zákon o oběhu osiva a sadby

§ 7

(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o

1. a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,
2. b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,
3. c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu.

(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.

(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.³) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.

(4) Seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor, mimo které není sadba brambor z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána a ve kterých smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.

(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,
2. b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,
3. c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,
4. d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,
5. e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,
6. f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
7. g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,
8. h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu včetně vzorů formulářů,
9. i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,
10. j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, výčet a vzory formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku a vzoru formuláře k vedení záznamů o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva,
11. k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,
12. l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
13. m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,
14. n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,
15. o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,
16. p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,
17. r) vzory dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenými osobami,
18. s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin,
19. t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13,
20. u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin.

§ 7a

Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice

(1) Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze uvádět do oběhu na území České republiky.

(2) Partii osiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Obaly osiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy, jejíž náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Dodavatel je povinen vést evidenci o osivu s neukončenou certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo území České republiky.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4.

§ 8

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel

1. a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,
2. b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,
3. c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text „dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti“,
4. d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,
5. e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.

(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.

§ 9

Standardní osivo

(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.

(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen

1. a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let,
2. b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o
   1. 1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,
   2. 2. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
   3. 3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán,
   4. 4. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,
   5. 5. vlastnostech vyrobeného osiva,

1. c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.

(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.

§ 10

Konformní rozmnožovací materiál

(1) V kategorii konformní rozmnožovací materiál může být uváděn do oběhu jen rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů.

(2) Konformní rozmnožovací materiál musí být rodově, druhově a odrůdově pravý a čistý, s výjimkou podnoží nepatřících žádné odrůdě, musí být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. Konformní rozmnožovací materiál se označuje zkratkou „CAC“.

(3) Dodavatel konformního rozmnožovacího materiálu je povinen

1. a) vypracovat kritické body výrobních postupů na základě použitých výrobních metod,
2. b) stanovit metody sledování kritických bodů,
3. c) vést záznamy o skutečnostech uvedených v písmenech a) a b) a záznamy o výrobě a uvádění konformního rozmnožovacího materiálu do oběhu po dobu 3 let.

(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 se nevztahují na osoby, které konformní rozmnožovací materiál pouze uvádí do oběhu. Tyto osoby jsou však povinny vést záznamy o nákupu a prodeji konformního rozmnožovacího materiálu.

(5) Dodavatel konformního rozmnožovacího materiálu odpovídá za vlastnosti tohoto materiálu.

(6) Množitelský porost musí svými vlastnostmi splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

(7) Konformní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí svými vlastnostmi, balením a označením odpovídat požadavkům, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Konformní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí být označen názvem druhu a odrůdy.

(9) Konformní rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jen za podmínek, že se jedná o odrůdu

1. a) chráněnou podle zvláštního zákona²),
2. b) registrovanou, nebo
3. c) zapsanou v seznamu odrůd vedeném dodavatelem a jejíž popis je u dodavatele uložen.

(10) Množitelský porost a rozmnožovací materiál v kategorii konformní rozmnožovací materiál podléhají namátkové kontrole Ústavu nejméně jedenkrát za kalendářní rok; namátkovou kontrolu provede Ústav u každého dodavatele, který konformní rozmnožovací materiál vyrábí.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti konformního rozmnožovacího materiálu a jeho uvádění do oběhu podle odstavců 1 až 10.

§ 11

Obchodní osivo

(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud

1. a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem,
2. b) je vzorek obchodního osiva odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví prováděcí právní předpis,
3. c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné ke zjištění vlastností obchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové metody existují,
4. d) obchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti, stanovené prováděcím právním předpisem,
5. e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití osiva,
6. f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19.

(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivo v kategorii obchodní osivo,
2. b) technologický postup odběru vzorků,
3. c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti,
4. d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu.

§ 12

Směs osiv

(1) Směs osiv odrůd jednoho nebo více druhů se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.

(2) Do oběhu se smí uvádět směs

1. a) osiv k využití pro zemědělskou výrobu, která smí obsahovat pouze osivo zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou osiva řepy a odrůd trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
2. b) osiv k využití mimo zemědělskou výrobu, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu,
3. c) osiv odrůd jednoho nebo více druhů obilnin,
4. d) standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis,
5. e) osiv určená pro použití při ochraně přirozeného prostředí nebo ve spojení se zachováním genetických zdrojů; tato směs osiva smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu.

(3) Dodavatel, který hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je povinen

1. a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi,
2. b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi osiva,
3. c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu,
4. d) určit osobu odpovědnou za proces mísení.

(4) Ústav

1. a) eviduje směs osiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osiva před uvedením do oběhu registrační číslo,
2. b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let,
3. c) provádí kontrolu směsí osiv, a to
   1. 1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osiv,
   2. 2. namátkovou kontrolu složení směsí osiv.

(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osiva nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a neobchodním účelům dále rozvažována.

(7) Při přípravě směsi osiv podle odstavce 2 písm. e) dodavatel

1. a) přiloží k ohlášení směsi označení lokality, ze které bude proveden sběr osiva (dále jen „luční sběr“), včetně vyjádření místně příslušného orgánu ochrany přírody^5a), který zároveň vymezí oblast, pro kterou je směs určena,
2. b) sdělí Ústavu množství směsi,
3. c) vede v evidenci druhové složení lučního sběru, a to odděleně od druhů a odrůd osiva uznaného.

(8) Dodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiva.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osiva odrůd jednoho druhu zeleniny,
2. b) způsob přidělení registračního čísla směsi osiva,
3. c) technologický postup odběru vzorků směsí osiv,
4. d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiv, včetně vzorů formulářů,
5. e) postup při následné kontrole směsi osiv prováděné Ústavem.

§ 13

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis⁶).

(2) Obal⁷) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu⁶).

(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.

(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi^7a) odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky.

(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni poskytovat informace pro aktualizaci databáze vedené Ústavem podle odstavce 4.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.

§ 14

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního právního předpisu^1a).

(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu^1a).

(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu^1a).

(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.

(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo elektronické podobě.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5.

§ 15

Sazenice zeleniny

(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud

1. a) pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy nebo odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd v kategorii základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,
2. b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,
3. c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška,
4. d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy.

(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí

1. a) být pro tuto činnost registrován (§ 16),
2. b) informovat o výskytu škodlivých organizmů Státní rostlinolékařskou správu⁵) a Ústav,
3. c) splnit podmínky pro
   1. 1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,
   2. 2. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou,

1. d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy sazenic zeleniny a kontrolovat jejich zdravotní stav,
2. e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je po dobu alespoň jednoho roku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na česnek, sazečku cibule a sazečku šalotky.

(4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.

(5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavatel v evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

1. a) požadované vlastnosti sazenic zeleniny,
2. b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,
3. c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny,
4. d) podrobnosti postupu při odběru vzorků,
5. e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.

§ 16

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

(1) Dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavatele, který vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné žádosti osobu⁴), která

1. a) prokáže odbornou způsobilost; při uznávání odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu^7b),
2. b) uhradí správní poplatek⁸).

(2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost

1. a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie
   1. 1. výučního listu nebo maturitního vysvědčení v oboru zahradník, nebo v příbuzném zemědělském oboru, nebo
   2. 2. vysokoškolského diplomu v oblasti zemědělství^8a), nebo

1. b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže svoji odbornou způsobilost podle písmene a).

(3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit registraci; postup proškolení zveřejní Ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“).

(4) Žádost o registraci obsahuje

1. a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu^4a), místo podnikání, liší-li se toto od místa trvalého pobytu nebo pobytu^4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky,
2. b) druh a rozsah činnosti, na niž je žádána registrace,
3. c) jméno a příjmení osoby odpovědné za výkon registrované činnosti,
4. d) registrační číslo, bylo-li již osobě žádající o registraci dříve přiděleno podle zvláštního právního předpisu⁵).

(5) Ústav může registraci zrušit

1. a) na žádost registrované osoby, nebo
2. b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou tímto zákonem.

(6) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, s výjimkou dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl tuto činnost ukončit. Pokud dodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo.

(8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6.

(9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 6 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje konečnému spotřebiteli.

(10) Dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce.