Zákon o finančním arbitrovi

§ 1 (1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi a) poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, b) vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz, c) věřitelem nebo zprostředkovatelem a spotřebitelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, d) investičním fondem, investiční společností osobou obhospodařující nebo zahraniční investiční společností, obchodníkem s cennými papíry provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo investičním zprostředkovatelem nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu a spotřebitelem při kolektivním obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování prostřednictvím standardního nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo speciálního srovnatelného zahraničního investičního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, e) pojišťovnou nebo pojišťovacím zprostředkovatelem a zájemcem o pojištění, pojistníkem, pojištěným, oprávněnou osobou nebo obmyšleným při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění, f) provozovatelem směnárenské činnosti a zájemcem o provedení směnárenského obchodu nebo osobou, se kterou byl směnárenský obchod proveden. (2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra. (3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.