Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

§ 21b

Bezúplatné převody na územní samosprávné celky

(1) Projeví-li územní samosprávný celek uvedený v písmenu a) až h) zájem o převod podle § 21a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, příslušná organizační složka mu zašle návrh smlouvy o bezúplatném převodu

1. a) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso místní komunikace, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích^38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví této oprávněné obce,
2. b) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích^38a) ve vlastnictví kraje, do vlastnictví tohoto oprávněného kraje,
3. c) pozemku určeného územně plánovací dokumentací ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště⁹⁸) do vlastnictví oprávněné obce, která je nebo bude provozovatelem tohoto veřejného pohřebiště,
4. d) zastavěného stavebního pozemku⁹⁹), na němž byla realizována veřejně prospěšná stavba¹⁰⁰) ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,
5. e) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšné stavby¹⁰⁰) do vlastnictví oprávněné obce, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, nebo oprávněného kraje, který je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,
6. f) pozemku určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření¹⁰¹) nebo již k tomuto účelu využitého, do vlastnictví oprávněné obce, která dané veřejně prospěšné opatření realizuje, nebo do vlastnictví oprávněného kraje, který dané veřejně prospěšné opatření realizuje,
7. g) pozemku v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určeného územně plánovací dokumentací k realizaci veřejné zeleně nebo již k tomuto účelu využitého, do vlastnictví oprávněné obce, na jejímž území se daný pozemek nachází,
8. h) pozemku na území přírodní rezervace, přírodní památky nebo v jejich ochranném pásmu, na jejichž území krajský úřad zajišťuje péči a vykonává státní správu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, do vlastnictví oprávněného kraje, na jehož území se daný pozemek nachází.

(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku podle odstavce 1 písm. a) hradí obec a podle odstavce 1 písm. b) kraj.

(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku podle odstavce 1 písm. c) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

1. a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo s výjimkou převodu pozemku na jiný územní samosprávní celek za předpokladu, že nadále bude naplněn účel převodu a omezující podmínky budou platit i pro nabyvatele,
2. b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, služebnost stezky nebo služebnost cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví,
3. c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře,
4. d) závazek územního samosprávného celku, že v případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle odstavce 1, na základě které došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku, v jejímž důsledku by přestaly být naplněny podmínky odstavce 1 písm. c) až g), územní samosprávný celek informuje o této změně příslušnou organizační složku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územně plánovací dokumentace, a
5. e) závazek územního samosprávného celku, že do 3 měsíců od doručení oznámení příslušné organizační složky této složce převede pozemek bezúplatně zpět a nebude-li to možné nebo zvolí-li si tak příslušná organizační složka namísto zpětného převodu, poskytne příslušné organizační složce peněžitou náhradu ve výši zjištěné ceny pozemku určené podle zákona upravujícího oceňování majetku¹⁷) účinného ke dni uzavření smlouvy, kterou byl pozemek územnímu samosprávnému celku převeden, a podle současného způsobu využití pozemku, pokud v jeho důsledku je cena vyšší než v době uzavření smlouvy. Peněžitou náhradu určí příslušná organizační složka na základě znaleckého posudku a připočte k ní náklady na vypracování znaleckého posudku.

(4) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku podle odstavce 1 písm. h) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků ujednání podle odstavce 3 písm. a) až c).

(5) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného celku. Omezení podle odstavce 4 se sjednají vždy na dobu trvání ochrany přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo jejich ochranných pásem podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nejméně však na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného celku.

(6) Ustanovení § 22 odst. 4, 6 a 7 se nepoužije pro převody podle odstavce 1. V případě zpětného převodu podle odstavce 3 písm. e) se nepoužije § 12 odst. 2.

§ 21c

Úplatné převody na územní samosprávné celky

(1) Projeví-li územní samosprávný celek uvedený v písmenu a) až f) zájem o převod podle § 21a odst. 2 a za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, příslušná organizační složka mu zašle návrh smlouvy o úplatném převodu

1. a) pozemku, na němž byla realizována stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,
2. b) stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a která byla realizována na pozemku ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,
3. c) pozemku, který je určen pravomocným rozhodnutím o povolení záměru k realizaci stavby, jejímž stavebníkem je obec nebo kraj, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,
4. d) pozemku, který tvoří jediný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,
5. e) spoluvlastnického podílu na hmotné nemovité věci, u níž je obec nebo kraj spoluvlastníkem, do vlastnictví této oprávněné obce nebo tohoto oprávněného kraje,
6. f) pozemku, který je využíván v souladu s uzemním plánem nebo regulačním plánem jako veřejné prostranství v podobě náměstí, ulice, tržiště nebo chodníku, které nejsou samostatnými místními komunikacemi nebo jejich součástmi, do vlastnictví oprávněné obce, na jejímž území se daný pozemek nachází.

(2) Příslušná organizační složka určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku¹⁷). Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku¹⁷). Ke kupní ceně se připočtou náklady na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti.

(3) Ustanovení § 22 odst. 2, 4, 6 a 7 se nepoužije pro převody podle odstavce 1.

§ 22

(1) Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o koupi nezakládají pro zájemce nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky při zjišťování zájemců o koupi a při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení podrobněji upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě⁴⁰), a nevyžaduje-li převod schválení nebo výjimku podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. Přímý prodej vybrané osobě nebo směnu lze uskutečnit v odůvodněných případech nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis anebo tento zákon. Směnu lze uskutečnit, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání a převod majetku.

(2) Při úplatném převodu hmotné věci se sjedná cena¹⁶) nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis³⁵) nestanoví jinak. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku anebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, nebyl-li předmět dražby vydražen.

(3) Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis anebo tento zákon.

(4) Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o převod

1. a) pozemku, na němž je zřízena stavba pro bydlení nebo stavba pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m² tomuto nabyvateli, anebo převod pozemku, na němž je zřízena jednotlivá nebo řadová garáž ve vlastnictví nabyvatele,
2. b) spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka, který je nositelem zákonného předkupního práva³⁶), anebo spoluvlastnického podílu na pozemku, na němž byl zřízen dům, ve prospěch vlastníka jednotky v tomto domě,
3. c) ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo,
4. d) sbírky muzejní povahy podle odstavce 5,
5. e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav,
6. f) pozemku ve výměře nepřesahující 500 m², na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí, směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí,
7. g) pozemku ve výměře nepřesahující 500 m², na němž není zřízena stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli,
8. h) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zvláštním právním předpisem^38a) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem^38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, anebo pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle zvláštního právního předpisu^38a) kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce,
9. i) silničního pozemku, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu^38a) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou.

(5) Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité věci prohlášené za kulturní památku a převod sbírky muzejní povahy. Pokud se převádí hmotná nemovitá věc prohlášená za kulturní památku, vyžaduje její převod schválení Ministerstvem financí vždy, nejde-li o převod silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i). Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem financí převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí. K převodu podle věty druhé a třetí vydá z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo kultury. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděnou hmotnou nemovitou věc bezúplatně Ministerstvo kultury. S tímto majetkem je Ministerstvo kultury příslušné hospodařit podle § 9.

(6) Pokud se převádí pozemek ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu anebo stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, vyžaduje jejich převod schválení Ministerstvem financí vždy, nejde-li o převod silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i). K převodu vydá z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo životního prostředí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděnou hmotnou nemovitou věc bezúplatně podle své územní působnosti Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního parku. S tímto majetkem je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního parku příslušná hospodařit podle § 9.

(7) Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při převodu hmotných věcí, u kterých jejich převod nepodléhá schválení podle odstavce 4 s výjimkou písmen c), e), h) a i), podle odstavce 5 nebo podle odstavce 6, a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

§ 23

Při převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, si může schválení převodu vyhradit vláda; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 se v takovém případě nepoužije.

§ 24

Organizační složka nemůže jako pronajímatel uzavřít smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání, spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, a nemůže uzavřít smlouvu o převodu obchodního závodu nebo jeho části.

§ 25

K hmotné věci nelze smlouvou zřídit předkupní ani zástavní právo a nelze sjednat výhradu zpětné koupě.

§ 25a

(1) Právo stavby lze k pozemku smluvně zřídit pouze tehdy, není-li možné nebo účelné vztah k pozemku uspořádat se stavebníkem jinak. Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.

(2) Ve smlouvě podle odstavce 1 musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu k tomu, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.

(3) Převod práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí. Je-li součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, vydá k převodu práva stavby z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo kultury. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděné právo stavby bezúplatně Ministerstvo kultury. S tímto majetkem je Ministerstvo kultury příslušné hospodařit podle § 9. Při převodu práva stavby se ustanovení § 21 a § 22 odst. 1 až 3 použijí obdobně.

§ 26

(1) Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránila ve výkonu její činnosti.

(2) Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení⁴¹) a veřejně prospěšné stavby^41a), služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu⁹²) povolit soud. V ostatních případech může k zatížení hmotné nemovité věci služebností ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí.

(3) Nemovitou věc, která se eviduje v katastru nemovitostí, nelze smluvně zatížit reálným břemenem; tím není dotčena možnost sjednat úplatu za zřízení práva stavby (§ 25a) jako stavební plat.

§ 27

(1) Hmotnou věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, u které bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti.

(2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek vyplývajících z odstavce 3 věty první prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.

(3) V případě užívání podle odstavce 1 nesmí být nájemné sjednáno v nižší částce, než která jako nejvyšší možné nájemné vyplývá z regulace cen⁴⁴), a není-li tato regulace uplatněna, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, sjedná se současně režim zvyšování nájemného a podle povahy věci též způsob rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží; ustanovení věty druhé o sjednání způsobu rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním se však použije obdobně.

(4) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovené v odstavci 1, z doby užívání stanovené v odstavci 2 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 3 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.

(5) Souhlas pronajímající organizační složky s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení zřizovatele, a nemá-li organizační složka zřizovatele, schválení věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, schválení Ministerstva financí, pokud si takové schvalování zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.

(6) Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce⁹³) nelze nájemci dát.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je-li věc nebo její část předmětem služby či jiného obdobného plnění, poskytovaných právnickou nebo fyzickou osobou výhradně té organizační složce, která je s věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takové služby či jiného obdobného plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služby či jiného obdobného plnění potřebné podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části.

§ 27a

(1) Věc ani její část nelze přenechat k užívání právnické nebo fyzické osobě na základě výprosy.

(2) K požívání na základě pachtu lze právnické nebo fyzické osobě přenechat věc nebo její část pouze tehdy, slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmínkami uvedenými v ustanovení § 27 odst. 1 až 3; ustanovení § 27 odst. 4 až 6 a § 44 a 45 se použijí obdobně. Pacht v případě obchodního závodu nelze sjednat.