Nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází.
S majetkem uvedeným v ustanovení § 10 nemůže příslušná organizační složka (§ 11) naložit, s výjimkou prodeje ve veřejné dražbě40) a prodeje živých zvířat, ve prospěch
jakož i osob jim blízkých,33) pokud se osoby uvedené pod písmeny a) až c) v jednotlivých případech podílely na úkonech souvisejících s nabytím takového majetku státem a na hospodaření s ním.
(1) Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na uvedené právní jednání nepoužijí. Organizační složky se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Nakládají-li organizační složky podle odstavce 1 s věcmi, které se evidují v katastru nemovitostí, zajistí též podání návrhu na záznam do katastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 1 písemností osvědčující příslušnost přejímající organizační složky hospodařit s věcí.
(3) Je-li to účelné zejména pro další nakládání s majetkem, lze pozemek zatížit služebností ve prospěch jiného pozemku, s nímž je táž nebo jiná organizační složka příslušná hospodařit90); to platí obdobně pro nemovitou věc, která není součástí pozemku91). Pro takové právní jednání se použije prohlášení příslušné organizační složky o vzniku práva nebo zápis podle odstavce 1 a toto prohlášení nebo zápis jsou písemností, na jejímž základě se provede vklad do katastru nemovitostí.
Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a je potřebný pro zabezpečení výkonu její působnosti nebo její činnosti, se může dohodnout s Úřadem na převzetí tohoto majetku s tím, že jí tento majetek bude přenechán k užívání nebo požívání za podmínek ustanovení § 19 odst. 1. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9. Při dalším hospodaření s tímto majetkem se ustanovení § 14a odst. 4 a § 19b odst. 2 věta první a druhá použijí obdobně.
(1) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci včetně případného příslušenství nacházející se na území státu anebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby a tento majetek nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, převezme neprodleně tento majetek bezúplatně Úřad s výjimkou případů, kdy jde o majetek, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov a jehož směnou by příslušná organizační složka měla nabýt pro stát majetek v souladu s ustanovením § 12 odst. 3, anebo o majetek, na nějž byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b. Takto Úřad postupuje, i když majetek k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
(2) Úřad zajišťuje u majetku převzatého podle odstavce 1, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek a na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu jim tento majetek nebo jeho části přenechává za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání. Přestane-li být tento majetek trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný pro činnost Úřadu a Úřad si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním Úřad na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle jeho povahy a stavu, a půjde-li o majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch právnických nebo fyzických osob. S ostatním majetkem převzatým podle odstavce 1, který Úřad sám nepotřebuje anebo si jej neponechá ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch těch organizačních složek, které jej potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo které jej převezmou ve veřejném zájmu. Při tom přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek o převzetí tohoto majetku, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí; sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě.
(3) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku, než který podle odstavce 1 přebírá Úřad anebo pro který z odstavce 1 vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu anebo je-li jedna organizační složka vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka tento majetek nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, pokud takový postup povede k hospodárnějšímu naložení s tímto majetkem. S tímto majetkem je přejímající organizační složka příslušná hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
(4) Pokud příslušná organizační složka (§ 9) nevyužila postup podle odstavce 3, naloží s trvale nepotřebným majetkem podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití a dále není stanoveno jinak, naloží s ním ve prospěch jiné organizační složky, která jej potřebuje pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo která jej převezme ve veřejném zájmu. Obdobně postupuje organizační složka, která převzala majetek podle odstavce 3.
(5) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o dočasné nepotřebnosti majetku nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jejich účelnějšího nebo hospodárnějšího využití při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem, u kterého bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka takový majetek nebo jeho část, odpovídá-li to povaze tohoto majetku nebo jeho části a dále není stanoveno jinak, za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání pro potřeby ostatních organizačních složek.
(6) Odstavec 1 se nevztahuje na nakládání s majetkem v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad s výjimkou nakládání s majetkem evidovaným v centrálním registru administrativních budov.
(1) Nabídka užívání nebo požívání majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jiným organizačním složkám se provádí prostřednictvím tohoto registru. Nabídka užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku jiným organizačním složkám se provádí na internetových stránkách Úřadu. Je-li to účelné, lze nabídku jiným organizačním složkám uskutečnit souběžně i jiným vhodným způsobem. Je-li u majetku, na který byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b, anebo u jiného majetku nezbytné provést nabídku z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob.
(2) V případě majetku určeného ke směně a majetku v zahraničí se nabídka podle odstavce 1 neprovádí. Je-li určen ke směně majetek, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a byl převzat Úřadem podle ustanovení § 19a nebo § 19b odst. 1, zajišťuje Úřad jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou. Pokud má takto nabytý majetek charakter majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, zajišťuje Úřad jeho využívání a nakládání s ním v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou první a druhou. Pokud takto nabytý majetek uvedený charakter nemá, naloží s ním Úřad v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou třetí a čtvrtou.
(3) Naložit s majetkem ve prospěch právnických nebo fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o majetek zájem jiná organizační složka, anebo jde-li o majetek určený ke směně, popřípadě o majetek v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem; tím není dotčen postup Úřadu podle ustanovení § 19b odst. 2 věty druhé. Postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, upraví prováděcí právní předpis.
(1) Pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné. Musí obsahovat určení organizačních složek, kterých se týká, jakož i určení majetku, s nímž se nakládá, a musí v něm být stanoven den, jímž nastávají účinky opatření. Opatření se doručuje dotčeným organizačním složkám a jejich zřizovatelům, a nakládá-li se jím s věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí, rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.
(2) Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9). Opatření podle odstavce 1 může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(3) Ministerstvo financí může vydat opatření podle odstavce 1 v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9 a 11) nebo v rámci kontroly (§ 49 odst. 4); opatření musí obsahovat odůvodnění.
(4) Na vydání opatření podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení34) a opatření nepodléhají přezkoumání soudem.
(5) Opatření podle tohoto zákona se pro účely katastrálních právních předpisů považuje za rozhodnutí státního orgánu.
(1) Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti, lze do vlastnictví právnické nebo fyzické osoby převést smlouvou hmotnou věc pouze za podmínek uvedených v ustanoveních § 22 a 23 a jen tehdy, je-li tato věc pro stát trvale nepotřebná (§ 14 odst. 7, § 19c odst. 3).
(2) Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odstavce 1. Tím není dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 1 až 3; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 a § 23 se však nepoužijí.
(1) Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o koupi nezakládají pro zájemce nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky při zjišťování zájemců o koupi a při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení podrobněji upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě40), a nevyžaduje-li převod schválení nebo výjimku podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě anebo směnu, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání majetku.
(2) Při úplatném převodu hmotné věci se sjedná cena16) nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis35) nestanoví jinak. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku anebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, nebyl-li předmět dražby vydražen.
(3) Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(4) Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o převod
(5) Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod sbírky muzejní povahy. Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem kultury převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí.
(6) Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o převod podléhající schválení podle odstavce 5.
(7) Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při převodu hmotných věcí, u kterých jejich převod nepodléhá schválení podle odstavce 4 s výjimkou písmen c), e), h) a i), podle odstavce 5 nebo podle odstavce 6, a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.
Při převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, si může schválení převodu vyhradit vláda; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 se v takovém případě nepoužije.
Organizační složka nemůže jako pronajímatel uzavřít smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání, spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, a nemůže uzavřít smlouvu o převodu obchodního závodu nebo jeho části.
K hmotné věci nelze smlouvou zřídit předkupní ani zástavní právo a nelze sjednat výhradu zpětné koupě.
(1) Právo stavby lze k pozemku smluvně zřídit pouze tehdy, není-li možné nebo účelné vztah k pozemku uspořádat se stavebníkem jinak. Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
(2) Ve smlouvě podle odstavce 1 musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu k tomu, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.
(3) Převod práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí; je-li však součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, vyžaduje převod práva stavby schválení Ministerstvem kultury. Při převodu práva stavby se ustanovení § 21 a § 22 odst. 1 až 3 použijí obdobně.
(1) Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránila ve výkonu její činnosti.
(2) Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení41) a veřejně prospěšné stavby41a), služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu92) povolit soud. V ostatních případech může k zatížení hmotné nemovité věci služebností ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí.
(3) Nemovitou věc, která se eviduje v katastru nemovitostí, nelze smluvně zatížit reálným břemenem; tím není dotčena možnost sjednat úplatu za zřízení práva stavby (§ 25a) jako stavební plat.