Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky o tvorbě a kontrole cen

§ 38

Společná ustanovení o cenovém řízení

(1) Ustanovení této části platí přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen s výjimkou cen uvedených v odstavci 2.

(2) Pro prozatímní ceny, předběžné ceny, velkoobchodní ceny s daní z obratu, velkoobchodní ceny odvozené z běžných kupních cen, běžné kupní ceny a přepočtené velkoobchodní ceny podle § 37 platí z této části jen ustanovení § 40 odst. 12, § 43 odst. 6 nebo 7 a § 45.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny vypracovaný a doložený způsobem uvedeným v dalších ustanoveních. Vzory cenových návrhů a rozsah jejich použití stanoví ústřední cenové orgány svým rozhodnutím.

(4) Ustanovení této části platí přiměřeně pro limity kupních, velkoobchodních a maloobchodních cen s tím, že návrhy limitů velkoobchodních a maloobchodních cen může vypracovat odběratel, pokud tak neučiní, vypracovává návrhy limitů podle § 35 odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 řešitel úkolu plánu technického rozvoje nebo plánu standardizace a v případech podle bodu 3 téhož ustanovení investor. V případech podle § 35 odst. 1 písm. b) vypracovává návrh limitů dodavatelská organizace a u limitů kupních cen příslušná organizace zahraničního obchodu. V případech podle § 35 odst. 1 písm. a) se návrhy limitů předkládají spolu s ostatními podklady orgánům a organizacím zúčastněným na projednávání úkolů vědeckotechnického rozvoje, normalizačního řízení nebo na státní expertize a projednání výše limitů je součástí těchto jednání. V případě, že zpracovatelem návrhu limitu není budoucí výrobce a že není ani účastníkem uvedených jednání, projednává se s ním návrh cenového limitu samostatně.

§ 39

Náležitosti cenového návrhu

(1) Návrh na stanovení ceny výrobku musí obsahovat

1. a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a kód podle příslušné položky jednotné klasifikace³⁷) a oborového číselníku odpovídající výrobku,
2. b) vymezení podstatných podmínek výrobku podle § 6 nebo odkaz na dokumentaci, kde jsou tyto podmínky vymezeny; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,
3. c) zdůvodnění, že jde o nový výrobek podle § 7,
4. d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena způsoby podle § 10, § 15 odst. 2 písm. b) nebo § 16, nebo pro navrhovanou maloobchodní cenu je vybrán jiný porovnatelný výrobek než pro velkoobchodní cenu,
5. e) navrhovanou výši velkoobchodní ceny a u spotřebních výrobků i maloobchodní ceny, její zdůvodnění s příslušnými doklady podle použitého způsobu tvorby cen a zdůvodnění navrhovaného uplatnění podmínek realizace podle § 19 až 21, včetně případných rozhodnutí, na jejichž základě se navrhuje,
6. f) předpokládaný objem výroby v tisících Kčs, v měrných jednotkách a množství výroby (výrobní dávku), pro kterou je sestavena cenová kalkulace; předpokládá-li se výroba na více let, uvádí se objem v prvních 3 letech, z toho vývoz a předpokládaný průměrný rozdílový ukazatel v členění na socialistické a nesocialistické země,
7. g) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho výrobu a příslušný zisk, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud tyto částky představují více než 5 % ceny,
8. h) srovnání navrhované ceny s cenovým limitem nebo s prozatímní nebo s přechodně platnou velkoobchodní cenou nebo se smluvní cenou, pokud byly uplatněny, a zdůvodnění rozdílu mezi nimi, dobu platnosti prozatímní nebo přechodně platné ceny, popř. množství, pro které platila,
9. ch) potvrzení nositele servisu o zajištění servisní služby a náhradních dílů, jde-li o spotřební výrobky, pro jejichž opravy jsou nezbytné,
10. i) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny vyplývající z použitého způsobu tvorby cen,
11. j) stanoviska hlavních odběratelů a ve stanovených případech též vyjádření cenového gestora³¹), ³⁸) k cenovému návrhu včetně vyjádření, zda jde o nový výrobek podle § 7.

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 jsou závazné pro vypracování návrhu velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku. Pro návrh cen souboru výrobků projednávaných současně (např. nabídkových kolekcí) lze po dohodě s odběratelem a cenovým orgánem, pokud ceny stanoví, zjednodušit a vhodně upravit náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h). Pro návrhy cen opakovaně dodávaných výkonů jsou závazné náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), i), a j) a údaje o procentní sazbě i absolutní částce daně z obratu, pokud se podle platného sazebníku u výkonu uplatňuje. V návrhu ceny výkonu určeného výhradně pro občany se neuvádí stanovisko odběratele. Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), a ch), popřípadě další, pokud přicházejí v úvahu.

(3) Návrh velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku, vytvořené některým ze způsobů podle § 13, § 14 nebo § 15 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací, obsahuje pouze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a ch), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, resp. jen navrhovanou výši velkoobchodní ceny, jestliže se pro její výpočet používá výpočetní techniky a výsledná sestava neumožňuje ověření správnosti výpočtu. Navrhuje-li dodavatel uplatnění podmínek realizace, obsahuje návrh též náležitosti uvedené v písmenu e).

(4) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, jehož dodávku uskutečňuje dodavatel podle požadavku odběratelské organizace ihned nebo nejdéle do 3 měsíců, tvoří příloha k faktuře, obsahující rozpis spotřeby materiálu a mezd a další položky cenové kalkulace, popřípadě další náležitosti dohodnuté s odběratelem. Stejný postup platí pro ceny opakovaných služeb a oprav, jestliže se tvoří stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a).

(5) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 25 písm. a) obsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až e) doplněné údaji o teritoriu dovozu, předpokládaném množství (objemu) dovozu a kupní cenu členěnou na zahraniční cenu v obchodní paritě, přímé obchodní náklady zahraniční a obchodní přirážku, popřípadě další náležitosti, které stanoví ústřední cenový orgán.

(6) Návrh maloobchodní ceny tuzemského výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje náležitosti týkající se maloobchodní ceny uvedené v odstavci 1 písm. e), ch), j), popřípadě d). Návrh maloobchodní ceny předkládaný samostatně obsahuje kromě toho náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), popřípadě h).

(7) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku obsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), e), ch) a j). Dále obsahuje kalkulaci maloobchodní ceny nového, popřípadě porovnatelného tuzemského výrobku, pokud se s ním porovnává. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobku z dovozu jsou údaje o předběžné kupní ceně členěné na zahraniční cenu v obchodní paritě, přímé obchodní náklady zahraniční a obchodní přirážku, popřípadě clo. Tyto údaje je organizace zahraničního obchodu povinna předložit navrhovateli maloobchodní ceny nejpozději 30 dnů po uzavření smlouvy se zahraničním dodavatelem, pokud mezi organizací zahraničního obchodu a navrhovatelem není dohodnuta jiná lhůta.

§ 40

Vypracování návrhů cen a jejich projednání s odběrateli

(1) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny tuzemského výrobku vypracovává výrobce nového výrobku a v případech uvedených v § 42 odst. 2 orgán hospodářského řízení, pokud tento orgán nebo cenový orgán nepověří některou organizaci. Návrh maloobchodní ceny pro svůj výhradní prodej vypracovávají organizace uvedené v § 62 odst. 2 písm. a) bod 5. a odst. 4.

(2) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, pokud není odvozována z kupní ceny, ale tvoří se podle § 25 písm. a), vypracovává organizace zahraničního obchodu, popřípadě Federálním cenovým úřadem určený tuzemský odběratel.

(3) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku vypracovává na základě podkladů organizace zahraničního obchodu obchodní organizace nebo organizace v cenové působnosti národního výboru, která bude výrobek za maloobchodní cenu prodávat, nebo orgán nebo obchodní organizace pověřená zabezpečováním dovozu pro vnitřní obchod.

(4) Veškeré podklady potřebné pro tvorbu cen podle této vyhlášky jsou tuzemské organizace povinny bezplatně poskytnout zpracovatelům cenových návrhů nebo cenovým orgánům, popřípadě zapůjčit využitelná média, na nichž jsou příslušné údaje zapsány, nebo poskytnout údaje pomocí dálkového přenosu dat, jestliže se pro tvorbu cen využívá výpočetní techniky.

(5) Zpracovatel návrhu uvedený v odstavci 1 nebo jeho předkladatel uvedený v § 42 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednání návrhů s odběrateli zastupujícími jednotlivé směry užití nového výrobku. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh nejméně se třemi hlavními odběrateli. Dodavatelské organizace v cenové působnosti národních výborů projednávají cenový návrh nejméně s jedním hlavním odběratelem. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé jak z České socialistické republiky, tak ze Slovenské socialistické republiky. S občany jako odběrateli se návrhy na stanovení maloobchodní ceny neprojednávají s výjimkou cen výrobků vyráběných podle individuálních objednávek.

(6) Za hlavní odběratele se považují

1. a) organizace, která bude odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo pro investice v rozhodujícím množství, kromě odbytové organizace, není-li výhradním odběratelem,
2. b) organizace zahraničního obchodu, předpokláda-li se vývoz,
3. c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu nebo která je odběratelem rozhodujícího množství, ale nemá působnost stanovit maloobchodní cenu,
4. d) gestor pro maloobchodní ceny, má-li působnost stanovit maloobchodní cenu ústřední cenový orgán,
5. e) federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané jimi založeným nebo řízeným (dále jen „řízené“) organizacím,
6. f) ministerstva výstavby a stavebnictví republik, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným, určené pro bytovou nebo občanskou výstavbu,
7. g) ministerstva zemědělství a výživy republik, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným,
8. h) orgán nebo organizace pověřené gescí pro ceny prací a služeb, jde-li o výrobky nakupované organizacemi poskytujícími práce a služby,³⁹)
9. ch) za resort federálního ministerstva dopravy a spojů – s. o. Československé státní dráhy Praha, Železniční stavby a montáže, kombinát Bratislava, s. p. Správa pošt a telekomunikací Praha a s. p. Správa pošt a telekomunikací Bratislava, s. p. Správa radiokomunikací Praha a s. p. Správa radiokomunikací Bratislava, jde-li o výrobky dodávané těmto organizacím,
10. i) další orgány nebo organizace podle rozhodnutí ústředního cenového orgánu, např. cenoví gestoři, státní zkušebny, výzkumné ústavy, u spotřebních výrobků zástupci odborových a zájmových organizací občanů.

(7) Jsou-li hlavními odběrateli ústřední orgány uvedené v odstavci 6 písm. e) až h), nezasílá se již cenový návrh jimi řízeným odběratelským organizacím.

(8) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně, předpokládají-li se od počátku dodávky za tyto ceny. Je-li výrobní organizace oprávněná stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá návrhy obou cen orgánu nebo organizaci, která je pověřená působností stanovit maloobchodní cenu. U tuzemských i dovážených výrobků, které budou podle § 2 odst. 1 písm. d) dodávány za obchodní ceny, musí být v rámci cenového řízení projednána i obchodní cena.

(9) Návrh ceny výrobku dodávaného pro stavby projedná dodavatel s investorem, popřípadě s jím pověřenou organizací. Je-li prvním odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel projedná jím odsouhlasené ceny s investorem spolu s ostatními cenovými podklady vyšší dodávky. K tomu účelu jim předkládá i návrhy cen svých poddodavatelů.

(10) Požádá-li o to zpracovatel návrhu ceny, je povinen také dodavatel objemově významné poddodávky zpracovat a projednat návrh její ceny v požadovaných lhůtách.

(11) Jde-li o návrh velkoobchodní ceny uvedený v § 39 odst. 3, zasílá odběratel stanovisko jen, jestliže požaduje úpravu ceny podle podmínek realizace, nebo jestliže namítá nesprávný výpočet ceny. V ostatních případech nezasílá stanovisko a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty podle odstavce 13.

(12) Za projednání a souhlas s návrhem ceny se považuje její zaplacení, jde-li o

1. a) cenu služby nebo opravy tvořenou stavebnicovým způsobem,
2. b) velkoobchodní cenu nestandardního výrobku, jehož dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje dodavatel ihned nebo nejpozději do 3 měsíců,
3. c) velkoobchodní cenu s daní z obratu a velkoobchodní cenu dováženého výrobku vytvořenou na základě kupní ceny podle § 25 písm. b).

(13) Odběratelé uvedení v odstavci 6 jsou povinni zaslat svá odůvodněná stanoviska k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. Jestliže odběratel nesdělí své stanovisko do uvedené lhůty, platí, že s návrhem souhlasí. Nesouhlasí-li odběratel s návrhem ceny, je dodavatel povinen projednat jeho námitky do 15 dnů od jejich doručení. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými pracovníky, jestliže cenu stanoví cenový orgán. Má-li působnost stanovit cenu dodavatel, řeší se případ jako cenový spor podle § 44.

(14) Projednání návrhů cenových limitů uvedených v § 35 odst. 1 písm. a) je součástí projednávání úkolů plánů technického rozvoje nebo normalizačních úkolů nebo státní expertizy pro novou výrobní kapacitu, pro které jsou návrhy cenových limitů jedním ze závazných podkladů.

§ 41

Cenové komise

Ústřední cenové orgány mohou zřídit pro cenové řízení cenové komise, jejichž členy jsou zmocnění zástupci hlavních dodavatelských a odběratelských orgánů a organizací, popř. zástupci odborových a zájmových organizací občanů, jde-li o spotřební výrobky. Cenový návrh se zasílá členům cenové komise a jeho projednání v cenové komisi nahrazuje projednání podle § 40, popřípadě § 42 odst. 5. Složení cenových komisí a podrobnější podmínky jejich činnosti schvaluje ústřední cenový orgán, který je zřídil a který také, na návrh orgánů a organizací v komisi zastoupených, jmenuje členy komisí. Orgány nebo organizace pověřené působností ve stanovení cen si mohou zřizovat cenové komise ze zástupců hlavních odběratelů uvedených v § 40 odst. 6, orgánů uvedených v § 42 odst. 5 a popřípadě dalších jimi určených členů.

§ 42

Předkládání návrhů cen

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace určená cenovým orgánem po dohodě s jejím orgánem hospodářského řízení. Návrhy nákupních cen výrobků, kromě zemědělských, a návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků předkládají odběratelské organizace.

(2) Orgány hospodářského řízení předkládají návrhy cen za organizace jimi řízené uvedené v odstavci 1

1. a) podle zvláštního předpisu⁴⁰) a § 57 odst. 1 a 3,
2. b) ministerstva lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu republik, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované, podle podkladů příslušných národních výborů a ceny surového dřeva,
3. c) ministerstva zemědělství a výživy republik, pokud jde o nákupní ceny zemědělských výrobků,
4. d) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,
5. e) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,
6. f) Český svaz spotřebních družstev, Slovenský svaz spotřebních družstev, Český svaz výrobních družstev a Slovenský svaz výrobních družstev, jde-li o maloobchodní ceny dovážených výrobků,
7. g) v dalších případech na základě dohody s ústředním cenovým orgánem.

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho případné doplnění podle odstavce 6, mohla být cena stanovena před fakturací prvé dodávky ve lhůtách podle § 43 odst. 1 a u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 43 odst. 2.

(4) Návrh ceny nového výrobku podepisuje statutární orgán organizace nebo pracovník oprávněný podle organizačních předpisů, popřípadě písemně zmocněný statutárním orgánem (dále jen „oprávněný pracovník“).

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí v případech, kde se u výrobku uplatňuje rozdílová daň z obratu. Jestliže návrh ceny vyžaduje dotaci ze státního rozpočtu, předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí, jde-li o organizaci řízenou federálním orgánem hospodářského řízení a příslušnému ministerstvu financí, cen a mezd republiky v ostatních případech.

(6) Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti, nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, požádá cenový orgán nebo organizace oprávněná stanovit cenu o jeho doplnění do 10 dnů od doručení návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.