Zákon o zajišťování obrany České republiky

§ 41

Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu

(1) Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům podle tohoto zákona (dále jen „prověření“). Prověření uskutečňuje ministerstvo.

(2) Přesahuje-li rozsah prověření působnost ministerstva, kterou stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy, uloží vláda usnesením provést prověření většího rozsahu a oznámí to předem Parlamentu a prezidentovi republiky.

(3) Prověřením většího rozsahu se rozumí takové praktické ověření, kterého se účastní ozbrojené síly, povolávají se vojáci mimo činnou službu a použijí se i věcné prostředky ve vlastnictví právnických a fyzických osob.

§ 42

Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů

(1) Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní kultury, pozemní komunikace, stavby a jiný majetek. Škodu způsobenou vojenským cvičením hradí stát.

(2) Po dobu výcviku ozbrojených sil a při jejich přesunech může z důvodu bezpečnosti fyzických osob příslušný správní úřad na návrh ministerstva omezit, zakázat nebo jinak upravit přístup do určených prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich.

§ 43

Zvláštní stavby

Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné stavby, které slouží k zajišťování obrany státu, u nichž výkon vlastnického práva státu přísluší ministerstvu, se nevztahují zvláštní právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení s výjimkou právních předpisů o územním řízení. Právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby obdobného charakteru. Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení přísluší ministerstvu vykonávat dozor, který by jinak vykonávaly příslušné správní úřady.

§ 44

Bezpečnostní a ochranná pásma

(1) Bezpečnostní nebo ochranná pásma lze zřídit z důvodů zabezpečování objektů důležitých pro obranu státu před účinky nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch anebo z důvodů ochrany života, zdraví nebo majetku osob.

(2) Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor uvnitř objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnitřních vlivů nebo nepředvídatelných stavů, pro zabezpečení spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob. O bezpečnostních pásmech rozhoduje ministerstvo a v terénu se vyznačují výstražnými tabulemi.

(3) Ochranným pásmem se rozumí prostor kolem objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob.

(4) O hranici ochranného pásma rozhoduje ministerstvo po dohodě s příslušným správním úřadem a po projednání s vlastníkem přilehlého pozemku. Zřízení ochranného pásma se oznámí veřejnou vyhláškou. Veřejná vyhláška musí být vystavena na místě tomu obvyklém po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Hranice ochranných pásem se v terénu vyznačují tabulemi.

§ 45

(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze výjimečně vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak.

(2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu.

§ 46

(1) Návrh na vyvlastnění ve zkráceném řízení může podat jen správní úřad (dále jen „navrhovatel“).

(2) Navrhovatel v návrhu na vyvlastnění ve zkráceném řízení označí nemovitou nebo movitou věc, jejíž vyvlastnění navrhuje, důvody vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak, a účastníky, jichž se vyvlastnění týká. Není-li navrhovatelem ministerstvo, je nezbytnou náležitostí návrhu potvrzení ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k účelům zajišťování obrany státu.

§ 47

Příslušným k vyvlastnění nemovitosti ve zkráceném řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika okresních úřadů, podá se návrh Ministerstvu vnitra, které určí, který obecní úřad obce s rozšířenou působností vyvlastnění uskuteční.

§ 48

Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo.

§ 49

(1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností o zahájení řízení bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností před uplynutím lhůty, kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční místní šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je předmětem vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní předpisy platné v době zahájení řízení.

(4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.

(5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované skutečnosti a údaje, kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných skutečností. Poučení o odvolání obsahuje označení správního úřadu, ke kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání nemá odkladný účinek.

§ 50

(1) Účastníci řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení.

(2) Při řízení o odvolání se použije správní řád.

§ 51

(1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který jej podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu se nepromlčuje.

(2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, obecní úřad obce s rozšířenou působností podá návrh na zápis do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.

§ 52

Příprava občanů k obraně státu

(1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis¹⁶) nestanoví jinak.

(2) Příprava občanů k obraně státu zahrnuje zejména zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní ochraně, zájmovou činnost s technickým a sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné pomoci a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu.

(3) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání a provádí se v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu připravují zejména školy, školská zařízení a další vzdělávací zařízení.

(4) Na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s příslušnými obecními úřady obcí s rozšířenou působností, krajskými úřady a obcemi.

(5) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů¹⁷) odpovídají ministerstva, jiné správní úřady a obce. Ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu.

§ 53

Omezení základních lidských práv a svobod

(1) K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat.

(2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout

1. a) zákaz vstupu do vyznačených prostor,
2. b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě,
3. c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.

(3) Omezení práva pokojně se shromažďovat spočívá v povinnosti uposlechnout zákaz svolávání shromáždění na veřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací.

(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby provádějící záchranné práce nebo zabezpečující poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života.

(5) Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích 2 a 3 nařizuje vláda. Nařízení se vyhlašuje stejným způsobem jako právní předpis a zveřejňuje se v hromadných sdělovacích prostředcích. Omezení lidských práv a základních svobod nabývají účinnosti okamžikem, který se v nařízení stanoví.

(6) Ustanovení předchozích odstavců nejsou na újmu práva České republiky omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána.

§ 54

Použití zákona k plnění mezinárodních závazků

Povinnosti ukládané podle tohoto zákona pro potřeby ozbrojených sil se mohou ukládat i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil, je-li to třeba ke splnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení.

§ 55

Výdaje na obranu státu

Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát.

§ 56

(1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky a majetkovou újmu způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc.

(2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí v penězích. Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty.

§ 57

(1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl.

(2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu se nepromlčuje.

§ 58

Náhrada za poskytnutí věcných prostředků

(1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.¹⁸) Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první.

(2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny¹⁹) věcného prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního předpisu.

§ 59

Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích

(1) Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku, ke kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho dodáním, používáním a vracením.

(2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové újmy.

(3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy u zjevného poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho vrácení, zaniká.

§ 60

(1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti přidělené práce.

(2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených v mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní výpomoc vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání se poskytuje podle pracovněprávních předpisů.

§ 61

(1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve prospěch ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako vojáci v mimořádné službě⁸) zařazení do obdobných funkcí, s výjimkou hodnostního příplatku.

(2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob povolaných k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných podmínek jako u vojáků v mimořádné službě.⁸) Pozůstalým po fyzických osobách povolaných k pracovní výpomoci náleží odškodnění jako pozůstalým po vojácích v mimořádné službě.⁸)

§ 62

Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

§ 63

(1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.

(2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce 1 odškodňují obecní úřady obcí s rozšířenou působností příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

§ 64

(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 10 až 12, § 15, 18, § 21 až 24 a § 53 lze uložit pokutu

1. a) právnické osobě až do výše 5 000 000 Kč,
2. b) fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání nápravy; nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu. Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout dvojnásobek částek uvedených v odstavci 1.

§ 65

(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 64 odst. 1 lze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu uložit pokutu až do výše pětinásobku částek uvedených v § 64 odst. 1.

(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání nápravy; nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu. Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout šestinásobek částek uvedených v § 64 odst. 1.

§ 66

Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se o nesplnění povinnosti dověděl orgán, který je oprávněn uložit pokutu, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Doba stavu ohrožení státu a válečného stavu se do běhu lhůt nezapočítává.

§ 67

(1) Pokuty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu působnosti k nesplnění povinnosti došlo. Pokuty jsou příjmem rozpočtu obce.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, které byla pokuta uložena, je povinna ji zaplatit do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím uložení. Za prodlení s úhradou pravomocně uložené pokuty zaplatí příslušná osoba penále z prodlení ve výši 0,25 % z neuhrazené částky za každý den prodlení s úhradou, nejméně však 200 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

(3) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty se provádí podle zvláštního právního předpisu.²⁰)

§ 68

Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o pokutách správní řád.

§ 69

(1) Nesplní-li vlastník povinnost, která mu byla uložena dodávacím příkazem za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, popřípadě ve lhůtě stanovené ke zjednání nápravy podle § 65 odst. 2, provede se výkon rozhodnutí.

(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze výkon rozhodnutí provést okamžitě po nesplnění povinnosti uložené dodávacím příkazem. V ostatních případech lze výkon rozhodnutí provést nejpozději do 7 dnů po uplynutí lhůty stanovené ke zjednání nápravy.

§ 70

Výkon rozhodnutí nařídí a provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Byly-li věcné prostředky určeny pro potřeby ozbrojených sil, výkon rozhodnutí provede územní vojenská správa.

§ 71

Námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí nemají odkladný účinek.

§ 72

Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, použije se na výkon rozhodnutí správní řád.

§ 73

(1) Újezdy, újezdní úřady a sídla újezdních úřadů, uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona, které byly zřízeny podle dosavadních právních předpisů, jsou újezdy, újezdními úřady a sídly újezdních úřadů podle tohoto zákona. Příslušnost území újezdu k okresu, uvedená v příloze č. 1 tohoto zákona, stanovená podle dosavadních předpisů, je příslušností území újezdu k okresu podle tohoto zákona. Hranice jednotlivých existujících újezdů, vyznačené v příloze č. 2 až č. 6 tohoto zákona, stanovené podle dosavadních právních předpisů, jsou zobrazením hranic újezdů podle tohoto zákona, evidovaných ke dni jeho účinnosti v katastru nemovitostí. Do dokumentace o podrobném průběhu hranic jednotlivých újezdů lze nahlédnout u příslušného katastrálního úřadu nebo u ministerstva.

(2) Nebyla-li vlastnická práva právnických nebo fyzických osob k nemovitostem na území újezdů a věcná práva k cizím nemovitostem na území újezdů zřízená ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni účinnosti tohoto zákona převedena na stát a nebude-li do 2 let od účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a ministerstvem, všechny tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní.

(3) Tam, kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská správa, rozumí se jím ministerstvo.

(4) Požádá-li ministerstvo do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona Pozemkový fond České republiky o bezúplatné převedení nemovitosti ve vlastnictví státu a jsou-li tyto nemovitosti v den účinnosti zákona objekty důležitými pro obranu státu podle § 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a Pozemkový fond České republiky je spravuje, převede je do 30 dnů od doručení žádosti ministerstvu nebo určené právnické osobě, kterou ministerstvo založilo nebo zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická osoba začne vykonávat vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem následujícím po jejich převedení. Návrh na zápis do katastru nemovitostí podá ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady spojené s převedením nemovitosti a se zápisem do katastru nemovitostí hradí stát.

§ 73a

Příslušnost území újezdu ke kraji

Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto:

1. a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje,
2. b) Území Vojenského újezdu Brdy náleží do Středočeského kraje,
3. c) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje,
4. d) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje,
5. e) Území Vojenského újezdu Libava náleží do Olomouckého kraje.

§ 73b

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 74

Zrušují se

1. 1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
2. 2. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.
3. 3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 17/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově.

§ 75