Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Čl. III

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 3/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 19/2023 Sb., zákona č. 87/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb. a zákona č. 87/2025 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 6 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

   „(5) Poskytovatel podpůrných služeb a poskytovatel flexibility podle energetického zákona nesmí k poskytování podpůrných služeb nebo flexibility používat elektrické zařízení, pokud není zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení. Prováděcí právní předpis stanoví způsoby efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny.

   (6) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy a agregátor podle energetického zákona mají povinnost poskytnout Státní energetické inspekci na písemnou žádost informace o poskytovatelích podpůrných služeb a poskytovatelích flexibility a elektrických zařízeních pro poskytování podpůrných služeb a flexibility.

   (7) Zjistí-li Státní energetická inspekce porušení zákazu podle odstavce 5, informuje o tom bezodkladně osobu, které poskytovatel podpůrných služeb nebo poskytovatel flexibility poskytuje podpůrné služby nebo flexibilitu.“.

1. 3. Za § 12a se vkládá nový § 12aa, který včetně nadpisu zní:

   㤠12aa

   Odkaz

   Přestupky poskytovatele podpůrných služeb a poskytovatele flexibility

   (1) Poskytovatel podpůrných služeb nebo poskytovatel flexibility se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 5 používá k poskytování podpůrných služeb nebo flexibility elektrické zařízení, aniž by bylo zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení.

   (2) Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo agregátor se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 6 neposkytne Státní energetické inspekci požadované informace.

   (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“.

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Čl. V

V § 21 písm. c) bodě 3 zákona č. 100/2001 Sb., posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 326/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 413/2021 Sb., zákona č. 149/2023 Sb. a zákona č. 465/2023 Sb., se za slovo „změn“ vkládají slova „ , s výjimkou záměrů podle § 1 odst. 5 písm. d) zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury“.

Čl. VI

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 126/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 202/2023 Sb., zákona č. 465/2023 Sb., zákona č. 183/2024 Sb. a zákona č. 23/2025 Sb., se mění takto:

1. 1. Poznámka pod čarou č. 10 zní:
   „¹⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724.“.

1. 2. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovy „a postup při přijímání rozhodnutí o určení oblasti jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise.“
2. 3. V § 1 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
   1. „c) stavba výrobny elektřiny z plynu o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, včetně dalších staveb nacházejících se uvnitř i vně areálu této stavby souvisejících s výstavbou, uváděním do provozu, provozem, prováděním změn nebo údržbou této stavby a s jejím připojením do elektrizační a plynárenské soustavy včetně staveb s tímto připojením souvisejících,
   2. d) stavba výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 15 MW a více, včetně staveb jejího připojení do elektrizační soustavy a s tímto připojením souvisejících; stavba výrobny elektřiny využívající energii větru se považuje za stavbu pro energetickou bezpečnost i jako součást souboru staveb výroben nebo zdrojů elektřiny využívajících energii větru, pokud soubor staveb v celkovém součtu překračuje hodnotu instalovaného výkonu podle části věty před středníkem.“.

1. 4. V § 1 se doplňují odstavce 14 a 15, které znějí:

   „(14) Technologiemi pro nulové čisté emise se rozumí technologie uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, pokud se jedná o konečné produkty, konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používané především k výrobě těchto produktů.

   (15) Údolím pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise se rozumí geograficky vymezená oblast na území České republiky v zastavitelných nebo transformačních plochách uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, která byla jako údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise určena vládou v souladu s podmínkami tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie.“.

1. 5. V § 2c odst. 3 se slova „postupuje se podle správního řádu“ nahrazují slovy „předloží stavební úřad do 14 dnů zprávu o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhy k řešení vládě²⁹), která rozhodne bezodkladně“.

   Poznámka pod čarou č. 29 zní:

   „²⁹) § 136 odst. 6 správního řádu.“.

1. 6. V § 2d odstavec 2 zní:

   „(2) V řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost správní orgány projednávají a rozhodují věc přednostně před jinými stavbami energetické infrastruktury. To neplatí pro stavby pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d).“.

1. 7. V § 2d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

   „(3) Správní orgán, který v souvislosti se záměrem stavby pro energetickou bezpečnost vydává rozhodnutí v řízeních podle § 1, není oprávněn prodloužit lhůtu pro jeho vydání.

   (4) Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydá vyjádření nebo závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 20 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem. Jednotné environmentální stanovisko²⁶) k záměru stavby pro energetickou bezpečnost uvedené v § 1 odst. 5 písm. c) vydá příslušný orgán bezodkladně, nejpozději však do 40 dnů ode dne, kdy byl o vydání jednotného environmentálního stanoviska požádán. Dotčený orgán příslušný k vydání vyjádření nebo závazného stanoviska ani dotčený orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k záměru stavby pro energetickou bezpečnost není oprávněn prodloužit lhůtu pro jejich vydání; to neplatí, jde-li o vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování záměru prováděného na území České republiky podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ustanovení § 178 odst. 3 a 4 stavebního zákona není dotčeno.“.

   Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

1. 8. V § 2d se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 až 18, které znějí:

   „(8) Řízení podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost se vždy považuje za řízení s velkým počtem účastníků.

   (9) Povolení záměru stavby pro energetickou bezpečnost podle stavebního zákona platí 5 let ode dne nabytí právní moci.

   (10) Účastník řízení v řízeních podle § 1 ve věcech záměrů staveb pro energetickou bezpečnost může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví, nejpozději však při prvním úkonu účastníka řízení v řízení nebo při prvním úkonu účastníka řízení následujícím po prvním úkonu úřední osoby v řízení. K později uplatněným námitkám nebo námitkám neobsahujícím odůvodnění se nepřihlíží.

   (11) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost nesmí být lhůta pro uplatnění námitky podle § 191 odst. 2 stavebního zákona delší než 1 měsíc.

   (12) V případě záměru stavby pro energetickou bezpečnost v území, ve kterém byl vydán územní plán, stavební úřad nenařizuje veřejné ústní jednání.

   (13) Lhůty pro vydání rozhodnutí v řízeních podle § 1 a lhůty pro vydání vyjádření, závazného stanoviska nebo jednotného environmentálního stanoviska ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost z důvodu doplnění žádosti nebo odstranění vad žádosti na základě výzvy správního orgánu se staví do doby, než dojde k doplnění žádosti nebo k odstranění vad žádosti. Postup podle § 65 odst. 1 věty čtvrté správního řádu se nepoužije.

   (14) Platnost jednotného environmentálního stanoviska²⁶) ve věci záměrů staveb pro energetickou bezpečnost je 7 let ode dne jeho vydání. Ustanovení § 7 odst. 1 vět druhé a třetí zákona o jednotném environmentálním stanovisku tím nejsou dotčena.

   (15) Proti rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr stavby pro energetickou bezpečnost nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, není přípustné odvolání.

   (16) Je-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vyžadováno vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu podle jiného právního předpisu a není-li součástí žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí nebo žádosti o změnu záměru před jeho dokončením podle stavebního zákona, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu. Ustanovení § 184 odst. 3 a 4 stavebního zákona se použijí obdobně.

   (17) Bylo-li ve věci záměru stavby pro energetickou bezpečnost vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nepoužije se § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody krajiny.

   (18) Záměry staveb pro energetickou bezpečnost lze vyloučit územně plánovací dokumentací postupem podle § 122 odst. 3 stavebního zákona jen z důvodu jiného veřejného zájmu.“.

   Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 19.

1. 9. V § 2d odst. 19 se číslo „5“ nahrazuje číslem „18“.
2. 10. V § 2e odst. 1 se za slovo „bezpečnost“ vkládají slova „ , s výjimkou staveb pro energetickou bezpečnost podle § 1 odst. 5 písm. d),“.
3. 11. V § 3 odst. 9 se za slovo „zákonu“ vkládají slova „nebo pro uskutečnění záměru stavby pro energetickou bezpečnost“.
4. 12. V § 4b se za slova „jedná o“ vkládají slova „stavby pro energetickou bezpečnost, stavby a zařízení přenosové soustavy,“ a číslo „40“ se nahrazuje číslem „85“.
5. 13. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která zní: