Platné znění

Vyhláška Ministerstva dopravy o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮKAPITOLA 8

  1. 8.01. Obecná ustanovení
    1. 8.01.1. Ustanovení této kapitoly se vztahují na veškeré vznětové motory o jmenovitém výkonu vyšším než 19 kW instalované v plavidlech nebo ve strojích na takových plavidlech.
    2. 8.01.2. Vznětové motory instalované v plavidlech musí splňovat mezní hodnoty emisí výfukových plynů stanovené v tabulce uvedené v kap. 8.03, není-li v této příloze uvedeno jinak.
    3. 8.01.3. Splnění mezních hodnot emisí výfukových plynů u motorů se určuje na základě schválení typu podle práva Evropského společenství1).
    4. 8.01.4. Ke každému schválenému motoru musí být na plavidle stále k dispozici tyto dokumenty nebo jejich kopie:
      1. a) dokument o schválení typu,
      2. b) pokyny výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska výfukových plynů.
    1. 8.01.5. Schválení typu a identifikační čísla všech motorů, jež jsou instalovány na plavidle a na něž se vztahují požadavky kapitoly 8 se vyznačí v osvědčení plavidla v bodě 52 čísla.
  1. 8.02. Instalace motoru
    1. 8.02.1. Instalace motoru se provádí na základě pokynů výrobce motoru pro monitorování konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů. V pokynech výrobce se specifikují konstrukční díly významné z hlediska výfukových plynů a také seřízení a parametry, ze kterých lze vyvodit trvalé dodržování mezních hodnot emisí výfukových plynů. Pokyny výrobce motoru obsahují minimálně tyto informace:
      1. a) typ motoru, případně rodinu motorů s uvedením jmenovitého výkonu a jmenovitých otáček;
      2. b) seznam konstrukčních dílů a parametrů motoru významných z hlediska emisí výfukových plynů;
      3. c) jednoznačné údaje potřebné pro identifikaci povolených konstrukčních dílů významných z hlediska emisí výfukových plynů (např. čísla částí vyznačená na konstrukčních dílech);
      4. d) parametry motoru významné z hlediska emisí výfukových plynů, jako je stanovení rozmezí pro časování vstřiku, povolená teplota chladicí vody, maximální přípustný protitlak výfukových plynů.

      V případě motorů vybavených následným systémem zpracováním výfukových plynů obsahují pokyny výrobce motoru také postupy pro kontrolu, zda zařízení následného zpracování výfukových plynů účinně funguje.

    1. 8.02.2. Při montáži motorů na plavidlo se dodržují omezení stanovená v rámci schválení typu. Podtlak sání a protitlak výfukových plynů navíc nesmí převyšovat hodnoty stanovené pro schválený motor.
    2. 8.02.3. Jestliže motory instalované na plavidle patří do jedné rodiny motorů, nesmí být prováděny žádné změny seřízení nebo úpravy, které by mohly negativně ovlivnit emise výfukových plynů a znečišťujících částic nebo které překračují rámec požadovaného rozsahu seřízení.
  1. 8.03. Nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek vznětových motorů stanovených vnitrozemských plavidel
    1. 8.03.1 V případě, že pohonným zařízením vnitrozemského plavidla je vznětový motor, nesmí emise znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.

      Tabulka 1

      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1
      Kategorie vznětového motoru:
      zdvihový objem/netto výkon

      (SV/P)

      (litry na válec/kW)      		Oxid uhelnatý

      (CO)

      (g/kWh)      		Součet uhlovodíků
      a oxidů dusíku

      (HC + NO×)
      (g/kWh)      		Částice

      (PT)

      (g/kWh)
      V 1:1:SV < 0,9 a P ≥ 37 kW5,07,50,40
      V 1:2:0,9 ≤ SV < 1,25,07,20,30
      V 1:3:1,2 ≤ SV < 2,55,07,20,20
      V 1:4:2,5 ≤ SV < 55,07,20,20
      V2:1:5 ≤ SV < 155,07,80,27
      V2:2:15 ≤ SV < 20 a
      P < 3 300 kW5,08,70,50
      V2:3:15 ≤ SV < 20 a
      P ≥ 3 300 kW      		5,09,80,50
      V:2:4:20 ≤ SV < 255,09,80,50
      V2:5:25 ≤ SV < 305,011,00,50
    1. 8.03.2 Nejvýše přípustné hodnoty znečišťujících látek uvedené v tabulce 1 se vztahují i na pomocné vznětové motory o výkonu nad 560 kW instalované v plavidlech.
    2. 8.03.3 U pomocných vznětových motorů kategorie s konstantními otáčkami nebo s proměnlivými otáčkami o výkonu větším než 19 kW a menším nebo rovným 560 kW, instalovaných v plavidlech nesmí nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 2.

      Tabulka 2

      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2
      Netto výkon
      (P)
      (kW)      		Oxid uhelnatý
      (CO)
      (g/kWh)      		Uhlovodíky
      (HC)
      (g/kWh)      		Oxidy dusíku
      (NO×)
      (g/kWh)      		Částice
      (PT)
      (g/kWh)
      D: 130 ≤ P ≤ 5603,51,06,00,2
      E: 75 ≤ P < 1305,01,96,00,3
      F: 37 ≤ P < 755,01,37,00,4
      G: 18 ≤ P < 375,51,58,00,8
      Součet uhlovodíků
      a oxidů dusíku (HC + NO×)
      (g/kWh)
      H: 130 ≤ P ≤ 5603,54,00,2
      I: 75 ≤ P < 1305,04,00,2
      J: 37 ≤ P < 755,04,70,4
      K: 19 ≤ P < 375,57,50,6
    1. 8.03.4. U pomocných vznětových motorů kategorie s proměnlivými otáčkami o výkonu větším než 19 kW a menším nebo rovným 560 kW, instalovaných v plavidlech nesmí nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech překročit hodnoty uvedené v tabulce 3.

      Tabulka 3

      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3
      Kategorie: netto
      výkon
      (P)
      (kW)      		Oxid uhelnatý
      (CO)
      (g/kWh)      		Uhlovodíky
      (HC)
      (g/kWh)      		Oxidy dusíku
      (NO×)
      (g/kWh)      		Částice
      (PT)
      (g/kWh)
      L: 130 ≤ P ≤ 5603,50,192,00,025
      M: 75 ≤ P < 1305,00,193,30,025
      N: 56 ≤ P < 755,00,193,30,025
      Součet uhlovodíků
      a oxidů dusíku (HC + NO×)
      (g/kWh)
      P: 37 ≤ P < 565,04,70,025
      Q: 130 ≤ P ≤ 5603,50,190,40,025
      R: 56 ≤ P < 1305,00,190,40,025
  1. 8.04. Úlevy a výjimky
    1. 8.04.1 Nejvýše přípustné (mezní) hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech pro motory určené k pohonu plavidel podle kap. 8.03.1, a nejvýše přípustné hodnoty emisí znečišťujících látek ve výfukových plynech pomocných motorů plavidel podle kap. 8.03.3 se nevztahují na výměnné motory.

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍKAPITOLA 9

  1. 9.01. Obecná ustanovení
    1. 9.01.1 Neexistují-li zvláštní požadavky na určité části zařízení, považuje se stupeň bezpečnosti za uspokojivý, pokud tyto části byly vyrobeny v souladu s platnou evropskou normou nebo v souladu s požadavky uznané klasifikační společnosti.
    2. 9.01.2 Na plavidle musí být uchovávány tyto doklady, které byly řádně opatřeny otiskem hranatého razítka Státní plavební správy nebo obdobného subjektu jiného členského státu Evropské unie:
      1. a) přehledná schémata celého elektrického zařízení;
      2. b) schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů;
      3. c) údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení;
      4. d) druhy kabelů a údaje o průřezu vodičů.

      Na plavidlech bez posádky není nutné tyto doklady uchovávat, musí však být kdykoli k dispozici u vlastníka.

    1. 9.01.3 Elektrické zařízení musí zajistit bezchybnou funkčnost v trvalém náklonu až do 15° a okolní teplotu od 0 do +40 °C a teplotu na plavidle od -20 °C do +40 °C.
    2. 9.01.4 Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.
  1. 9.02. Systémy napájení elektrickou energií
    1. 9.02.1 Je-li plavidlo vybaveno elektrickým systémem, musí mít tento systém nejméně dva zdroje energie, aby v případě výpadku jednoho zdroje energie mohl druhý zdroj napájet elektrické spotřebiče potřebné pro bezpečnou plavbu po dobu nejméně 30 minut.
    2. 9.02.2 Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.
    3. 9.02.3 Bez ohledu na kap. 9.02.1 platí kap. 5.04 pro zdroj energie pro kormidelní zařízení (kormidelní stroj).
  1. 9.03 Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody
    1. 9.03.1 Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.
      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
      MístoDruh minimální ochrany (podle publ. IEC 60529:1992)
      GenerátoryMotoryTransformátoryPanely,
      Rozvaděče,
      Spínače      		Montážní
      příslušenství      		Osvětlovací
      zařízení
      Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní strojIP 22IP 22IP 22 (2)IP 22 (1)
      (2)      		IP 44IP 22
      Podpalubní nákladové prostoryIP 55IP 55
      Skříňky na akumulátory a barvyIP 44
      u. (Ex) (3)
      Otevřené paluby a ovládací stanovištěIP 55IP 55IP 55IP 55
      KormidelnaIP 22IP 22IP 22IP 22IP 22
      Ubytovací prostory kromě sociálních zařízení a umývárenIP 22IP 20IP 20
      Sociální zařízení a umývárnyIP 44IP 44IP 44IP 55IP 44
      (1) Pokud přístroje uvolňují velké teplo: IP 12
      (2) Pokud přístroje nebo panely nemají tento druh ochrany, musí jejich umístění splňovat podmínky platné pro tento druh ochrany.
      (3) Elektrické zařízení typu s osvědčenou bezpečností podle
      a) evropských norem EN 50014:1997; 50015:1998; 50016:2002; 50017:1998; 50018:2000; 50019:2000 a 50020:2002
      nebo
      b) publikace IEC 60079 ve znění ze dne 1. října 2003.
  1. 9.04. Ochrana před výbuchem
    1. 9.04.1 Pouze nevýbušné elektrické zařízení lze instalovat V prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků musí být instalována nevýbušná elektrická zařízení. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).
  1. 9.05. Ochranné uzemnění
    1. 9.05.1 Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.
    2. 9.05.2 Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při běžném provozu nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.
    3. 9.05.3 Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném provozu uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu. Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).
    4. 9.05.4 Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší než jsou hodnoty uvedené v tabulce:
      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
      Průřez vnějších
      vodičů
      [mm]      		Minimální průřez uzemňovacích vodičů
      v izolovaných kabelech
      [mm2]      		uložených samostatně
      [mm2]
      od 0,5 do 4stejný průřez jako u vnějšího vodiče4
      více než 4 až 16stejný průřez jako u vnějšího vodičestejný průřez jako u vnějšího vodiče
      více než 16 až 351616
      více než 35 až 120poloviční průřez vnějšího vodičepoloviční průřez vnějšího vodiče
      více než 1207070
  1. 9.06. Nejvyšší přípustná napětí
    1. 9.06.1 Na plavidle nesmí být instalována zařízení s napětím vyšším, než je uvedeno v tabulce:
      EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
      Druh zařízeníNejvyšší přípustné napětí
      Stejnosměrný proudJednofázový střídavý proudTřífázový střídavý proud
      a) Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V500 V
      b) Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití250 V250 V-
      c) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:
      1. všeobecně50 V (1) 50 V (1) -
      2. při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení-250 V (2)-
      3. při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací250 V250 V-
      4. při použití proudových chráničů ≤ 30 mA.-250 V500 V
      d) Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery,motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem250 V250 V500 V
      e) Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích50 V50 V-
      (1) V případě napětí ze sítí s vyšším napětím je nutno použít galvanické oddělení (bezpečnostní transformátor).
      (2) Všechny póly sekundárního obvodu musí být izolovány od země.
    1. 9.06.2 Odchylně od kap. 9.06.1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:
      1. a) pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;
      2. b) pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.
  1. 9.07. Rozvodné systémy
    1. 9.07.1 Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
      1. a) dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE);
      2. b) jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) (L1/PEN);
      3. c) dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE).
    1. 9.07.2 Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:
      1. a) čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/ L3/N/PE) = (síť TN-S) nebo (síť TT);
      2. b) třívodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/L3/PE) = (síť IT);
      3. c) třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).
    1. 9.07.3 Mohou být použily jiné systémy zajišťující obdobné technické parametry a stejnou úroveň bezpečnosti.
  1. 9.08. Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě
    1. 9.08.1 Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
    2. 9.08.2 Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být označena.
    3. 9.08.3 Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.
    4. 9.08.4 Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.
    5. 9.08.5 Na hlavním rozvaděči musí být umístěno zařízení indikující, je-li přívod ze břehu pod napětím.
    6. 9.08.6 Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.
    7. 9.08.7 Návěstní tabulka vedle přípojky musí udávat
      1. a) opatření potřebná pro připojení břehové přípojky;
      2. b) druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.
  1. 9.09. Napájení jiného plavidla
    1. 9.09.1 Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno použít přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.
    2. 9.09.2 Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.
    3. 9.09.3 Ustanovení kap. 9.08.3 až 9.08.7 se použijí obdobně.
  1. 9.10. Generátory a motory
    1. 9.10.1 Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz čl. 9.03).
    2. 9.10.2 Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah otáček běžného provozu.
  1. 9.11. Akumulátory
    1. 9.11.1 Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům. Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.
    2. 9.11.2 Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštní místnosti. Jsou-li umístěny na plavidle, postačuje jejich uzavření ve skříni. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.
    3. 9.11.3 Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.
    4. 9.11.4 Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW. Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů. Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.
    5. 9.11.5 Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:
      Q = 0,11.I.n [m3/h]

      kde:

      1. I = 1/4 maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);
      2. n = počet článků.

      U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla mohou být uznány jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na ustanoveních uznaných klasifikačních společností nebo na příslušných normách.

    1. 9.11.6 Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.
    2. 9.11.7 Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu. Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.
    3. 9.11.8 Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.
  1. 9.12. Spínací zařízení
    1. 9.12.1 Elektrické rozvaděče
      1. a) Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.
      2. b) Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.
      3. c) Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součástí těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích (krytí IP 20).
      4. d) Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, zpomalovat hoření a být samozhášecí; nesmějí rovněž nasávat vodu a vlhkost.
      5. e) Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky k výměně těchto pojistek.
    1. 9.12.2 Spínače, ochranná zařízení
      1. a) Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky. Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech existují tepelné jističe, musí být tyto neutralizovány nebo nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.
      2. b) Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.
      3. c) Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.
      4. d) Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.
      5. e) Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.
      6. f) Pojistky musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu.
    1. 9.12.3 Měřící a kontrolní zařízení
      1. a) Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.
      2. b) Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.
    1. 9.12.4 Umístění elektrických rozvaděčů
      1. a) Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením. Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.
      2. b) Skříňky a výklenky ve stěně, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.
      3. c) Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.
  1. 9.13. Nouzové jističe
    1. 9.13.1 Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.
  1. 9.14. Montážní příslušenství
    1. 9.14.1 Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.
    2. 9.14.2 Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.
    3. 9.14.3 Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. V neuzemněných soustavách obvodů jsou povoleny jednopólové spínače ve světelných obvodech v ubytovacích prostorech kromě prádelen, koupelen, umýváren a jiných vlhkých místností.
    4. 9.14.4 Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, jsou-li napájecí kontakty bez napětí.
  1. 9.15. Kabely
    1. 9.15.1 Kabely musí zpomalovat hoření, být samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji. V obytných prostorech mohou být použity jiné typy kabelů, pokud jsou účinně chráněné, zpomalují hoření a jsou samozhášecí. Vlastnosti elektrických kabelů týkající se zpomalení hoření musí být v souladu s
      1. a) publikacemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60332-1:1993, 603323:2000 nebo
    1. 9.15.2 Vodiče kabelů pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez 1,5 mm2.
    2. 9.15.3 Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.
    3. 9.15.4 Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.
    4. 9.15.5 Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí. Přitom je nutné vzít v úvahu sníženou prostupnost tepla u stíněných kabelů a kabelů v uzavřených dálkových vedeních.
    5. 9.15.6 Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.
    6. 9.15.7 Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.
    7. 9.15.8 Procházejí-li kabely přepážkami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a ohnivzdornost těchto přepážek a palub.
    8. 9.15.9 Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické vlastnosti, vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti. Počet kabelových spojů musí být co nejnižší. Lze je používat pro účely opravy nebo výměny a výjimečně pro zjednodušení instalace. Tyto požadavky na kabelové spoje se považují za splněné, je-li postupováno podle bodu 3.28 a přílohy D publikace IEC 60092-352: 2005.
    9. 9.15.10 Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně pružné a mít izolaci s dostatečnou pružností do -20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.
  1. 9.16. Světelné spotřebiče
    1. 9.16.1 Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.
    2. 9.16.2 Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání navigačních světel.
    3. 9.16.3 Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení a elektrické motory.
  1. 9.17. Navigační světla
    1. 9.17.1 Rozvaděče pro navigační světla musí být umístěny v kormidelně. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.
    2. 9.17.2 Navigační světla musí být napájena samostatně z rozvaděče pro osvětlení a samostatně jištěna a ovládána.
    3. 9.17.3 Porucha kontrolního přístroje podle kap. 6.05.1 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.
    4. 9.17.4 Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.
  1. 9.18. Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení
    1. 9.18.1 Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:
      1. a) Výstražné systémy

        Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu. Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového Výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn. Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.

      1. b) Bezpečnostní systémy

        Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení. Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu. Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci. Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

  1. 9.19. Elektronické zařízení
    1. 9.19.1 Obecná ustanovení

      Zkušební podmínky v kap. 9.19.2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

    1. 9.19.2 Zkušební podmínky
      1. a) Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky podle příslušných mezinárodních norem se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.
      2. b) Kolísání napětí a kmitočtu
        EMISE PLYNNÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A ZNEČIŠŤUJÍCÍCH ČÁSTIC ZE VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
        Kolísání
        trvalékrátkodobé
        Obecněkmitočet±5%±10% 5 s
        napětí±10%±20% 1,5 s
        Provoz akumulátorunapětí+ 30% / -25%
      1. c) Tepelná zkouška

        Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

      1. d) Zkouška při nízké teplotě

        Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na -25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

      1. e) Vibrační zkouška

        Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

        Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

        Obecně:

        1. f= 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm
          1. (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
        1. f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

        Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

        1. f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm
          1. (amplituda a = 1/2 kmitočtového rozsahu)
        1. f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

        Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

      1. f) Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000-4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.
      2. g) Splnění lze prokázat dokladem výrobce.
  1. 9.20. Elektromagnetická kompatibilita
    1. 9.20.1 Elektrické a elektronické systémy musí být instalovány tak, aby jejich funkce nebyla zhoršena. Toho lze dosáhnout zejména
      1. a) odpojením přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;
      2. b) snížením příčin rušení u zdroje;
      3. c) snížením citlivosti dotčených přístrojů na rušení.