Zákon o vojácích z povolání

§ 1

účinné od 1. 12. 1999Tento zákon upravuje vznik, změnu, zánik a obsah služebních poměrů vojáků z povolání (dále jen „služební poměr“).

§ 2

účinné od 1. 12. 1999(1) Vojákem z povolání (dále jen „voják“) je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti.

účinné od 1. 12. 1999(2) Právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci.

§ 3

účinné od 1. 12. 1999Podmínky povolání do služebního poměru

účinné od 1. 12. 1999(1) Do služebního poměru může být povolán občan České republiky starší 18 let, který

1. účinné od 1. 12. 1999a) složil vojenskou přísahu,
2. účinné od 1. 12. 1999b) vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu,
3. účinné od 1. 12. 1999c) není ke dni povolání do služebního poměru členem politické strany, politického hnutí a odborové organizace,
4. účinné od 1. 12. 1999d) je trestně bezúhonný,
5. účinné od 1. 12. 1999e) je zdravotně způsobilý k výkonu služby,
6. účinné od 1. 12. 1999f) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro služební zařazení.

účinné od 1. 12. 1999(2) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

1. účinné od 1. 12. 1999a) po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví způsob posuzování zdravotní způsobilosti občanů pro povolávání do služebního poměru,
2. účinné od 1. 12. 1999b) kvalifikační předpoklady stanovené pro služební zařazení.

§ 4

účinné od 1. 12. 1999Povolávací řízení

účinné od 1. 12. 1999(1) Povolávací řízení o povolání do služebního poměru se zahajuje doručením písemné žádosti občana služebnímu orgánu.

účinné od 1. 12. 1999(2) V povolávacím řízení služební orgán ověří, zda občan, který se uchází o povolání do služebního poměru, splňuje podmínky stanovené v § 3, a shromáždí k tomu potřebné podklady. Trestní bezúhonnost podle § 3 odst. 1 písm. d) se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce.

účinné od 1. 12. 1999(3) Služební orgán je povinen seznámit občana, který se uchází o povolání do služebního poměru, se základními právy a povinnostmi, které vyplývají ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby a s platovými náležitostmi.

účinné od 1. 12. 1999(4) Občan, který již byl ve služebním poměru k ozbrojeným silám, sborům a službám, může být znovu povolán do služebního poměru.

účinné od 1. 12. 1999(5) Občan, který se uchází o povolání do služebního poměru, musí být o výsledku povolávacího řízení písemně vyrozuměn bezodkladně po rozhodnutí o jeho žádosti, nejdéle však do 6 měsíců ode dne, kdy byla žádost o povolání do služebního poměru doručena služebnímu orgánu.

účinné od 1. 12. 1999(6) Při povolávacím řízení se zakládá a od vzniku služebního poměru se o vojákovi vede vojenská evidence podle zvláštního právního předpisu.¹)

účinné od 1. 12. 1999(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při povolávacím řízení.

§ 5

účinné od 1. 12. 1999Povolání do služebního poměru

účinné od 1. 12. 1999(1) Služební poměr se zakládá dnem bezprostředně následujícím po dni doručení rozhodnutí služebního orgánu o povolání občana do služebního poměru (dále jen „rozhodnutí o povolání“). Rozhodnutí o povolání musí obsahovat

1. účinné od 1. 12. 1999a) den nástupu služby,
2. účinné od 1. 12. 1999b) služební zařazení,
3. účinné od 1. 12. 1999c) místo nástupu služby,
4. účinné od 1. 12. 1999d) dobu trvání služebního poměru,
5. účinné od 1. 12. 1999e) jmenování do hodnosti,
6. účinné od 1. 12. 1999f) platové náležitosti.

účinné od 1. 12. 1999(2) Dnem, který je v rozhodnutí o povolání stanoven jako den nástupu služby, vzniká služební poměr.

účinné od 1. 12. 1999(3) Služební poměr nevznikne, nenastoupí-li občan bez závažného důvodu do služby v den stanovený v rozhodnutí o povolání.

účinné od 1. 12. 1999(4) Do služebního poměru se voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, není-li dále stanoveno jinak; dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka měnit. Při stanovení doby trvání služebního poměru se přihlíží k době přípravy pro výkon služby studiem na vojenských nebo jiných středních a vysokých školách, včetně studia v zahraničí.

účinné od 1. 12. 1999(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou dobu setrvání ve služebním poměru u vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem.

§ 6

účinné od 1. 12. 1999Služební zařazení

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb ozbrojených sil na území státu i v zahraničí v

1. účinné od 1. 12. 1999a) ozbrojených silách České republiky,
2. účinné od 1. 12. 1999b) ministerstvu.

účinné od 1. 12. 1999(2) Voják může v průběhu služebního poměru plnit služební úkoly obranného charakteru podle potřeb ozbrojených sil též v orgánech státní správy nebo v právnických osobách, jejichž zřizovatelem je ministerstvo.

účinné od 1. 12. 1999(3) Voják je služebně zařazován podle splněných kvalifikačních předpokladů, podle závěrů služebního hodnocení a podle doby výkonu služby v hodnosti, přičemž každému služebnímu zařazení odpovídá stanovená hodnost.

účinné od 1. 12. 1999(4) Služebně zařadit vojáka podle odstavce 3 lze i na základě výsledků výběrového nebo konkurzního řízení. Služební orgány si pro tyto účely zřizují výběrové komise jako své poradní orgány.

účinné od 1. 12. 1999(5) Voják, který se připravuje k výkonu služby studiem, se při povolání do služebního poměru služebně zařazuje jako čekatel. Po dobu studia na vojenských vysokých školách je služebně zařazen jako čekatel - důstojník a na vojenských středních školách jako čekatel - praporčík.

účinné od 1. 12. 1999(6) Vláda stanoví nařízením orgány státní správy, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich; ministr stanoví právnické osoby, jejichž zřizovatelem je ministerstvo, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich.

§ 7

účinné od 1. 12. 1999Vojenské hodnosti a hodnostní sbory

účinné od 1. 12. 1999(1) Podle splněných kvalifikačních předpokladů je voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti (dále jen „hodnost“).

účinné od 1. 12. 1999(2) V hodnostních sborech se stanovují tyto hodnosti:

1. účinné od 1. 12. 1999a) v hodnostním sboru čekatelů - praporčíků rotný, rotmistr, nadrotmistr,
2. účinné od 1. 12. 1999b) v hodnostním sboru čekatelů - důstojníků podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
3. účinné od 1. 12. 1999c) v hodnostním sboru rotmistrů rotný, rotmistr, nadrotmistr, štábní rotmistr,
4. účinné od 1. 12. 1999d) v hodnostním sboru praporčíků podpraporčík, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík,
5. účinné od 1. 12. 1999e) v hodnostním sboru nižších důstojníků podporučík, poručík, nadporučík, kapitán,
6. účinné od 1. 12. 1999f) v hodnostním sboru vyšších důstojníků major, podplukovník, plukovník,
7. účinné od 1. 12. 1999g) v hodnostním sboru generálů brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál.

účinné od 1. 12. 1999(3) Do hodností generálů jmenuje vojáky prezident na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují vojáky služební orgány.

účinné od 1. 12. 1999(4) Vojákovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu

1. účinné od 1. 12. 1999a) výkonu volené funkce,
2. účinné od 1. 12. 1999b) plnění služebního úkolu, který propůjčení vyšší hodnosti vyžaduje.

účinné od 1. 12. 1999(5) Vojákovi, kterému byla vyšší hodnost propůjčena, přísluší práva a povinnosti, jako kdyby byl do této hodnosti jmenován. Propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu platu podle této hodnosti.

účinné od 1. 12. 1999(6) Doba, na kterou byla vyšší hodnost vojákovi propůjčena podle odstavce 4, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení vyšší hodnosti pominul.

účinné od 1. 12. 1999(7) Hodnosti generálů propůjčuje vojákům na návrh vlády prezident, ostatní hodnosti propůjčuje ministr.

účinné od 1. 12. 1999(8) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostních sborech a může stanovit další členění do sborů podle odbornosti a specializace vojáků.

§ 8

účinné od 1. 12. 1999Doba výkonu služby v hodnosti

účinné od 1. 12. 1999(1) Nejkratší doba výkonu služby činí v hodnosti

1. účinné od 1. 12. 1999a) podporučík 1 rok,
2. účinné od 1. 12. 1999b) rotný, rotmistr, poručík a nadporučík 2 roky,
3. účinné od 1. 12. 1999c) nadrotmistr, podpraporčík, kapitán a major 3 roky,
4. účinné od 1. 12. 1999d) praporčík, nadpraporčík a podplukovník 4 roky.

účinné od 1. 12. 1999(2) U hodnosti štábního rotmistra, štábního praporčíka, plukovníka a hodností v hodnostním sboru generálů se doba výkonu služby v hodnosti nestanovuje.

účinné od 1. 12. 1999(3) V hodnostním sboru čekatelů - praporčíků a v hodnostním sboru čekatelů - důstojníků činí nejkratší doba výkonu služby v jednotlivých hodnostech 1 rok.

účinné od 1. 12. 1999(4) Do doby výkonu služby v hodnosti, do které byl voják jmenován, se započte i doba výkonu služby v propůjčené hodnosti podle § 7.

§ 9

účinné od 1. 12. 1999Dočasné zproštění výkonu služby

účinné od 1. 12. 1999Při důvodném podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činu, ohrožoval-li by další výkon služby vojáka důležitý zájem služby nebo objasňování jeho činu, může být voják dočasně zproštěn výkonu služby ve svém služebním zařazení na dobu nejvýše 3 měsíců. Tuto dobu může ministr výjimečně prodloužit, nejdéle však o 3 měsíce. Je-li proti vojákovi vedeno trestní řízení, lze jej zprostit výkonu služby v jeho služebním zařazení do pravomocného skončení trestního řízení.

§ 10

účinné od 1. 12. 1999Dispozice

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják, který nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení nebo nemůže být služebně zařazen, se určí do dispozice.

účinné od 1. 12. 1999(2) Do dispozice se určí voják na dobu

1. účinné od 1. 12. 1999a) nejvýše 3 měsíců a se souhlasem ministra nejvýše 6 měsíců, není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení,
2. účinné od 1. 12. 1999b) dočasného zproštění výkonu služby,
3. účinné od 1. 12. 1999c) kdy vojákyně nemůže z důvodu těhotenství vykonávat službu ve svém služebním zařazení,
4. účinné od 1. 12. 1999d) mateřské dovolené obdobně jako u žen v pracovním poměru,²)
5. účinné od 1. 12. 1999e) další mateřské dovolené obdobně jako u žen v pracovním poměru,³)
6. účinné od 1. 12. 1999f) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle zvláštních předpisů,⁴)
7. účinné od 1. 12. 1999g) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti delší než 30 dnů,
8. účinné od 1. 12. 1999h) po kterou je nezvěstný, nejdříve však po třicátém dni,
9. účinné od 1. 12. 1999i) vazby.

účinné od 1. 12. 1999(3) Do dispozice může být určen voják na dobu nejvýše 3 měsíců před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru.

účinné od 1. 12. 1999(4) Do doby trvání služebního poměru se nezapočítává doba dispozice, do které byl voják určen podle odstavce 2 písm. g) a h) a podle odstavce 2 písm. i), byl-li pravomocně odsouzen za trestný čin.

účinné od 1. 12. 1999(5) Po dobu dispozice podle odstavce 2 písm. a) až c) a podle odstavce 3 plní voják služební úkoly podle rozkazů nadřízeného.

účinné od 1. 12. 1999(6) Voják, který byl určen do dispozice na dobu delší než 1 rok z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. e) až i), je po ukončení dispozice služebně zařazen podle § 6; v ostatních případech se vrací voják zpět do svého původního služebního zařazení.

§ 11

účinné od 1. 12. 1999(1) Vojákovi se přerušuje služební poměr po dobu výkonu

1. účinné od 1. 12. 1999a) funkce podle zvláštního předpisu,⁵)
2. účinné od 1. 12. 1999b) funkce v zastupitelstvu územní samosprávy, za jejíž výkon náleží podle zvláštního právního předpisu odměna,
3. účinné od 1. 12. 1999c) trestu odnětí svobody.

účinné od 1. 12. 1999(2) Služební poměr se přerušuje podle odstavce 1 písm. a) a b) dnem zvolení a podle odstavce 1 písm. c) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

účinné od 1. 12. 1999(3) Služební poměr se může přerušit na dobu nejdéle 6 let z celkové doby trvání služebního poměru; doba přerušení služebního poměru může být prodloužena o dobu trvání volební kampaně. Důvody přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně.

§ 12

účinné od 1. 12. 1999(1) Doba přerušení služebního poměru se vojákovi nezapočítává do doby trvání služebního poměru.

účinné od 1. 12. 1999(2) Voják po skončení přerušení služebního poměru pokračuje ve služebním poměru dnem, kdy důvody přerušení služebního poměru pominuly. Tímto dnem se voják služebně zařazuje podle § 6. Není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení, určí se do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. a). Zánik důvodů přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně.

§ 13

účinné od 1. 12. 1999Dočasné pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják může být dočasně pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně, nejdéle na dobu 1 roku.

účinné od 1. 12. 1999(2) Při dočasném pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení.

§ 14

účinné od 1. 12. 1999Služební cesta

účinné od 1. 12. 1999(1) Vojáka lze vyslat na služební cestu na dobu nezbytně nutnou. Voják na služební cestě plní služební úkoly podle rozkazu nadřízeného, který ho na služební cestu vyslal.

účinné od 1. 12. 1999(2) Podmínky pro vykonání služební cesty vojákovi předem stanoví nadřízený, který ho na služební cestu vysílá.

§ 15

účinné od 1. 12. 1999Odvelení

účinné od 1. 12. 1999(1) Vojáka lze podle potřeb ozbrojených sil odvelet na dobu nejdéle 6 měsíců v kalendářním roce; na dobu delší může být odvelen jen se svým souhlasem nebo rozhodnutím ministra.

účinné od 1. 12. 1999(2) Odvelením vojáka se rozumí jeho pověření služebními úkoly, a to i nesouvisejícími s jeho služebním zařazením, které plní po stanovenou dobu mimo místo pravidelného výkonu služby nebo i v něm. Nadřízený odveleného vojáka může stanovit, že odvelenému vojákovi může služební úkoly ukládat i jiný nadřízený.

§ 16

účinné od 1. 12. 1999Přeložení

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják může být přeložen k výkonu služby ve stejném nebo vyšším služebním zařazení do jiného místa výkonu služby.

účinné od 1. 12. 1999(2) Voják může být na vlastní žádost přeložen do jiného místa výkonu služby, je-li to v souladu s potřebami ozbrojených sil.

§ 17

účinné od 1. 12. 1999Služební hodnocení

účinné od 1. 12. 1999(1) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování o služebním poměru vojáka.

účinné od 1. 12. 1999(2) Služební hodnocení spočívá zejména v posouzení plnění služebních úkolů, povinností vojáka, jeho odborné a zdravotní způsobilosti pro další výkon služby. Služební hodnocení musí být písemné a hodnocený voják s ním musí být seznámen.

účinné od 1. 12. 1999(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při služebním hodnocení a jeho hlediska.

§ 18

účinné od 1. 12. 1999Zánik služebního poměru

účinné od 1. 12. 1999Služební poměr vojáka zaniká

1. účinné od 1. 12. 1999a) uplynutím stanovené doby,
2. účinné od 1. 12. 1999b) propuštěním,
3. účinné od 1. 12. 1999c) odnětím hodnosti,
4. účinné od 1. 12. 1999d) na základě rozhodnutí soudu o ztrátě vojenské hodnosti,⁶)
5. účinné od 1. 12. 1999e) úmrtím vojáka,
6. účinné od 1. 12. 1999f) prohlášením vojáka za mrtvého.

§ 19

účinné od 1. 12. 1999Propuštění ze služebního poměru

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják je propuštěn ze služebního poměru, pokud

1. účinné od 1. 12. 1999a) pozbyl státní občanství České republiky,
2. účinné od 1. 12. 1999b) dosáhl důchodového věku podle zvláštního právního předpisu,⁷)
3. účinné od 1. 12. 1999c) došlo u něho podle rozhodnutí vojenské lékařské komise ke ztrátě zdravotní způsobilosti podle § 3 odst. 1 písm. e),
4. účinné od 1. 12. 1999d) není pro něho v důsledku organizačních změn jiné služební zařazení,
5. účinné od 1. 12. 1999e) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
6. účinné od 1. 12. 1999f) byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla-li mu způsobilost k právním úkonům omezena,
7. účinné od 1. 12. 1999g) podle závěrů služebního hodnocení není způsobilý pro další výkon služby,
8. účinné od 1. 12. 1999h) se stal členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace,
9. účinné od 1. 12. 1999i) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo činnost odpovědného zástupce podle zvláštního právního předpisu, je členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství statutárních nebo kontrolních orgánů nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob, jejichž zřizovatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad,
10. účinné od 1. 12. 1999j) podal žádost o propuštění ze služebního poměru,
11. účinné od 1. 12. 1999k) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu⁸) a z tohoto důvodu podal žádost o propuštění ze služebního poměru,
12. účinné od 1. 12. 1999l) pominuly důvody přerušení služebního poměru podle § 11 a voják ve služebním poměru nepokračuje podle § 12 odst. 2.

účinné od 1. 12. 1999(2) Voják může být ze služebního poměru propuštěn, pokud

1. účinné od 1. 12. 1999a) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení nebo podle ustanovení zvláštního právního předpisu⁹) není způsobilý pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení,
2. účinné od 1. 12. 1999b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu,⁸)
3. účinné od 1. 12. 1999c) byl pravomocně odsouzen za trestný čin, nejde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. e), a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil.

účinné od 1. 12. 1999(3) Služební poměr zaniká uplynutím 3 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, není-li dohodou stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. b), kdy služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž dosáhl voják důchodového věku, není-li dohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1 písm. j) a k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 6 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. c) lze vojáka propustit ze služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku.

§ 20

účinné od 1. 12. 1999Zákaz propuštění ze služebního poměru

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják nesmí být ze služebního poměru propuštěn

1. účinné od 1. 12. 1999a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podle zvláštního právního předpisu¹⁰) důvodem zániku nároku na plat v nemoci a nemocenské,
2. účinné od 1. 12. 1999b) vojákyně po dobu těhotenství,
3. účinné od 1. 12. 1999c) pečuje-li o dítě mladší 3 let, jde-li o vojákyni nebo osamělého vojáka, anebo vojáka, který pobírá peněžitou pomoc,⁴)
4. účinné od 1. 12. 1999d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení léčení poskytovaného v době neschopnosti ke službě až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

účinné od 1. 12. 1999(2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), e) a h) až l).

§ 21

účinné od 1. 12. 1999Odnětí hodnosti

účinné od 1. 12. 1999(1) Hodnost se odejme vojákovi za úmyslné zvlášť závažné porušení služebních povinností. Vojákovi, kterému byla hodnost odňata, přísluší hodnost vojín.

účinné od 1. 12. 1999(2) Generálům odnímá hodnost prezident na návrh vlády; ostatním vojákům odnímá hodnost ministr.

účinné od 1. 12. 1999(3) Dnem odnětí hodnosti zaniká vojákovi služební poměr.

§ 22

účinné od 1. 12. 1999Nároky po zrušení rozhodnutí o zániku služebního poměru

účinné od 1. 12. 1999(1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o zániku služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi.

účinné od 1. 12. 1999(2) Přesahuje-li celková délka doby, za kterou by měly být vojákovi poskytnuty peněžní náležitosti, 3 roky, přiznají se peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké by náležely při trvání služebního poměru, nejdéle za 3 roky, které předcházejí dni zrušení rozhodnutí o zániku služebního poměru.

§ 23

účinné od 1. 12. 1999Písemné hodnocení při zániku služebního poměru

účinné od 1. 12. 1999Při zániku služebního poměru je služební orgán povinen vydat na žádost vojáka nejpozději dnem zániku služebního poměru potvrzení o službě a písemné hodnocení, ve kterém musí být vyhodnocen celý průběh služebního poměru.

§ 24

účinné od 1. 12. 1999Výkon služby

účinné od 1. 12. 1999(1) Výkonem služby se rozumí plnění služebních povinností podle služebního zařazení a podle rozkazů nadřízeného.

účinné od 1. 12. 1999(2) Za výkon služby lze též uznat činnost konanou z vlastní iniciativy ve prospěch ozbrojených sil, nepotřebuje-li k ní voják zvláštní oprávnění nebo nekoná-li ji proti výslovnému zákazu nadřízeného.

§ 25

účinné od 1. 12. 1999Základní týdenní doba služby a kratší týdenní doba služby

účinné od 1. 12. 1999(1) Základní týdenní doba služby činí 42,5 hodiny.

účinné od 1. 12. 1999(2) Nadřízený může stanovit vojákovi kratší týdenní dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upravit, požádá-li o to voják ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Vojákovi s kratší týdenní dobou služby přísluší měsíční plat odpovídající této kratší týdenní době služby.

účinné od 1. 12. 1999(3) Nadřízený stanoví vojákovi na základě rozhodnutí vojenské lékařské komise kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 30 hodin týdně a nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne skončení neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání.

§ 26

účinné od 1. 12. 1999Rozvržení základní týdenní doby služby

účinné od 1. 12. 1999(1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části.

účinné od 1. 12. 1999(2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se služba rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní týdenní doby služby.

§ 27

účinné od 1. 12. 1999Přestávky ve službě

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják má nejdéle po 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku v trvání nejméně 30 minut na jídlo a odpočinek. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být vojákovi zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek.

účinné od 1. 12. 1999(2) Do základní týdenní doby služby se započítává přestávka na jídlo a odpočinek

1. účinné od 1. 12. 1999a) v rozsahu 30 minut denně při rovnoměrném rozvržení týdenní doby služby,
2. účinné od 1. 12. 1999b) v celkovém rozsahu 45 minut při nepřetržitém výkonu služby, která trvá nejméně 12 hodin,
3. účinné od 1. 12. 1999c) v celkovém rozsahu 90 minut při nepřetržitém výkonu služby po dobu nejméně 24 hodin.

§ 28

účinné od 1. 12. 1999Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu

účinné od 1. 12. 1999Základní týdenní doba služby se rozvrhuje tak, aby voják měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 12 hodin a ve zvláštních nebo režimových službách v trvání alespoň 6 hodin; jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin.

§ 29

účinné od 1. 12. 1999Služba konaná nad základní týdenní dobu služby

účinné od 1. 12. 1999(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je voják povinen konat službu nad základní týdenní dobu služby. Služba nad základní týdenní dobu služby se může konat jen na rozkaz nadřízeného nebo s jeho souhlasem.

účinné od 1. 12. 1999(2) Službu nad základní týdenní dobu služby nesmí konat voják, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby.

účinné od 1. 12. 1999(3) Službou v noci se rozumí služba v době od 22 hodin do 6 hodin.

§ 30

účinné od 1. 12. 1999Služební pohotovost

účinné od 1. 12. 1999(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený nařídit vojákovi služební pohotovost.

účinné od 1. 12. 1999(2) Služební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka ve vojenských objektech nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby.

účinné od 1. 12. 1999(3) Služební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby.

§ 31

účinné od 1. 12. 1999Nepřetržitý vojenský výcvik

účinné od 1. 12. 1999(1) Při nepřetržitém vojenském výcviku náleží vojákovi za každé ukončené 2 dny výcviku 1 den služebního volna, který se poskytuje v den, který je jinak jeho dnem služby podle rozvrhu služeb.

účinné od 1. 12. 1999(2) Nadřízený udělí vojákovi služební volno nejpozději do 6 měsíců od ukončení výcviku.

§ 32

účinné od 1. 12. 1999Délka řádné dovolené

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják má nárok na řádnou dovolenou v kalendářním roce v délce 37 kalendářních dnů, včetně 10 dnů, které jsou jinak dny jeho nepřetržitého odpočinku v týdnu. Připadne-li v době dovolené svátek¹¹) na den, který je jinak obvyklým dnem služby, nezapočítává se do řádné dovolené.

účinné od 1. 12. 1999(2) Netrval-li služební poměr po celý kalendářní rok, má voják nárok na poměrnou část řádné dovolené. Poměrná část řádné dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru má voják nárok na jednu dvanáctinu dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, má voják nárok na poměrnou část dovolené i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr zanikl, má voják nárok na poměrnou část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než 15 kalendářních dnů.

§ 33

účinné od 1. 12. 1999Čerpání řádné dovolené

účinné od 1. 12. 1999(1) Nástup řádné dovolené určuje nadřízený, a to s přihlédnutím k důležitým zájmům služby a k oprávněnému požadavku vojáka. Den nástupu řádné dovolené se musí vojákovi určit nejméně 15 kalendářních dnů předem; tato lhůta se může zkrátit, jestliže s tím voják souhlasí. Nástup řádné dovolené se může na žádost vojáka změnit.

účinné od 1. 12. 1999(2) Nástup řádné dovolené určí nadřízený tak, aby ji voják mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. Jestliže voják ze služebních důvodů nebo pro důležité osobní překážky ve službě nemohl řádnou dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je nadřízený povinen poskytnout ji tak, aby ji vyčerpal nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Nadřízený je však povinen určit vojákovi čerpání řádné dovolené alespoň 14 dnů v kalendářním roce vcelku.

účinné od 1. 12. 1999(3) Nadřízený nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je vojákyně na mateřské dovolené anebo voják na dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, kdy pobírá peněžitou pomoc.⁴) Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může nadřízený určit vojákovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.

účinné od 1. 12. 1999(4) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákovi původní určený nástup dovolené nebo ho z dovolené odvolat; voják má nárok na náhradu nákladů, které mu tím vznikly.

účinné od 1. 12. 1999(5) Voják, jehož doba služby je rozvržena nerovnoměrně, čerpá dovolenou po tolik obvyklých dnů služby, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

účinné od 1. 12. 1999(6) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené,²) je služební orgán povinen její žádosti vyhovět.

§ 34

účinné od 1. 12. 1999Přerušení řádné dovolené

účinné od 1. 12. 1999Řádná dovolená se přerušuje, byl-li voják v době čerpání dovolené uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny; řádná dovolená se přerušuje také nástupem na mateřskou dovolenou.

§ 35

účinné od 1. 12. 1999Krácení řádné dovolené

účinné od 1. 12. 1999(1) Řádná dovolená se krátí při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz a při udělení další mateřské dovolené³) za prvních 120 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

účinné od 1. 12. 1999(2) Řádná dovolená se krátí za každý den neomluvené nepřítomnosti vojáka ve službě o 2 dny, nejvíce o 22 dny v kalendářním roce.

účinné od 1. 12. 1999(3) Je-li voják nepřítomen ve službě z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, po dobu vazby, byl-li pravomocně odsouzen, po dobu, kdy byl nezvěstný více než 30 dnů, a po dobu dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, řádná dovolená se krátí za každých 30 dnů nepřítomnosti o jednu dvanáctinu.

§ 36

účinné od 1. 12. 1999Krátká dovolená

účinné od 1. 12. 1999Na krátkou dovolenou v délce 10 kalendářních dnů v kalendářním roce nebo její poměrnou část má nárok voják, který nemá v místě výkonu služby byt a nemůže denně dojíždět k rodině.

§ 37

účinné od 1. 12. 1999Zvláštní dovolená

účinné od 1. 12. 1999Voják, který koná po celý kalendářní rok službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou anebo službu uvedenou v § 120 odst. 3 větě druhé, má nárok na zvláštní dovolenou v délce 7 kalendářních dnů v kalendářním roce. Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.

§ 38

účinné od 1. 12. 1999Dovolená bez nároku na peněžní náležitosti

účinné od 1. 12. 1999(1) Vojákovi se na žádost poskytne dovolená bez nároku na peněžní náležitosti po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc⁴) nebo rodičovský příspěvek podle zvláštních právních předpisů.¹²)

účinné od 1. 12. 1999(2) Nadřízený může vojákovi na jeho žádost udělit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti nejdéle na dobu 12 měsíců.

§ 39

účinné od 1. 12. 1999Služební volno při překážkách ve službě

účinné od 1. 12. 1999(1) Nemůže-li voják pro překážky z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na služební volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud úkony v obecném zájmu nebo v důležité osobní záležitosti nelze vyřídit mimo dobu služby.

účinné od 1. 12. 1999(2) Služební orgán může poskytnout vojákovi pro důležité osobní překážky ve službě další služební volno, popřípadě mu může poskytnout služební volno i z jiných vážných důvodů.

účinné od 1. 12. 1999(3) Služební volno pro překážky ve službě se vojákovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby.

účinné od 1. 12. 1999(4) Služební volno se poskytuje na žádost vojáka, pokud je důvod služebního volna předem znám. Překážku ve službě a dobu jejího trvání je voják povinen prokázat.

účinné od 1. 12. 1999(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou, ze kterých konkrétních důvodů a v jakém konkrétním rozsahu se poskytuje služební volno.

§ 40

účinné od 1. 12. 1999Zvláštnosti průběhu služby v zahraničí

účinné od 1. 12. 1999(1) Na vojáky, kteří konají službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil, a na jiné vojáky, kteří působí v zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, nestanoví-li mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, které upravují podmínky působení těchto jednotek a vojáků, jinak.

účinné od 1. 12. 1999(2) Pro službu v zahraničí lze vojáka povolat do služebního poměru i na dobu kratší než 2 roky.

účinné od 1. 12. 1999(3) Vojáka ke službě do zahraničí vysílá ministr nebo služební orgány, které k tomu ministr zmocnil.

účinné od 1. 12. 1999(4) Službu v zahraničí vykonává voják ve služebním zařazení a v hodnosti v souladu s podmínkami stanovenými mezinárodními smlouvami, kterými je stát vázán.

§ 41

účinné od 1. 12. 1999Zvláštnosti průběhu služby vojákyň

účinné od 1. 12. 1999(1) Těhotná vojákyně nesmí být určována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

účinné od 1. 12. 1999(2) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší než 1 rok může být určována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní týdenní dobu služby a do služební pohotovosti jen s jejím souhlasem.

účinné od 1. 12. 1999(3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší 8 let může být odvelena do jiného místa služebního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestu nad základní dobu služby jen s jejím souhlasem.

účinné od 1. 12. 1999(4) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí zvláštním právním předpisem¹³) obdobně jako u žen v pracovním poměru.

účinné od 1. 12. 1999(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,⁴) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.

§ 42

účinné od 1. 12. 1999Zvláštnosti průběhu služby vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják, který uzavřel dohodu o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, má nárok na studijní volno.

účinné od 1. 12. 1999(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a čerpání studijního volna.

§ 43

účinné od 1. 12. 1999Zvláštnosti průběhu služby vojáků duchovních a příslušníků zdravotnické služby

účinné od 1. 12. 1999Na vojáky, kteří konají službu jako duchovní, a na příslušníky zdravotnické služby se vztahuje tento zákon, nestanoví-li mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána,¹⁴) jinak.