Zákon o vojácích z povolání

§ 164

Přechod práv a povinností

(1) Služební poměr vojáka z povolání nebo v další službě, který vznikl podle dřívějších předpisů,⁴⁶) se považuje za služební poměr podle tohoto zákona, a to na dobu určitou v trvání 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Služební poměr vojáka, který ke dni uplynutí 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona nesplnil závazek ke službě podle dosavadních předpisů, se považuje za služební poměr na dobu určitou, a to do doby splnění tohoto závazku ke službě.

(2) Dobu trvání služebního poměru podle odstavce 1 lze měnit dohodou podle § 5 odst. 4.

(3) Vojákovi, který v den nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl hodnosti

1. a) desátníka a četaře, přísluší hodnost rotného,
2. b) rotného, přísluší hodnost rotmistra,
3. c) rotmistra, přísluší hodnost nadrotmistra,
4. d) nadrotmistra, přísluší hodnost štábního rotmistra,
5. e) rotmistra nebo nadrotmistra, má-li úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání,⁴⁷) přísluší hodnost podpraporčíka,
6. f) generálplukovníka, přísluší hodnost generálporučíka.

Ostatním vojákům přísluší hodnosti získané podle dosavadních předpisů.

(4) Voják, jehož hodnost podle odstavce 3 neodpovídá hodnosti stanovené pro jeho služební zařazení, může být takto služebně zařazen nejdéle po dobu 5 let. Po uplynutí této doby bude voják služebně zařazen podle potřeb ozbrojených sil. Nebude-li služebně zařazen podle věty druhé, je to důvod k propuštění podle § 19 odst. 1 písm. d).

(5) Hodnost propůjčená vojákovi podle dřívějších předpisů se považuje za hodnost propůjčenou vojákovi podle tohoto zákona. Doba, na kterou byla vojákovi propůjčena hodnost, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení stanovený dřívějšími právními předpisy pominul, nejpozději do 5 let od účinnosti tohoto zákona.

(6) Úrazy a nemoci z povolání, které byly zjištěny před účinností tohoto zákona, se posuzují podle právních předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona.

(7) Nároky na náhradu škody vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů.

§ 165

Přechodná ustanovení k výsluhovým náležitostem

(1) Voják, jehož služební poměr zanikl propuštěním podle

1. a) § 19 odst. 1 písm. b) až d) a písm. f) a k) a § 19 odst. 2, nebo
2. b) § 19 odst. 1 písm. g), j) a l) a splnil závazek ke službě podle dosavadních předpisů anebo konal vojenskou činnou službu alespoň po dobu 20 let,

si může místo výsluhového příspěvku podle § 132 a odchodného podle § 140 zvolit nárok na výsluhový příspěvek a odchodné podle dosavadních právních předpisů. V tom případě náleží vojákovi výsluhový příspěvek a odchodné, jako kdyby byl propuštěn ze služebního poměru podle dosavadních právních předpisů z organizačních důvodů.

(2) Odbytné, na které vznikne nárok podle tohoto zákona, nesmí být nižší než měsíční výše výsluhového příspěvku a odchodného, na které by vznikl nárok podle dosavadních předpisů.

(3) Místo výplaty odbytného si může voják, jehož služební poměr vznikl podle dosavadních předpisů, zvolit výplatu výsluhového příspěvku a odchodného podle dosavadních předpisů.

(4) Při stanovování výše výsluhového příspěvku se nepřihlíží k jeho úpravě v souběhu s plným nebo částečným invalidním anebo starobním důchodem z důchodového pojištění.

(5) Výsluhový příspěvek přiznaný podle dosavadních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni účinnosti tohoto zákona, a nadále se vyplácí a zvyšuje za podmínek, které stanoví tento zákon.

(6) Pokud poživatel výsluhového příspěvku již splnil podmínky nároku na plný nebo částečný invalidní anebo starobní důchod z důchodového pojištění a ke dni účinnosti tohoto zákona uplynula doba 2 let po vzniku nároku na starobní důchod, upraví se výsluhový příspěvek na výši, kterou stanovuje tento zákon. Úprava se provede od třetí měsíční splátky výsluhového příspěvku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Zanikl-li ke dni účinnosti tohoto zákona nárok na výsluhový příspěvek a jeho výplatu podle dosavadních předpisů, zaniklý nárok se již neobnovuje.

(7) Vojákům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí do dne účinnosti tohoto zákona započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podle dosavadních předpisů; jde-li o nárok na odbytné, započítává se doba trvání služebního poměru stejným způsobem jako pro nárok na odchodné.

(8) Vojákovi, který byl na základě dobrovolnosti reatestován⁴⁸) a shledán způsobilým konat dále službu nebo jehož služební poměr trvá ke dni účinnosti tohoto zákona, se do doby trvání služebního poměru, rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí, započítává doba služby v rozsahu uvedeném v odstavci 7 bez přihlédnutí k vyloučení doby služby podle zvláštního právního předpisu.⁴⁹) Pokud byl takovému vojákovi po skončení služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, který mu byl snížen nebo zastaven z důvodu uvedeného zvláštním právním předpisem, přiznává se výsluhový příspěvek zpětně a jeho výše se přepočte ode dne účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek a ve výši náležející ke dni skončení služebního poměru po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, pokud nárok na výsluhový příspěvek nezanikl uplynutím doby nebo dosažením věku 60 let.

(9) Skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle dosavadních právních předpisů nejdříve dnem před dnem účinnosti tohoto zákona

1. a) ze zdravotních důvodů, nebo
2. b) z organizačních důvodů, nebo
3. c) z důvodů splnění podmínek nároku na starobní důchod,

má nárok na výsluhové náležitosti, jako kdyby byl propuštěn z důvodu uvedeného v § 19 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.