Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Čl. XLIV

V § 108 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno cc), které včetně poznámky pod čarou č. 67 zní:

Čl. XLV

V § 4 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 81/2015 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 78 zní:

Čl. XLVI

Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb., se mění takto:

1. 1. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39 zní:

   㤠6

   Odkaz

   Zásady pro stavbu úložného místa

   (1) Pro uložení těžebních odpadů musí provozovatel zřídit úložné místo, není-li dále stanoveno jinak; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů¹⁷). Schválený plán musí být součástí žádosti o povolení stavby úložného místa, pokud její povolení nebude spojeno s řízením o umístění úložného místa.

   (2) Umístění stavby úložného místa v hranicích dobývacího prostoru, jakož i její změnu a užívání povoluje, případně její odstranění nařizuje nebo povoluje obvodní báňský úřad³⁹).

   (3) Umístění stavby úložného místa mimo dobývací prostor, jakož i její změnu nebo užívání, případně její odstranění nařizují nebo povolují orgány podle zvláštních právních předpisů²¹). Příslušný obvodní báňský úřad je v takovém případě dotčeným orgánem.

   (4) Za stavbu úložného místa se nepovažuje uložení

   1. a) těžebních odpadů klasifikovaných jako nebezpečné, které vznikly neočekávaně, mají-li být uloženy v daném místě po dobu kratší než 6 měsíců,
   2. b) těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, mají-li být uloženy v daném místě na dobu kratší než 12 měsíců,
   3. c) neznečištěných zemin, těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné a vznikají při ložiskovém průzkumu nerostů, odpadů vznikajících při těžbě, úpravě a skladování rašeliny a inertního těžebního odpadu, mají-li být v daném místě uloženy na dobu kratší než 3 roky.

   Doba podle písmen a) až c) počíná běžet ode dne prvního uložení těžebního odpadu v daném místě.

   (5) Při umístění a povolení stavby, povolení provozu nebo při změně úložného místa je provozovatel povinen

   1. a) úložné místo umístit s ohledem na chráněné oblasti a geologické, hydrologické, hydrogeologické, seismické a geotechnické faktory a navrhnout jej tak, aby
      1. 1. splňovalo všechny nezbytné podmínky pro předcházení znečištění půdy, ovzduší a podzemních nebo povrchových vod stanovené jinými právními předpisy¹⁸),
      2. 2. byl zajištěn účinný sběr znečištěné vody a průsaků, pokud je vyžadován v povolení podle § 8, a
      3. 3. byla omezena eroze způsobovaná větrem a vodou v nejvyšší technicky možné a ekonomicky únosné míře,

   1. b) úložné místo provést a udržovat tak, aby byla zajištěna jeho geotechnická stabilita, aby se předcházelo znečištění půdy, ovzduší a povrchových nebo podzemních vod a aby bylo co možná nejvíce minimalizováno poškození krajiny,
   2. c) vypracovat postup pro pravidelné monitorování a kontrolu úložného místa v průběhu jeho provozu a po určenou dobu po jeho ukončení,
   3. d) podle postupu uvedeného v písmenu c) monitorovat a kontrolovat úložné místo.

   (6) V případě, že výsledky kontrol podle odstavce 5 písm. d) prokáží nestabilitu úložného místa nebo znečištění vody nebo půdy, musí provozovatel přijmout nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků a musí informovat orgán, který provoz úložného místa povolil.

   (7) Záznamy o monitorování a kontrolách podle odstavce 5 písm. d) musí provozovatel vést společně s podklady k povolení po dobu provozu úložného místa a uchovávat v souladu s § 11 odst. 2.

   (8) Provozovatel je povinen oznámit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, u odkališť rovněž příslušnému vodoprávnímu úřadu, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 48 hodin, každou událost, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a každý jeho nepříznivý vliv na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování. Provozovatel v případě potřeby postupuje podle havarijního plánu a bez zbytečného odkladu musí vznik takové události oznámit orgánům podle věty první a dalším orgánům uvedeným v havarijním plánu.

   (9) Pokud dojde při nakládání s těžebním odpadem k závažné nehodě, je provozovatel povinen tuto skutečnost ohlásit také odborové organizaci, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u provozovatele žádný ze zástupců zaměstnanců uvedených ve větě první, musí být zaměstnanci informováni přímo.

   ³⁹) § 16 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.“.

1. 2. V § 8 odstavec 1 zní:

   „(1) Stavbu úložného místa lze provozovat pouze na základě povolení. Provoz úložného místa a jeho změny povoluje obvodní báňský úřad v souladu s jeho umístěním a povolením.“.

1. 3. V § 8 odst. 2 písmeno d) zní:
   1. „d) stavební povolení, nebyla-li stavba úložného místa povolena v rámci povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jde-li o odval,“.

1. 4. V § 8 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.

   Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena e) až j).

1. 5. V § 17 odst. 3 písm. f) se za slovo „místa“ vkládají slova „v dobývacím prostoru“.
2. 6. V § 20 odst. 2 písmeno d) zní:
   1. „d) nesplní některou ze zásad pro stavbu úložného místa podle § 6 odst. 1, 5 nebo 8,“.

1. 7. V § 22 odst. 1 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 8“.

Čl. XLVII

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. 194/2017 Sb., se mění takto:

1. 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:

   „(1) Tento zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie¹⁰) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu.

   ¹⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“.

1. 2. V § 1 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
   1. „b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,“.

   Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

1. 3. V § 1 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládá slovo „další“.
2. 4. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:

   „(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí

   1. a) stavba vodního díla¹¹) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje a stavby s ní související, nebo
   2. b) stavba vodního díla¹¹) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona¹¹) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související.

   ¹¹) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 5. V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

   „(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu⁵), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí

   1. a) stavby a zařízení přenosové soustavy,
   2. b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,
   3. c) stavby a zařízení přepravní soustavy,
   4. d) zásobníky plynu,
   5. e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů,
   6. f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a
   7. g) stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy.

   ⁵) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.“.

1. 6. V § 2 odstavec 1 zní:

   „(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.“.

1. 7. V § 2 se odstavce 2 až 4 zrušují.

   Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2.

1. 8. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí:

   „(3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví.

   (4) Při rozhodování o žalobách proti správním rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 2 rozhodne soud vždy o všech žalobních bodech^1a).

   ^1a) § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního.“.

1. 9. Za § 2a se vkládají nové § 2b až 2d, které včetně nadpisů znějí:

   㤠2b

   Odkaz

   (1) Vybrané stavby energetické infrastruktury může stavební úřad umístit a povolit ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

   (2) Vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) může stavební úřad umístit v územním řízení nebo územním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

   (3) Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) je příslušným stavebním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností.

   (4) Elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem.

   § 2c

   Odkaz

   Společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje u vybraných staveb energetické infrastruktury

   (1) Stavební úřad vydává na žádost stavebníka předběžnou informaci o podmínkách pro vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které má stavebník předložit k žádosti o vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.

   (2) Stavebník k žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, předkládá závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti.

   (3) Stavební úřad, je-li žádost o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem.

   (4) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen.

   (5) Odstavce 3 a 4 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí.

   § 2d

   Odkaz

   Územní rozhodnutí u vybraných staveb energetické infrastruktury

   (1) U vybraných staveb energetické infrastruktury uvedených v § 1 odst. 4 písm. f) a g) předkládá stavebník k žádosti o vydání územního rozhodnutí závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti.

   (2) Stavební úřad, je-li žádost o vydání územního rozhodnutí úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem.

   (3) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen.

   (4) Odstavce 2 a 3 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí.“.

1. 10. V § 3a větě první se slova „Návrh smlouvy“ nahrazují slovem „Smlouva“ a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „nebo energetické infrastruktury“.
2. 11. V § 3b se doplňuje odstavec 6, který zní:

   „(6) U energetické infrastruktury se odstavce 1 až 5 nepoužijí.“.

1. 12. V § 3c větě první se za slovo „komunikací“ vkládají slova „nebo energetické infrastruktury“.
2. 13. Za část první se vkládá část druhá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11 až 13 zní: