Příloha č. 1
k zákonu č. 224/2015 Sb.Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
- 1. Nebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti uvedených v sloupci 1 tabulky I této přílohy podléhají kvalifikačním množstvím stanoveným v sloupcích 2 a 3.
- 2. Nebezpečná látka umístěná v objektu pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu.
- 3. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II.
- 4. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I.
- 5. Látky a směsi se klasifikují podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
- 6. Uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na jednotlivý objekt provozovatele.
- 7. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu umístěna.
- 8. Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek
U objektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona:
,
- kde:
- qi = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu,
- Qi = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v sloupci 2 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,
- n = počet nebezpečných látek,
- N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.
Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít k sečtení jmenovitě vybraných nebezpečných látek uvedených v tabulce II, které
- a) spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3 podle tabulky I;
- b) jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8 podle tabulky I;
- c) spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2 podle tabulky I.
Výpočet se provádí zvlášť pro každé z písmen a) až c).
Pro použití pravidla sčítání se použijí příslušná kvalifikační množství pro každou kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci, pro jmenovitě vybranou nebezpečnou látku se vždy použije kvalifikační množství uvedené v tabulce II.
Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro výpočet a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1.
Provozovatel zařadí objekt do
- a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo
- b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II.
- kde:
- 9. Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 st. C se rovná 101,3 kPa nebo je větší, kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 st. C a standardním tlaku 101,3 kPa.
- 10. V případě, že v sloupci 2 tabulky II není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.
- 11. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností nařízením (ES) č. 1272/2008 v poznámce 1 nebo jeho posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis.
- 12. Nebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v objektu přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v objektu rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, včetně odpadu, budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látce spadající do oblasti působnosti tohoto zákona.
- 13. U nebezpečných látek, jejichž vlastnosti vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství.
Tabulka I Kategorie nebezpečných látek
| Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 | Množství nebezpečné látky v tunách | |
|---|---|---|
| Sloupec 1 | Sloupec 2 | Sloupec 3 |
| A | B | |
| Oddíl „H“ – NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ | ||
| H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice | 5 | 20 |
| H2 AKUTNÍ TOXICITA – kategorie 2, všechny cesty expozice – kategorie 3, inhalační cesta expozice (viz poznámka 1) | 50 | 200 |
| H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY – JEDNORÁZOVÁ EXPOZICE Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1 | 50 | 200 |
| Oddíl „P“ – FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST | ||
| P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) – nestabilní výbušniny, nebo – výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo – látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 3) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi | 10 | 50 |
| P1b VÝBUŠNINY (viz poznámka 2) Výbušniny, oddíl 1.4 (viz poznámka 4) | 50 | 200 |
| P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 | 10 | 50 |
| P3a Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1 | 150 (čisté) | 500 (čisté) |
| P3b Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (viz poznámka 5.2) | 5 000 (čisté) | 50 000 (čisté) |
| P4 OXIDUJÍCÍ PLYNY Oxidující plyny, kategorie 1 | 50 | 200 |
| P5a HOŘLAVÉ KAPALINY – Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo – hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo – jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 6) | 10 | 50 |
| P5b HOŘLAVÉ KAPALINY – Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo – jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie (viz poznámka 6) | 50 | 200 |
| P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b | 5 000 | 50 000 |
| P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B | 10 | 50 |
| P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F | 50 | 200 |
| P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 | 50 | 200 |
| P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3 | 50 | 200 |
| Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ | ||
| E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 | 100 | 200 |
| E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 | 200 | 500 |
| Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST | ||
| O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 | 100 | 500 |
| O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1 | 100 | 500 |
| O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029 | 50 | 200 |
Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky
| Nebezpečné látky | Číslo CAS(23)) | Množství nebezpečné látky v tunách | |
|---|---|---|---|
| Sloupec 1 | Sloupec 2 | Sloupec 3 | |
| A | B | ||
| 1. Dusičnan amonný (viz poznámka 7) | - | 5 000 | 10 000 |
| 2. Dusičnan amonný (viz poznámka 8) | - | 1 250 | 5 000 |
| 3. Dusičnan amonný (viz poznámka 9) | - | 350 | 2 500 |
| 4. Dusičnan amonný (viz poznámka 10) | - | 10 | 50 |
| 5. Dusičnan draselný (viz poznámka 11) | - | 5 000 | 10 000 |
| 6. Dusičnan draselný (viz poznámka 12) | - | 1 250 | 5 000 |
| 7. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli | 1303-28-2 | 1 | 2 |
| 8. Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli | 1327-53-3 | 0,1 | |
| 9. Brom | 7726-95-6 | 20 | 100 |
| 10. Chlor | 7782-50-5 | 10 | 25 |
| 11. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý | - | 1 | |
| 12. Ethylenimin | 151-56-4 | 10 | 20 |
| 13. Fluor | 7782-41-4 | 10 | 20 |
| 14. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %) | 50-00-0 | 5 | 50 |
| 15. Vodík | 1333-74-0 | 5 | 50 |
| 16. Chlorovodík (zkapalněný plyn) | 7647-01-0 | 25 | 250 |
| 17. Alkyly olova | - | 5 | 50 |
| 18. Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (viz poznámka 13) | - | 50 | 200 |
| 19. Acetylen | 74-86-2 | 5 | 50 |
| 20. Ethylenoxid | 75-21-8 | 5 | 50 |
| 21. Propylenoxid | 75-56-9 | 5 | 50 |
| 22. Methanol | 67-56-1 | 500 | 5 000 |
| 23. 4, 4‘-methylen bis (2-chloranilin) nebo jeho soli, v práškové formě | 101-14-4 | 0,01 | |
| 24. Methylisokyanát | 624-83-9 | 0,15 | |
| 25. Kyslík | 7782-44-7 | 200 | 2 000 |
| 26. 2,4-toluen diisokyanát 2,6-toluen diisokyanát | 91-08-7 584-84-9 | 10 | 100 |
| 27. Karbonyldichlorid (fosgen) | 75-44-5 | 0,3 | 0,75 |
| 28. Arsan (arsenovodík) | 7784-42-1 | 0,2 | 1 |
| 29. Fosfan (fosforovodík) | 7803-51-2 | 0,2 | 1 |
| 30. Chlorid sirnatý | 10545-99-0 | 1 | |
| 31. Oxid sírový | 7446-11-9 | 15 | 75 |
| 32. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD): kalkulované jako ekvivalent TCDD (viz poznámka 14) | - | 0,001 | |
| 33. Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan diethylsulfát, dimethylsulfát dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton | - | 0,5 | 2 |
| 34. Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny, b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů) d) těžké topné oleje e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d) | - | 2 500 | 25 000 |
| 35. Bezvodý amoniak | 7664-41-7 | 50 | 200 |
| 36. Fluorid boritý | 7637-07-2 | 5 | 20 |
| 37. Sirovodík | 7783-06-4 | 5 | 20 |
| 38. Piperidin | 110-89-4 | 50 | 200 |
| 39. Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin | 3030-47-5 | 50 | 200 |
| 40. 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin | 5397-31-9 | 50 | 200 |
| 41. Směsi (*) chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v tabulce I přílohy I. (*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400]. | 200 | 500 | |
| 42. Propylamin (viz poznámka 15) | 107-10-8 | 500 | 2 000 |
| 43. Terc-butyl-akrylát (viz poznámka 15) | 1663-39-4 | 200 | 500 |
| 44. 2-methyl-3-butennitril (viz poznámka 15) | 16529-56-9 | 500 | 2 000 |
| 45. Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2-thion (Dazo-met) (viz poznámka 15) | 533-74-4 | 100 | 200 |
| 46. Methyl-akrylát (viz poznámka 15) | 96-33-3 | 500 | 2 000 |
| 47. 3-methylpyridin (viz poznámka 15) | 108-99-6 | 500 | 2 000 |
| 48. 1-brom-3-chlorpropan (viz poznámka 15) | 109-70-6 | 500 | 2 000 |
POZNÁMKY
- 1. Nebezpečné látky spadající do třídy akutní toxicita kategorie 3 orální cestou expozice (H 301) spadají do třídy nebezpečnosti H2 AKUTNÍ TOXICITA v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě.
- 2. Třída nebezpečnosti výbušniny obsahuje výbušné předměty (viz oddíl 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008). Je- li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, uvažuje se pro účely tohoto zákona toto množství. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely tohoto zákona za výbušninu celý předmět.
- 3. Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kritérií (dále jen „příručka zkoušek a kritérií OSN“)24) zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti.
- 4. Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 do položky P1a, pokud nebude prokázáno, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4.
- 5.1 Hořlavé aerosoly se klasifikují podle směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů25) (směrnice o aerosolových rozprašovačích).
„Extrémně hořlavé“ a „hořlavé“ aerosoly podle směrnice 75/324/EHS odpovídají hořlavým aerosolům kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. - 5.2 Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1.
- 6. Podle bodu 2.6.4.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008 nemusí být kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2, části III, oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií OSN. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a proto jsou tyto kapaliny zařazeny do této kategorie.
- 7. Dusičnan amonný (5 000 / 10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu
Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ OSN (viz Příručka zkoušek a kriterií OSN, část III, pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
- 8. Dusičnan amonný (1 250 / 5 000): jakost pro hnojiva
Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, která splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
- – větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,
- – větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného,
- – větší než 28 %29) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %.
- 9. Dusičnan amonný (350 / 2 500): technický
Toto se vztahuje na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je:
- – 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek,
- – více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek.
Toto se vztahuje také na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních.
- 10. Dusičnan amonný (10 / 50): materiál „off-spec“ (blíže neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti
Toto se vztahuje na:
- – materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jedno-složková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 8 a 9, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 8 a 9,
- – hnojiva uvedená v první odrážce poznámky 7 a v poznámce 8 k této příloze, která nesplňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003.
- 11. Dusičnan draselný (5 000 / 10 000):
Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.
- 12. Dusičnan draselný (1 250 / 5 000):
Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný.
- 13. Upravený bioplyn
Pro účely provedení tohoto zákona se upravený bioplyn klasifikuje v položce 18 tabulky II, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku.
- 14. Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny
Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů:
Příloha č. 1 Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek Tabulka I Kategorie nebezpečných látek Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky WHO 2005 TEF 2,3,7,8-TCDD 1 2,3,7,8 - TCDF 0,1 1,2,3,7,8-PeCDD 1 2,3,4,7,8-PeCDF 0,3 1,2,3,7,8-PeCDF 0,03 1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,1 1,2,3,6,7,8-HxCDD 0,1 1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,1 1,2,3,7,8,9-HxCDD 0,1 1,2,3,7,8,9-HxCDF 0,1 1,2,3,6,7,8-HxCDF 0,1 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,01 2,3,4,6,7,8-HxCDF 0,1 OCDD 0,0003 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,01 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF 0,01 OCDF 0,0003 (T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta) Zdroj - Van den Berg et al: The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds
- 15. Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie P5a hořlavá kapalina nebo P5b hořlavá kapalina, použijí se pro účely tohoto zákona nejnižší kvalifikační množství.
