Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

§ 231

Základní ustanovení

(1) Elektrická zařízení musí svým provedením odpovídat prostředí a prostorům,⁴⁴) ve kterých jsou provozována, a to zejména z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a výbuchu metanu, uhelného prachu nebo jiných látek tvořících se vzduchem výbušnou směs.

(2) V podzemí se nesmí používat prozatímní elektrická zařízení.⁵⁶)

(3) Rozvod elektrické energie musí být zakreslen do přehledového schématu a do mapy rozvodu elektrické energie.⁷)

(4) Nejméně dvojím na sobě nezávislým přívodem elektrické energie, z nichž každý zajistí potřebný příkon, je nutné vybavit hlubinný důl

1. a) s těžním zařízením pro dopravu osob z hloubky větší než 300 m, nebo
2. b) plynující II. třídy nebezpečí, nebo
3. c) zařazený jako důl s nebezpečím průvalů vod.

§ 231a

Elektrické sítě v dole

(1) Pro rozvod elektrické energie v dole lze použít jen elektrickou síť s ochranou samočinným odpojením od zdroje, a to za podmínky, že:

1. a) u nízkého napětí jsou všechny živé části odděleny od země a všechny neživé části nepřímo spojeny se zemí^56a) (síť IT) a současně je síť hlídána přístrojem ke hlídání izolačního stavu (dále jen „hlídač izolačního stavu“),
2. b) u vysokého napětí
   1. 1. uzel zdroje je spojen se zemí přes omezující impedanci a všechny neživé části jsou přímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním s rychlým vypnutím^56b) [síť IT(r)], nebo
   2. 2. všechny živé části jsou odděleny od země a všechny neživé části jsou nepřímo spojeny se zemí způsobem odpovídajícím ochraně zemněním^56c) (síť IT).

(2) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem větším než 5 kVA lze provozovat jen s hlídačem izolačního stavu signalizujícím pokles izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V. V plynujících dolech lze použít jen hlídač izolačního stavu, který zajistí vypnutí této sítě při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V.

(3) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 lze provozovat jen se zařízením pro trvalou kontrolu izolačního odporu sítě signalizujícím pokles izolačního odporu sítě pod 50 Ω/V do místa se stálou obsluhou. V plynujících dolech II. třídy nebezpečí se naměřené hodnoty izolačního odporu elektrické sítě registrují.

§ 231b

Zemnící soustava v dole

(1) Pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, nežádoucími vlivy elektrostatických nábojů a bludnými proudy musí být v dole zřízena zemnící soustava, jejíž součástí je hlavní zemnící vedení.

(2) Hlavní zemnící vedení musí být tvořeno měděným vodičem o průřezu nejméně 50 mm² nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm² a připojeno na nejméně dva strojené zemniče.

(3) S hlavním zemnícím vedením se vodivě spojují všechny neživé části elektrického zařízení vyžadující ochranu zemněním a vodivé předměty podélně uložené nebo vedené v důlním díle (potrubí, koleje apod.).

(4) Hodnoty odporu uzemnění i přechodové odpory zemnící soustavy musí vyhovovat požadavkům pro použitý způsob ochrany. Holá vedení zemnící soustavy musí umožňovat provedení prohlídky.

§ 232

Zařazování prostorů plynujících dolů z hlediska nebezpečí výbuchu metanu

(1) Podzemní prostory plynujících dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu metanu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na

1. a) prostory bez nebezpečí výbuchu metanu (SNM 0); jsou to prostory
   1. 1. plynujících dolů I. třídy nebezpečí, je-li při jejich zařazování a dále při jejich provozu určeno organizací takové množství důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,25 % a při poruše větrání nebo při jeho zastavení na dobu určenou havarijním plánem je v nich vyloučeno nahromadění výbušné směsi metanu se vzduchem,
   2. 2. plynujících dolů II. třídy nebezpečí větrané vtažnými větry, které dosud nebyly použity v místech, kde se razí nebo dobývá, a ve kterých při jejich zařazování a dále při jejich provozu je určeno organizací takové množství důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,25 % a při poruše větrání nebo při jeho zastavení na dobu určenou havarijním plánem je v nich vyloučeno nahromadění výbušné směsi metanu se vzduchem,

1. b) prostory s nebezpečím výbuchu metanu (SNM 1); jsou to prostory plynujících dolů I. třídy nebezpečí, je-li při jejich zařazování a dále při jejich provozu určeno organizací takové množství důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 0,5 %,
2. c) prostory se zvýšeným nebezpečím výbuchu metanu (SNM 2); jsou to prostory plynujících dolů, je-li při jejich zařazování a dále při jejich provozu určeno organizací takové množství důlních větrů, že koncentrace metanu v důlním ovzduší nepřesáhne 1,5 %,
3. d) prostory s vysokým nebezpečím výbuchu metanu (SNM 3); jsou to prostory plynujících dolů, ve kterých není možno dodržet podmínky pro zařazení podle písmene c).

(2) Všechny podzemní prostory plynujících dolů musí být z hlediska nebezpečí výbuchu metanu zařazeny podle odstavce 1, a to podle jednotné metodiky vydané ústředním orgánem, do jehož působnosti organizace patří, a prováděcí směrnice vydané organizací.

(3) Obdobně musí být zařazeny i prostor nad ohlubní výdušné jámy, prostor v okolí difusoru hlavního ventilátoru do vzdálenosti 30 m a ostatní povrchové prostory hlubinných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu plynů.⁵⁸)

§ 233

Zařazování prostorů uhelných dolů z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu

(1) Podzemní prostory uhelných dolů se z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu a požadavků na provoz elektrických zařízení rozdělují na

1. a) prostory bez nebezpečí výbuchu uhelného prachu (SNP 0); jsou to prostory, ve kterých uhelný prach nemůže ani po rozvíření vytvořit koncentraci dosahující 25 % spodní meze výbušnosti,
2. b) prostory s nebezpečím výbuchu uhelného prachu (SNP 1); jsou to prostory, ve kterých uhelný prach nemůže ani po rozvíření vytvořit koncentraci vyšší než 50 % spodní meze výbušnosti,
3. c) prostory se zvýšeným nebezpečím výbuchu uhelného prachu (SNP 2); jsou to prostory, ve kterých uhelný prach po rozvíření a uhelný prach ve vznosu mohou vytvořit koncentraci vyšší než 50 % spodní meze výbušnosti.

(2) Všechny podzemní prostory uhelných dolů musí být z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu zařazeny podle odstavce 1, a to podle jednotné metodiky vydané ústředním orgánem, do jehož působnosti organizace patří, a prováděcí směrnice vydané organizací.

(3) Prostory plynujících uhelných dolů zařazené do prostorů SNM 2 nebo SNM 3 nemusí být zařazovány z hlediska nebezpečí výbuchu uhelného prachu.

(4) Povrchové prostory hlubinných uhelných dolů, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení a kde by mohlo vzniknout nebezpečí výbuchu uhelného prachu, musí být určeny podle odstavců 1 a 2.

§ 234

Elektrické stanice a rozvodná zařízení

(1) Elektrická stanice⁶⁰) musí být umístěna a provedena tak, aby v ní za podmínek stanovených pro zařazování prostorů nemohlo dojít k nedovolenému nahromadění metanu a aby elektrické zařízení v ní nebylo vystaveno nepříznivým vlivům, zejména působení vody a prachu a nebezpečí mechanického poškození. Výztuž elektrické stanice musí bezpečně odolat předpokládaným horským tlakům.

(2) Neuzavřená elektrická stanice⁵⁷) v podzemí nemusí splňovat požadavky § 224 odst. 6 a 7.

(3) Do uzavřené elektrické stanice mohou vstupovat jen pracovníci určení k obsluze nebo údržbě elektrických zařízení, kteří splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.⁵²)

(4) V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu.

(5) V elektrické stanici a před elektrickým rozvaděčem nesmí být skladován materiál a musí zde být udržován volný prostor pro obsluhu a údržbu.

(6) Větrací otvory v komorách hlavních důlních rozvoden musí být opatřeny těsně uzavíratelnými klapkami umístěnými v čelních zdech nebo v ocelových dveřích a musí být zakryty drátěným pletivem nebo mřížkou s rozměry ok 15 x 15 mm.

(7) Prostor u vchodu do důlních rozvoden a trafostanic musí být stále volný.

(8) Pokud jsou prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna, v mokru nebo v prostředí se zvýšenou vlhkostí, zařazují se do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím. Zvýšená ochrana může být provedena jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu, zapojeného na vypínání při překročení meze stanovené výrobcem.

§ 235

Kabely a kabelová vedení

(1) Kabely používané v podzemí musí mít vnější obal z materiálů, které nepodporují šíření požáru.

(2) Kabely musí být ukládány, spojovány a připojovány tak, aby nebyly nepříznivě namáhány nebo poškozovány a aby napětí v tahu nebylo přenášeno na vodiče.

(3) Kabel ve vrtu nesmí být spojován a může být uložen jen v zapaženém vrtu.

(4) Silové kabelové vedení ve vtažném otvírkovém důlním díle s hořlavou výztuží nebo výstrojí musí být samočinně vypnuto při poklesu izolačního stavu pod 15 Ω/V.

(5) Ukládání a spouštění kabelů do svislých důlních děl musí být prováděno podle provozní dokumentace.

(6) Před prvním připojením kabelu na napětí musí být v prostoru SNM 2 ověřeno, zda koncentrace metanu nepřesahuje 1 %. Tato podmínka platí i v případě, kdy kabel provozovaný na nižší než jmenovité napětí má být připojen na jmenovité napětí.

(7) Uložené, avšak nepoužívané kabely musí být zkratovány a na obou koncích zaizolovány nebo jinak bezpečně ukončeny.

(8) Rychlospojky a zásuvková spojení mohou být použity jen u pohyblivých a přemístitelných kabelových vedení a nesmí ležet ve vodě a na blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění.

(9) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.

§ 236

Kabely pohyblivých zařízení

(1) Pro vlečenou část přívodního vedení k pohyblivému zařízení musí být použit vlečný kabel.

(2) Na vlečené části vlečného kabelu nesmí být použita rychlospojka ani jiná spojovací armatura.

(3) Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.

(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být vybavena zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.

(5) Pohyblivý stroj lze provozovat jen za předpokladu, že je zajištěno jeho samočinné odpojení od zdroje v okamžiku, kdy nejsou plněny požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí.^60a)

(6) Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s vlečným kabelem určí provozní dokumentace.

§ 237

Ovládací a bezpečnostní obvody

(1) Ovládací obvody automaticky, dálkově nebo programově ovládaných zařízení musí být napájeny ze samostatného zdroje.

(2) Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným vodičem.⁶¹) Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.

(3) Ovládací a bezpečnostní obvody technologických zařízení pro vedení důlních děl, dopravu a nakládání musí být provedeny tak, aby při přerušení ovládacího obvodu nebo zkratu na něm nebo při ztrátě napětí došlo k zastavení zařízení. Tyto požadavky nemusí být splněny u těch ovládacích a bezpečnostních obvodů, kde nemůže dojít k ohrožení pracovníků nebo zařízení.

(4) Při vyvedeném a propojeném uzlu na ochranný vodič nesmí být použito sdruženého napětí jako napětí ovládacího, kromě případu, kdy je správná funkce ovládacích obvodů zajištěna i při zemním spojení.

(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být

1. a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo
2. b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo
3. c) u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.

(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.

§ 238

Plovoucí čerpací stanice

(1) Plovoucí čerpací stanice musí být zakotvena, aby jejím pohybem nebyl přívodní kabel mechanicky namáhán.

(2) Přívodní kabel uložený ve vodě nebo nad vodou nesmí být spojován spojovacími armaturami.

(3) Hlavní ovládač musí být umístěn u zdroje napájení na břehu.

(4) Plovoucí čerpací stanice musí být uzemněna zemničem na břehu.

§ 239

Trolejová trakce

Trolejová trakce může být na uhelných a plynujících dolech používána jen v prostorách SNM-0 a SNP-0. Použití trolejové trakce na těchto dolech a podmínky provozu schvaluje Český báňský úřad.

§ 240

Bezpečnostní tabulky a vybavení

(1) U elektrické stanice musí být bezpečnostní tabulka „Nehas vodou ani pěnovými přístroji! “, u elektrické stanice se zařízením nad 1 kV musí být také tabulka „Vysoké napětí - životu nebezpečno!“.

(2) U rozvodného zařízení nad 1 kV umístěného mimo uzavřenou elektrickou stanici, kromě kabelu, musí být bezpečnostní tabulky „Vysoké napětí - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“ a „Nehas vodou ani pěnovými přístroji!“. U ostatních rozvodných zařízení, pokud jsou umístěna ve vodivém prostředí (v místech mokrých, s vodivou podlahou apod.) a kde by mohlo nastat nebezpečí nahodilého dotyku s živými částmi, musí být tabulka „Výstraha - životu nebezpečno dotýkat se elektrických zařízení!“.

(3) V uzavřené elektrické stanici musí být vyvěšen návod první pomoci při úrazu elektrickým proudem.

(4) V uzavřené elektrické stanici, kromě podružné a předsunuté transformační stanice,⁶⁰) musí být

1. a) dielektrický koberec,
2. b) dielektrické rukavice v pouzdře,
3. c) zkoušečka napětí,
4. d) zkratovací souprava,
5. e) záchranný izolační hák,
6. f) bezpečnostní tabulky podle zvláštního předpisu.⁶²)

§ 240b

Používání kabelů se stínící vrstvou

(1) U pohyblivých strojů připojených vlečným kabelem lze v prostorách SNM-2 použít jen ekranovaného kabelu nebo kabelu s ochrannou stínící vrstvou; to se netýká kabelů jiskrově bezpečných obvodů. Přemístitelné stroje musí být takto vybaveny, mají-li být při přemísťování pod napětím.

(2) Polovodivá vrstva ekranovaného kabelu a ochranná stínící vrstva musí být na obou koncích kabelu spojena se zemnící soustavou.

§ 240c

Vypínání vysokonapěťových rozvodů při zemním spojení

Kabelový rozvod s napětím nad 1 kV napájející předsunutou trafostanici umístěnou v prostorách SNM-2 musí být vybaven ochranou zajišťující odpojení vývodu se zemním spojením.

§ 241

Pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení

(1) Organizace určí pro každý provozovaný důl s elektrickým zařízením pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení osobu, která má kromě kvalifikačních požadavků podle zvláštního právního předpisu^52a) pro plynující důl vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku.

(2) Pokud pracovník určený podle odstavce 1 nemůže přímo řídit montáž, provoz a údržbu elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka s kvalifikací podle zvláštního předpisu⁵²) pro přímé řízení těchto činností.

§ 242

Zvláštní podmínky provozu elektrických zařízení

(1) Překročí-li koncentrace metanu v důlním ovzduší meze stanovené pro zařazování důlních prostorů, mohou v těchto prostorech zůstat v provozu jen elektrická zařízení odpovídající svým provedením zjištěné koncentraci metanu a elektrická zařízení nezbytně nutná pro zajištění bezpečnosti provozu (čerpadla, ventilátory, analyzátory, dorozumívací zařízení apod.) určená vedoucím likvidace havárie. Vedoucí likvidace havárie také určí podmínky provozu těchto zařízení, případně i postup jejich zapínání. Ostatní elektrická zařízení v těchto prostorech musí být vypnuta.

(2) V prostorech SNM 1, SNM 2 a SNP 2 musí být silové elektrické rozvody na pracovištích, která nebudou obsazena déle než 3 hodiny, vypnuty a zajištěny proti nežádoucímu zapnutí, kromě napájení nezbytně nutných zařízení (čerpadla, ventilátory, analyzátory apod.).

(3) Po vypnutí elektrického zařízení s neznámých příčin musí být před opětným zapnutím zjištěn důvod vypnutí a případná závada odstraněna.

(4) Po skončení práce pohyblivého zařízení musí být v případech určených provozní dokumentací přívodní kabelové vedení odpojeno od napětí nebo musí být bezpečnost práce a provozu zajištěna jiným rovnocenným způsobem.

§ 243

Práce na elektrickém zařízení

(1) Práce na elektrickém zařízení pod napětím,⁶³) kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně. U zařízení nad 1 kV se za práci pod napětím považuje i ověřování beznapěťového stavu.

(2) Před zahájením práce na elektrickém zařízení pod napětím musí být v okruhu nejméně 1 m odstraněn a, není-li to možné, zneškodněn hořlavý prach.

(3) Při práci pod napětím na elektrickém zařízení, které není jiskrově bezpečné, musí být v prostorech SNM 1 a SNM 2 dodrženy tyto podmínky:

1. a) před otevřením nevýbušného závěru musí být provedena kontrola složení důlního ovzduší podle § 109 odst. 1 písm. c); zjištěná koncentrace metanu musí být zaznamenána,
2. b) koncentrace metanu v prostoru SNM 1 nesmí překročit 0,5 % a v prostoru SNM 2 překročit 1 % a musí být po dobu trvání práce kontrolována metanoměrem a zaznamenávána,
3. c) uhelný prach musí být v okruhu 5 m odstraněn a není-li to možné, musí být zneškodněn; tato podmínka se musí dodržet i v prostorech SNP 2.

(4) V podzemí je na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím dovoleno jen ověřování beznapěťového stavu a fázování transformátoru a vedení, a to jen v hlavních důlních rozvodnách, na plynujících dolech však jen v hlavních rozvodnách zařazených jako prostor SNM-0. Na vypnutém a nezajištěném elektrickém zařízení je dovoleno pracovat jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁶³) Jiné práce na elektrickém zařízení nad 1 kV pod napětím jsou zakázány.

(5) Práce na elektrickém zařízení pod napětím mohou provádět pouze určení pracovníci s kvalifikací nejméně pro samostatnou činnost.⁵²), ⁶³)

(6) Další požadavky na zajištění bezpečnosti práce na elektrickém zařízení stanovuje zvláštní předpis.⁶³)

§ 244

Údržba elektrických zařízení

(1) Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 230 a zvláštních předpisů.⁶⁴)

(2) Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.

(3) Při prohlídkách musí být kontrolováno, zda

1. a) elektrická zařízení a kabelové rozvody nejsou poškozeny nebo nesprávně používány,
2. b) vyhovuje ochrana před nebezpečným dotykovým napětím (funkce hlídače izolačního stavu, ochranné uzemnění, kryty apod.),
3. c) je kolem elektrického zařízení udržována čistota a pořádek, dodržován volný prostor a jsou v dobrém stavu ochranné pomůcky a hasicí přístroje.

(4) Při revizi trolejového vedení v podzemí musí být měřením a výpočtem zjištěn úbytek napětí, který nesmí při jmenovitém zatížení přesáhnout 20 % napětí naprázdno.

(5) Na plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být nadproudové ochrany pro napětí do 1 kV

1. a) zkoušeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za šest roků,
2. b) funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za dva roky a po každém přemístění.

(6) Nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.

(7) Na reléových ochranách a automatikách musí být prováděny

1. a) primární zkoušky na elektrických zařízeních vysokého a velmi vysokého napětí
   1. 1. při uvedení elektrického zařízení do provozu,
   2. 2. místo každé třetí sekundární zkoušky,

1. b) sekundární zkoušky
   1. 1. na elektrických zařízeních hlavních transformačních stanic vysokého a velmi vysokého napětí jednou za rok,
   2. 2. u ostatních elektrických zařízení vysokého a velmi vysokého napětí jednou za 2 roky,
   3. 3. u elektrických zařízení do 1 kV v rozsahu kontroly a ověření správné funkce jednou za 3 roky.

(8) Nadproudová ochrana se zkouší ve všech článcích. Článek jistící proti přetížení se zkouší vypnutím podle charakteristiky ochrany při nastavení na jmenovitý proud spotřebiče. Článek jistící proti zkratu, je-li jím ochrana vybavena, se zkouší při nejmenším proudu, při kterém má podle údajů výrobce článek působit. Elektronické ochrany se zkouší podle návodu výrobce.

(9) Pro zkoušky reléových ochran a automatik je organizace povinna vypracovat provozní dokumentaci.

§ 245

Kontrola izolačního stavu

(1) Hlídač izolačního stavu musí být v těch elektrických sítích, kde to stanoví zvláštní předpis.⁶⁷)

(2) Hlídač izolačního stavu elektrických sítí v podzemí nesmí být vyřazen z provozu. Není-li zapojen na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí tento pokles signalizovat do dispečinku nebo jiného místa se stálou obsluhou.

(3) Elektrická síť může být po vypnutí hlídačem izolačního stavu uvedena pod napětí po odstranění závady.

(4) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu jen signalizováno, musí být při vzniku zemního spojení neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení musí být zajištěna bezpečnost práce a provozu vhodnými bezpečnostními opatřeními.

(5) Izolační stav elektrické sítě musí být kontrolován pomocí měřicího přístroje zabudovaného v hlídači izolačního stavu nejméně jednou za den.

(6) Správnost funkce hlídače izolačního stavu včetně signalizace nebo vypínání při poklesu izolačního stavu pod určenou hranici musí být kontrolována pracovníkem s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za týden.

(7) Je-li hlídač izolačního stavu v elektrických sítích do 1 kV zároveň součástí zvýšené ochrany proti nebezpečnému dotykovému napětí na neživých částech elektrických zařízení nebo ochrany proti zkratu, musí zabezpečovat vypínání sítě.

(8) Po zjištění místa vzniku zemního spojení v elektrické síti nad 1 kV musí být v prostorech SNM 1, SNM 2 nebo SNP 2 vadné elektrické zařízení ihned vypnuto. Zařízení může být opětovně zapnuto až po odstranění závady.

(9) Je-li v podzemí použito proudových chráničů, přezkouší jejich správnou funkci pracovník s kvalifikací pro samostatnou činnost nejméně jednou za měsíc.

(10) Elektrická síť nesmí být provozována při poruše proudového chrániče.

(11) Po vypnutí elektrické sítě proudovým chráničem může být tato opětovně uvedena pod napětí po odstranění závady.

§ 246

Důlní osobní svítidla

(1) V podzemí, na povrchových pracovištích při manipulaci s výbušninami a v místech s nebezpečím výbuchu plynů a prachu mohou být používána jen důlní osobní svítidla²⁹) přidělená organizací. Tato svítidla musí mít požadovanou svítivost nejméně 10 hodin.

(2) Důlní osobní svítidla musí mít typové označení a evidenční číslo organizace.

§ 247

Vybavení pracovníků osobními svítidly

(1) Pracovníci, kteří vstupují do podzemí a jsou podle § 4 odst. 9 vybaveni důlním osobním svítidlem, jsou povinni mít rozsvícené svítidlo i na místech se stálým osvětlením.

(2) Pracovníci na povrchu, kteří pracují v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů nebo prachů anebo na tato místa docházejí, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni důlními osobními svítidly.

(3) Ostatní pracovníci na povrchu, kteří vykonávají jinou pracovní činnost na neosvětlených místech nebo vykonávají v rámci své činnosti pochůzky, musí být za tmy nebo snížené viditelnosti vybaveni vhodnými elektrickými svítidly.

§ 248

Přenosné světlomety

Osádkám na pracovištích, kde se vyžaduje prohlídka stropu, stěny nebo svahu vyššího než 5 m, musí být přiděleny přenosné světlomety.

§ 249

Výdej a převzetí důlních osobních svítidel

(1) Důlní osobní svítidlo musí při výdeji odpovídat technickým podmínkám, musí být čisté a uzamčené. Akumulátor musí být nabit na předepsanou kapacitu.

(2) Přidělené důlní osobní svítidlo je pracovník povinen převzít ve výdejně osobně. Při převzetí je povinen vyzkoušet jeho funkci a přesvědčit se, zda není zjevně poškozeno. Při zjištění závady je povinen požádat o výměnu svítidla.

(3) Důlní osobní svítidlo je pracovník povinen po ukončení práce odevzdat osobně ve výdejně. Zjištěné závady, případně poškození svítidla je povinen při odevzdání ohlásit určenému pracovníkovi.

§ 250

Počet důlních osobních svítidel a jejich kontrola

(1) Počet provozuschopných důlních osobních svítidel musí být v lampovně nebo výdejně nejméně o 5 % vyšší, než je počet pracovníků, kterým jsou přidělena.

(2) Počet důlních osobních svítidel určených pro báňské záchranáře musí odpovídat nejméně předepsanému počtu dýchacích přístrojů. Tato svítidla musí být zvlášť označena a odděleně uložena na určeném místě.

(3) Důlní osobní svítidlo musí být určeným pracovníkem zkontrolováno nejméně jednou za 3 měsíce. O kontrolách musí být vedeny záznamy a tyto uchovány 6 měsíců. Poškozená nebo nevyhovující důlní osobní svítidla musí být vyřazena.

§ 251

Zacházení s důlními osobními svítidly

(1) Organizace je povinna pracovníky poučit, jak mají zacházet s přiděleným důlním osobním svítidlem a jaké následky mohou nastat jeho poškozením, neoprávněným otevřením nebo nedovoleným použitím.

(2) Pracovník je povinen důlní osobní svítidlo chránit před poškozením a nesmí je otevírat ani opravovat.

(3) Pracovník odpovídá za stav důlního osobního svítidla od jeho převzetí do odevzdání. Svévolná výměna důlních osobních svítidel mezi pracovníky je zakázána.

(4) Zjistí-li pracovník na důlním osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, je povinen to ohlásit dozorčímu orgánu a vyměnit je za náhradní.

§ 252

Zřizování lampoven

(1) Pro vydávání a přijímání důlních osobních svítidel, nabíjení akumulátorů a přípravu a doplňování elektrolytu musí být zřízena lampovna. Používá-li se nejvýše 100 důlních osobních svítidel, mohou být místo lampovny pro tyto činnosti použity místnosti určené organizací. Tyto musí být vybaveny podle § 253 odst. 2 až 5.

(2) Organizace je povinna určit pracovníka odpovědného za provoz lampovny.

§ 253

Vybavení lampovny

(1) Lampovna musí mít nejméně tyto místnosti:

1. a) pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení akumulátorů,
2. b) pro údržbu důlních osobních svítidel,
3. c) pro pracovníky lampovny.

(2) Místnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) musí mít přívod teplé a studené vody a snadno omyvatelné stěny a podlahu. Podlaha musí být z nepropustného materiálu odolného proti působení elektrolytu a se spádem k odtokovému místu.

(3) Všechny místnosti lampovny musí být důkladně větrány. Větrání místnosti pro nabíjení akumulátorů musí být tak účinné, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Složení ovzduší je organizace povinna kontrolovat nejméně jednou za 3 měsíce rozborem vzorku ovzduší odebraným v nejnepříznivějším místě a době.

(4) Pracovní stoly, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí mít horní desku potaženou omyvatelným materiálem odolným proti působení elektrolytu.

(5) Všechny místnosti a zařízení lampovny musí být trvale udržovány v čistotě, zejména musí být neprodleně odstraněn rozlitý elektrolyt. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno.

(6) Místnost, kde se pracuje s elektrolytem, musí být dále vybavena neutralizačním roztokem na poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem.

(7) V lampovně musí být na přístupném a dobře viditelném místě vyvěšeny

1. a) provozní řád lampovny a poučení o evidenci vydaných a vrácených důlních osobních svítidel,
2. b) návod k používání důlních osobních svítidel,
3. c) tabulky se zákazy a příkazy podle této vyhlášky,
4. d) poučení o bezpečných pracovních postupech při práci s elektrolytem a o poskytování první pomoci.

Pracovníci musí být seznámeni s touto dokumentací.

§ 254

Příprava, doplňování a kontrola elektrolytu

(1) Přípravu, doplňování a kontrolu elektrolytu v akumulátorech mohou provádět jen určení pracovníci, a to podle návodu výrobce svítidla.

(2) Pro přípravu elektrolytu a plnění akumulátorů se musí používat zařízení, které zabraňuje rozstříkávání a rozlévání elektrolytu.

(3) Pro manipulaci s elektrolytem je organizace povinna přidělit pracovníkům osobní ochranné pracovní prostředky, zejména ochranný štít, zástěru a rukavice.

§ 255

Nabíjení akumulátorů

(1) Nabíjení akumulátorů musí být prováděno podle návodu výrobce a kontrolováno měřicími přístroji.

(2) Důlní osobní svítidla musí být udržována tak, aby v prostoru akumulátoru nebo svítidla bylo zabráněno nebezpečnému nahromadění plynů vznikajících během nabíjení nebo při odplynění po nabíjení.

§ 256

Osvětlení pevnými svítidly

(1) Místa, pro která tato vyhláška stanoví stálé osvětlení, musí být vybavena pevnými svítidly. Pevnými svítidly musí být vybaveny také provozovny bez stálé obsluhy.

(2) Stav osvětlení pevnými svítidly musí odpovídat požadavkům světelně technických parametrů⁶⁸) musí být kontrolován.

(3) Svítidla musí být umístěna tak, aby byla přístupná pro údržbu a čištění.

(4) Měření intenzity osvětlení musí být prováděno ve lhůtách určených podle provozních poměrů pracoviště.

§ 257

Místa se stálým osvětlením na povrchu

(1) Stálé osvětlení v době provozu za tmy nebo snížené viditelnosti musí mít

1. a) stálá pracoviště a ostatní místa, kde se zdržují pracovníci,
2. b) zařízení, která je třeba stále obsluhovat nebo která vyžadují stálou kontrolu,
3. c) ostatní určená místa (přechody a přejezdy dopravních cest apod.).

(2) Osvětlení pracovních prostorů mobilních strojů s elektrickým pohonem musí být zajištěno vlastními svítidly stroje.

(3) Ostatní mobilní stroje (buldozery, nakladače, jeřáby apod.) musí být za tmy nebo snížené viditelnosti osvětleny tak, aby manipulace s nimi a práce na pracovištích v jejich blízkosti byla bezpečná.

(4) Elektrické stanice a provozovny se stálou obsluhou, kde by při selhání stálého osvětlení mohlo vzniknout nebezpečí úrazu, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí za tmy nebo snížené viditelnosti svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.

§ 258

Místa se stálým osvětlením v podzemí

(1) Stálé osvětlení v době provozu musí mít

1. a) náraziště jam a úpadnic,
2. b) nástupiště a jejich nejbližší okolí,
3. c) provozovny se stálou obsluhou,
4. d) místa na trati se strojní dopravou, která jsou ve směně stále obsluhována,
5. e) stěnové poruby vybavené mechanizovanou výztuží,
6. f) ostatní určená místa.

(2) Strojovny těžních strojů a elektrické stanice se stálou obsluhou musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Toto osvětlení nemusí svítit trvale, je-li zajištěno jeho samočinné zapnutí z náhradního zdroje při poruše stálého osvětlení.

§ 258a

Osvětlení mobilních strojů v podzemí

(1) Mobilní stroj, s výjimkou dobývacího kombajnu a stroje poháněného vzduchovou energií, může být provozován, jen pokud je vybaven vlastním svítidlem pro osvětlení pracovního prostoru stroje.

(2) Mobilní stroj poháněný ze zdroje energie umístěného na tomto stroji musí být vybaven koncovým červeným světlem a červenými odrazkami. Pokud je stroj určen pro jízdu na vzdálenost větší než 50 m v obou směrech, musí být vybaven bílým i červeným svítidlem a červenými odrazkami na obou stranách stroje; lopatové nakladače nemusí tento požadavek splňovat na lopatové straně.

(3) Mobilní stroj s konstrukční rychlostí jízdy vyšší než 20 km.h^-1 musí být vybaven brzdovými světly.