Zákon o ozbrojených silách České republiky

§ 42

Použití vojenské zbraně při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby mimo bojovou situaci

(1) Voják v činné službě je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraň nebo zvláštní prostředky uvedené v § 42a odst. 2 a 3,

1. a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok, který mu bezprostředně hrozí, anebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
2. b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, a to po marné výzvě, aby od útoku bylo upuštěno,
3. c) aby zamezil útěku ozbrojené osoby nebo osoby důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného zločinu, kterou nelze jiným způsobem zadržet,
4. d) aby zamezil letu bezpilotního letadla nad oblastí vymezenou z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy podle § 44e zákona o civilním letectví, je-li důvodné podezření, že let bezpilotního letadla porušuje pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky tímto opatřením obecné povahy vymezené,
5. e) je-li třeba zneškodnit zvíře, ohrožuje-li život nebo zdraví osob.

(2) Vojenskou zbraní se pro účely tohoto ustanovení rozumí vojenská střelná zbraň, vojenská zbraň bodná nebo sečná.

(3) Před použitím vojenské zbraně, v případech uvedených v odstavci 1, je voják v činné službě povinen, je-li to s ohledem na okolnosti případu možné, vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od útoku nebo útěku, zvoláním „Stůj“, „Stůj, nebo střelím“ a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské zbraně je voják v činné službě povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

(4) Voják v činné službě je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní.

(5) Voják v činné službě je oprávněn použít některého z prostředků, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2, 3 a 4, který umožňuje splnění povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá na to, aby tento prostředek byl použit jen přiměřeným způsobem a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.

(6) Při zákroku se nesmí použít vojenská zbraň, úder vojenskou zbraní a služební pes proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, proti osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti, s výjimkou případu, kdy to povaha útoku, který vedou tyto osoby proti chráněnému zájmu, nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžadují.

(7) Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a údery vojenskou zbraní je voják v činné službě povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam.

§ 42a

Použití zvláštních prostředků

(1) Při vojenském výcviku a plnění úkolů podle § 10 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 písm. a) a b) a § 28 odst. 1 písm. a) je voják v činné službě oprávněn použít zvláštní prostředky.

(2) Zvláštními prostředky jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o slzotvorné prostředky, obušek, pouta, vodní stříkač, zásahové výbušky, technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, dočasně zneschopňující prostředky, speciální vrhací prostředky, speciální úderné prostředky, mechanické střelné zbraně, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo.

(3) Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení využívající směrovanou energii.

(4) Voják v činné službě je povinen používat zvláštní prostředky přiměřeným způsobem a v míře nezbytně nutné ke splnění úkolu.

§ 42b

Rušení provozu elektronických komunikací

(1) Ozbrojené síly mohou při plnění svých úkolů, popřípadě za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku, rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu

1. a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí,
2. b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo
3. c) provozování radiokomunikačních služeb;

o zahájení rušení informují Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) a územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systému (dále jen „Středisko“), a to neprodleně.

(2) Ozbrojené síly mohou provádět rušení podle odstavce 1 rovněž při vojenském výcviku, přičemž ohlásí Úřadu a Středisku toto rušení v přiměřené lhůtě předem. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může Úřad stanovit podmínky tohoto rušení.

(3) Kontrolu rušení prováděného podle odstavců 1 a 2 vykonává Poslanecká sněmovna prostřednictvím kontrolního orgánu zřizovaného podle zákona o Policii České republiky²³).

(4) Kontrolu podle odstavce 3 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech armády po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně jednou ročně zprávu o rušení prováděném podle odstavců 1 a 2 a dále též na jeho žádost informace o tomto rušení. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.

§ 43

(1) Za škodu osobě, která poskytla pomoc ozbrojeným silám nebo vojákovi při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby nebo vojenskému policistovi anebo vojákovi vojenského zpravodajství na jeho žádost nebo s jeho vědomím, (dále jen „poškozený“) odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady této škody podle zvláštního právního předpisu.¹⁹)

(3) Za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou ozbrojeným silám nebo vojákovi, odpovídá stát.

(4) Za škodu způsobenou ozbrojenými silami nebo vojákem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem odpovídá stát; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.

(5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

(6) Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v této části zákona zvláštním právním předpisem.²⁰)

§ 44

(1) Vojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajů²¹) a údajů o vojenském materiálu, které souvisejí s plněním úkolů ozbrojených sil.

(2) Údaji o vojenské technice se rozumí údaje uvedené v § 33 odst. 2, § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3.

(3) Ministerstvo vede vojenskou evidenci o osobních údajích strojníků, cvičitelů strojnického výcviku, zkušebních komisařů ženijního vojska, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu a údaje o vojenské technice uvedené v § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3.

(4) Vojenská policie vede vojenskou evidenci řidičů ozbrojených sil, vojenských zkušebních komisařů řidičů a údaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2.

(5) Vojáci a občanští zaměstnanci orgánů uvedených v odstavcích 3 a 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebněprávního vztahu nebo pracovněprávního vztahu.

(6) Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.

§ 44a

(1) Příslušníkům ozbrojených sil se k financování jejich pobytu a činnosti v zahraničí podle § 10 odst. 2 poskytuje záloha, kterou jsou povinni vyúčtovat v termínu stanoveném ministerstvem.

(2) Ministerstvo může při pořizování vojenského materiálu strategického významu poskytovat dodavatelům zálohy na období delší než období jednoho čtvrtletí. Zálohy musí být vyúčtovány v termínu stanoveném ministerstvem.

§ 44b

Občanskému zaměstnanci, který se podílí na zabezpečení úkolů ozbrojených sil v zahraničí podle § 10 a který je vyslán na pracovní cestu k výkonu práce do místa, kde probíhá zahraniční operace, náleží rizikový příspěvek ve výši 700 až 3 500 Kč denně. Výši příspěvku v závislosti na míře rizika, intenzitě a době působení stanoví pro konkrétní zahraniční operaci ministr.

§ 44c

(1) Fyzická osoba, která není vojákem v činné službě, se dopustí přestupku tím, že úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj, nebo takové součásti vojenského stejnokroje, které jsou s úplným vojenským stejnokrojem zaměnitelné.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

§ 45

§ 46

Účinnost