Devizový zákon

§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. a) tuzemskem území České republiky,
2. b) tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem¹) v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem²) v tuzemsku,
3. c) cizozemcem fyzická nebo právnická osoba neuvedená v písmenu b),
4. d) devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (dále jen „finanční deriváty“),
5. e) cennými papíry listiny nebo je nahrazující zápisy, s nimiž je spojeno právo účasti na majetku nebo právo na peněžní plnění,
6. f) zahraničními cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec,
7. g) tuzemskými cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je tuzemec,
8. h) finančním úvěrem poskytnutí peněžních prostředků v české nebo v cizí měně, se kterým je spojena povinnost k jejich vrácení v peněžní formě; za finanční úvěr se považuje i peněžní půjčka, hypoteční úvěr, spotřebitelský úvěr, finanční leasing,
9. i) přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:
   1. 1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření,
   2. 2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %,
   3. 3. další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí,
   4. 4. finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku,
   5. 5. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku),

1. j) devizovými orgány Ministerstvo financí a Česká národní banka,
2. k) devizovým místem
   1. 1. banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo se sídlem v tuzemsku, pobočka zahraniční banky, platební instituce, pobočka zahraniční platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, které jsou v rozsahu bankovní licence nebo povolení podle zvláštního právního předpisu³) oprávněny provádět platební styk ve vztahu k zahraničí, směnárenskou činnost nebo bezhotovostní obchody s cizí měnou,
   2. 2. osoba oprávněná vykonávat směnárenskou činnost na základě registrace, nebo
   3. 3. osoba oprávněná k poskytování platebních služeb ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence,

1. l) směnárenskou činností poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej bankovek, mincí nebo šeků v cizí nebo české měně za bankovky, mince nebo šeky v jiné měně,

§ 2

Rozdělení působnosti mezi devizovými orgány

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní banka.

(2) Ministerstvo financí vykonává působnost podle tohoto zákona vůči organizačním složkám státu, územním samosprávným celkům, státním fondům a vůči všem osobám v oblasti úvěrů poskytovaných nebo přijímaných Českou republikou.

(3) Česká národní banka vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům.

§ 3

Registrace ke směnárenské činnosti

(1) Nabízet nebo provádět směnárenskou činnost jako podnikání může pouze fyzická nebo právnická osoba, která byla k této činnosti předem registrována Českou národní bankou⁵).

(2) Registrace se nevyžaduje, je-li směnárenská činnost vykonávána na základě bankovní nebo jednotné licence podle zákona upravujícího činnost bank⁶) nebo stanoví-li tento zákon nebo zákon upravující činnost spořitelních a úvěrních družstev⁷) jinak.

(3) Registraci provede Česká národní banka na žádost osoby, která hodlá směnárenskou činnost vykonávat. Provedenou registraci nelze převést na jinou osobu, ani nepřechází na právního nástupce.

(4) Česká národní banka provede registraci fyzické osoby ke směnárenské činnosti, pokud

1. a) žadatel dosáhl věku 18 let, je plně způsobilý k právním úkonům a bezúhonný,
2. b) skutečný majitel žadatele podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu⁸) (dále jen „skutečný majitel“) je osobou bezúhonnou,
3. c) osoba, která bude řídit podnikání žadatele, je osobou bezúhonnou a má odpovídající vzdělání ve smyslu § 3d odst. 3.

(5) Česká národní banka provede registraci právnické osoby ke směnárenské činnosti, pokud

1. a) osoba, která je společníkem žadatele, statutárním orgánem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými ve smyslu § 3d odst. 1,
2. b) osoba, která bude řídit podnikání žadatele, je osobou bezúhonnou a má odpovídající vzdělání ve smyslu § 3d odst. 3.

(6) Žádost o registraci ke směnárenské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopise. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 3d

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin

1. a) spáchaný úmyslně, nebo
2. b) spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem zamýšleného podnikání,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena⁹).

(2) Odpovídajícím vzděláním se pro účely tohoto zákona rozumí takové vzdělání, včetně dostatečné praxe, které umožňuje provádět registrovanou činnost a plnit povinnosti spojené s jejím prováděním. Ukončené střední vzdělání¹⁰) se za odpovídající vzdělání považuje vždy. Za dostatečnou praxi se považuje pracovní zkušenost s činností registrovanou podle tohoto zákona, a to nejméně v délce 6 měsíců. Při uznávání odborné kvalifikace oprávněných osob se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace¹¹).

(3) Česká národní banka vede seznam udělených registrací ke směnárenské činnosti a zveřejňuje jej i způsobem umožňujícím dálkový přístup; seznam obsahuje tyto údaje:

1. a) číslo registrace a dobu, na kterou se uděluje,
2. b) u podnikající fyzické osoby její jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo,
3. c) u právnické osoby obchodní firmu nebo název, sídlo nebo místo podnikání a identifikační číslo.

§ 3e

Devizové místo, které bylo registrováno ke směnárenské činnosti, je při výkonu této činnosti povinno

1. a) informovat bez zbytečného odkladu Českou národní banku o každé změně údajů uvedených v žádosti o registraci nebo v jejích přílohách,
2. b) vykonávat nákup a prodej cizí měny pouze v provozovnách předem evidovaných Českou národní bankou,
3. c) zajistit, aby směnárenská činnost byla vykonávána pouze osobami, které jsou držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání platidel podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou; ustanovení zvláštního právního předpisu o uznávání odborné kvalifikace tím nejsou dotčena,
4. d) opatřit si, aktualizovat a užívat soubor informací v tištěné nebo elektronické podobě s vyobrazením a popisem platných platidel v měnách, které devizové místo nakupuje a prodává, a informacemi o jejich vydání, platnosti a lhůtě výměny,
5. e) informovat klienty zřetelně a jednoznačně o podmínkách nákupu a prodeje cizí měny, používaných nákupních a prodejních kurzech a cenách poskytovaných služeb; bližší podmínky pro informování klientů stanoví prováděcí právní předpis,
6. f) provádět nákup a prodej cizí měny podle nákupního nebo prodejního kurzu uvedeného v kurzovním lístku devizového místa; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,
7. g) nepoužívat při propagaci svých služeb nesprávné nebo neúplné informace,
8. h) vykazovat České národní bance údaje o množství nakoupených a prodaných cizích měn v souladu s vyhláškou České národní banky.

§ 3h

(1) Devizové místo, které není bankou, pobočkou zahraniční banky, spořitelním a úvěrním družstvem, platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce nebo poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, může provádět směnárenskou činnost pouze v provozovnách, které byly k tomuto účelu předem zaevidovány Českou národní bankou; za provozovnu se pro účely tohoto zákona považují také směnárenské automaty.

(2) Evidenci provozovny k výkonu registrované činnosti Česká národní banka provede na základě doložení

1. a) adresy provozovny,
2. b) právního titulu užívání provozovny,
3. c) kolaudačního souhlasu^11b), pokud provozovna kolaudačnímu souhlasu podléhá.

(3) Devizové místo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance změnu či zrušení evidované provozovny. Evidenci provozovny Česká národní banka změní či zruší na základě tohoto oznámení devizového místa. Evidenci provozovny může Česká národní banka zrušit také tehdy, pokud zjistí, že devizové místo v evidované provozovně nevykonává registrovanou činnost po dobu delší než 12 měsíců.

(4) Nesdělí-li Česká národní banka žadateli o provedení, změnu či zrušení evidence provozovny do 30 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, že se žádost zamítá, platí, že se žádosti vyhovuje.

§ 4

Práva tuzemců a cizozemců

(1) Tuzemec se může smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Tuzemec může nabývat devizové hodnoty, nabývat majetek v zahraničí a dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(3) Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

§ 5

Oznamovací povinnost

(1) Tuzemec je povinen oznámit za účelem sestavení platební bilance České republiky, v souladu se závazky vyplývajícími z jejího členství v mezinárodních organizacích, skutečnosti týkající se

1. a) peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům,
2. b) přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců,
3. c) zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí,

a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky nebo na vyžádání devizového orgánu.

(2) Tuzemec je povinen, kromě skutečností uvedených v odstavci 1, oznámit na vyžádání devizového orgánu skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.

(3) Cizozemec, který podniká v tuzemsku, je povinen plnit oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku.

(4) Centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů, pokud za ně tuto povinnost neplní centrální depozitář, a dále obchodníci s cennými papíry jsou povinni na vyžádání České národní banky oznámit souhrnné údaje týkající se cenných papírů, které evidují nebo mají v úschově, správě nebo které jsou u nich uloženy, a to v členění podle země sídla nebo bydliště vlastníka, země sídla nebo bydliště emitenta, druhu cenného papíru, jeho případné splatnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností^7a) emitenta cenného papíru a u zahraničních cenných papírů i podle odvětvové klasifikace ekonomických činností vlastníka cenného papíru.

(5) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 4 se plní vůči devizovému orgánu přímo nebo, pokud tak stanoví vyhláška České národní banky, prostřednictvím devizového místa.

(6) Devizová místa, jejichž prostřednictvím se oznamovací povinnost plní, jsou povinna předat oznamované skutečnosti devizovému orgánu způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky.

(7) Devizová místa jsou povinna nakládat s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti tak, aby bylo zamezeno jejich zneužití.

§ 7

Jiné povinnosti

(1) Tuzemci a cizozemci jsou povinni předkládat devizovému místu zvláštní povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje, a na vyžádání doklady prokazující účel požadované úhrady.

(2) Tuzemci a cizozemci jsou povinni na výzvu devizového místa označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, že není účel uveden.

§ 8

Práva a povinnosti devizových míst

(1) Devizové místo je povinno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje.

(2) Devizové místo je oprávněno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení dokladů prokazujících účel požadované úhrady.

(3) Devizové místo je oprávněno vyzvat příjemce úhrady ze zahraničí k označení jejího účelu v případě, že tento účel není uveden.

(4) Devizové místo je povinno vykonávat svou činnost v souladu s devizovým zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které vztahy upravené tímto zákonem upravují jinak než tento zákon, a zvláštními povoleními (§ 32 odst. 1 a 2) (dále jen „devizové předpisy“).

(5) Devizové místo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému devizovému orgánu zjištěná porušení devizových předpisů nebo podezření z jejich porušení.

§ 17

Nabývání nemovitostí v tuzemsku

(1) Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,¹⁰) a pozemky určené k plnění funkcí lesa¹¹) (dále jen „zemědělský pozemek“) mohou nabývat

1. a) tuzemci, s výjimkou osob uvedených v písmenu c),
2. b) cizozemci s českým státním občanstvím,
3. c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,¹²) pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku podle zvláštního zákona,¹³) a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky,
4. d) ostatní cizozemci pouze
   1. 1. děděním,
   2. 2. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,
   3. 3. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,
   4. 4. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela,
   5. 5. výměnou za jiný zemědělský pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^13a) nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle zvláštního právního předpisu,^13a)
   6. 6. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,
   7. 7. jde-li o zemědělský pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo
   8. 8. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.^13b)

(2) Další, v odstavci 1 neuvedené nemovitosti, mohou nabývat

1. a) tuzemci,
2. b) cizozemci s českým státním občanstvím,
3. c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,¹²)
4. d) cizozemci – právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat,^13c)
5. e) ostatní cizozemci pouze
   1. 1. děděním,
   2. 2. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,
   3. 3. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,
   4. 4. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela,
   5. 5. výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíž cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^13a) nepřevyšuje cenu původní nemovitosti zjištěnou podle zvláštního právního předpisu,^13a)
   6. 6. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,
   7. 7. výstavbou na vlastním pozemku,
   8. 8. jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo
   9. 9. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.^13b)