Zákon o myslivosti

§ 24.

(1) Pro následující druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:

(2) Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěře: medvěd, rys a divoká kočka v zemích České a Moravskoslezské, norek, kamzík, kozorožec, svišť, vydra, tetřeví a tetřívčí slepice, divoká krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák, hrdlička, čejka, slípka vodní, kachna zrzohlavá, racek, krkavec, ořešník, sovy, luňáci, ostříž, dřemlík, poštolky, vodouši, jespáci, břehouši, kulíci, bukači, potáplice, labutě, jeřábi, chřástalové, orlové, supi, sokol stěhovavý, raroh a ostatní zde nejmenované druhy zvěře.

(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: zvěř černá kromě bachyně, která je chráněna od 1. března do 30. září, divoký králík, liška, tchoř, veverka, hranostaj, lasice, jestřáb, krahujec, pochop, pilich, moták, vrány (černá a šedivka), straka, sojka, kavka a kormorán. Volavka není hájena na rybnících plůdkových a třecích. Lov jezevců, kání lesních a rousných, jakož i sov a ježků jest výjimečně v udržovaných bažantnicích volný po celý rok; obvod takových bažantnic stanoví okresní národní výbor.

(4) Mláďata zvěře jelení, daňčí, mufloní, srnčí, kamzičí a kozorohé se považují za kolouchy, po případě daňčata, mufloňata, srnčata, kamzičata a kozorožčata do 31. března následujícího roku po jejich kladení.

(5) Ustanovení zákonů o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství a jiných obecně užitečných zvířat neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená podle tohoto zákona za zvěř.

(6) Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí pro obory a o zvěři, která se v ní chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(7) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, může měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, je-li to odůvodněno místními klimatickými nebo jinými poměry, zejména aby byl zachován zdravý stav zvěře a aby bylo zabráněno jejímu degenerování, aby nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, dále vyžadují-li toho účely vědecké nebo péče o myslivost, při čemž jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře, které jsou nebo budou chráněny jako přírodní památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství a osvěty, které, pokud jde o Slovensko, si vyžádá vyjádření pověřenectva školství a osvěty.

(8) Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona hájen, vyhubení, nebo vyžaduje-li toho ochrana přírody, může ministerstvo zemědělství po slyšení ministerstva školství a osvěty, na Slovensku také po vyjádření příslušných pověřenectev, stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře. Totéž platí o zvěři ostatní, jmenovitě v mimořádných případech, jako při živelních pohromách, zhoubných nemocích a pod., kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, nebo zjistí-li se, že stav některé zvěře utrpěl nešetřením ustanovení § 27,odst. 1 nebo špatným hospodařením a neučinil-li okresní národní výbor již příslušné opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro takové opatření nemá oprávněný k výkonu práva myslivosti, po případě honební výbor, nárok na slevu pachtovného nebo náhradu škody.

(9) Opatření podle předchozích odstavců lze učiniti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání, a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(10) Okresní národní výbor může mysliveckému hospodáři povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3, jde-li o usmrcení poraněné zvěře nebo o to, aby zvěř byla chycena k účelům chovu.

(11) Odstřel zvěře spárkaté, vyjma odstřel zvěře černé mimo obory, jakož i odstřel dropů, divokých krocanů, tetřevů a tetřívků smí se prováděti jen podle plánu odstřelu, schváleného okresním národním výborem. Plán odstřelu jest předložiti ve dvou stejnopisech nejpozději jeden měsíc před počátkem doby odstřelu ke schválení okresnímu národnímu výboru; nedojde-li ke schválení v této lhůtě, považuje se plán za schválený.

(12) Myslivecký hospodář jest povinen vésti podle směrnic, které vydá vyhláškou v Úředním listě ministerstvo zemědělství po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, záznamy o odstřelu veškeré zvěře a podávati o něm hlášení pro statistické účely.

§ 25.

Myslivecký hospodář jest povinen používati při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší předpisy může vydati ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

§ 26.

(1) Objeví-li se v honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře byl zmenšen v zájmu polního, ovocnářského nebo lesního hospodářství, může zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po vyšetření věci naříditi po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty mysliveckému hospodáři, aby dal určitý počet kusů této zvěře odstřeliti nebo odchytati ve stanovené lhůtě, a to třeba i v době hájení, nebo mu na jeho žádost povoliti, aby odstřelil určitý počet kusů této zvěře v době hájení. Pro zmíněné nařízení nemá pachtýř nárok na slevu pachtovného ani na náhradu škody.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář nařízení podle odstavce 1, může zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po případě z jejich zmocnění okresní národní výbor, dáti provésti nařízený odstřel nebo odchytání zvěře na jeho útraty. Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři za náhradu přiměřených výloh spojených s nuceným odstřelem nebo odchytáním zvěře, které určí okresní národní výbor, který dal odstřel nebo odchytání provésti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro obory (§ 5, odst. 3) o zvěři, která se tam chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

§ 27.

(1) Myslivecký hospodář jest povinen v době nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené krmení zvěře a v době zimní zříditi ve volném poli vhodné úkryty pro zvěř.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář přes výzvu okresního národního výboru ustanovení předchozího odstavce, může okresní národní výbor zaříditi krmení zvěře na jeho náklad.

(3) Zjistí-li se, že následkem zavinění mysliveckého hospodáře zvěř trpí hladem, může okresní národní výbor omeziti v běžném i příštím roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední věty platí obdobně.

§ 28.

(1) Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá nemoc zvěře, nebo je-li podezření z takové nemoci, nebo vyskytne-li se hromadné hynutí zvěře, jest myslivecký hospodář, po případě honební výbor, povinen hlásiti to neprodleně okresnímu národnímu výboru. V ohlášení nutno uvésti druh zvěře a označiti blíže místo, kde se zvěř nachází. Opatřením, která učiní okresní národní výbor z důvodů veterinárně-zdravotních, musí se myslivecký hospodář, po případě honební výbor, v postižené honitbě i v honitbách sousedních podrobiti.

(2) Opatření podle odstavce 1 může okresní národní výbor učiniti i bez ohlášení podle odstavce 1.

(3) Taková nutná opatření musí okresní národní výbor neprodleně hlásiti zemskému národnímu výboru, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(4) Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc zvěře nebo aby se zamezilo její rozšíření, může okresní národní výbor naříditi povinný odstřel nemocné nebo z nemoci podezřelé zvěře. Nesplní-li myslivecký hospodář toto nařízení ve stanovené lhůtě, může okresní národní výbor provésti odstřel na jeho účet, v případě § 14, odst. 1 na účet honebního společenstva. Zvěřina musí býti bez náhrady na vyzvání předložena okresnímu národnímu výboru k vyšetření.

§ 29.

(1) V honitbě obstarává ochranu myslivosti buď k tomu ustanovený a úředně potvrzený přísežný myslivecký personál ochranný, v dalším myslivecký hajný, nebo myslivecký hospodář, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu mysliveckou. Vlastník honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž vzat okresním národním výborem do přísahy na svou žádost a osoba pověřená výkonem práva myslivosti na žádost toho, kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil (§ 14, odst. 1, § 20 a § 21, odst. 3). Do přísahy vzatý myslivecký hospodář budiž považován za mysliveckého hajného. Kromě toho přísluší všeobecný dohled na plnění předpisů tohoto zákona orgánům bezpečnosti.

(2) Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze a povaze honitby mají býti myslivečtí hajní ustanoveni, rozhoduje okresní národní výbor; při tom platí zásada, že jeden myslivecký hajný se musí ustanoviti při výměře od 500 ha honební plochy. Několik sousedních honiteb může míti společného mysliveckého hajného, je-li tím ochranná myslivecká služba zajištěna.

(3) Není-li společenstevní nebo sloučená společenstevní honitba propachtována, jest honební výbor povinen ustanoviti do propachtování honitby potřebný počet mysliveckých hajných na náklad honebního společenstva.

(4) Myslivecký hajný, pokud koná službu, požívá stejné ochrany jako orgány veřejné. O vzetí do přísahy mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech platí dosavadní předpisy.

(5) Myslivecký hajný musí při výkonu služby míti předepsaný viditelný služební odznak a míti s sebou písemné osvědčení o složení přísahy, vydané okresním národním výborem, a tímto se při zákroku na požádání prokázati. Ve službě jest oprávněn nositi lovecké zbraně, uvedené v osvědčení o složení přísahy. Osvědčení opravňuje mysliveckého hajného k výkonu práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven, a to v rozsahu povolení daného mu tím, kdo ho ustanovil, při čemž musí býti pojištěn proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona musí nově ustanovený myslivecký hajný splniti vedle náležitostí odstavce 1 i podmínky pro získání loveckého lístku.

(6) Myslivecký hajný smí vykonávati ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě v honitbách, pro které byl ustanoven.

§ 30.

(1) Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře před pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří a dravými zvířaty, jakož i péči o dodržování předpisů vydaných k ochraně zvěře a myslivosti.

(2) Osoby, jimž přísluší ochrana myslivosti, jsou oprávněny zejména:

1. a) zadržeti osoby, které přistihnou se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí v honitbě mimo veřejné silnice a cesty nebo takové cesty, kterých se všeobecně užívá jako spojení mezi obcemi, zemědělskými usedlostmi, budovami atd., nebo při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, a zjistiti jejich totožnost. V takových případech jsou zejména oprávněni odebrati přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř a po případě i loveckého psa a fretku, vykázati je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdati je bezpečnostním orgánům. Přistižení jsou povinni bez váhání uposlechnouti,
2. b) usmrcovati v honitbě psy hledající nebo pronásledující zvěř nebo k ní se plížící mimo vliv svého pána ve vzdálenosti větší než 200 m od obydleného domu. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m, a též na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, zpravodajské psy vojenské a policejní psy, pokud jsou jako takoví k rozeznání a pokud jich oprávněný k jejich službě používá, nebo pokud se při výkonu služby přechodně vzdálí z vlivu svého pána nebo vodiče,
3. c) usmrcovati kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího obydleného domu nebo v honitbě pytlačící,
4. d) hubiti v honitbě škodlivou (škodnou) zvěř a ostatní dravá zvířata, při čemž se rozumí zvěří škodlivou (škodnou) všechna zvěř myslivosti škodlivá a dravými zvířaty všechna nelovná zvířata myslivosti škodlivá, na př. pytlačící psi, kočky a v bažantnici ježci.

(3) Oprávnění podle odstavce 2, písm. b) až d) přísluší též mysliveckému hospodáři, který je může přenésti na loveckého hosta.

(4) Vlastník psů a koček usmrcených v honitbách může požadovati náhradu utrpěné škody jen tehdy, dokáže-li, že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost usmrcení shora uvedených zvířat.

(5) Odebrané zbraně, lovecké a chytací nástroje, po případě i lovecké psy nebo fretky podle odstavce 2, písm. a) jest neprodleně odevzdati místnímu národnímu výboru, v jehož obvodě byly odebrány, a věc oznámiti okresnímu národnímu výboru nebo nejbližšímu orgánu bezpečnosti.

(6) Vysazovati divoké králíky ve volné přírodě a zvěř černou mimo obory je zakázáno.

(7) Vlastníkům psů je zakázáno nechati psy volně pobíhati v honitbě.

(8) Neoprávněným osobám je zakázáno odstraňovati z ok a jiných chytacích zařízení zhaslou zvěř.

§ 31.

(1) Zvěř postřelená nebo jinakým způsobem zraněná, která přeběhne do cizí honitby, nesmí tam býti stíhána bez svolení mysliveckého hospodáře; nedá-li však svolení, jest povinen sám takovou zvěř dále stíhati.

(2) Přeběhne-li postřelená zvěř spárkatá do sousední cizí honitby a zhasne v dohledu, jest ten, kdo ji postřelil, a při společném výkonu práva myslivosti více osobami ten, kdo výkon řídí, povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti a ukrýti, není však oprávněn při překročení hranice honitby vzíti s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby, v níž byla postřelena, je však povinen co nejdříve oznámiti případ mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě postřelená zvěř zhasla. Přešla-li zvěř uvedená v tomto odstavci do sousední honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené povinny oznámiti to mysliveckému hospodáři honitby, do níž zvěř přešla, označiti nástřel a místo přechodu. Není-li jiná dohoda, patří trofej tomu, kdo zvěř složil, zvěřina pak mysliveckému hospodáři honitby, v níž zvěř zhasla. Takový kus zvěře se započítá do plánu odstřelu toho, komu patří trofej, u zvěře bez trofeje tomu, komu patří zvěřina.

(3) Na pozemcích nehonebních lze postřelenou zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li se předem o tom vlastník pozemku; zvěř zhaslá nebo padlá na takových pozemcích náleží mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě takový pozemek leží.

§ 32.

Ministerstvo zemědělství jest oprávněno po vyjádření Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty omeziti právo myslivosti nebo zakázati jeho výkon z důvodů státních zájmů, zejména pro účely vědecké, ochranu přírody, nebo zřízení reservací pro zvěř, a na návrh ministra vnitřního obchodu pro podporu a zvýšení cizineckého ruchu. V tom případě platí přiměřeně předpisy o pachtovném a o náhradě škod podle tohoto zákona.

§ 33.

(1) Vykonávati právo myslivosti může vedle mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) každý, kdo má platný lovecký lístek a byla-li mu mysliveckým hospodářem vystavena povolenka k lovu (lovecký host) podle vzoru, který vydá ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy; povolenky není třeba, je-li lovu přítomen myslivecký hospodář. Při společných honech stačí jedna povolenka pro všechny účastníky honu. Je-li v téže honitbě více oprávněných k výkonu práva myslivosti (spoluvlastníci vlastní honitby), musí býti povolenka k lovu podepsána všemi mysliveckými hospodáři. Pachtýři jest zakázáno vydávati tuzemcům povolenku k lovu za úplatu. Pro sbírání vajec pernaté zvěře a shozů paroží se nevyžaduje lovecký lístek, postačí pouze povolenka k lovu.

(2) Kdo vykonává právo myslivosti, musí s sebou nositi lovecký lístek, po případě i povolenku k lovu, a jest povinen předložiti tyto průkazy na požádání veřejným bezpečnostním orgánům, mysliveckému hospodáři a mysliveckým hajným.

(3) Lovecké lístky vydává okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel své řádné bydliště. Osobám, které nemají řádného bydliště, vydá lovecké lístky okresní národní výbor, v jehož obvodě se právě zdržují. Lovecký lístek nahrazuje zbrojní pas pro lovecké zbraně v něm uvedené podle druhu zbraně, výrobní firmy nebo značky a ráže.

(4) Lovecké lístky jsou:

1. a) roční lovecký lístek pro tuzemce,
2. b) tříroční lovecký lístek pro tuzemce,
3. c) roční lovecký lístek pro cizozemce,
4. d) měsíční lovecký lístek pro cizozemce,
5. e) roční bezplatný lovecký lístek pro žáky a posluchače lesnických a hájenských škol a pro lesní praktikanty,
6. f) tříroční bezplatný lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání.

(5) Žádost o vydání loveckého lístku se podává na vzoru, který určí ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. K žádosti jest připojiti:

1. a) potvrzení zachovalosti, že není důvodů pro odepření vydání loveckého lístku podle § 35, odst. 1 a 2,
2. b) průkaz, že žadatel jest členem Československé myslivecké jednoty,
3. c) podobenku z poslední doby,
4. d) průkaz, že žadatel měl již nejméně jeden roční lovecký lístek, platný v kterémkoliv roce v Československé republice nebo složil zkoušku z myslivosti, mysliveckou nebo lesnickou zkoušku nebo absolvoval některou lesnickou nebo hájenskou školu nebo jest žákem lesnické nebo hájenské školy, po případě lesním praktikantem,
5. e) průkaz, že žadatel uzavřel na dobu platnosti loveckého lístku pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti (§ 36, odst. 1),
6. f) písemný souhlas zákonného zástupce, je-li žadatel osoba nezletilá, po případě písemný souhlas manžela nebo jiného zákonného zástupce, je-li žadatelkou nezletilá manželka.

(6) Průkazy podle odstavce 5, písm. a), b) a d) není třeba připojovati k žádostem o udělení loveckých lístků pro cizince.

(7) Jde-li o vydání tříročního loveckého lístku, musí žadatel předložiti průkazy podle odstavce 5, písm. b) a e) platné pro dobu, na kterou má býti lovecký lístek vydán.

(8) Roční bezplatný lovecký lístek [odstavec 4, písm. e)] opravňuje osoby mladší 18 let k výkonu práva myslivosti jen za doprovodu myslivce z povolání.

§ 34.

Za vydání loveckého lístku vybírá okresní národní výbor dávku za úřední úkony ve věcech správních, jejíž výši a způsob vybírání stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a vyhlásí v Úředním listě. Výtěžek dávek přísluší ministerstvu zemědělství, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, pro zvelebování myslivosti. Za vydání bezplatných loveckých lístků se dávka nevybírá.

§ 35.

(1) Lovecký lístek musí býti odepřen osobám:

1. a) kterým není ještě 18 let, kromě osob uvedených v § 33, odst. 4, písm. e),
2. b) zbaveným zcela nebo částečně svéprávnosti,
3. c) které pro tělesné nebo duševní vady nejsou způsobilé bezpečně ovládati ručnici,
4. d) které nepředloží průkaz stanovený v § 33, odst. 5, písm. d) a neprokáží členství v Československé myslivecké jednotě a pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti, s výjimkou osob uvedených v § 33, odst. 6,
5. e) kterým byl odňat lovecký lístek okresním národním výborem, po dobu odnětí, nebyla-li doba odnětí stanovena, po dobu, po kterou důvod k odnětí trvá,
6. f) které byly pravoplatně nepodmíněně odsouzeny pro zločin vůbec, nebo pro přečin nebo pro přestupek ke ztrátě volebního práva, pokud nenabyly soudní bezúhonnosti, jde-li však o pytláctví, pokud neuplynulo alespoň 10 let ode dne, kdy trest byl vykonán, pravoplatně prominut nebo kdy byl výkon trestu promlčen,
7. g) odsouzeným pro přečin nebo přestupek proti bezpečnosti života spáchaný neopatrným zacházením se střelnou zbraní, a to po dobu 3 let od odpykání trestu, nebo, zněl-li rozsudek na pokutu, po dobu 3 let ode dne, kdy byla zaplacena,
8. h) které zneužily loveckého lístku buď tím, že použily cizího loveckého lístku, nebo že svůj vlastní lovecký lístek ponechaly jiné osobě, dále těm osobám, které byly potrestány pro přestupek předpisů o šetření zvěře nebo předpisů o loveckých lístcích, a to na dobu 5 let ode dne potrestání.

(2) Lovecký lístek může býti odepřen zejména osobám:

1. a) které byly v posledních 5 letech odsouzeny pro trestný čin spáchaný z nedbalosti střelnou zbraní nebo pro jednání z nedbalosti proti předpisům o zbrani, střelivu a třaskavinách,
2. b) které zneužily povolenky k lovu,
3. c) které byly v posledních 3 letech pravoplatně odsouzeny soudem nebo správním úřadem pro lesní nebo polní krádež nebo pych, pro jednání proti předpisům na ochranu myslivosti nebo pro týrání zvířat,
4. d) které nemají řádné bydliště na území Československé republiky,
5. e) které nejsou československými státními občany,
6. f) proti kterým podala Československá myslivecká jednota nebo příslušný Jednotný svaz zemědělců odůvodněné námitky rázu mysliveckého, o nichž žadatel musí býti slyšen,
7. g) proti kterým jest zahájeno soudní trestní řízení pro čin, při němž odsouzení má za následek, že vydání loveckého lístku musí býti odepřeno.

(3) Okresní národní výbor (§ 33, odst. 3) odebere lovecký lístek, aniž vrátí vybranou dávku, zjistí-li se dodatečně nebo vznikne-li po jeho vydání taková okolnost, pro kterou by lovecký lístek nemohl býti vydán podle odstavce 1. Mysliveckému hospodáři budiž odebrán lovecký lístek na dobu 6 let, obchází-li zákaz podpachtu nebo porušuje-li opětovně nebo hrubě ustanovení tohoto zákona.

§ 36.

(1) Dostatečné pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti [§ 33, odst. 5, písm. e)] je, když krycí částka činí pro každý případ škody:

Pojišťovací podmínky pro pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti nesmí obsahovati výhradu v tom směru, že pojistná ochrana odpadá v případě neopatrného chování pojištěncova.

(2) Ministerstvo zemědělství může, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, stanoviti a vyhlásiti nejmenší pojistné částky jinak než v odstavci 1 uvedeno, rozšířiti rozsah pojištění u mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) a naříditi pojištění loveckých psů.

§ 37.

Ustanovení §§ 33 až 36 se netýkají členů diplomatického sboru ani jiných osob, které požívají v Československé republice výsad členů diplomatických missí, ani cizích konsulů v Československé republice z povolání, pokud vzájemnost jest zaručena. Legitimace vydávané těmto osobám ministerstvem zahraničních věcí vždy na jeden kalendářní rok a opatřené podobenkou nahrazují u těchto osob lovecký lístek.

§ 38.

(1) Jest zakázáno:

1. a) stříleti na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používati při střelbě na ni dutinek s okrajovým zápalem nebo dutinek kratších 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou,
2. b) používati zradidel za účelem lovu, vyjímajíc lov lišek,
3. c) používati při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných,
4. d) vyháněti spárkatou zvěř s polí za účelem lovu pomocí zvonků, chřestidel a pod.,
5. e) naháněti zvěř při měsíčním světle za účelem lovu a loviti zvěř (kromě zvěře černé, tetřevů, tetřívků a sluk) za noci, t. j. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce,
6. f) loviti zvěř z letadel nebo z motorových vozidel,
7. g) stříleti spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti 200 m od krmelců a solisk a dropy v době náledí,
8. h) lákati zvěř užitkovou v době zimní krmivem do budov, dvorů nebo zahrad, aby tam byla lovena, kromě případu uvedeného v odstavci 3,
9. ch) vykonávati myslivost způsobem, jímž se zvěř zbytečně trýzní,
10. i) klásti samostříly,
11. j) chytati zvěř do ok nebo na lep,
12. k) používati lapacích zařízení, jimiž se zvěř nechytí živá a nezraněná, jakož i lapacích zařízení umístěných na kůlech, stromech nebo jiných vyvýšených předmětech a vyvýšeninách půdy s výjimkou košů, do kterých se jestřáb a jiní dravci chytají živí, a s výjimkou používání talířových želez k lapání lišek, dal-li k tomu výjimečně povolení okresní národní výbor,
13. l) usmrcovati zvěř plynem a tráviti zvěř jedem. Myslivecký hospodář a myslivecký hajný mohou však, dodrží-li předpisy o použití jedů, tráviti vrány nebo straky fosforovým těstem v uzavřených vejcích nebo v jiných návnadách a s povolením okresního národního výboru lišky jedem,
14. m) od začátku května až do skončení sklizně bez zvláštního svolení majitele plodin na obdělaných a zejména na osetých polích a ve vinicích loviti nebo honiti. Tento zákaz nevztahuje se na louky, pole, na nichž se pěstují pícniny, kromě jetelin na semeno, nebo řepa, kukuřice, zelí nebo brambory, a vůbec na řádkové osetí s menšími mezerami,
15. n) loviti na místech, na kterých by výkon práva myslivosti rušil veřejný klid, pořádek nebo bezpečnost, nebo ohrožoval život lidí,
16. o) vystříleti užitkovou zvěř, zejména v posledním roce pachtu,
17. p) používati psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře,
18. q) stříleti zvěř užitkovou na čekané v obvodu 100 m od hranic honitby,
19. r) odstřelovati bažanty ve vzdálenosti 100 m od obvodu (§ 24, odst. 3) cizí, okresním národním výborem po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty uznané bažantnice.

(2) Výkon práva myslivosti na pozemcích sloužících vojenským účelům nebo důležitých pro obranu státu a v okolí těchto pozemků bude omezen nebo vyloučen ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(3) Chytati zvěř, kromě králíků a škodné zvěře, lze jen s povolením okresního národního výboru, a to k účelům chovným.