branný zákon

§ 41

Osobní úkony pro potřeby ozbrojených sil

(1) Osobními úkony pro potřeby ozbrojených sil se rozumí činnost vojáků v záloze, která souvisí s mimořádnými opatřeními.

(2) Bylo-li nařízeno mimořádné opatření podle tohoto zákona, lze pro potřeby ozbrojených sil požadovat osobní úkony od vojáků v záloze, kteří mohou být pro tento případ předem určeni příslušnou územní vojenskou správou. Tito vojáci nejsou po dobu plnění osobních úkonů vojáky v činné službě, ale podléhají vojenské kázeňské pravomoci a mají trestní odpovědnost i za trestné činy vojenské.

(3) Vojáci v záloze předem určení k osobním úkonům vykonávají nezbytnou přípravu. Pro povolání k této přípravě, o jejím nastoupení a propuštění z ní platí přiměřeně § 30.

(4) Pro povolání k osobním úkonům, nastoupení k osobním úkonům a propuštění z nich platí přiměřeně § 47 a 48.

(5) Povoláním vojáků v záloze k mimořádné službě se ruší jejich určení k osobním úkonům.

§ 42

Mimořádná opatření

Mimořádnými opatřeními jsou

1. a) povolání vojáků v záloze k mimořádné službě v počtu nepřesahujícím počet vojáků v záloze 7 nejmladších ročníků narození,
2. b) mobilizace ozbrojených sil,
3. c) mimořádné odvody,
4. d) mimořádná služba.

§ 43

Mimořádná opatření za stavu ohrožení státu

(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu může prezident republiky na návrh vlády nařídit, aby byli povoláni vojáci v záloze k mimořádné službě v rozsahu podle § 42 písm. a).

(2) Po dobu stavu ohrožení státu nelze propustit z vojenské činné služby vojáky, kteří v této době dosáhli věku 60 let.

(3) Mimořádná opatření zrušuje prezident republiky na návrh vlády.

§ 44

Mimořádná opatření za válečného stavu

(1) Po vyhlášení válečného stavu prezident republiky na návrh vlády nařizuje mobilizaci ozbrojených sil.

(2) Mobilizace ozbrojených sil může být všeobecná nebo částečná. Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na všechny vojáky v záloze kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti nebo kteří jsou zproštěni mimořádné služby, a na celé státní území. Částečná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území.

(3) Mobilizace se zrušuje demobilizací. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády.

§ 45

Některé právní účinky vyhlášení válečného stavu

(1) Okamžikem vyhlášení válečného stavu jsou vojáci, kteří dlí mimo území České republiky, povinni dostavit se bez zvláštního povolání neprodleně k nastoupení mimořádné služby, kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti.

(2) Prezident republiky může vyzvat vojáky, kteří z důvodů nezávislých na jejich vůli nemohou nastoupit mimořádnou službu podle odstavce 1, aby se přihlásili do ozbrojených sil spojeneckého státu, v němž dlí nebo do něhož se mohou dostat. Vojáci jsou povinni této výzvy uposlechnout.

(3) Za válečného stavu se konají jen mimořádné odvody a dobrovolné odvody.

(4) Vojákům v záloze, kteří nebyli povoláni k vojenské činné službě, může příslušná územní vojenská správa na jejich žádost povolit dobrovolné konání mimořádné služby. Žádost o povolení dobrovolného konání mimořádné služby nelze odvolat.

§ 46

Mimořádné odvody

(1) Za válečného stavu občané podléhající branné povinnosti a dosud neodvedení mají mimořádnou odvodní povinnost. Jsou povinni podrobit se mimořádným odvodům, které nařizuje prezident republiky na návrh vlády.

(2) Dobu konání mimořádných odvodů stanoví veřejná vyhláška.

(3) Občané jsou povinni přihlásit se k mimořádným odvodům u obecního úřadu v místě jejich trvalého nebo přechodného pobytu.

(4) Pro mimořádné odvody platí přiměřeně § 12.

§ 47

(1) Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu vykonávají všichni vojáci, kteří jsou v činné službě, mimořádnou službu, a to ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

(2) Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se odvedenci a vojáci mimo činnou službu povolávají k mimořádné službě.

(3) Povolání vojáků v záloze a odvedenců k mimořádné službě se provádí zpravidla povolávacím rozkazem vydaným územní vojenskou správou, veřejnou vyhláškou nebo mobilizační výzvou oznámenou prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

(4) Povolávací rozkazy doručují vojáci v záloze určení k osobním úkonům, správní nebo obecní úřady. Mohou se přepravovat i jako poštovní zásilka.

(5) Vojáci v záloze a odvedenci odvedení při mimořádných odvodech jsou povinni dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze; pokud povolávací rozkaz neobdrží, jsou povinni dostavit se na stanovené místo v době uvedené ve veřejné vyhlášce nebo v mobilizační výzvě.

(6) O nastoupení mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí obdobně ustanovení o nastoupení základní služby. Povolaní vojáci a odvedenci jsou povinni při nástupu k vojenskému útvaru upozornit na své zdravotní potíže, a pokud je toho třeba, podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

§ 48

(1) Mimořádná služba končí zrušením mimořádných opatření nebo nařízením demobilizace.

(2) Vojáci, kteří vykonávali mimořádnou službu, se propustí z vojenské činné služby, pokud délka mimořádné služby je shodná s délkou základní služby nebo byla delší anebo jsou starší 60 let. Pokud délka mimořádné služby byla kratší než délka základní nebo náhradní služby, postupuje se podle ustanovení upravujících základní nebo náhradní službu. Vojáci, kteří vykonávali vojenskou činnou službu jako své povolání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu,⁷) se propustí z vojenské činné služby, jen mohou-li být propuštěni podle tohoto zvláštního právního předpisu.

(3) Z mimořádné služby se propouští buď jednotlivě nebo hromadně. Vojáci se propouštějí nejpozději do 30 dnů od zrušení mimořádných opatření nebo nařízení demobilizace. Pro propouštění z mimořádné služby platí obdobně § 26 a 28.

(4) Vojáci propuštění z mimořádné služby se zařazují do zálohy, pokud podléhají branné povinnosti.

(5) Ženám odvedeným při mimořádných odvodech a osobám, které dobrovolně vstoupily do ozbrojených sil jen na dobu válečného stavu, zaniká branná povinnost dnem propuštění z mimořádné služby.

§ 49

Zproštění mimořádné služby

(1) Povinnosti nastoupit mimořádnou službu lze zprostit občany, u nichž je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohli dále vykonávat civilní zaměstnání. Vojáci v záloze mladší 35 let mohou být zproštěni mimořádné služby jen z důvodů hodných zvláštního zřetele.

(2) Žádost o zproštění mimořádné služby podávají zaměstnavatelé pro své zaměstnance u územní vojenské správy, v jejímž obvodu mají sídlo. Správní úřady mohou žádat o zproštění pro občany po projednání s jejich zaměstnavatelem.

(3) Povinnosti k mimořádné službě lze zprostit předem v míru nebo za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu.

(4) Územní vojenská správa rozhoduje o zproštění a vede evidenci zproštěných občanů. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby nabývá účinnosti, je-li provedeno v míru, dnem vyhlášení mimořádných opatření, je-li provedeno za mimořádných opatření, dnem, kdy územní vojenská správa rozhodla o zproštění.

(5) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit pominutí důvodů, pro něž bylo zproštění provedeno, územní vojenské správě, která zproštění provedla, a územní vojenské správě místa trvalého pobytu zproštěného zaměstnance.

(6) Zproštění mimořádné služby může být omezeno na určitou dobu. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby lze po pominutí důvodů nebo v důležitém zájmu ozbrojených sil zrušit.

(7) Proti rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a o zrušení zproštění za stavu ohrožení státu a válečného stavu není odvolání přípustné.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky a důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze zprostit mimořádné služby, dobu, na kterou lze zproštění omezit, a postup při zprošťování.

§ 50

Vojenská evidence

(1) Ministerstvo, vojenské správní úřady a vojenské útvary vedou vojenskou evidenci pro potřebu ozbrojených sil.

(2) Vojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajů, které souvisejí s brannou povinností. Vede se počínaje shromažďováním informací o občanech před zahájením odvodního řízení podle § 7 po dobu 60 let.

(3) Zaměstnanci orgánů uvedených v odstavci 1, kterými se rozumějí vojáci v činné službě a občanští zaměstnanci, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru nebo pracovněprávního vztahu.

§ 51

Ohlašovací povinnost

(1) Občané před vznikem branné povinnosti, branci, odvedenci a vojáci mimo činnou službu předkládají veškerá podání ve věcech branné povinnosti příslušné územní vojenské správě.

(2) Občan, který má více státních občanství a vykoná vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu, jehož je také státním občanem nebo byl tímto státem zproštěn branné povinnosti, je povinen předložit o tom doklady příslušné územní vojenské správě.

(3) Branci, odvedenci a vojáci mimo činnou službu jsou povinni neodkladně hlásit skutečnosti důležité pro vojenskou evidenci, zejména změnu adresy místa trvalého a přechodného pobytu, změnu v přípravě na povolání, zaměstnavatele a zaměstnání, dlouhodobý pobyt v zahraničí a návrat do České republiky, úrazy a vážná onemocnění, a předložit příslušné doklady.

(4) Územní vojenské správy mohou povolat osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 k jednání, je-li jejich osobní účast nutná.

§ 52

Vojenské doklady

(1) Vojenskými doklady, které jsou veřejnými listinami, jsou vojenský průkaz, vojenská knížka, povolávací rozkaz a osvědčení o zániku branné povinnosti.

(2) Vojenský průkaz obsahuje titul, jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu, vojenskou hodnost a vojenský útvar. Vojenský průkaz se vydává vojákům z povolání k prokazování příslušnosti k ozbrojeným silám.

(3) Vojenská knížka obsahuje titul, jméno, příjmení, rodné číslo, osobní známku, vojenskou hodnost, vojenský útvar, údaje o plnění služební povinnosti a vojenské odbornosti. Vojenská knížka se vydává vojákům v základní nebo náhradní službě, odvedencům povolaným do mimořádné služby a vojákům v záloze.

(4) Vojenský průkaz a vojenská knížka nenahrazují občanský průkaz, nepřipojují se jako příloha k návrhům a podáním. Voják v činné službě a voják mimo činnou službu je povinen ztrátu nebo poškození vojenského průkazu a vojenské knížky hlásit nadřízenému nebo příslušné územní vojenské správě.

(5) Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, titul, jméno, příjmení, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu povolávaného, dobu a místo, kam se povolaný má dostavit; dále podle důvodu povolání obsahuje zejména adresu pracoviště a způsob přepravy. Povolávací rozkaz se doručuje do vlastních rukou.

(6) Osvědčení o zániku branné povinnosti obsahuje titul, jméno, příjmení, rodné číslo a důvod zániku branné povinnosti.

(7) Vojenské doklady vydávají územní vojenské správy, vojenské útvary nebo ministerstvo.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vojenských dokladů.

§ 53

Cestování do zahraničí po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

(1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu musí mít občané, kteří podléhají branné povinnosti, k cestování do zahraničí souhlas.

(2) Souhlas k cestování do zahraničí může udělit brancům, odvedencům a vojákům mimo činnou službu příslušná územní vojenská správa, vojákům v mimořádné službě ministerstvo.

(3) Proti rozhodnutí o nevydání souhlasu k cestování do zahraničí není přípustné odvolání.

§ 54

Vstup občanů do ozbrojených sil jiných států a cizinců do ozbrojených sil

(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států jen s povolením prezidenta republiky. Žádost podává příslušné územní vojenské správě.

(2) Žádost o povolení vstupu do ozbrojených sil jiných států předkládá prezidentovi republiky ministerstvo po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Povolení udělené podle odstavce 1 může prezident republiky kdykoli odvolat. Povolení pozbývá platnosti při vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Tím není dotčeno ustanovení § 45 odst. 2.

(4) Občan, který má více státních občanství, může vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu, jehož je také státním občanem, bez povolení prezidenta republiky.

(5) Občan je po dobu vojenské služby v ozbrojených silách jiného státu osvobozen od plnění branné povinnosti v České republice.

(6) Cizinec může dobrovolně vstoupit do ozbrojených sil jen s povolením prezidenta republiky. Žádost podává ministerstvu, které ji po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předkládá prezidentu republiky.

§ 55

Náklady spojené s brannou povinností

(1) Obec proplácí brancům jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku vynaložené na cestu z místa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky k odvodu, ke stanovené lékařské prohlídce, odbornému vyšetření a zpět.

(2) Okresní úřad proplácí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části dotazníku ošetřujícími lékaři podle § 7 odst. 4 a jeho vyhodnocením lékařem odvodní komise, s pronájmem místností k odvodu, jejich vybavením, otopem a údržbou po dobu odvodu, náklady na lékařské prohlídky a jejich materiální zabezpečení, na zdravotnické pracovníky odvodních komisí včetně jejich přípravy a odborná vyšetření branců pro potřebu odvodu a odvolání proti odvodnímu rozhodnutí.

(3) Územní vojenská správa proplácí občanům jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku vynaložené na cestu z místa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky k přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí nebo přezkoušení přezkumného rozhodnutí a zpět. Dále proplácí jízdné odvedencům a vojákům mimo činnou službu k přezkumnému řízení, vojákům propuštěným ze základní nebo náhradní služby, z vojenského cvičení, z mimořádné služby a osobních úkonů pro potřeby ozbrojených sil a osobám povolaným k jednání podle § 51 odst. 4. Proplácí též odborná vyšetření občanů pro potřebu přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí nebo přezkoušení přezkumného rozhodnutí. Proplácí náklady na přezkumné řízení odvedenců a vojáků mimo činnou službu, na odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a na přezkoušení pravomocného odvodního rozhodnutí a přezkumného rozhodnutí a náklady na posuzování zdravotní způsobilosti mimo přezkumné řízení.

(4) Vojenský útvar nebo ministerstvo proplácejí odvedencům a vojákům mimo činnou službu jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku vynaložené na cestu z místa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky k nástupu základní nebo náhradní služby, vojenského cvičení, mimořádné služby a k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil do místa uvedeného v povolávacím rozkaze. Vojákům v činné službě proplácí jízdné k přezkumnému řízení podle zvláštních právních předpisů.⁷)^,8)

(5) Ministerstvo proplácí náklady na přezkumné řízení a na odvolání proti přezkumnému rozhodnutí, které se týká vojáků v činné službě.

(6) Občan, který se nedostavil bez vážného důvodu k přezkoušení, nebo bylo-li přezkoušení nařízeno proto, že rozhodnutí o neschopnosti k vojenské činné službě bylo způsobeno trestným činem, je povinen nahradit náklady vynaložené na přezkoušení. Je-li nutné předvedení občana do zdravotnického zařízení nebo jiného místa řízení, hradí náklady za předvedení předvedený občan.

§ 56

Povinnosti státních orgánů a zaměstnavatelů

(1) Správní úřady, orgány územní samosprávy, soudy, státní zastupitelství a zaměstnavatelé jsou v mezích své působnosti povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona a dalších právních předpisů vydaných podle něj.

(2) Soudy oznamují vzetí do vazby, rozhodnutí o schválení narovnání, pravomocné odsouzení brance, odvedence nebo vojáka mimo činnou službu územní vojenské správě příslušné podle místa jejich trvalého pobytu a vojáka v činné službě příslušnému vojenskému útvaru.

(3) Věznice oznamují propuštění brance, odvedence nebo vojáka mimo činnou službu z vazby, jejich přijetí k výkonu trestu odnětí svobody a propuštění z něj příslušné územní vojenské správě. Propuštění vojáka z povolání z vazby, jeho přijetí k výkonu trestu odnětí svobody a jeho propuštění oznamují příslušnému vojenskému útvaru. Přijetí vojáka v základní nebo náhradní službě a na vojenském cvičení k výkonu trestu odnětí svobody oznamují příslušnému vojenskému útvaru; jeho propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a z vazby oznamují příslušné územní vojenské správě.

(4) Správní úřady podle své působnosti spolupracují s územními vojenskými správami při vedení vojenské evidence zejména tak, že oznamují, kteří branci, odvedenci a vojáci mimo činnou službu se přihlásili k trvalému pobytu nebo se z něho odhlásili, nabyli nebo pozbyli státní občanství České republiky a získali nebo ztratili řidičské oprávnění. Na základě dožádání územních vojenských správ zjišťují pobyt branců, kteří se nedostavili k odvodu nebo přezkoušení, odvedenců a vojáků mimo činnou službu, kteří se nedostavili k přezkumnému řízení, přezkoušení nebo nenastoupili vojenskou činnou službu.

(5) Orgány pověřené vedením matrik zasílají kopii úmrtního listu brance, odvedence nebo vojáka mimo činnou službu územní vojenské správě podle místa jejich posledního trvalého pobytu. Při úmrtí vojáka v činné službě zasílají kopii úmrtního listu vojenskému útvaru, jehož byl voják příslušníkem.

(6) Zdravotnická zařízení jsou povinna na vyžádání územních vojenských správ pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občanů k výkonu vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotnické dokumentace.

(7) Zaměstnavatelé mohou vyžadovat od svých zaměstnanců předložení vojenského dokladu ke zjištění údajů potřebných pro jejich zproštění mimořádné služby. Zaměstnanci jsou povinni tomuto požadavku vyhovět.

§ 57

Započítání vojenské služby vykonané v ozbrojených silách jiných států a úprava vojenské hodnosti

(1) Stanoví-li mezinárodní smlouva Parlamentem schválená, vyhlášená a pro Českou republiku závazná něco jiného než tento zákon, platí ustanovení této mezinárodní smlouvy.

(2) Ministerstvo osobám, které nabyly státní občanství České republiky, osobám, které mají více státních občanství, a občanům započítá podle odstavce 1 do celkové doby základní nebo náhradní služby, popřípadě vojenských cvičení dobu vojenské služby nebo její část, kterou vykonali v ozbrojených silách jiných států, a může jim stanovit vojenskou hodnost.

(3) Vojenská služba vykonaná v ozbrojených silách spojeneckého státu podle § 45 odst. 2 na podkladě výzvy prezidenta republiky se započítává jako mimořádná služba konaná podle § 47.

§ 58

Řízení ve věcech branné povinnosti

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro řízení podle něj správní řád.

§ 59

(1) Úkoly okresních a jim na roveň postavených vojenských správ a orgánů nadřízených těmto správám přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na vojenské správní úřady zřízené tímto zákonem.

(2) Rozhodnutí, která do dne účinnosti tohoto zákona vydaly okresní a jim na roveň postavené vojenské správy a orgány nadřízené těmto správám podle dosavadních předpisů, zůstávají nedotčena.

(3) Řízení, která před účinností tohoto zákona zahájily a neskončily okresní a jim na roveň postavené vojenské správy, orgány nadřízené těmto správám, odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise a vyšší přezkumné komise, dokončí vojenské správní úřady a komise zřízené podle tohoto zákona; při řízení postupují podle tohoto zákona.

§ 60

Branná povinnost, která občanovi vznikla podle § 5 odst. 2 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za brannou povinnost podle tohoto zákona.

§ 61

Vojáci, kteří nastoupí k výkonu nebo k dokončení základní služby počínaje dnem účinnosti tohoto zákona, vykonají základní službu v trvání

1. a) 9 měsíců, jde-li o absolventa vojenské katedry nebo absolventa vysoké školy zařazeného do vojenské přípravy na vysokých školách, který tuto přípravu ukončil závěrečnými zkouškami,
2. b) 11 měsíců, jde-li o absolventa vysoké školy zařazeného do vojenské přípravy na vysokých školách, který ukončil část této přípravy zápočtem.

§ 62

Vojáci, kteří nastoupili k výkonu nebo k dokončení náhradní služby na dobu 5 měsíců přede dnem účinnosti tohoto zákona, se propustí z této služby, jestliže ji vykonali v délce nejméně 3 měsíců. Ustanovení § 31 zůstávají nedotčena.

§ 63

Vojákyním v základní službě, které byly předčasně propuštěny na trvalou dovolenou rozhodnutím přezkumné komise nebo pro těhotenství podle § 36 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, přede dnem účinnosti tohoto zákona, zaniká branná povinnost podle § 4 odst. 1 písm. e).

§ 64

Vojáci, kteří jsou vojáky ve výslužbě podle § 25 odst. 4 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů, jsou ke dni účinnosti tohoto zákona vojáky v záloze, jestliže podléhají branné povinnosti.

§ 65

Zrušují se:

1. 1. Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon.
2. 2. Zákon č. 19/1958 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb.
3. 3. Zákon č. 64/1978 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon.
4. 4. Zákon č. 72/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon.
5. 5. Zákon č. 227/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů.
6. 6. Zákon č. 164/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7. 7. Zákon č. 188/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 66

Účinnost