Zákon o cestovních dokladech a cestování do zahraničí

§ 1

Občan České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „občan“) má právo svobodně vycestovat do zahraničí a právo na svobodný návrat do České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 2

(1) Občan může vycestovat do zahraničí jen s platným československým cestovním dokladem.

(2) Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud to neodporuje ustanovením tohoto zákona.

§ 3

Státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky lze překračovat jen na hraničních přechodech určených pro mezinárodní cestovní styk, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní republika vázána.

§ 4

(1) Do cestovního dokladu uvede orgán příslušný k jeho vydání údaje potřebné k prokázání totožnosti držitele, údaje o územní a časové platnosti, popřípadě další údaje stanovené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.

(2) Cestovní doklad se vyhotovuje v českém nebo slovenském jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.

(3) Podrobnosti o údajích, které se zapisují do cestovních dokladů, stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

§ 5

(1) Cestovními doklady občanů jsou:

1. a) cestovní pas,
2. b) diplomatický pas,
3. c) služební pas,
4. d) cestovní průkaz,
5. e) jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.

(2) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) se vydávají s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na deset let; dětem do 15 let věku s dobou platnosti na dva roky.

§ 6

Cestovní pas vydávají občanu orgány federálního ministerstva vnitra, příslušné podle místa trvalého, popřípadě přechodného pobytu občana.

§ 7

(1) Diplomatický pas vydává federální ministerstvo zahraničních věcí:

1. a) prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky,
2. b) poslanci Federálního shromáždění, poslanci České národní rady, poslanci Slovenské národní rady,
3. c) předsedovi, místopředsedovi a ministru vlády České a Slovenské Federativní Republiky,
4. d) předsedovi, místopředsedovi a ministru vlády České republiky a Slovenské republiky,
5. e) soudcům ústavních soudů, předsedům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky a generálním prokurátorům České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
6. f) vedoucímu Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky,
7. g) diplomatickému pracovníku pracujícímu na československé diplomatické misi nebo konzulárním úřadě a diplomatickému pracovníku federálního ministerstva zahraničních věcí.

(2) Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být diplomatický pas vydán, odpovídá-li to mezinárodním zvyklostem.

§ 8

(1) Služební pas vydává federální ministerstvo zahraničních věcí:

1. a) náměstkovi ministra vlády České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, vedoucímu ústředního orgánu státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky a jejich zástupcům, místopředsedům Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, náměstkům generálního prokurátora České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, vedoucímu Kanceláře Federálního shromáždění, vedoucímu Kanceláře České národní rady a Kanceláře Slovenské národní rady, vedoucímu Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, vedoucímu Úřadu vlády České republiky a Úřadu vlády Slovenské republiky,
2. b) pracovníku federálního ministerstva zahraničních věcí a federálního ministerstva zahraničního obchodu k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,
3. c) pracovníku československé diplomatické mise a konzulárního úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a jeho manželce, popřípadě manželu a nezletilým dětem.

(2) Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky a příslušný ústřední orgán státní správy vyjádří svůj souhlas s vydáním takového pasu.

§ 9

Cestovní průkaz je cestovním dokladem k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty; vydává se občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, zejména k návratu do České a Slovenské Federativní Republiky a v naléhavých případech též k cestě do států, které jej jako cestovní doklad uznávají. Vydávají ho orgány federálního ministerstva vnitra příslušné podle místa trvalého, popřípadě přechodného pobytu občana nebo československé diplomatické mise a konzulární úřady, jde-li o cestovní průkaz k cestě do České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 10

(1) Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, vydávají občanovi orgány federálního ministerstva vnitra příslušné podle místa trvalého, popřípadě přechodného pobytu občana.

(2) Námořnické a plavecké knížky vydávané federálním ministerstvem dopravy podle zvláštního předpisu¹) opravňují k vycestování do zahraničí, jestliže jsou registrovány orgány federálního ministerstva vnitra.

§ 12

Cestuje-li do ciziny nezletilý mladší 15 let společně s rodiči a nemá vlastní cestovní doklad, zapisuje se do cestovního dokladu rodičů.

§ 13

Cestovní doklad je neplatný, jestliže

1. a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,
2. b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
3. c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,
4. d) fotografie v cestovním dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele,
5. e) zanikne důvod, pro který byl držiteli vydán diplomatický nebo služební pas,
6. f) držitel cestovního dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

§ 14

(1) Cestovní doklad se vydává na žádost.

(2) Žádost o vydání cestovního dokladu, prodloužení doby jeho platnosti nebo provedení změny údajů v cestovním dokladu podává občan starší 15 let; pokud je nezletilý, připojí k žádosti o vydání cestovního dokladu písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem. Nedostatek souhlasu zákonného zástupce lze nahradit rozhodnutím soudu.²)

(3) Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce.

(4) Za občana, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, podává žádost zákonný zástupce.

(5) Jde-li o diplomatický nebo služební pas nebo cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, může podat žádost za občana státní orgán nebo právnická osoba zřízená státem.

(6) Ověření podpisu podle odstavce 2 se nevyžaduje, jestliže zákonný zástupce vyjádří svůj souhlas a žádost podepíše před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu nebo v zahraničí u československé diplomatické mise nebo konzulárního úřadu.

§ 15

(1) Žádost o vydání cestovního dokladu, o prodloužení doby jeho platnosti nebo o provedení změny údajů v cestovním dokladu se podává na úředních tiskopisech u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu, v zahraničí u československé diplomatické mise nebo konzulárního úřadu.

(2) Žádost obsahuje údaje uváděné v cestovním dokladu a další údaje, které jsou podkladem rozhodnutí.

(3) K žádosti o vydání cestovního dokladu je nutno připojit potřebný počet fotografií požadovaného formátu.

(4) Žadatel je povinen uvést v žádosti pravdivě a úplně všechny požadované údaje.

(5) Podrobnosti o údajích vyžadovaných k vydání cestovního dokladu stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

§ 16

Změny údajů v cestovních dokladech a prodloužení doby jejich platnosti provádějí orgány příslušné k jejich vydání a v zahraničí československé diplomatické mise a konzulární úřady.

§ 17

Vydání cestovního dokladu může být odepřeno nebo vydaný cestovní doklad může být odňat občanu, proti kterému

1. a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo finančních závazků,
2. b) je vedeno trestní stíhání, nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen.

§ 18

(1) O odnětí cestovního dokladu rozhoduje orgán příslušný k jeho vydání.

(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může cestovní doklad zadržet orgán příslušný k vydávání cestovních dokladů, orgán pasové kontroly nebo orgán činný v trestním řízení.

(3) Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat o tom jeho držiteli potvrzení a cestovní doklad do 48 hodin předat orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodů zadržení cestovního dokladu.

(4) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení o zadržení cestovního dokladu.

§ 19

(1) Na rozhodnutí, kterým se vydávají cestovní doklady, provádí změna v cestovním dokladu nebo se prodlužuje doba jeho platnosti, se nevztahuje § 47 správního řádu, jestliže se žádosti vyhoví v plném rozsahu.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu nemá odkladný účinek.

§ 20

Pravomocná rozhodnutí, jimiž bylo zamítnuto vydání cestovního dokladu nebo jimiž byl cestovní doklad odňat, jsou přezkoumatelná soudem, byly-li ve správním řízení vyčerpány řádné opravné prostředky.

§ 21

(1) Držitel cestovního dokladu je povinen:

1. a) chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, nebo zneužitím,
2. b) odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání.

(2) Držitel cestovního dokladu je povinen ohlásit neprodleně ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti nebo Policejního sboru.

(3) Držitel cestovního dokladu je povinen ohlásit ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu v zahraničí nejbližší československé diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.

§ 22

Kdo získá cizí cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě nejbližšímu útvaru Sboru národní bezpečnosti nebo Policejního sboru. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého.

§ 23

(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo

1. a) překročí státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky bez platného cestovního dokladu,
2. b) překročí s platným cestovním dokladem státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky mimo hraniční přechod určený pro mezinárodní cestovní styk, není-li tento způsob překračování státních hranic umožněn mezinárodní smlouvou, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána,
3. c) se neoprávněně zmocní nebo zneužije cizí cestovní doklad,
4. d) uvede nepravdivé nebo neúplné údaje v žádosti o vydání cestovního dokladu, o prodloužení doby jeho platnosti nebo o provedení změny údajů v cestovním dokladu,
5. e) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v cestovním dokladu,
6. f) maří výkon rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu,
7. g) poruší jinou povinnost uvedenou v tomto zákoně, pokud se takovým jednáním ztíží plnění úkolů státní správy.

(2) Jednání uvedená v odstavci 1 se posuzují jako přestupky, nejde-li o trestné činy.

(3) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do výše 10 000 Kčs. Za přestupky uvedené v odstavci 1 písm. c) až f) lze uložit pokutu do výše 5 000 Kčs a za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. g) pokutu do výše 1 000 Kčs.

(4) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 24

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednávají orgány federálního ministerstva vnitra vydávající cestovní doklady, příslušné podle místa trvalého pobytu občana.

(2) Pokuty za přestupky mohou ukládat a vybírat v blokovém řízení, kromě orgánů uvedených v odstavci 1, rovněž příslušníci Pohraniční stráže a orgány hraniční kontroly.

(3) Pokuty vymáhají finanční úřady nebo daňové úřady příslušné podle místa trvalého pobytu občana.

§ 25

Na přestupky a jejich projednávání podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o přestupcích.³)

§ 27

Cestovní doklady vydané podle zákona č. 63/1965 Sb., o cestovních dokladech, se považují za vydané podle tohoto zákona. Jejich platnost je omezena na dobu, na kterou byly vydány.

§ 28

Zrušují se:

1. 1. zákon č. 63/1965 Sb., o cestovních dokladech,
2. 2. vládní nařízení č. 114/1969 Sb., jímž se stanoví, ve kterých případech může být vydání cestovního dokladu odepřeno,
3. 3. vyhláška ministerstva vnitra a ministerstva zahraničních věcí č. 115/1969 Sb., kterou se upravuje platnost výjezdních doložek,
4. 4. vyhláška ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb., kterou se provádí zákon o cestovních dokladech, ve znění vyhlášky č. 142/1971 Sb. a vyhlášky č. 7/1980 Sb.,
5. 5. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 22 ze dne 28. června 1971, kterým se povolují úlevy z ustanovení § 10 vyhlášky ministerstva vnitra ČSSR a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb. (registrované ve Sbírce zákonů v částce 18/1971),
6. 6. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 33 ze dne 14. srpna 1972, kterým se povoluje úleva z ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky ministerstva vnitra ČSSR a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb. (registrované ve Sbírce zákonů v částce 22/1972).

§ 29