1. a) v závodech s počtem zaměstnanců nepřevyšujícím 250, nejvýše 1/2 % ročního úhrnu hrubých mezd (platů), vyplacených v uplynulém kalendářním roce,
2. b) v závodech s počtem zaměstnanců nad 250, nejvýše 1/4 % ročního úhrnu hrubých mezd (platů), vyplacených v uplynulém kalendářním roce. V závodech, které zaměstnávají více než 250 zaměstnanců, mohou býti určeny náklady až do výše, do které by při stejném průměrném platu jednoho zaměstnance mohly býti určeny při sazbě 1/2 %, kdyby tentýž závod měl jen 250 zaměstnanců, je-li tato úprava závodní radě příznivější než úprava podle věty prvé.

(2) Pro stanovení procentní sazby je rozhodným počet zaměstnanců v závodě v den vyhlášení voleb. Nebyl-li v uplynulém kalendářním roce závod v provozu po celý rok, stanoví se roční úhrn 12násobkem úhrnu hrubých mezd (platů) vyplacených za poslední kalendářní měsíc před předložením rozpočtu správě závodu. V závodech kampaňových a sezonních, které nejsou v provozu po celý rok, stanoví se úhrn mezd (platů) podle pravděpodobné délky trvání provozu.

(3) Závodní rada je povinna předložiti rozpočet na náklady funkční činnosti před schválením příslušným orgánem jednotné odborové organisace správě závodu k vyjádření; nevyjádří-li se správa závodu do 14 dnů po předložení rozpočtu, má se za to, že nemá k rozpočtu připomínek.

(4) Správa závodu je povinna uhraditi závodní radě schválenou rozpočtovou částku podle § 19, odst. 2 dekretu ve čtvrtletních částkách předem splatných. Prvá splátka bude vyplacena po předložení schváleného rozpočtu do jednoho měsíce po začátku rozpočtového roku.

(5) V zařízeních státní správy budou náklady funkční činnosti podle § 19, odst. 2 dekretu uhrazovány prostřednictvím příslušného orgánu jednotné odborové organisace (§ 75) měsíčně předem v částkách, rovnajících se 1/12 celoroční rozpočtové částky, stanovené jednotně 1/4 % úhrnu hrubých mezd a platů vyplacených v předchozím kalendářním roce všem zaměstnancům příslušného oboru státní správy.

(6) V roce 1946 se uhradí části nákladů z funkční činnosti zaměstnaneckých rad až do výše částky, která byla na tyto účely vyhrazena v rozpočtu na rok 1946.

§ 47.

(1) U soudů, jakož i ve veřejných úřadech, v provozních zařízeních veřejných ústavů, fondů a v jiných zařízeních nositelů veřejné správy, pokud vykonávají výlučně nebo částečně úkoly vrchnostenské pravomoci, zřizují se místo závodních rad zaměstnanecké rady a místo závodních důvěrníků zaměstnanečtí důvěrníci.

(2) Pro zaměstnanecké rady platí ustanovení tohoto nařízení o závodních radách s tím, že

1. a) z volitelnosti do zaměstnanecké rady je vyloučen, kdo byl disciplinárně potrestán pro čin proti mravopočestnosti nebo čin, spáchaný ze ziskuchtivosti nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, pokud trvají následky trestu;
2. b) předseda volebního výboru nebo jím pověřený člen volebního výboru oznámí výsledek volby zaměstnanecké rady, po případě jména zvolených, jednotné odborové organisaci a přednostovi služebního úřadu;
3. c) předseda zaměstnanecké rady oznámí den ustavení zaměstnanecké rady a jména jejích členů a náhradníků s uvedením jejich funkcí dvojmo jednotné odborové organisaci, jakož i v jednom vyhotovení přednostovi úřadu, jemuž jsou členové zaměstnanecké rady služebně podřízeni.

(3) Ve sporech, které vzniknou z důvodu činnosti zaměstnanecké rady a výboru zaměstnaneckých rad, zaměstnaneckého důvěrníka a náhradního orgánu u nositele veřejné správy (odstavec 1), jakož i ve sporech o rozsah jejich pravomoci, rozhoduje na návrh rozhodčí komise činitel, který je ústavně odpovědný za příslušný obor veřejné správy. Rozhodčí komise jedná o sporech v senátech pro věci zaměstnaneckých rad podle ustanovení čl. IX, s odchylkou, že místo nálezu podává návrh na rozhodnutí.

(4) O stížnostech proti způsobu volby a výsledku volby zaměstnaneckého důvěrníka nebo zaměstnanecké rady rozhodují rozhodčí komise v senátech pro věci zaměstnaneckých rad podle ustanovení článku IX.