Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce

§ 1

účinné od 1. 1. 1989(1) Přiměřené práce, které mohou před ukončením povinné školní docházky konat občané, kteří dosáhli 15 let věku, jsou vedle společensky prospěšné práce žáků podle školského zákona¹) další práce, které svým charakterem ani rozsahem neohrožují zdraví a vývoj žáků a nebrání jim v přípravě na povolání.

účinné od 1. 1. 1989(2) Přiměřené práce, které mohou konat občané, jimž vznikla pracovněprávní způsobilost dnem ukončení povinné školní docházky v pomocné škole před dosažením 15 let věku, nejdříve však dnem dosažení 14 let věku, jsou práce, které jsou přiměřené jejich rozumové a mravní vyspělosti, tělesným schopnostem odpovídajícím jejich věku a nejsou škodlivé pro jejich zdraví a vývoj, a to za podmínky, že jejich přiměřenost byla ověřena lékařskou poradní komisí.

§ 2

účinné od 1. 1. 1989Jmenování do funkce

účinné od 1. 1. 1989Vedoucími funkcemi, do nichž jsou pracovníci jmenováni, jsou funkce v přímé řídící působnosti vedoucího organizace a funkce vedoucího odboru nebo jemu na roveň postaveného organizačního útvaru ústředního orgánu.

§ 3

účinné od 1. 1. 1989Pracovní poměr na dobu určitou

účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nebo prodloužit na dobu přesahující tři roky, popřípadě sjednat opětovně s

1. účinné od 1. 1. 1989a) tvůrčími pracovníky vědy, výzkumu a vývoje,
2. účinné od 1. 1. 1989b) pracovníky k výkonu činnosti, pro kterou je předepsáno školní vzdělání uměleckého směru,
3. účinné od 1. 1. 1989c) učiteli vysokých škol,
4. účinné od 1. 1. 1989d) pracovníky dočasně uvolněnými podle § 25 odst. 2 písm. c) zákoníku pro výkon práce v zahraničí,
5. účinné od 1. 1. 1989e) poživateli starobního nebo invalidního důchodu a s poživatelkami vdovského důchodu, které dosáhly věku 57 let,
6. účinné od 1. 1. 1989f) pracovníky, o kterých tak stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva.

účinné od 1. 1. 1989(2) S pracovníky, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou opětovně jen v případech, kdy to vyžaduje přechodná potřeba organizace nebo kdy o to občan organizaci písemně požádá. Opětovně sjednané pracovní poměry na dobu určitou, které na sebe bezprostředně navazují a trvají celkem déle než tři roky, lze sjednat pouze dvakrát; to neplatí v případech uvedených v odstavci 1. Za opětovně sjednaný pracovní poměr na dobu určitou se považuje pracovní poměr, který má vzniknout před uplynutím doby 12 měsíců po skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky.

účinné od 1. 1. 1989(3) Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s

1. účinné od 1. 1. 1989a) absolventy středních a vysokých škol a zvláštních odborných učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci; absolventem se rozumí pracovník, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby, doba mateřské a další mateřské dovolené,
2. účinné od 1. 1. 1989b) mladistvými,
3. účinné od 1. 1. 1989c) občany obtížně umísťovatelnými, které doporučí podle zvláštních předpisů národní výbor, a v dalších případech, kdy organizace podle zvláštního předpisu je povinna přijmout občana do pracovního poměru.

účinné od 1. 1. 1989Tento zákaz neplatí v případech uvedených v odstavci 1, v § 25 odst. 2 písm. d) zákoníku a v případech, kdy občan písemně požádá organizaci o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.

§ 4

účinné od 1. 1. 1989Přeložení

účinné od 1. 1. 1989Prokurátoři, vyšetřovatelé prokuratury, učitelé, vychovatelé, pracovníci zajišťující provoz dopravy a spojů a zdravotničtí pracovníci, pokud se organizace s nimi nedohodne jinak, mohou být přeloženi do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, v rámci téže organizace i na dobu přesahující 90 kalendářních dnů v kalendářním roce, nejdéle však na jeden rok, jestliže to vyžaduje zabezpečení zájmů obyvatelstva. Opětovně mohou být přeloženi, pokud se s nimi organizace nedohodne jinak, nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jejich předchozí přeložení.

§ 5

účinné od 1. 1. 1989Dočasné přidělení pracovníka k výkonu práce v jiné organizaci

účinné od 1. 1. 1989(1) Po dobu dočasného přidělení ukládá pracovníku jménem organizace, která pracovníka dočasně přidělila, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, organizace, do které byl pracovník dočasně přidělen. Její vedoucí pracovníci však nemohou dočasně přidělenému pracovníku ukládat kárná opatření a činit právní úkony jménem organizace, která pracovníka dočasně přidělila.

účinné od 1. 1. 1989(2) Po dobu dočasného přidělení poskytuje pracovníku mzdu, popřípadě též náhradu cestovních výdajů organizace, která pracovníka dočasně přidělila; organizace mohou uzavřít dohodu, podle níž organizace, do které byl pracovník dočasně přidělen, uhradí organizaci, která k ní pracovníka přidělila, dohodnutou část poskytnuté mzdy, popřípadě též náhrady cestovních výdajů, odpovídající rozsahu plnění úkolů pracovníkem pro organizaci, do které byl pracovník dočasně přidělen.

účinné od 1. 1. 1989(3) Jestliže organizace, která pracovníka dočasně přidělila, uhradila pracovníku škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním v organizaci, do které byl dočasně přidělen, má nárok na náhradu vůči této organizaci, pokud se organizace nedohodnou jinak.

účinné od 1. 1. 1989(4) Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby končí dočasné přidělení dohodou účastníků pracovního poměru, popřípadě uplynutím doby deseti pracovních dnů ode dne, kdy byl projev vůle účastníka o skončení dočasného přidělení druhému účastníku oznámen.

§ 6

účinné od 1. 1. 1989Potvrzení o zaměstnání

účinné od 1. 1. 1989V potvrzení o zaměstnání vydaném organizací pracovníku při skončení pracovního poměru je třeba kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikaci uvést

1. účinné od 1. 1. 1989a) dobu, která byla pracovníku započtena pro účely dovolené na zotavenou,
2. účinné od 1. 1. 1989b) skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění,
3. účinné od 1. 1. 1989c) údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii pro účely důchodového zabezpečení,
4. účinné od 1. 1. 1989d) odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,²)
5. účinné od 1. 1. 1989e) zda z pracovníkovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
6. účinné od 1. 1. 1989f) údaje o dohodě o setrvání v organizaci v pracovním poměru po určitou dobu po vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky, popřípadě po uplynutí doby studia (přípravy) včetně údaje o tom, kdy tato doba skončí (§ 227a zákoníku),
7. účinné od 1. 1. 1989g) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na mzdové vyrovnání nebo na příspěvek před nástupem nového zaměstnání.³)

§ 7

účinné od 1. 1. 1989Vedlejší pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti

účinné od 1. 1. 1989Oznámení organizaci, u níž je pracovník zaměstnán v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu, o sjednání vedlejšího pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti není třeba, pokud byly sjednány na dobu nepřesahující souvisle sedm kalendářních dnů.

§ 8

účinné od 1. 1. 1989(1) Vznik a skončení pracovního poměru se zaznamenávají v občanském průkazu.

účinné od 1. 1. 1989(2) Záznam se neprovádí, jde-li o vznik nebo skončení pracovního poměru

1. účinné od 1. 1. 1989a) vedlejšího (§ 70 až 70b zákoníku),
2. účinné od 1. 1. 1989b) sjednaného na dobu přechodné potřeby nepřesahující souvisle sedm kalendářních dnů,
3. účinné od 1. 1. 1989c) sjednaného k výpomoci organizované národním výborem nebo společenskou organizací pro zemědělské špičkové nebo podobné krátkodobé práce,
4. účinné od 1. 1. 1989d) sjednaného pracovníkem, kterého organizace dočasně uvolnila pro výkon práce v jiné organizaci,
5. účinné od 1. 1. 1989e) sjednaného na dobu určitou pracovníkem, který je poživatelem starobního důchodu,
6. účinné od 1. 1. 1989f) sjednaného se žákem nebo studentem v denním studiu,
7. účinné od 1. 1. 1989g) sjednaného mezi občany,
8. účinné od 1. 1. 1989h) sjednaného v jiné organizaci na dobu, kdy pracovník čerpá dovolenou na zotavenou v organizaci, u níž je zaměstnán v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu [§ 25 odst. 2 písm. e) zákoníku].

účinné od 1. 1. 1989(3) Souběžné pracovní poměry, s výjimkou vedlejšího pracovního poměru, se zaznamenávají v občanském průkazu, pokud je pracovník uzavřel s různými organizacemi.

účinné od 1. 1. 1989(4) V občanském průkazu se zaznamenává také vznik a skončení členského poměru k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu.

§ 9

účinné od 1. 1. 1989(1) Záznamy o vzniku a skončení pracovního, popřípadě členského poměru k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu, jsou povinny provádět organizace. Pracovník (člen) je povinen předložit organizaci svůj občanský průkaz k provedení těchto záznamů.

účinné od 1. 1. 1989(2) Při vstupu do pracovního poměru, popřípadě do členského poměru k výrobnímu družstvu nebo k jednotnému zemědělskému družstvu, prokazuje pracovník (člen), pokud byl již dříve v některém z těchto pracovních vztahů činný, jeho skončení (§ 25 zákoníku) záznamem v občanském průkazu; výjimečně je lze prokázat i jiným způsobem.

§ 10

účinné od 1. 1. 1989Ukládání a výkon kárných opatření

účinné od 1. 1. 1989(1) Vedoucí pracovník oprávněný ukládat kárná opatření postupuje při jejich ukládání tak, aby výchovného účelu sledovaného kárným opatřením bylo dosaženo co nejúčinněji a nejrychleji.

účinné od 1. 1. 1989(2) Před uložením kárného opatření je třeba vyslechnout pracovníka a celý případ podrobně objasnit výslechem dalších osob, písemnými podklady a podobně. Výslech pracovníka se však nevyžaduje, pokud mu byla poskytnuta možnost se hájit (§ 78 odst. 3 zákoníku), které bez vážných důvodů nevyužil, a případ je spolehlivě objasněn jiným způsobem.

účinné od 1. 1. 1989(3) V rozhodnutí o kárném opatření musí být uvedeno, o jaké porušení pracovní kázně jde, kdy k němu došlo a jaké kárné opatření se za ně ukládá. Rozhodnutí o kárném opatření musí obsahovat i poučení o možnosti požádat o jeho přezkoumání podle § 81 zákoníku a upozornění na možnost výpovědi pro další i méně závažné porušení pracovní kázně; rozhodnutí, jímž se ukládá veřejná důtka, musí obsahovat též údaj o tom, jak bude zveřejněno.

účinné od 1. 1. 1989(4) Do doby výkonu kárných opatření se nezapočítává doba, po kterou pracovník z jakéhokoli důvodu nepracoval.

§ 11

účinné od 1. 1. 1989Evidence a zahlazení kárných opatření

účinné od 1. 1. 1989(1) Rozhodnutí o kárných opatřeních, která nabyla právní moci, se zakládají do osobního spisu pracovníka; z osobního spisu se vyřadí, jakmile je kárné opatření zahlazeno (§ 79a zákoníku). Od tohoto dne se nesmí v žádných dokladech ani posudcích týkajících se pracovníka uvádět, že mu bylo uloženo kárné opatření.

účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace nesmí zakládat do osobních spisů ani uvádět v dokladech nebo posudcích týkajících se pracovníka jakékoliv záznamy o výchovných opatřeních podle § 76 zákoníku.

§ 12

účinné od 1. 1. 1989Přestávky v práci a nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami

účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovní přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 30 minut za dobu výkonu práce odpovídající jedné pětině stanovené týdenní pracovní doby.

účinné od 1. 1. 1989(2) Pracovníku, který se vrátil z pracovní cesty po 24. hodině a nepoužil lůžkového (lehátkového) vozu, se poskytne nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po dobu osmi hodin, a pokud tato doba spadá do pracovní doby pracovníka, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

§ 13

účinné od 1. 1. 1989(1) Není-li z provozních důvodů možné poskytnout pracovníku organizace podřízené federálnímu ústřednímu orgánu nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 32 hodiny (§ 92 zákoníku), může vedoucí organizace rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba tohoto odpočinku bude činit nejméně 24 hodiny

1. účinné od 1. 1. 1989a) v případech, kdy je nutno podstatně zvýšit stav pracovníků na přechodnou dobu nepřesahující pět měsíců v kalendářním roce,
2. účinné od 1. 1. 1989b) při pracích v dopravě, ve spojích, v kulturních zařízeních a v nepřetržitých provozech s podmínkou, že na jednotlivé pracovníky připadne nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodiny nejméně jednou za tři týdny.

účinné od 1. 1. 1989(2) Ve spojích může být nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen na poštách bez turnusového provozu, při doručování tiskovin a řidičům kursovních jízd až na 18 hodin.

účinné od 1. 1. 1989(3) Při pracích na určených stavbách, při určených montážních a opravářských pracích, u nichž je pracovní doba rozvržena nerovnoměrně, může vedoucí organizace rozvrhnout podle pracovněprávního předpisu nadřízeného federálního ústředního orgánu pracovní dobu tak, že na jednotlivé pracovníky připadne nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 64 hodiny jednou za dva týdny (§ 85 odst. 1 zákoníku). Práce uvedené ve větě první určuje uvedený ústřední orgán po projednání s příslušným odborovým orgánem.

účinné od 1. 1. 1989(4) Vedoucí organizace může rozvrhnout výjimečně pracovní dobu za podmínek uvedených v odstavci 3 tak, že doba nepřetržitého odpočinku bude činit alespoň 48 hodin při pracích konaných

1. účinné od 1. 1. 1989a) k odvrácení následků živelních událostí,
2. účinné od 1. 1. 1989b) v důsledku havárií stavebních objektů,
3. účinné od 1. 1. 1989c) při technologických procesech, které nemohou být přerušeny,

účinné od 1. 1. 1989s podmínkou, že na jednotlivé pracovníky připadne nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 64 hodiny nejméně jednou za čtyři týdny.

účinné od 1. 1. 1989(5) Při pracích, u nichž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena na období celého kalendářního roku, a v zemědělství může vedoucí organizace rozvrhnout podle pracovněprávního předpisu nadřízeného federálního ústředního orgánu pracovní dobu tak, že nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 32 hodiny připadne na jednotlivé pracovníky jednou za dva týdny (§ 85 odst. 2 zákoníku).

§ 14

účinné od 1. 1. 1989V organizacích s nočními směnami začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v pracovním týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první.

§ 15

účinné od 1. 1. 1989Práce přesčas

účinné od 1. 1. 1989Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas v roce se nezahrnují práce přesčas, za které pracovník dostal náhradní volno nebo které konal

1. účinné od 1. 1. 1989a) při naléhavých opravných pracích,
2. účinné od 1. 1. 1989b) při pracích pomocných, které nutně předcházejí výrobě nebo po ní následují,
3. účinné od 1. 1. 1989c) při pracích nutných v souvislosti s předáváním práce další směně v nepřetržitém provozu až do osmi hodin týdně,
4. účinné od 1. 1. 1989d) v souvislosti se střežením objektu organizace až do osmi hodin týdně,
5. účinné od 1. 1. 1989e) hrozilo-li nebezpečí pro život nebo zdraví,
6. účinné od 1. 1. 1989f) se svým souhlasem při špičkových pracích v zemědělství.

§ 16

účinné od 1. 1. 1989Za pracovníky, kteří konají práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé se pro účely dodatkové dovolené považují pracovníci, kteří

1. účinné od 1. 1. 1989a) trvale pracují ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy, a v Bangových izolátech,
2. účinné od 1. 1. 1989b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy,
3. účinné od 1. 1. 1989c) jsou při práci vystaveni ve významné míře nepříznivým účinkům ionizujícího záření,
4. účinné od 1. 1. 1989d) pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
5. účinné od 1. 1. 1989e) jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě sborů nápravné výchovy alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
6. účinné od 1. 1. 1989f) pracují nepřetržitě alespoň jeden rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech,
7. účinné od 1. 1. 1989g) konají mimořádně namáhavé práce, při nichž jsou vystaveni působení škodlivých fyzikálních nebo chemických vlivů v takovém rozsahu, že mohou ve významné míře působit nepříznivě na zdraví pracovníka.

§ 17

účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovník, který za podmínek uvedených v § 16 pracuje celý kalendářní rok, má nárok na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Pracuje-li pracovník za těchto podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 22 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené.

účinné od 1. 1. 1989(2) Dodatková dovolená podle odstavce 1 přísluší pracovníku při splnění stanovených podmínek, i když má nárok na dodatkovou dovolenou podle § 105 odst. 1 zákoníku.

účinné od 1. 1. 1989(3) Pracovník, který dovršil jeden rok nepřetržité práce v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech, má nárok na dodatkovou dovolenou již za tento rok.

§ 18

účinné od 1. 1. 1989(1) Poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž pracovník změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru v dosavadní organizaci a vznik pracovního poměru v nové organizaci na sebe bezprostředně navazují; pracovníku přísluší poměrná část dovolené od organizace, u níž byl v pracovním poměru déle než polovinu měsíce. Změnil-li pracovník zaměstnání v polovině měsíce, poskytne mu poměrnou část dovolené za tento měsíc nová organizace. Jako změna zaměstnání v polovině měsíce se posuzuje též, jestliže na skončení zaměstnání před polovinou měsíce bezprostředně navazují dny pracovního klidu a na ně nástup nového zaměstnání po polovině měsíce.

účinné od 1. 1. 1989(2) Byl-li pracovník dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce nebo dočasně uvolněn pro výkon práce v jiné organizaci, poskytne mu dovolenou na zotavenou (její část) organizace, pro kterou je uvolněný pracovník činný; tato organizace mu poskytne též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li pracovník dovolenou před uplynutím doby uvolnění, poskytne mu ji uvolňující organizace. Splnění podmínek pro vznik nároku na dovolenou se přitom posuzuje vcelku u obou organizací.

§ 19

účinné od 1. 1. 1989Krácení dovolené na zotavenou

účinné od 1. 1. 1989(1) Nepracoval-li pracovník, který splnil podmínku stanovenou v § 101 zákoníku v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce (§ 55 odst. 2), krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou před nástupem další mateřské dovolené nelze však z tohoto důvodu krátit.

účinné od 1. 1. 1989(2) Za každou neomluveně zameškanou směnu (pracovní den) krátí organizace pracovníku dovolenou na zotavenou o jeden až tři dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. Dosahuje-li pracovník mimořádných pracovních výsledků, může mu organizace se souhlasem příslušného odborového orgánu krácení dovolené pro dřívější neomluvenou nepřítomnost v práci prominout.

účinné od 1. 1. 1989(3) Při krácení dovolené podle odstavců 1 a 2 musí být pracovníku, jehož pracovní poměr k téže organizaci trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce jednoho týdne, a jde-li o mladistvého pracovníka, v délce dvou týdnů.

účinné od 1. 1. 1989(4) Pracovníku, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 22 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení pracovníka nebo byl-li pracovník obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost, anebo že trestný čin byl amnestován.

účinné od 1. 1. 1989(5) Dovolená za odpracované dny, dodatková dovolená, zvláštní dodatková dovolená a další dovolená se krátí pouze z důvodů uvedených v odstavci 2.

účinné od 1. 1. 1989(6) Dovolená, na niž vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.

§ 20

účinné od 1. 1. 1989Organizace může v dohodě s příslušným odborovým orgánem určit hromadné čerpání dovolené na zotavenou, jestliže je to nutné z provozních důvodů a slučitelné se zájmem společnosti, zejména neohrozí-li ani neztíží-li se tím plnění plánovaných úkolů; hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než dva týdny a u uměleckých souborů z povolání čtyři týdny.

§ 21

účinné od 1. 1. 1989Pořadí srážek ze mzdy

účinné od 1. 1. 1989(1) Ze mzdy se srazí nejprve daň ze mzdy. Bylo-li pracovníku uloženo nápravné opatření, srazí se před provedením ostatních srážek částka připadající státu.

účinné od 1. 1. 1989(2) Ostatní srážky ze mzdy dovolené zákoníkem lze provádět jen v rozsahu stanoveném v občanském soudním řádu v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Podle těchto ustanovení se řídí u pohledávek, pro které byl soudem nebo správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí, způsob provádění srážek i pořadí jednotlivých pohledávek.

účinné od 1. 1. 1989(3) U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, sociálního zabezpečení a mateřského příspěvku se řídí pořadí dnem, kdy organizaci bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

účinné od 1. 1. 1989(4) U srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s organizací se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda uzavřena; u srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené s jinou organizací nebo s občanem se řídí pořadí dnem, kdy organizaci, u níž je pracovník v pracovním poměru, byla tato dohoda doručena.

účinné od 1. 1. 1989(5) U nevyúčtovaných záloh na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, u náborového příspěvku a ostatních příspěvků, které byly pracovníku vyplaceny v náboru, u náhrady mzdy za dovolenou a u záloh na mzdu (její složku), které je pracovník povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro jejich přiznání, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek.

účinné od 1. 1. 1989(6) Jestliže pracovník nastoupí do pracovního poměru u jiné organizace, zůstává pořadí, které získaly pohledávky podle odstavců 2 a 3, zachováno i u nového plátce mzdy. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci již dnem, kdy se od pracovníka nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky; totéž platí i o provádění srážek ze mzdy podle odstavce 4, pokud v dohodě o srážkách ze mzdy nebyl tento účinek výslovně vyloučen.

§ 22

účinné od 1. 1. 1989(1) K výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu využívají pracovníci především svého volného času. Pokud je ve výjimečných případech třeba vykonávat tyto funkce, povinnosti nebo úkony v pracovní době, poskytne organizace pracovníku k tomuto účelu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu.

účinné od 1. 1. 1989(2) Výkonem veřejné funkce se rozumí například výkon povinností vyplývajících z funkce poslance Federálního shromáždění, České národní rady, Slovenské národní rady, národního výboru, člena komise národního výboru, člena nebo spolupracovníka orgánu lidové kontroly, soudce z lidu, člena orgánu organizací sdružených v Národní frontě a orgánu družstevních organizací nebo delegáta na jejich sjezdy a konference, člena rady socialistické samosprávy pracovního kolektivu státního podniku a člena představenstva společného podniku podle zákona o zemědělském družstevnictví.

účinné od 1. 1. 1989(3) O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků a jiných osob předvolaných k jednání u národního výboru nebo jeho zařízení, soudu nebo jiného státního orgánu, při poskytnutí první pomoci, povinných lékařských prohlídkách, opatřeních proti přenosným nemocem, jiných naléhavých opatřeních léčebně preventivní péče, izolaci z důvodů veterinárně ochranných opatření, poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je občan povinen podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout, a při povinné účasti pracovníků na rekondičních pobytech [§ 135 odst. 2 písm. e) zákoníku].

účinné od 1. 1. 1989(4) Jinými úkony v obecném zájmu jsou úkony, o nichž to stanoví právní předpisy.

§ 23

účinné od 1. 1. 1989Svědku a tlumočníku poskytne náhradu mzdy přímo národní výbor, soud nebo jiný státní orgán, který jej povolal k jednání.

§ 24

účinné od 1. 1. 1989(1) Pokud z povahy věci nebo z dokladů předložených pracovníkem organizaci nevyplývá, že k výkonu veřejné funkce, občanské povinnosti nebo jiného úkonu v obecném zájmu muselo dojít v pracovní době, vyžádá si o tom organizace potvrzení od orgánu, z jehož podnětu nebo v jehož zájmu bylo pracovníku pracovní volno poskytnuto.

účinné od 1. 1. 1989(2) Za dobu zameškanou účastí na jednání národního výboru, soudu nebo jiného státního orgánu nepřísluší pracovníku náhrada mzdy ani od organizace, ani od státního orgánu, šlo-li o jednání výhradně v jeho osobním zájmu nebo dal-li k němu pracovník sám podnět svým zaviněním.

§ 25

účinné od 1. 1. 1989Je-li pracovník povinen dostavit se osobně v souvislosti s plněním branné povinnosti k orgánu vojenské správy nebo k vyšetření, je organizace povinna poskytnout mu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.

§ 26

účinné od 1. 1. 1989(1) Pracovníku povolanému ke službě v ozbrojených silách poskytne organizace v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu této služby jeden den pracovního volna tak, aby si mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se dostavit na stanovené místo.

účinné od 1. 1. 1989(2) Má-li pracovník nastoupit službu v ozbrojených silách v místě tak vzdáleném od svého bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než šest hodin, má nárok na jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, na dva cestovní dny. Pracuje-li pracovník v místě tak vzdáleném od místa bydliště své rodiny, že cesta z jeho pracoviště do místa jeho bydliště trvá více než šest hodin, přísluší mu další cestovní den.

účinné od 1. 1. 1989(3) Na cestu z místa, kde byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách, do místa bydliště, popřípadě pracoviště, přísluší pracovníku cestovní dny za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 2.

účinné od 1. 1. 1989(4) Za dobu pracovního volna a za cestovní dny poskytnuté podle odstavců 1 až 3 přísluší pracovníku, jemuž tím ujde výdělek, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

účinné od 1. 1. 1989(5) Pracovník je povinen nastoupit práci nejpozději třetí den po skončení služby v ozbrojených silách. Za dobu před nástupem práce nepřísluší mzda ani náhrada mzdy; do této doby se nezahrnují případné cestovní dny podle odstavce 3.

§ 27

účinné od 1. 1. 1989(1) Náhrada mzdy při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby, přísluší pracovníku po dobu této služby za podmínek stanovených v § 125 zákoníku ve výši

1. účinné od 1. 1. 1989a) 50 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který nepečuje o žádnou osobu,
2. účinné od 1. 1. 1989b) 65 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o jednu osobu,
3. účinné od 1. 1. 1989c) 90 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o dvě osoby,
4. účinné od 1. 1. 1989d) 95 % jeho průměrného výdělku, jde-li o pracovníka, který pečuje o tři nebo více osob.

účinné od 1. 1. 1989(2) Při přiznávání náhrady mzdy se přihlíží jen k osobám, které se uznávají pro účely daně ze mzdy za osoby vyživované pracovníkem, a to bez ohledu na to, zda je mu na ně přiznáváno snížení daně ze mzdy; přihlíží se však též k dětem, na které náleží přídavky na děti nebo výchovné, i když nejsou pro účely snížení daně ze mzdy považovány za osoby vyživované.⁴)

§ 28

účinné od 1. 1. 1989Pracovní volno

účinné od 1. 1. 1989(1) Jestliže pracovník nemůže konat práci z důvodů uvedených v příloze k tomuto nařízení, je organizace povinna poskytnout mu pracovní volno v rozsahu stanoveném v téže příloze.

účinné od 1. 1. 1989(2) Organizace může poskytnout pracovníku z těchto důvodů v odůvodněných případech další pracovní volno, popřípadě mu může poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu. V těchto případech se neposkytuje náhrada mzdy. Pracovník se může s organizací dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.

§ 29

účinné od 1. 1. 1989Náhrada mzdy

účinné od 1. 1. 1989(1) Organizace poskytne pracovníku náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu zameškanou pro důležitou osobní překážku v práci uvedenou v příloze k tomuto nařízení v rozsahu a za podmínek stanovených v téže příloze; domáckým pracovníkům ji poskytne jen v případech uvedených pod č. 4 písm. a) až c), 5 a 6 této přílohy.

účinné od 1. 1. 1989(2) Náhrada mzdy pracovníku nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.