(1) Ustanovení této části se užijí, pokud ministr spravedlnosti pověřil státní zastupitelství vyřízením podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení, nebo tehdy, přezkoumává-li státní zastupitelství zákonnost postupu řízení a pravomocného rozhodnutí z vlastní iniciativy.
(2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností6) se na vyřizování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.
(1) Podnětem v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona,7) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno.
(2) Zda je podání podnětem, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podnět některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněn, může jej státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.
Probíhá-li ve věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce takový podnět odloží pro předčasnost. Podatele o tomto postupu vyrozumí a další řízení nekoná.
Je-li obsahem podnětu současně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním řízení spáchal trestný čin, které nelze prověřit na podkladě stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k prověření. Současně rozhodne, zda jsou dány důvody, aby vyčkal vyřízení oznámení příslušným státním zastupitelstvím. Na prověření oznámení se užije ustanovení § 17.
(1) Přezkum důvodnosti podnětu ke stížnosti pro porušení zákona provádí krajské, vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství.
(2) Krajské státní zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, jestliže směřuje proti rozhodnutí orgánu, jehož působnost nepřesahuje obvod krajského státního zastupitelství.
Vrchní státní zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětu stížnosti pro porušení zákona, jestliže směřuje proti:
(1) Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, pokud není k jeho přezkoumání příslušné krajské nebo vrchní státní zastupitelství.
(2) Nejvyšší státní zastupitelství dále přezkoumává důvodnost podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, jestliže
Ministr spravedlnosti může vyřízením podnětu ke stížnosti pro porušení zákona pověřit jiné státní zastupitelství, než by bylo podle § 34 až 36 příslušné, považuje-li to za důvodné.
(1) Nejvyšší státní zastupitelství vyrozumí odesilatele podnětu o přijetí všech podnětů, které mu dojdou, včetně těch, které postoupí podle příslušnosti vrchnímu státnímu zastupitelství nebo které mu byly postoupeny ostatními státními zastupitelstvími. Současně odesilateli sdělí, že bude o vyřízení podnětu písemně vyrozuměn.
(2) Podle odstavce 1 postupuje též vrchní a krajské státní zastupitelství.
(3) Okresní státní zastupitelství, které podnětem napadené rozhodnutí vydalo nebo vykonávalo dozor v řízení, v němž bylo takové rozhodnutí vydáno, postoupí podnět krajskému státnímu zastupitelství. Současně k němu připojí spisové materiály, které mají význam pro jeho posouzení, a svoje stanovisko. Odesilatele podnětu o postoupení vyrozumí.
(4) Obdobně postupuje krajské státní zastupitelství ve vztahu k vrchnímu státnímu zastupitelství a vrchní státní zastupitelství ve vztahu k Nejvyššímu státnímu zastupitelství, dojde-li jim podnět, jehož důvodnost podle předchozích ustanovení je příslušné přezkoumávat vrchní nebo Nejvyšší státní zastupitelství.
(1) Na Nejvyšším státním zastupitelství a na vrchním státním zastupitelství přezkoumává důvodnost podnětů a podněty vyřizuje státní zástupce, jemuž byla věc přidělena.
(2) Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z přezkoumávání důvodnosti podnětů a jeho vyřízení státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten, který vydal závazný právní názor k vyřízení věci. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu. Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního zastupitelství.
Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo; obsahem podnětu přitom není vázáno. Při přezkoumávání vychází zásadně ze spisového materiálu, na jehož základě bylo přezkoumávané rozhodnutí vydáno.
Je-li pro přezkoumání důvodnosti podnětu třeba objasnit některou okolnost, státní zastupitelství, které přezkum provádí, provede nezbytné šetření, a to i v součinnosti s jinými státními zastupitelstvími.
Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu přezkoumává, musí být přehledně uvedeny všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu, pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení zákona.
Nevyhradil-li si ministr spravedlnosti rozhodnutí o způsobu vyřízení podnětu, státní zastupitelství po přešetření všech okolností rozhodných pro posouzení, zda došlo k porušení zákona, podnět odloží, neshledá-li důvody k podání stížnosti pro porušení zákona. O odložení podnětu jeho odesilatele písemně vyrozumí.
Jsou-li přezkoumáním důvodnosti podnětu shledány podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který je po jeho schválení vrchním státním zástupcem nebo nejvyšším státním zástupcem postoupen k rozhodnutí ministru spravedlnosti.
(1) Opakovaným podnětem je podání vyjadřující nespokojenost s vyřízením prvního podnětu.
(2) Opakovaný podnět vyřizuje na Nejvyšším státním zastupitelství a na vrchním státním zastupitelství vždy jiný státní zástupce než ten, který vyřizoval první podnět.
Je-li opakovaný podnět odložen, musí být podatel podnětu o tom písemně vyrozuměn a současně upozorněn na to, že další podnět v téže věci bude přešetřován jen tehdy, bude-li obsahovat nové skutečnosti. Současně musí být upozorněn, že nebude-li splněna tato podmínka, bude další opakovaný podnět odložen, aniž by byl jeho příjem podateli potvrzován.
Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení zákona podle zákona o soudní rehabilitaci8) se přiměřeně užije ustanovení hlavy druhé této části.
(1) O podání stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství, které potvrzuje i přijetí podnětů k takové stížnosti.
(2) Podněty ke stížnosti pro porušení zákona ve věcech, v nichž může státní zástupce vstoupit do řízení,9) které dojdou na okresní, krajské nebo vrchní státní zastupitelství, postoupí tato státní zastupitelství neprodleně přímo Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Pokud nemůže být současně předložen i soudní spis, předloží státní zastupitelství jen podnět. Soudní spis jinak vyžaduje Nejvyšší státní zastupitelství.
(3) Ustanovení § 30 odst. 2 se užije obdobně.
Na postup státního zastupitelství při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona se jinak přiměřeně užijí ustanovení hlavy druhé, oddílu prvního, třetího, čtvrtého a pátého této části.
Podle této části se postupuje v případech stížností fyzických a právnických osob (dále jen „stěžovatel“), jejichž obsahem je stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních pracovníků státního zastupitelství.
(1) Vedoucí státního zastupitelství je příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti služebně podřízenému státnímu zástupci; je též příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti pracovníkovi státního zastupitelství, v jehož je čele. K vyřízení stížnosti, která směřuje proti nejvyššímu státnímu zástupci, je příslušné Ministerstvo spravedlnosti.
(2) Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána tomu, komu její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.
Ustanovení § 30 odst. 2 se užije obdobně.
Ten, kdo je příslušný k vyřízení stížnosti, je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě požádá o vyjádření další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(1) Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne doručení tomu, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.
(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.
(3) Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad.
(1) Má-li stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat toho, kdo je služebně nadřízen vedoucímu státnímu zástupci, který stížnost vyřizoval, o přešetření stížnosti.
(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není ji třeba přešetřovat.
(1) K dalšímu řízení ve věcech bývalé vojenské obvodové prokuratury je příslušné okresní státní zastupitelství, v jehož obvodu měla vojenská obvodová prokuratura sídlo, a ve věcech Vojenské obvodové prokuratury v Praze Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 a Okresní státní zastupitelství pro Prahu-západ.
(2) K dalšímu řízení ve věcech bývalé Vyšší vojenské prokuratury v Táboře je příslušné Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře a ve věcech bývalé Vyšší vojenské prokuratury v Olomouci Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Přerově.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.