Zákon o vojácích z povolání

§ 44

účinné od 1. 12. 1999Shromažďovací právo

účinné od 1. 12. 1999Voják nesmí ve vojenských objektech pořádat politická shromáždění ani provádět politickou agitaci.

§ 45

účinné od 1. 12. 1999Sdružovací právo

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják nesmí být členem politické strany, politického hnutí a odborové organizace.

účinné od 1. 12. 1999(2) Vojáci se mohou sdružovat v profesních sdruženích, jejichž činnost musí být zabezpečena dohodou o spolupráci s ministerstvem a vnitřní normou ministerstva.

§ 46

účinné od 1. 12. 1999Právo svobodně projevovat náboženství nebo víru

účinné od 1. 12. 1999Voják nesmí pořádat náboženské obřady a bohoslužby a účastnit se jich, brání-li tomu důležitý zájem služby, nekoná-li službu duchovního podle § 43.

§ 47

účinné od 1. 12. 1999Hospodářská a sociální práva

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják může výjimečně vykonávat výdělečnou činnost pouze s písemným souhlasem služebního orgánu, neovlivní-li tato činnost výkon jeho služby nebo jiný důležitý zájem ozbrojených sil.

účinné od 1. 12. 1999(2) Služební orgán může udělený souhlas písemně odvolat. V odvolání souhlasu je služební orgán povinen uvést důvody změny svého rozhodnutí. Voják je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

účinné od 1. 12. 1999(3) Voják smí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a správu vlastního majetku.

účinné od 1. 12. 1999(4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědného zástupce podle zvláštního právního předpisu ani být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob, jejichž zřizovatelem je ministerstvo a jiný správní úřad.

§ 48

účinné od 1. 12. 1999Základní povinnosti vojáků

účinné od 1. 12. 1999(1) Voják je povinen

1. účinné od 1. 12. 1999a) důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládají právní předpisy a rozkazy nadřízených,
2. účinné od 1. 12. 1999b) svědomitě a řádně konat službu podle svých sil, znalostí a schopností,
3. účinné od 1. 12. 1999c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu služby a které v zájmu ozbrojených sil nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn služebním orgánem,
4. účinné od 1. 12. 1999d) ohlásit svému nadřízenému závady, nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,
5. účinné od 1. 12. 1999e) zvyšovat své odborné znalosti a prohlubovat svoji kvalifikaci, dbát o svoji fyzickou zdatnost,
6. účinné od 1. 12. 1999f) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil, dodržovat při výkonu služby právní předpisy, mezinárodní právo válečné a humanitární, mezinárodní smlouvy a rozkazy nadřízených,
7. účinné od 1. 12. 1999g) při výkonu služby nosit předepsaný stejnokroj; výjimky stanoví služební orgán.

účinné od 1. 12. 1999(2) Domnívá-li se voják, že rozkaz nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je voják povinen jej splnit. Voják je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, spáchal-li by jeho splněním trestný čin; tuto skutečnost ohlásí neodkladně vyššímu nadřízenému.

účinné od 1. 12. 1999(3) Je-li při výkonu vojenské služby neodkladně třeba zákroku k odvrácení škody hrozící ve vojenských objektech a na vojenském materiálu, je voják povinen zakročit. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe, ostatní vojáky nebo občany anebo osoby sobě blízké.

§ 49

účinné od 1. 12. 1999Základní povinnosti nadřízeného

účinné od 1. 12. 1999Nadřízení jsou povinni ve vztahu k podřízeným zejména

1. účinné od 1. 12. 1999a) organizovat, řídit, kontrolovat a hodnotit výkon služby,
2. účinné od 1. 12. 1999b) zabezpečovat, aby byli pro výkon služby odborně připraveni a vycvičeni,
3. účinné od 1. 12. 1999c) vytvářet příznivé podmínky pro výkon služby,
4. účinné od 1. 12. 1999d) vést je ke služební kázni, k plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

§ 50

účinné od 1. 12. 1999Kázeňská pravomoc

účinné od 1. 12. 1999(1) Kázeňskou pravomocí se rozumí právo udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty.

účinné od 1. 12. 1999(2) Kázeňskou pravomoc mají v celém rozsahu prezident a ministr; v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech služební orgány a nadřízení (dále jen „orgány s kázeňskou pravomocí“). K rozhodování o udělování kázeňských odměn a ukládání kázeňských trestů mohou orgány s kázeňskou pravomocí zřizovat kázeňské komise jako poradní orgány, ve kterých jsou zejména zástupci hodnostního sboru.

§ 51

účinné od 1. 12. 1999Kázeňský přestupek

účinné od 1. 12. 1999(1) Kázeňským přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, nejde-li o jiný správní delikt nebo není-li trestné podle trestního zákona.

účinné od 1. 12. 1999(2) Jako kázeňský přestupek se vyřídí též jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise. Takový přestupek projednávají orgány s kázeňskou pravomocí a ukládají za něj sankce, které stanoví zvláštní právní předpis.¹⁵)

§ 52

účinné od 1. 12. 1999Kázeňské odměny

účinné od 1. 12. 1999(1) Kázeňské odměny se udělují za příkladné plnění služebních povinností nebo za záslužné činy. Záslužným činem se rozumí zejména vykonání hrdinského skutku, projev statečnosti při záchraně života nebo majetku.

účinné od 1. 12. 1999(2) Kázeňskými odměnami jsou zejména

1. účinné od 1. 12. 1999a) písemná pochvala,
2. účinné od 1. 12. 1999b) prominutí dříve uloženého kázeňského trestu nebo jeho zahlazení,
3. účinné od 1. 12. 1999c) peněžitý nebo věcný dar.

§ 53

účinné od 1. 12. 1999Kázeňské tresty

účinné od 1. 12. 1999(1) Kázeňské tresty se ukládají za kázeňské přestupky podle § 51 odst. 1.

účinné od 1. 12. 1999(2) Kázeňskými tresty jsou

1. účinné od 1. 12. 1999a) napomenutí,
2. účinné od 1. 12. 1999b) písemná důtka,
3. účinné od 1. 12. 1999c) výstraha pro neodpovědný výkon služby,
4. účinné od 1. 12. 1999d) snížení platu až o 15 % až na dobu 6 měsíců.

§ 54

účinné od 1. 12. 1999(1) Postačí-li k nápravě vojáka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku, kázeňský trest se neuloží.

účinné od 1. 12. 1999(2) Před uložením kázeňského trestu se musí úplně a přesně zjistit skutkový stav. Vojákovi se musí před uložením kázeňského trestu umožnit vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Orgány s kázeňskou pravomocí jsou oprávněny vyslechnout též toho, kdo podal podnět k projednání kázeňského přestupku.

účinné od 1. 12. 1999(3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za kterých k němu došlo, k jeho následkům, míře zavinění, k dosavadnímu plnění služebních povinností a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.

§ 55

účinné od 1. 12. 1999Za kázeňský přestupek uloží orgán s kázeňskou pravomocí kázeňský trest nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl. Je-li jednání vojáka, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu běžet dnem, kdy se orgán s kázeňskou pravomocí dověděl o výsledku tohoto šetření; dopustil-li se voják kázeňského přestupku v zahraničí, dnem následujícím po dni návratu vojáka ze zahraničí. Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest do 1 roku ode dne jeho spáchání.

§ 56

účinné od 1. 12. 1999Kázeňský trest nelze uložit, vztahuje-li se na přestupek amnestie nebo byl-li voják za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

§ 57

účinné od 1. 12. 1999(1) Kázeňský trest ukládá orgán s kázeňskou pravomocí písemným rozhodnutím, které se musí vojákovi doručit. Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení; do doby pro podání odvolání se nezapočítává doba nepřetržitého vojenského výcviku. Odvolání podává voják orgánu s kázeňskou pravomocí, který je nadřízen tomu, jenž o uložení kázeňského trestu rozhodl. Proti rozhodnutí prezidenta se nelze odvolat. Odvolání lze vzít zpět do doby rozhodnutí orgánu s kázeňskou pravomocí, který o odvolání rozhoduje.

účinné od 1. 12. 1999(2) O odvolání rozhoduje orgán s kázeňskou pravomocí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Rozhodnutí je vykonatelné dnem následujícím po nabytí právní moci.

§ 58

účinné od 1. 12. 1999Zahlazení kázeňského trestu

účinné od 1. 12. 1999(1) Nedopustil-li se voják během 1 roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, kázeňský trest se zahladí vypuštěním z evidence a voják se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen.

účinné od 1. 12. 1999(2) Orgán s kázeňskou pravomocí může i před uplynutím doby stanovené v odstavci 1 rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu s přihlédnutím k chování vojáka.

§ 59

účinné od 1. 12. 1999Podmínky pro výkon služby

účinné od 1. 12. 1999(1) Česká republika vytváří vojákům podmínky pro řádný, hospodárný a bezpečný výkon služby.

účinné od 1. 12. 1999(2) Česká republika je zejména povinna

1. účinné od 1. 12. 1999a) zajišťovat pro vojáky zdravotní péči,
2. účinné od 1. 12. 1999b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,
3. účinné od 1. 12. 1999c) pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu,
4. účinné od 1. 12. 1999d) vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků,
5. účinné od 1. 12. 1999e) zajišťovat vojákům ubytování nebo byt,
6. účinné od 1. 12. 1999f) vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace vojáků v zájmu ozbrojených sil,
7. účinné od 1. 12. 1999g) zabezpečovat rekvalifikaci vojákům,
8. účinné od 1. 12. 1999h) vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků.

účinné od 1. 12. 1999(3) Česká republika může poskytovat péči podle odstavce 2 písm. a), d) a h) nositelům osvědčení podle zvláštního právního předpisu¹⁶) a jejich manželkám, popřípadě vdovám po nich, bývalým vojákům, kteří konali službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí, a bývalým vojákům, kteří jsou poživateli dávek důchodového pojištění, jež vyplácí ministerstvo.

§ 60

účinné od 1. 12. 1999Dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání

účinné od 1. 12. 1999(1) Služební orgán uzavře s vojákem, který si zvyšuje nebo rozšiřuje vzdělání využitelné pro služební zařazení související s výkonem současného nebo předpokládaného služebního zařazení dohodu, kterou se stát zavazuje umožnit vojákovi zvýšení nebo rozšíření vzdělání. Voják se zavazuje setrvat po skončení studia po dohodnutou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením nebo rozšířením vzdělání nebo jejich část, a to i tehdy, zanikne-li vojákovi služební poměr před ukončením zvýšení nebo rozšíření vzdělání nebo v jeho průběhu.

účinné od 1. 12. 1999(2) Dohoda se musí uzavřít písemně a musí v ní být uvedeny

1. účinné od 1. 12. 1999a) stupeň vzdělání nebo druh kvalifikace a způsob jejich získání,
2. účinné od 1. 12. 1999b) doba, po kterou se voják zavazuje setrvat ve služebním poměru,
3. účinné od 1. 12. 1999c) druhy nákladů, které bude voják povinen uhradit, nesplní-li svůj závazek setrvat ve služebním poměru,
4. účinné od 1. 12. 1999d) nejvyšší celková částka, kterou bude voják povinen uhradit,

účinné od 1. 12. 1999jinak je dohoda neplatná.

účinné od 1. 12. 1999(3) Do doby setrvání ve služebním poměru se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba přerušení služebního poměru podle § 11.

účinné od 1. 12. 1999(4) Nesplní-li voják svůj závazek setrvat ve služebním poměru pouze zčásti, povinnost uhradit náklady se poměrně sníží.

účinné od 1. 12. 1999(5) Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka úmrtím nebo jeho prohlášením za mrtvého nebo propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. b) až d) a f). Ministr nebo jím zmocněný služební orgán může v mimořádných případech na žádost vojáka částečně snížit nebo zcela prominout povinnost vojáka uhradit náklady, zanikl-li jeho služební poměr z jiných důvodů.

účinné od 1. 12. 1999(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši úhrady, kterou lze na vojákovi požadovat, pokud nesplní dohodu.

§ 61

účinné od 1. 12. 1999Ubytování nebo byt

účinné od 1. 12. 1999(1) Ministerstvo zabezpečí vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování nebo byt v místě jeho výkonu služby.

účinné od 1. 12. 1999(2) O přidělení bytu vojákovi rozhoduje služební orgán na základě jeho žádosti a na základě posouzení naléhavosti řešení jeho bytové potřeby bytovou komisí. Bytová komise ustanovená služebním orgánem v místě služby, složená ze zástupců útvarů a zařízení v místě služby zpracovává jednou za 3 měsíce pořadí žadatelů o byt podle těchto hledisek:

1. účinné od 1. 12. 1999a) služební zařazení vojáka,
2. účinné od 1. 12. 1999b) bytové podmínky vojáka a jeho rodiny,
3. účinné od 1. 12. 1999c) sociální podmínky vojáka a jeho rodiny,
4. účinné od 1. 12. 1999d) doba odloučení vojáka od rodiny,
5. účinné od 1. 12. 1999e) předpokládaná doba trvání služebního poměru,
6. účinné od 1. 12. 1999f) zdravotní stav rodiny vojáka.

účinné od 1. 12. 1999(3) Ministerstvo může ponechat vojákovi byt v nájmu i po zániku služebního poměru vojáka nebo uzavřít nájemní smlouvu k takovému bytu s pozůstalým manželem anebo s pozůstalými dětmi, jestliže voják zejména

1. účinné od 1. 12. 1999a) byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. c) a ztráta jeho zdravotní způsobilosti nastala následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
2. účinné od 1. 12. 1999b) byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. b) a k) anebo podle § 19 odst. 2 písm. b),
3. účinné od 1. 12. 1999c) zemřel následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání.

účinné od 1. 12. 1999(4) Voják, kterému nemohlo ministerstvo zabezpečit v místě jeho výkonu služby byt a který se s rodinou přestěhoval do bytu získaného jiným způsobem v místě výkonu služby, má nárok na měsíční přídavek na bydlení. Tento přídavek na bydlení náleží ve výši jedenapůl násobku minimální mzdy.¹⁷) Nárok na tento přídavek zaniká při zániku služebního poměru nebo při přidělení služebního bytu v místě výkonu služby vojáka, popřípadě v místě, které umožňuje denní dojíždění k rodině. Vojákovi, který má nárok na přídavek na bydlení, nenáleží náhrady jako při služební cestě.

účinné od 1. 12. 1999(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou zabezpečování ubytování.

§ 62

účinné od 1. 12. 1999Rekreace

účinné od 1. 12. 1999Ministerstvo může zabezpečovat vojákovi, jeho manželce a nezaopatřeným dětem společnou rekreaci s přihlédnutím k náročnosti a obtížnosti výkonu služby.

§ 63

účinné od 1. 12. 1999Jednorázová peněžní výpomoc

účinné od 1. 12. 1999Ministr může v mimořádných případech přiznat vojákovi na jeho žádost k překonání přechodné, jím nezaviněné tíživé sociální situace jednorázovou nenávratnou peněžní výpomoc až do výše dvacetinásobku minimální mzdy.¹⁷)

§ 64

účinné od 1. 12. 1999Rekvalifikace

účinné od 1. 12. 1999Před zánikem služebního poměru lze umožnit vojákovi na žádost rekvalifikaci na náklady státu, trval-li služební poměr nejméně 5 let, a to s přihlédnutím k získané kvalifikaci.

§ 65

účinné od 1. 12. 1999Pohřební obřad s vojenskými poctami

účinné od 1. 12. 1999Voják, který zemřel v době trvání služebního poměru, může být pohřben ve vojenském stejnokroji a mohou mu být prokázány vojenské pocty. Obdobně se to týká vojáka, který byl propuštěn do zálohy, bylo mu povoleno nosit stejnokroj při slavnostních příležitostech¹⁸) a poté zemřel.