Zákon o myslivosti

§ 1.

účinné od 1. 1. 1948(1) Myslivost jako hospodářská a kulturní hodnota jest odvětvím zemědělské a lesní prvovýroby, které záměrnou hospodářskou činností sleduje řádný chov, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zhodnocení ulovené zvěře.

účinné od 1. 1. 1948(2) Právo myslivosti jest oprávnění zvěř (§ 2) chovati, hájiti, stíhati, chytati, stříleti nebo jinak usmrcovati a přivlastňovati si ji živou či mrtvou, vcelku či zčásti (na př. shozené paroží) a sbírati vejce zvěře pernaté. Jest nerozlučně spojeno s vlastnictvím honebního pozemku, může se vykonávati pouze podle ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho a nemůže býti jako samostatné věcné právo zřízeno.

§ 2.

účinné od 1. 1. 1948(1) Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:

1. účinné od 1. 1. 1948a) zvěř užitková:

   účinné od 1. 1. 1948srstnatá: zvěř jelení (Cervus a jiné rody), daňčí (Dama dama), srnčí (Capreolus capreolus), kamzičí (Rupicapra rupicapra), kozorohá (Capra ibex), mufloní (Ovis musimon), zvěř černá (Sus scrofa), svišť horský (Marmota marmota), zajíc (Lepus europaeus) a králík divoký (Oryctolagus cuniculus).

   účinné od 1. 1. 1948pernatá: dropi (Otididae), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), krocan divoký (Meleagris gallopavo), bažanti (Phasianidae), koroptev polní (Perdix perdix), křepelka obecná (Coturnix coturnix), jeřábi (Megalornidae) a všechno ostatní ptactvo vodní a bahenní, kvíčala obecná (Turdus pilaris), cvrčala obecná (Turdus musicus), brávník obecný (Turdus viscivorus), divocí holubi (Columbidae);

1. účinné od 1. 1. 1948b) zvěř škodlivá (škodná):

   účinné od 1. 1. 1948srstnatá: medvěd (Ursus arctos), rys (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris), vlk (Canis lupus), liška (Vulpes vulpes), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), tchoř (Putorius putorius), norek (Lutreola lutreola), hranostaj (Mustela erminea), lasice čili kolčava (Mustela nivalis), vydra (Lutra lutra), jezevec obecný (Meles meles), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a v bažantnicích i ježek obecný (Erinaceus europaeus),

   účinné od 1. 1. 1948pernatá: všechny druhy orlů (Aquilidae), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), raroh veliký (Falco cherrug), ostříž obecný (Falco subbuteo), dřemlík obecný (Falco columbarius), luňáci (Milvinae), jestřáb obecný (Accipiter gentilis), krahujec obecný (Accipiter nisus), pilich šedý (Circus cyaneus), pochop rákosní (Circus aeruginosus), moták jižní (Circus macrourus), moták obecný (Circus pygargus), všechny druhy kání (Buteonidae) kromě káně včelojeda (Pernis apivorus), supi (Aegypiidae), výr (Bubo bubo) a sovy (Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea), kormorán obecný (Phalocrocorax carbo), roháči (Podicipidae), straka obecná (Pica pica),vrána šedá (Corvus cornix), vrána černá (Corvus corone), havran (Corvus frugilegus), sojka obecná (Garrulus glandarius), krkavec veliký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a kavka (Coloeus monedula).

účinné od 1. 1. 1948(2) Vládním nařízením může býti výpočet zvěře (odstavec 1) rozšířen.

§ 3.

účinné od 1. 1. 1948Nehonební pozemky jsou: hřbitovy, pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady řádně ohrazené, parky, náměstí, návsi, tržiště, železnice, nádraží, ulice, silnice a cesty uvnitř zastavěných ploch. Jiné pozemky může za nehonební prohlásiti z důvodů bezpečnostních okresní národní výbor, z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

§ 4.

účinné od 1. 1. 1948Právo myslivosti může býti vykonáváno v honitbách společenstevních, sloučených honitbách společenstevních (§ 7) nebo v honitbách vlastních a v oborách, a to podle uznaných mysliveckých zásad.

§ 5.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební pozemky v obvodu jedné obce, pokud nenáležejí k vlastní honitbě nebo k oboře, tvoří společenstevní honitbu, jsou-li souvislé a mají-li nejméně 150 ha honební plochy. Ve společenstevních honitbách, v nichž dosud byla a jest chována zvěř jelení, daňčí, srnčí, mufloní, kamzičí nebo kozorohá, může ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty (§ 61) stanoviti nejmenší výměru honiteb na 400 ha.

účinné od 1. 1. 1948(2) Souvislé honební pozemky téhož vlastníka nebo těchže spoluvlastníků o výměře nejméně 200 ha, i když nejsou v obvodu pouze jedné obce, tvoří vlastní honitbu. Honební pozemky lesnických škol a výzkumných ústavů pro výzkum zvěře mohou býti uznány ministerstvem zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, za vlastní honitby, i když nedosahují předepsané nejnižší výměry, bez ohledu zda jde o pozemky polní či lesní.

účinné od 1. 1. 1948(3) Obory jsou pozemky určené k chovu zvěře, trvale a dokonale oplocené tak, že chovaná zvěř srstnatá nemůže z nich volně vybíhati, vyjímajíc zvláštní náhodné případy. Pokud jde o podmínku trvalého a dokonalého oplocení, může okresní národní výbor, je-li nedostatek oplocení nahrazen jinou přirozenou překážkou, povoliti výjimky.

účinné od 1. 1. 1948(4) Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostati s jednoho na druhý bez překročení pozemku cizího. Cesty, silnice, železnice, přirozené a umělé vodní toky a nádrže nebo úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádné myslivosti není možný, bez rozdílu komu vlastnicky náleží, přetínají-li honitbu, nepřerušují souvislost pozemků, pokud leží tak, že by byly souvislé, kdyby honitba nebyla jimi přeťata; ve směru podélném nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými. V pochybnostech rozhoduje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

§ 6.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební pozemky, které podle § 5 netvoří společenstevní nebo vlastní honitbu nebo jejich součást, musí býti přičleněny zásadně ke společenstevní honitbě, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují, aby tyto pozemky byly přičleněny k honitbě jiné.

účinné od 1. 1. 1948(2) O přičlenění podle odstavce 1 rozhoduje okresní národní výbor na návrh zúčastněných vlastníků, propachtovatelů a pachtýřů honiteb nebo z moci úřední. Nárok na přičlenění nutno uplatnit 3 měsíce před uplynutím doby pachtovní, kdyby snad pozemky v odstavci 1 uvedené byly k jiné honitbě připachtovány.

účinné od 1. 1. 1948(3) O přičlenění podle předchozích odstavců vydá okresní národní výbor písemné rozhodnutí, v němž stanoví také výši pachtovného podle průměru pachtovného nejbližších tří přibližně stejně hodnotných honiteb, nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši pachtovného.

účinné od 1. 1. 1948(4) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 ke společenstevní honitbě, stávají se jejich vlastníci členy příslušného honebního společenstva, pozbývají tím nároku na pachtovné stanovené podle odstavce 3 a jsou oprávněni státi se členy myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3), která je pachtýřem honitby, k níž pozemky byly přičleněny, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

účinné od 1. 1. 1948(5) Přičlení-li se pozemky uvedené v odstavci 1 k vlastní honitbě, jsou jejich vlastníci oprávněni státi se stálými loveckými hosty vlastníka honitby, provozuje-li výkon práva myslivosti na vlastní účet, avšak v tom případě jako stálí lovečtí hosté pozbývají nároku na pachtovné podle odstavce 3, nebo členy myslivecké společnosti, která vlastní honitbu zpachtovala, a to v poměru podle výměry přičleněných pozemků.

účinné od 1. 1. 1948(6) K honitbám uvedeným v § 5, odst. 2, větě druhé mohou býti přičleněny honební pozemky v míře, jak toho vyžaduje účel uvedených honiteb. O přičlenění rozhodne ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

§ 7.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební pozemky uvedené v § 6, odst. 1, které jsou v obvodu různých obcí, může okresní národní výbor sloučiti v jednu samostatnou společenstevní honitbu sloučenou, navrhne-li to nadpoloviční většina vlastníků těchto pozemků a dosáhne-li se tímto sloučením 150 ha souvislé honební plochy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých okresních národních výborů, rozhodne o sloučení zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy. Jde-li o obce ležící v obvodech různých zemí, rozhodne ministerstvo zemědělství.

účinné od 1. 1. 1948(2) Sousedící společenstevní honitby různých obcí může okresní národní výbor sloučiti v jednu sloučenou společenstevní honitbu, navrhnou-li to obě honební společenstva a je-li sloučení v zájmu lepšího výkonu práva myslivosti. Ustanovení odstavce 1, věty druhé a třetí platí obdobně.

§ 8.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honitby (společenstevní, sloučené společenstevní nebo vlastní), které nově vznikají za platnosti tohoto zákona, vyžadují schválení okresního národního výboru.

účinné od 1. 1. 1948(2) Kdo žádá o schválení honitby podle odstavce 1, musí prokázati podmínky stanovené pro vznik honitby.

účinné od 1. 1. 1948(3) Aby nově vznikající i dosavadní honitby byly v souladu se zásadami řádného provozu myslivosti v honitbách, mohou býti zaokrouhleny; zaokrouhlení provádí a schvaluje na návrh stran okresní národní výbor.

účinné od 1. 1. 1948(4) Zaokrouhlení se provede pokud možno výměnou honebních pozemků, při čemž hranice obcí, okresů a po případě zemí nejsou na překážku.

účinné od 1. 1. 1948(5) Nedojde-li k dobrovolnému zaokrouhlení, rozhodne o něm na návrh vlastníka honitby (honebního společenstva nebo majitele vlastní honitby) okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Návrhu budiž vyhověno, zejména jde-li o pozemky zabíhající do cizí honitby nebo mezi cizí honitby, nebo jde-li o získání vhodné hranice honitby. Návrh budiž podán alespoň 3 měsíce před ukončením pachtovní doby.

účinné od 1. 1. 1948(6) Klesne-li zaokrouhlením výměra honitby pod předepsanou výměru, zachová se honitba přes to jako samostatná honitba, pokud zbývající výměra dosahuje alespoň čtyř pětin předepsané výměry.

účinné od 1. 1. 1948(7) Při zaokrouhlení platí obdobně ustanovení § 6, odst. 3 až 5.

§ 9.

účinné od 1. 1. 1948Vlastníci honebních pozemků jedné společenstevní honitby tvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je veřejnoprávní korporací. Na Slovensku platí ustanovení § 62, odst. 5.

§ 10.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební společenstvo se usnáší na valném shromáždění. O svolání valného shromáždění musí býti zpraveni vyhláškou na úřední obecní tabuli členové honebního společenstva 7 dní předem; ve vyhlášce musí býti uveden předmět jednání, místo a doba schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Členy ze sousedních obcí nutno zpraviti zvláštní vyhláškou v těchto obcích. Valné shromáždění, na němž je třeba zvoliti honebního starostu a honební výbor, svolává a do zvolení honebního starosty jeho jednání řídí dosavadní honební starosta. Při prvém ustavení honebního společenstva svolává a řídí valné shromáždění předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. U společenstevní honitby sloučené svolává a řídí v tom případě valné shromáždění honebního společenstva předseda okresního národního výboru nebo jeho zástupce.

účinné od 1. 1. 1948(2) Valné shromáždění jest schopno usnášeti se za přítomnosti nejméně poloviny členů honebního společenstva. Nesejde-li se polovina členů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valného shromáždění, může se toto platně usnášeti za jakéhokoliv počtu přítomných členů.

účinné od 1. 1. 1948(3) Valnému shromáždění přísluší:

1. účinné od 1. 1. 1948a) voliti honebního starostu, který je zároveň předsedou honebního výboru, jeho zástupce a pět dalších členů honebního výboru a jejich náhradníků,
2. účinné od 1. 1. 1948b) rozhodovati o způsobu využití společenstevní honitby (§ 14, odst. 1, věta první),
3. účinné od 1. 1. 1948c) schvalovati návrhy honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku (§ 14, odst. 8).

účinné od 1. 1. 1948Valné shromáždění může přenésti provedení úkolu uvedeného pod písm. b) na honební výbor.

účinné od 1. 1. 1948(4) Valné shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhodne předsedající.

účinné od 1. 1. 1948(5) Hlasovací právo přísluší pouze členům honebního společenstva. Jsou-li členy honebního společenstva osoby nesvéprávné nebo osoby právnické, jsou zastupovány svými zákonnými po případě statutárními zástupci. Každý člen honebního společenstva má jeden hlas. Hlasuje se lístky anebo aklamací, vysloví-li se pro takovouto volbu dvě třetiny přítomných členů honebního společenstva. Svéprávní členové honebního společenstva vykonávají své hlasovací právo osobně. Brání-li jim důležitý důvod, aby se osobně dostavili, mohou se dáti zastoupiti.

účinné od 1. 1. 1948(6) Výsledek volby se veřejně vyhlásí po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli a oznámí okresnímu národnímu výboru.

účinné od 1. 1. 1948(7) Okresní národní výbor se může zúčastniti valného shromáždění honebního společenstva svým zástupcem. Každý člen honebního společenstva může podati do 15 dnů ode dne vyhlášení výsledku volby stížnost u okresního národního výboru. Okresní národní výbor rozhodne o stížnosti; nebyla-li volba provedena podle ustanovení tohoto zákona, zruší volbu a nařídí provedení nové volby.

účinné od 1. 1. 1948(8) Při valném shromáždění musí býti pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a zapisovatel honebního výboru (§ 11, odst. 1). Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

účinné od 1. 1. 1948(9) Také jiná usnesení valného shromáždění se vyhlásí způsobem uvedeným v odstavci 6; o stížnostech do nich platí přiměřeně ustanovení odstavce 7.

§ 11.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební výbor se skládá z předsedy, jeho zástupce a dalších 5 členů a jedná ve schůzích. Honební výbor zvolí ze svého středu zapisovatele a pokladníka. Schůze svolává a jim předsedá honební starosta. Pozvání na schůze s oznámením předmětu jednání musí býti doručeno nejméně 3 dny předem všem členům honebního výboru. V pozvání jest uvésti místo a dobu schůze, kterou jest stanoviti mimo pracovní dobu v místě obvyklou. Při schůzi musí býti sepsán zápis obsahující průběh jednání, který podepíše předseda a zapisovatel. Kniha zápisů musí býti vázána a její strany očíslovány.

účinné od 1. 1. 1948(2) Honební výbor spravuje všechny věci honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valnému shromáždění, zejména stanoví pachtovní podmínky, určuje osobu pachtýře, bylo-li rozhodnuto o propachtování honitby z volné ruky, a určuje osobu, která má býti pověřena výkonem práva myslivosti na vlastní účet honebního společenstva (§ 14, odst. 1), dále provádí usnesení valného shromáždění a sdělává a předkládá návrh na použití čistého výtěžku společenstevní honitby s vyúčtováním příjmů a výdajů honebního společenstva valnému shromáždění ke schválení a pořizuje a vede seznam členů honebního společenstva.

účinné od 1. 1. 1948(3) Honební výbor se usnáší za přítomnosti nejméně čtyř členů honebního výboru většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předsedající, který hlasuje poslední.

účinné od 1. 1. 1948(4) O usneseních honebního výboru platí přiměřeně ustanovení § 10, odst. 9.

účinné od 1. 1. 1948(5) Okresní národní výbor dohlíží na činnost honebního výboru.

§ 12.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo a honební výbor na venek. Honební starosta a ostatní členové honebního výboru mají povinnost hájiti zájmy honebního společenstva a ručí podle obecných právních předpisů za veškeré škody jimi zaviněné ve správě finančních věcí honebního společenstva.

účinné od 1. 1. 1948(2) Listiny zavazují honební společenstvo jen tehdy, jsou-li podepsány honebním starostou, pokladníkem a zapisovatelem.

účinné od 1. 1. 1948(3) Honební starosta svolává valné shromáždění honebního společenstva a schůze honebního výboru v případě potřeby. Valné shromáždění jest povinen svolati na žádost nejméně třetiny členů honebního společenstva a schůzi honebního výboru na žádost nejméně tří členů honebního výboru. V obou případech jest v žádosti uvésti důvody, proč má býti schůze svolána.

§ 13.

účinné od 1. 1. 1948Funkce honebního starosty a ostatních členů honebního výboru jsou čestné. Funkční období jest tříleté. Nemůže-li se honební starosta nebo člen honebního výboru zúčastniti jednání, zastupuje honebního starostu jeho zástupce a člena honebního výboru jeho náhradník.

§ 14.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební společenstvo může využíti společenstevní honitby buď propachtováním nebo na vlastní účet. Vysloví-li se honební společenstvo pro využití honitby na vlastní účet, pověří výkonem práva myslivosti osobu, která splňuje podmínky stanovené pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1), a oznámí ji jako mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru. Společenstevní honitbu lze propachtovati:

1. účinné od 1. 1. 1948a) po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky,
2. účinné od 1. 1. 1948b) z volné ruky,
3. účinné od 1. 1. 1948c) prodloužením platného pachtovního poměru.

účinné od 1. 1. 1948(2) Způsob propachtování vyhlásí honební starosta po dobu 15 dnů na úřední obecní tabuli s udáním nejnižšího podání, konce lhůty k podání písemných nabídek a místa a doby jejich otevření. Po tutéž dobu musí býti pachtovní podmínky, předem schválené okresním národním výborem, vyloženy k veřejnému nahlédnutí.

účinné od 1. 1. 1948(3) O způsobu využití společenstevní honitby, po případě o jejím propachtování, musí honební společenstvo rozhodnouti nejpozději 6 měsíců před skončením dosavadního pachtovního poměru. Bude-li rozhodnuto pro propachtování, musí býti smlouva předložena k schválení (§ 18) nejpozději 3 měsíce před skončením dosavadního pachtovního poměru.

účinné od 1. 1. 1948(4) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, vydá po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty vzor pachtovních podmínek; podle něho třeba stanoviti pachtovní podmínky v jednotlivých případech a předložiti je předem ke schválení okresnímu národnímu výboru.

účinné od 1. 1. 1948(5) Uchazeč o pacht společenstevní honitby jest povinen prokázati předem, nejpozději při složení jistoty, písemnými doklady (lovecký lístek nebo úřední potvrzení) honebnímu starostovi svoji kvalifikaci mysliveckého hospodáře (§ 21, odst. 1) a složiti k rukám honebního starosty jistotu v hotovosti nebo ve vkladní knížce, a to při propachtování po veřejném vyzvání přijetím písemné nabídky ve výši nejnižšího podání, v případech ostatních ve výši ročního pachtovného. Jistotu je nutno složiti nejpozději před otevřením písemných nabídek, po případě [odstavec 1, písm. b)] před podpisem pachtovní smlouvy. Jistota nemá povahu závdavku. Podatel nejvhodnější písemné nabídky jest povinen doplniti jistotu na výši ročního pachtovného. Neučiní-li tak podatel nejvhodnější písemné nabídky do sedmi dnů po tom, kdy byl o přijetí nabídky zpraven, může býti další nejvhodnější nabídka přijata.

účinné od 1. 1. 1948(6) Jistota zůstane v případě uzavření pachtovního poměru jako záruka za splnění všech smluvních závazků pachtýře vůči propachtovateli a náhrady škod (§ 40) a vrátí se při zániku pachtovního poměru, pokud jí nebude použito k účelu, pro nějž byla složena. Použije-li se jistoty za trvání pachtovního poměru, je pachtýř povinen doplniti ji do 15 dnů po písemném vyzvání na původní výši.

účinné od 1. 1. 1948(7) Honební starosta je povinen jistotu do tří dnů ode dne uzavření pachtovního poměru uložiti na úrok u peněžního ústavu a podati o tom ihned písemný doklad okresnímu národnímu výboru. Jistoty ostatních uchazečů musí býti neprodleně vráceny.

účinné od 1. 1. 1948(8) Čistý výtěžek využití společenstevní honitby rozděluje se na jednotlivé členy honebního společenstva podle výměry jejich honebních pozemků po odečtení nákladů. Návrh na rozdělení sestavuje honební výbor a předkládá jej ke schválení valnému shromáždění honebního společenstva každého roku nejdéle do konce března. Honební společenstvo se může usnésti, aby čistý výtěžek připadl obci pro zvelebení zemědělství a lesnictví, zejména kdyby rozdělení výtěžku bylo spojeno se zvláštními obtížemi nebo s neúměrným nákladem.

§ 15.

účinné od 1. 1. 1948Při propachtování společenstevní honitby po veřejném vyzvání přijetím písemných nabídek otevře honební starosta za přítomnosti ostatních členů honebního výboru veřejně v ustanovenou dobu písemné nabídky a přečte je. Honební výbor vyloučí nabídky uchazečů, kteří neprokázali kvalifikaci mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) nebo nesložili jistotu, a nabídky neodpovídající schváleným pachtovním podmínkám. Z nevyloučených nabídek se přijme nabídka nejvhodnější.

§ 16.

účinné od 1. 1. 1948O propachtování společenstevní honitby prodloužením dosavadního pachtovního poměru musí býti zažádáno do 31. května posledního pachtovního roku. Prodloužením se rozumí obnovení pachtovního poměru na tutéž dobu a za týchž podmínek.

§ 17.

účinné od 1. 1. 1948Při nabídkovém řízení se pořídí zápis a výsledek řízení se vyhlásí nejpozději do tří dnů ode dne otevření písemných nabídek po dobu 15 dnů na obecní úřední tabuli s tím, že v této lhůtě mohou členové honebního společenstva a uchazeči o pacht honitby podati námitky u honebního starosty. Po uplynutí této lhůty se pachtovní smlouva podepíše a předloží se všemi v této lhůtě podanými námitkami okresnímu národnímu výboru ke schválení.

§ 18.

účinné od 1. 1. 1948Smlouva o propachtování společenstevní nebo vlastní honitby, jakož i každá její změna i smlouva o prodloužení dosavadního platného pachtovního poměru vyžaduje schválení okresního národního výboru, který může schválení odepříti jen tehdy, když pachtovní podmínky, smlouva, její změna nebo její prodloužení odporují ustanovením tohoto zákona. Není-li smlouva schválena, není platná.

§ 19.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honební starosta, po případě ostatní členové honebního výboru, se nesmí zúčastniti řízení o propachtování společenstevní honitby, ucházejí-li se o pacht honitby sami nebo osoby s nimi zpřízněné do druhého stupně nebo sešvagřené v prvém stupni.

účinné od 1. 1. 1948(2) Honební starosta ani ostatní členové honebního výboru nemohou býti ustanoveni při využití honitby na vlastní účet podle § 14, odst. 1 mysliveckým hospodářem (§ 21, odst. 1).

§ 20.

účinné od 1. 1. 1948Vlastník ve své honitbě nebo oboře může vykonávati právo myslivosti sám, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro myslivecké hospodáře (§ 21, odst. 1). Jinak musí výkonem práva myslivosti pověřiti osobu vyhovující těmto podmínkám a oznámiti ji jakožto mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru nebo výkon práva myslivosti propachtovati, a to některým ze způsobů propachtování, uvedených v § 14, odst. 1; ustanovení o propachtování společenstevních honiteb platí přiměřeně.

§ 21.

účinné od 1. 1. 1948(1) Vlastníci honiteb, kteří chtějí vykonávati právo myslivosti sami (§ 20), pachtýři honiteb, jakož i osoby, které byly vlastníky nebo pachtýři honiteb (společenstevních i vlastních) pověřeny výkonem práva myslivosti, v dalším myslivečtí hospodáři, musí míti platný roční lovecký lístek a prokázati, že již nejméně ve třech létech, třebas ne po sobě jdoucích, měli roční lovecké lístky a jsou československými státními občany.

účinné od 1. 1. 1948(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povoliti ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

účinné od 1. 1. 1948(3) Pachtýřem společenstevní honitby nebo společenstevní honitby sloučené může býti myslivecká společnost, jejíž stanovy, vypracované podle vzoru vydaného ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra, musí býti předem schváleny příslušným zemským národním výborem, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, osoba fysická nebo stát (pro krycí honitby). Do rozhodnutí o neschválení stanov lze podati odvolání k ministerstvu zemědělství do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Při propachtování společenstevní honitby budiž především přihlíženo k nabídce místní myslivecké společnosti. Členy myslivecké společnosti mohou býti jen držitelé loveckých lístků a většinu členů společnosti musí tvořiti rolníci, dělníci, zemědělští a lesní zaměstnanci a příslušníci ostatních pracujících vrstev obyvatelstva měst a venkova. Společnost musí jednoho z členů jakožto mysliveckého hospodáře oznámiti okresnímu národnímu výboru, jemuž musí rovněž hlásiti změnu v osobě mysliveckého hospodáře. Osoba, která nemá dosud lovecký lístek, může se sice státi členem myslivecké společnosti, jest však povinna do 6 měsíců ode dne, kdy se stala členem, lístek ten si opatřiti. Neučiní-li tak, ztrácí členství. Počet členů musí býti úměrný rozloze a jakosti honitby a rozhodne o něm zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, při schvalování stanov.

§ 22.

účinné od 1. 1. 1948(1) Honitbu jest propachtovati písemnou smlouvou v celku, a to nejméně na dobu 6 let, v honitbách se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé stanoví se doba pachtovní nejméně na dobu devíti let tak, aby pachtovní poměr končil 31. prosince. Podpacht honitby jest zakázán; podpacht části honitby jest však přípustný, je-li podpachtýřem vlastník nebo pachtýř sousední honitby a zlepší-li se podpachtem části honitby podmínky pro řádný provoz myslivosti. Má-li honitba větší rozlohu, může býti rozdělena na dvě či více honiteb, při čemž každá z nich musí míti nejméně 500 ha honební plochy. Rozdělení povoluje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Členové myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3) odpovídají propachtovateli z pachtovní smlouvy jako spoludlužníci rukou společnou a nerozdílnou.

účinné od 1. 1. 1948(2) Pachtovní honební smlouva zaniká:

1. účinné od 1. 1. 1948a) uplynutím pachtovní doby,
2. účinné od 1. 1. 1948b) smrtí pachtýře, a je-li pachtýřem myslivecká společnost (§ 21, odst. 3), jejím zánikem,
3. účinné od 1. 1. 1948c) pravoplatným odepřením nebo pravoplatným odnětím loveckého lístku mysliveckému hospodáři, je-li v takovém případě pachtýřem honitby myslivecká společnost, nebo byl-li myslivecký hospodář pověřen výkonem práva myslivosti pachtýřem (§ 21, odst. 1), zanikne smlouva, neustanoví-li společnost nebo jiný pachtýř do 30 dnů nového mysliveckého hospodáře,
4. účinné od 1. 1. 1948d) zánikem propachtované honitby,
5. účinné od 1. 1. 1948e) dobrovolnou dohodou,
6. účinné od 1. 1. 1948f) výpovědí podle ustanovení pachtovní smlouvy.

účinné od 1. 1. 1948(3) Může-li v případě zániku pachtovní smlouvy podle odstavce 2, písm. c) býti honitba propachtována jen za nižší než dosavadní pachtovné, jest dřívější pachtýř povinen nahraditi rozdíl v pachtovném až do uplynutí doby s ním smluvené, jakož i náklady spojené s novým propachtováním.

§ 23.

účinné od 1. 1. 1948(1) Přejde-li propachtovaná vlastní honitba (§ 5, odst. 2) do vlastnictví, po případě spoluvlastnictví jiné osoby, vstupuje nabyvatel do pachtovní honební smlouvy na místo dosavadního propachtovatele, po případě přistoupí k dosavadnímu propachtovateli jako spolupropachtovatel.

účinné od 1. 1. 1948(2) Přejdou-li pozemky společenstevní nebo sloučené společenstevní honitby do vlastnictví jiné osoby, vstoupí nabyvatel do práv a povinností dosavadního vlastníka, jakožto člena honebního společenstva, leč by u těchto pozemků, po případě ve spojení s ostatními pozemky nabyvatelovými, byly dány podmínky vzniku vlastní honitby a nabyvatel uplatnil nárok na vlastní honitbu.

účinné od 1. 1. 1948(3) Sníží-li se výměra honitby, pokud neklesne pod předepsanou nejmenší výměru, má snížení výměry za následek poměrné snížení a zvýšení výměry za následek poměrné zvýšení pachtovného.