zákon o prevenci závažných havárií

§ 34

(1) Každý se může na krajský úřad obrátit s žádostí o poskytnutí informace o objektu zařazeném do skupiny A nebo do skupiny B postupem stanoveným zákonem o právu na informace o životním prostředí¹⁹).

(2) Krajský úřad může za podmínek stanovených zákonem o právu na informace o životním prostředí¹¹) poskytnutí požadované informace odepřít. Krajský úřad odepře poskytnout seznam a schválenou bezpečnostní dokumentaci v rozsahu, v němž do ní bylo veřejnosti odepřeno nahlédnutí podle § 17 odst. 4.

§ 35

(1) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje a provozovatelem zpracuje pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B jasně a srozumitelně formulovanou informaci o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie podle zákona o právu na informace o životním prostředí²⁰). Tuto informaci krajský úřad vždy zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Krajský úřad poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci zpracovanou podle odstavce 1 pro objekt zařazený do skupiny B nejméně jednou za 5 let. Pokud se informace týká objektu zařazeného do skupiny B určeného zároveň podle § 7 odst. 1, krajský úřad zajistí poskytnutí této informace rovněž provozovatelům všech budov nebo zařízení navštěvovaných veřejností, zejména školských, zdravotnických a sociálních zařízení, a sousedních objektů, které jsou v zóně havarijního plánování umístěny.

(3) Krajský úřad aktualizuje informaci zpracovanou podle odstavce 1 po každé změně v objektu, která může ovlivnit bezpečnost mimo objekt, zejména po každé změně v objektu uvedené v § 8 odst. 1 nebo v § 14 odst. 2.

(4) V případech, kdy by následky závažné havárie v okolí objektu zařazeného do skupiny B nebo v důsledku domino efektu mohly přesáhnout hranice státu, krajský úřad poskytne ministerstvu dostatečné informace, aby sousední státy mohly případně uplatnit připomínky při zpracování změn bezpečnostní zprávy, havarijních plánů nebo informace zpracovávané podle odstavce 1.

(5) Ministerstvo poskytuje státům, které by mohly být dotčeny následky závažné havárie, informace zpracované a poskytnuté krajským úřadem.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) náležitosti obsahu informace podle odstavce 1 a rozsah, ve kterém se zpracovává pro objekty zařazené do skupiny A a pro objekty zařazené do skupiny B a
2. b) způsob poskytnutí informace zpracované podle odstavce 1 pro objekt zařazený do skupiny B veřejnosti.

§ 36

Hlášení a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie

(1) Provozovatel nebo uživatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii,

1. a) bezodkladně ohlásí vznik závažné havárie příslušnému krajskému úřadu, České inspekci životního prostředí, příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému¹⁵) a dotčeným obcím a
2. b) zpracuje hlášení o vzniku závažné havárie a doručí jej krajskému úřadu do 24 hodin od vzniku závažné havárie.

(2) Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, zpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie, ve které uvede rovněž nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování.

(3) Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie předloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie ke schválení krajskému úřadu.

(4) Provozovatel objektu aktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění tyto informace nebo učiněné závěry. Aktualizované informace předloží provozovatel bezodkladně ke schválení krajskému úřadu.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné havárie a způsob jeho zpracování a
2. b) náležitosti obsahu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a způsob jejího zpracování.

§ 37

Schvalování konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

(1) Krajský úřad rozhodne o schválení návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.

(2) V případě, že návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, zejména pokud jde o nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování, krajský úřad vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění.

(3) Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje zpracuje doporučení pro provozovatele týkající se budoucích preventivních opatření, která nejsou uvedena v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažné havárie.

(4) Krajský úřad může na základě konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předložit ke schválení krajskému úřadu a stanovit k tomu lhůtu. Krajský úřad může rovněž uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu a předložit ji krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje.

§ 38

Informace o vzniku a dopadech závažné havárie

(1) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje²¹) poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí²⁰). Krajský úřad vždy zpřístupní tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Krajský úřad bezodkladně doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra hlášení o vzniku závažné havárie podle § 36 odst. 1 písm. b) a rozhodnutí o schválení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie podle § 37 odst. 1 včetně této zprávy.

(3) Ministerstvo za účelem prevence a zmírnění následků závažné havárie bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od vzniku závažné havárie, uvědomí Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o závažných haváriích splňující kritéria uvedená v části I přílohy č. 3 k tomuto zákonu, a to v rozsahu vyplývajícím z části II přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

§ 39

Orgány kontroly a předmět kontroly

(1) Kontrolu podle tohoto zákona vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, krajské hygienické stanice a hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „orgány integrované inspekce“), krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí.

(2) Kontrola vykonávaná podle tohoto zákona zahrnuje veškeré činnosti prováděné s cílem ověřit dodržování povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na základě tohoto zákona.

(3) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona jsou zejména

1. a) posouzení, zda informace obsažené v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě odpovídají skutečným podmínkám v objektu,
2. b) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu,
3. c) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné následky závažné havárie,
4. d) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě a ve vnitřním havarijním plánu a
5. e) podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu předložené krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje.

(4) Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona nejsou plán fyzické ochrany a bezpečnostní opatření přijatá k zajištění fyzické ochrany objektu, které podléhají zvláštním kontrolám organizovaným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.

(5) Osoby vykonávající kontrolu podle tohoto zákona se při jejím výkonu prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

§ 40

Plán kontrol

(1) Česká inspekce životního prostředí zpracovává po projednání s krajskými úřady a orgány integrované inspekce návrh ročního plánu kontrol dodržování tohoto zákona.

(2) Roční plán kontrol obsahuje

1. a) seznam provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, u kterých bude kontrola prováděna, s uvedením objektů určených podle § 7 odst. 1 a objektů, u kterých mohou zvýšit nebezpečí závažné havárie nebo její následky konkrétní vnější zdroje rizika,
2. b) postupy pro běžné kontroly prováděné u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně programu těchto kontrol,
3. c) postupy pro mimořádné kontroly,
4. d) určení krajských úřadů a orgánů integrované inspekce, které budou kontrolu provádět, a popis zajištění spolupráce mezi nimi,
5. e) rozsah kontroly plnění obecných podmínek prevence závažných havárií a
6. f) další zaměření kontroly podle druhu činnosti jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B.

(3) Kontrola u provozovatele objektu zařazeného do skupiny A se provádí nejméně jednou za 3 roky; kontrola u provozovatele objektu zařazeného do skupiny B se provádí nejméně jednou za rok.

(4) Česká inspekce životního prostředí může stanovit četnost kontrol u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B odchylně od odstavce 3, pokud vypracuje roční plán kontrol na základě systematického posuzování nebezpečí závažné havárie u jednotlivých objektů. Při systematickém posuzování nebezpečí závažné havárie u jednotlivých objektů se posuzují

1. a) jejich možné následky na lidské zdraví a životní prostředí,
2. b) informace o výsledcích předešlých kontrol prováděných u provozovatele objektu; Česká inspekce životního prostředí může v rámci systematického posuzování nebezpečí závažné havárie zohlednit rovněž výsledky kontrol provedených u provozovatele objektu podle jiných právních předpisů.

(5) Česká inspekce životního prostředí předloží návrh ročního plánu kontrol ministerstvu ke schválení.

(6) Na základě ročního plánu kontrol schváleného ministerstvem zpracuje Česká inspekce životního prostředí programy běžných kontrol plánovaných u jednotlivých provozovatelů objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B, včetně stanovení četnosti kontrol prováděných u jednotlivých provozovatelů.

(7) Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady a orgány integrované inspekce jsou oprávněny u provozovatele provést mimořádnou kontrolu mimo roční plán kontrol za účelem prošetření podnětů vzbuzujících důvodné podezření o závažném porušování povinností stanovených tímto zákonem, havárií, nehod a skoronehod nebo na základě poznatků vyplývajících z vlastní kontrolní činnosti.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob zpracování návrhu ročního plánu kontrol, způsob stanovení termínů provádění kontrol, kritéria hodnocení výsledků systematického posuzování nebezpečí závažné havárie, postup při projednávání návrhu ročního plánu kontrol a při jeho schvalování.

§ 41

Zpráva o kontrole

(1) Krajský úřad a orgány integrované inspekce zpracují informaci o výsledku kontroly prováděné podle tohoto zákona a tuto informaci předloží České inspekci životního prostředí.

(2) Česká inspekce životního prostředí zpracuje zprávu o kontrole prováděné podle tohoto zákona na základě informací obdržených od krajského úřadu a orgánů integrované inspekce podle odstavce 1 a na základě vlastních zjištění.

(3) Česká inspekce životního prostředí projedná zprávu o kontrole s provozovatelem do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu a do 15 dnů ode dne tohoto projednání zprávu o kontrole zašle provozovateli, krajskému úřadu a ministerstvu.

(4) Česká inspekce životního prostředí zpracuje roční souhrnnou zprávu o kontrolách provedených podle tohoto zákona a tuto zprávu zašle ministerstvu.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

1. a) náležitosti obsahu informace o výsledku kontroly, její strukturu a způsob jejího předložení České inspekci životního prostředí a
2. b) náležitosti obsahu zprávy o kontrole, její strukturu a způsob jejího zpracování.

§ 42

Opatření k nápravě

(1) Krajský úřad na základě zprávy o kontrole uloží provozovateli opatření k nápravě nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Krajský úřad může v rozhodnutí o uložení nápravného opatření stanovit podmínky a lhůtu pro zjednání nápravy.

(2) V případě, že při kontrole prováděné podle tohoto zákona byla zjištěna závažná porušení povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě, provede se u provozovatele do 6 měsíců od ukončení kontroly další kontrola.

§ 43

Orgány veřejné správy

Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech vykonávají

1. a) ministerstvo,
2. b) Ministerstvo vnitra,
3. c) Český báňský úřad a obvodní báňské úřady,
4. d) Česká inspekce životního prostředí,
5. e) krajské úřady,
6. f) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce,
7. g) hasičské záchranné sbory krajů a
8. h) krajské hygienické stanice.

§ 44

(1) Ministerstvo

1. a) je ústředním správním úřadem na úseku prevence závažných havárií podle tohoto zákona,
2. b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona,
3. c) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a krajskými úřady,
4. d) pověří právnickou osobu zřízenou Ministerstvem práce a sociálních věcí, která plní úkoly odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií, zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizik závažné havárie,
5. e) zpracovává a vede souhrnnou evidenci protokolů o nezařazení, návrhů na zařazení, návrhů na změnu zařazení, bezpečnostních programů, bezpečnostních zpráv, zpráv o posouzení bezpečnostních zpráv, hlášení o vzniku závažné havárie, konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a rozhodnutí týkajících se těchto dokumentů,
6. f) na základě roční souhrnné zprávy o kontrolách provedených podle tohoto zákona informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
7. g) informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s předpisy Evropské unie v oblasti prevence závažných havárií.

(2) Ministerstvo může předložit Komisi k posouzení oznámení, že určitá nebezpečná látka nepředstavuje nebezpečí závažné havárie. V oznámení ministerstvo uvede informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látky, které působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí; tyto informace stanoví příloha č. 4 k tomuto zákonu.

(3) Ministerstvo může oznámení podle odstavce 2 předložit Komisi na základě podnětu provozovatele. Takový podnět musí být odůvodněn a musí obsahovat informace potřebné k posouzení vlastností této nebezpečné látky, které působí její nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.

§ 45

(1) Informační systém prevence závažných havárií (dále jen „informační systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží ke shromažďování údajů o objektech a souvisejících skutečnostech.

(2) Správcem a provozovatelem informačního systému je ministerstvo. Ministerstvo může provozováním informačního systému pověřit právnickou osobu, kterou pověřuje zpracováváním posudků návrhu bezpečnostní dokumentace a posudků k posouzení rizik závažné havárie.

(3) V informačním systému se vedou tyto údaje:

1. a) rejstřík objektů, včetně informací o jejich provozovatelích, činnostech a nebezpečných látkách v nich umístěných a dokumentaci zpracovávané na základě tohoto zákona,
2. b) registr závažných havárií,
3. c) registr plánovaných a provedených kontrol,
4. d) prostorová data o objektech a jejich bezprostředním okolí,
5. e) informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1.

(4) Uživateli informačního systému využívajícími údaje v něm vedené jsou orgány veřejné správy vykonávající státní správu na úseku prevence závažných havárií, provozovatelé, uživatelé objektu a veřejnost.

§ 46

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra

1. a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,
2. b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování, pokud se objekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látka, nachází ve správním obvodu dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodly, který z nich stanoví zónu havarijního plánování a
3. c) eviduje a ukládá hlášení o vzniku závažné havárie a konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie.

§ 47

Český báňský úřad a obvodní báňské úřady

(1) Český báňský úřad zajišťuje koordinaci mezi obvodními báňskými úřady a ostatními orgány integrované inspekce.

(2) Obvodní báňský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií a zajišťuje

1. a) odbornou technickou podporu při posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti dokumentů zpracovaných podle § 10, 12 a 13,
2. b) plnění úkolů orgánu integrované inspekce podle § 39 odst. 2.

§ 48

Česká inspekce životního prostředí

(1) Česká inspekce životního prostředí zajišťuje organizaci kontrol prováděných podle tohoto zákona a koordinuje jejich provádění.

(2) Orgány integrované inspekce v rozsahu své působnosti provádějí kontrolu podle tohoto zákona v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí.

§ 49

Krajské úřady

(1) Krajské úřady zasílají ministerstvu návrhy a jiné dokumenty předkládané jim provozovatelem podle tohoto zákona, včetně svých rozhodnutí týkajících se těchto návrhů a jiných dokumentů, a informace zpracovávané pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle § 35 odst. 1.

(2) Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby podle stavebního zákona¹⁶), pokud je jeho předmětem objekt zařazovaný do skupiny A nebo do skupiny B.

(3) Krajský úřad vydá na základě posouzení rizik závažné havárie a jeho posudku závazné stanovisko, které je podkladem pro vydání rozhodnutí v územním řízení nebo ve stavebním řízení, v řízení o odstranění stavby anebo v řízení o dodatečném povolení stavby podle stavebního zákona¹⁶) v případě, že územní rozhodnutí nebylo vydáno, v němž stanoví podmínky pro umístění nového objektu nebo jeho uvedení do zkušebního provozu nebo užívání v případě, že se zkušební provoz neprovádí.

(4) Krajský úřad zajišťuje, aby se braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení jejich následků při

1. a) umístění nových objektů,
2. b) provádění změn existujících objektů a
3. c) udržování vzájemných odstupů mezi objekty a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle jiných právních předpisů²²), a to při územním plánování podle stavebního zákona¹⁶).

(5) U existujících objektů zajišťuje krajský úřad v případě potřeby přijetí dodatečných opatření souvisejících s cílem snižovat riziko vzniku závažné havárie.

(6) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektu nebo jeho částí, pokud opatření přijatá provozovatelem k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí nebo majetek, včetně opatření k nápravě uložených provozovateli podle § 42 odst. 1, mají vážné nedostatky. Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání objektu nebo jeho částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě ve stanovených lhůtách a na požadované odborné úrovni a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí a zvířat, životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k nim již došlo.

§ 50

Poskytování údajů

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům vykonávajícím státní správu na úseku prevence závažných havárií

1. a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
2. b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,
3. c) údaje z informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
2. b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
3. c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
4. d) adresa místa pobytu,
5. e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
3. c) rodné číslo,
4. d) adresa místa trvalého pobytu,
5. e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

1. a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
3. c) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
4. d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
5. e) počátek pobytu, popřípadě datum skončení pobytu na území České republiky.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.