zákon o oběhu osiva a sadby

§ 3

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze

1. a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál révy a druhů,
2. b) jako standardní osivo zeleniny,
3. c) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,
4. d) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo, nebo
5. e) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu.

(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen „vlastnosti“), které stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd.

(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 10, 23 nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25.

(5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, které stanoví prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené.

(6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin.

(7) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, chmele a rozmnožovací materiál révy jiným než konečným spotřebitelům, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu doložit doklad, který musí obsahovat tyto údaje o rozmnožovacím materiálu:

1. a) označení země produkce,
2. b) označení úředního orgánu odpovědného za certifikaci,
3. c) jméno a adresu osoby odpovědné za označení a balení,
4. d) název a registrační číslo dodavatele,
5. e) název druhu,
6. f) název odrůdy, popřípadě klonu; v případě podnože název odrůdy nebo její označení,
7. g) kategorii a generaci,
8. h) zdravotní třídu,
9. i) číslo uznávacího listu; u konformního rozmnožovacího materiálu číslo partie,
10. j) množství,
11. k) rok sklizně,
12. l) v případě dovozu ze třetích zemí zemi původu,
13. m) označení „jakost ES“.

(9) Osivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál může být uváděno do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu⁴), místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a); jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně dodavatel na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

(10) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

1. a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 2,
2. b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů,
3. c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál,
4. d) vzor dokladu podle odstavce 8.

§ 3a

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdy.

(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy Ústavu podává

1. a) dodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný zástupce u odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o registraci odrůdy,
2. b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci odrůdy nebo o zápis odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu v případě zeleninového druhu.

(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat

1. a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu⁴), identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo a popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, včetně přiděleného registračního nebo evidenčního čísla podle § 16,
2. b) název druhu a návrh názvu odrůdy,
3. c) popis odrůdy,
4. d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde budou provedeny a hodnoceny,
5. e) údaj o udržovateli odrůdy.

(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.

(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje:

1. a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osiva, s výjimkou zeleninových druhů,
2. b) číslo partie,
3. c) měsíc a rok uzavření obalu osiva,
4. d) název druhu, název odrůdy nebo návrh názvu odrůdy a úřední číslo žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o zapsání odrůdy do seznamu odrůd v jiném členském státě,
5. e) označení „úředně nezapsaná odrůda“,
6. f) označení „pouze pro zkoušky a hodnocení“, s výjimkou zeleninových druhů,
7. g) označení „geneticky modifikovaná odrůda“, v případě geneticky modifikovaných odrůd,
8. h) u sadby brambor velikostní třídění,
9. i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen,
10. j) při použití obalovací látky či granulovaných pesticidů se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými semeny,
11. k) označení dodavatele.

(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.

(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti.

(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky, pokud

1. a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdy z rostlinolékařského hlediska,
2. b) se prokáže, že odrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo nepřináší požadované výsledky,
3. c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůda může ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva, maximální hmotnost partií a minimální hmotnost vzorků osiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího šlechtění.

§ 3b

Výroba a uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

(1) Osivo uchovávané odrůdy lze vyrábět pouze v oblasti původu této odrůdy. Pokud vlivem nepříznivých podmínek prostředí nelze v oblasti původu vyrobit uznané osivo, Ústav může na základě doporučení osoby pověřené podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů^3c) schválit další oblast pro výrobu osiva dané odrůdy, a to s přihlédnutím k případnému rozhodnutí Komise, kterým se stanoví omezení nebo podmínky pro stanovení této oblasti. Osivo uchovávané odrůdy vyrobené v další oblasti pro výrobu osiva může být využíváno pouze v oblasti původu.

(2) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze v oblasti původu. Ústav může pro uvádění osiva uchovávané odrůdy do oběhu schválit další oblasti na území České republiky, jestliže jsou tyto oblasti srovnatelné s oblastí původu, pokud jde o přirozená a polopřirozená stanoviště dané odrůdy. Pokud Ústav takovou další oblast schválí, udržovatel odrůdy uschová pro zachování dané odrůdy v její oblasti původu takové množství osiva, které stanoví prováděcí právní předpis. Pokud byla schválena další oblast pro výrobu osiva podle odstavce 1, Ústav pro danou odrůdu neschválí další oblast pro uvádění osiva do oběhu podle tohoto odstavce.

(3) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze, pokud

1. a) pochází z osiva vyrobeného podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy,
2. b) splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál,
3. c) bylo vyrobeno v oblasti svého původu nebo v další oblasti schválené podle odstavce 1,
4. d) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.

(4) Množství osiva každé uchovávané odrůdy uváděné do oběhu a celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za vegetační období jsou stanovena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění množitelského porostu uchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že množství stanovená podle tohoto odstavce budou překročena, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství osiva, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu.

(5) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahující tyto údaje:

1. a) označení „pravidla a normy ES“,
2. b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,
3. c) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, nebo nejde-li o sadbu brambor, rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy „Vzorkováno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí,
4. d) název druhu,
5. e) název uchovávané odrůdy,
6. f) označení „uchovávaná odrůda“,
7. g) oblast původu uchovávané odrůdy,
8. h) oblast výroby osiva, pokud je jiná než oblast původu uchovávané odrůdy,
9. i) číslo partie přidělené dodavatelem,
10. j) čistou nebo hrubou hmotnost balení, nebo, nejde-li o sadbu brambor, počet semen,
11. k) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností, nejde-li o sadbu brambor.

(6) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) množství osiva podle odstavce 2,
2. b) způsob určení množství osiva každé uchovávané odrůdy, které lze uvádět do oběhu,
3. c) způsob určení celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu,
4. d) způsob provádění následné kontroly osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu prováděné podle odstavce 6.

§ 4

Uznávací řízení

(1) Uznávací řízení zahrnuje

1. a) řízení o uznání množitelského porostu,
2. b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.

(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:

1. a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu,
2. b) rozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu,
3. c) základní rozmnožovací materiál,
4. d) certifikovaný rozmnožovací materiál,
5. e) standardní rozmnožovací materiál révy.

(4) Předpokladem pro uznání rozmnožovacího materiálu je, že

1. a) odrůda
   1. 1. je registrovaná,
   2. 2. jejíž registrace skončila, avšak lhůta podle § 37 odst. 4 dosud běží,
   3. 3. je zapsána ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo
   4. 4. není registrovaná a není zapsána ve společném katalogu odrůd, ale množená dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, jejíž dovoz byl Ústavem povolen podle § 18 odst. 4, a která je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a u které existuje úřední popis,

1. b) množitelský porost byl uznán podle § 5,
2. c) vzorek je odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
3. d) byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.

(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.

(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu.

(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu

1. a) podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
2. b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.

(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu^3b).

(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti.

(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud

1. a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
2. b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
3. c) úředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiál.

(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19.

(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud

1. a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
2. b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
3. c) úředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.

(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) technologické postupy a způsoby odběru vzorků včetně postupu při zjištění heterogenity partie osiva,
2. b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,
3. c) závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole,
4. d) náležitosti dokladu předkládaného podle odstavce 10 písm. b) a odstavce 13 písm. b).

§ 5

Uznávání množitelských porostů

(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje

1. a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu⁴), identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a); u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, včetně přiděleného registračního nebo evidenčního čísla podle § 16,
2. b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu,
3. c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena,
4. d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu,
5. e) výměru množitelského porostu a jeho umístění v příslušném katastrálním území,
6. f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,
7. g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,
8. h) souhlas držitele šlechtitelských práv, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu²) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství^4b),
9. i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis,
10. j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení množitelského porostu,
11. k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin.

(3) Ústav řízení o uznání množitelského porostu zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti.

(4) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, jenž podal žádost o uznání množitelského porostu.

(5) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže

1. a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem,
2. b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
3. c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem.

(6) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 5 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství⁵). Množitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osiva uvedené v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v jiné kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostu s uvedením odpovídající kategorie nebo generace.

(7) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje

1. a) název druhu a název odrůdy,
2. b) údaj o výměře množitelského porostu,
3. c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek,
4. d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,
5. e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a),
6. f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d),
7. g) datum vydání a číslo uznávacího listu,
8. h) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(8) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 7 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) vzor žádosti o uznání množitelského porostu,
2. b) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,
3. c) způsob určení čísla množitelského porostu podle odstavce 1,
4. d) termíny a počty přehlídek množitelských porostů,
5. e) vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 4,
6. f) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 5,
7. g) vzory uznávacích listů podle odstavců 7 a 8,
8. h) postupy a metody hodnocení množitelských porostů.

§ 6

(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)

1. a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek,
2. b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,
3. c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,
4. d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
5. e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen,
6. f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,
7. g) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu.

(2) Ústav provede kontrolu splnění podmínek žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1, a zjistí-li, že žádost obsahuje nedostatky, vyzve dodavatele k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(3) Uznání rozmnožovacího materiálu se zastaví, nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1 nebo neodstraní-li dodavatel nedostatky v žádosti ve lhůtě stanovené Ústavem.

(4) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(5) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství⁵) nebo nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy.

(6) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.

(7) Uznávací list obsahuje

1. a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,
2. b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,
3. c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
4. d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,
5. e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,
6. f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,
7. g) výsledky zkoušek,
8. h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,
9. i) číslo uznávacího listu,
10. j) datum vydání uznávacího listu,
11. k) podpis osoby, která uznávací list vydala.

(8) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 7 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.

(9) U sadby brambor se k žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu přiloží návěska vzorku pro stanovení zdravotního stavu.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,
2. b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálu,
3. c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
4. d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálu včetně velikostí vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží,
5. e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie,
6. f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu,
7. g) vzor žádosti podle odstavce 1 a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.

§ 6a

Egalizace osiva

(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že

1. a) u nich proběhlo již uznávací řízení,
2. b) byla dodržena homogenita egalizované partie.

(2) Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací, odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z použitých partií.

(3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace.

(4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení. Dodavatel současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační protokol.

(5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavatel egalizační protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Dodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiv.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavatel při odběru vzorků egalizované partie,
2. b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor,
3. c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivu vyžadované při vedení této evidence.