Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli

§ 1

Výkon dohledu vyššího státního zastupitelství

Při výkonu dohledu provádí vyšší státní zastupitelství kontrolní činnost vůči nižším státním zastupitelstvím ve svém obvodu, zaměřenou zejména na dodržování právních předpisů a pokynů vyššího státního zastupitelství, na organizaci a řízení práce a plnění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce.

§ 2

Dožádání

(1) Jednotlivé úkony, které by státní zastupitelství mělo provést mimo svůj obvod nebo které by mohlo provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými nebo neúčelnými náklady, může na dožádání provést jiné státní zastupitelství.

(2) V dožádání je třeba uvést potřebné údaje, jejichž znalost je nutná k provedení žádaného úkonu, popřípadě k němu připojit potřebné spisy nebo doklady.

(3) Nemůže-li dožádané státní zastupitelství provést úkon ve svém obvodu, postoupí dožádání státnímu zastupitelství, v jehož obvodu je možné úkon provést, je-li mu toto státní zastupitelství známo; jinak dožádání vrátí.

§ 3

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Kromě státních zástupců a právních čekatelů jsou i ostatní pracovníci státního zastupitelství povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem činnosti státního zastupitelství. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může pracovníky uvedené v odstavci 1 zprostit vedoucí státního zastupitelství.

§ 4

Nejvyšší státní zastupitelství v Brně - pobočka v Praze

(1) Při Nejvyšším státním zastupitelství v Brně se zřizuje pobočka se sídlem v Praze.

(2) Nejvyšší státní zastupitelství v Brně - pobočka v Praze zajišťuje právní styk s cizinou

1. a) ve vydávacím řízení a při průvozu pro účely řízení v cizině,
2. b) při převzetí trestní věci z ciziny a odevzdání trestní věci do ciziny,
3. c) při poskytování právní pomoci cizozemským orgánům v trestních věcech prováděním procesních úkonů a doručováním a v dožádání právní pomoci u cizozemských orgánů ve věcech trestních prováděním procesních úkonů a doručováním,
4. d) v řízení o uznání rozhodnutí cizozemského soudu na území České republiky,
5. e) včetně styku s cizozemskými konzulárními úřady v České republice v trestních věcech týkajících se cizích státních občanů,

pokud mezinárodní smlouva nebo jiný právní předpis zakládá působnost Nejvyššího státního zastupitelství.

§ 5

Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích se zřizuje jeho pobočka v Táboře.

(2) Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře

1. a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Pelhřimově a v Táboře v trestním řízení,
2. b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu¹) do 31. 12. 1993 náležely do pravomoci vojenských soudů,
3. c) koná v prvním stupni řízení o trestných činech spáchaných v obvodech okresních státních zastupitelství v Pelhřimově a v Táboře a v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu¹) náležely do 31. 12. 1993 do pravomoci vojenských soudů, je-li dána zvláštním předpisem příslušnost krajského soudu,¹)
4. d) koná v prvním stupni řízení o trestných činech spáchaných v obvodech okresních státních zastupitelství v Pelhřimově a v Táboře a v trestních věcech, jež podle zvláštního předpisu¹) náležely do 31. 12. 1993 do pravomoci vojenských soudů a jež odňalo okresnímu státnímu zastupitelství ve svém obvodu,
5. e) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li z projednávání věci podle zvláštního předpisu¹) vyloučení vedoucí státní zástupci v Pelhřimově nebo v Táboře,
6. f) rozhoduje spory o příslušnost v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Pelhřimově a v Táboře,
7. g) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech z obvodů okresních soudů v Pelhřimově a Táboře a Okresního soudu v Českých Budějovicích ve věcech, jež podle zvláštního předpisu¹) do 31. 12. 1993 náležely do pravomoci vojenských soudů.

§ 6

Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem se zřizuje jeho pobočka v Liberci.

(2) Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci

1. a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Liberci a v Jablonci nad Nisou v trestním řízení, s výjimkou věcí týkajících se cizích státních příslušníků,
2. b) koná v prvním stupni řízení o trestných činech, je-li dána zvláštním předpisem¹) příslušnost krajského soudu s místní příslušností v obvodech okresních státních zastupitelství v Liberci a v Jablonci nad Nisou,
3. c) koná v prvním stupni řízení o trestných činech, je-li dána místní příslušnost v obvodech okresních státních zastupitelství v Liberci a v Jablonci nad Nisou, jde-li o věci jim odňaté,²)
4. d) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li podle zvláštního předpisu¹) z projednávání věci vyloučeni vedoucí státní zástupci v Liberci nebo v Jablonci nad Nisou,
5. e) rozhoduje spory o příslušnost v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Liberci a Jablonci nad Nisou,
6. f) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech z obvodů okresních soudů v Liberci a v Jablonci nad Nisou rozhodovaných Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočkou v Liberci.

§ 7

Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje jeho pobočka v Olomouci.

(2) Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci

1. a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v Olomouci, Šumperku a Přerově v trestním řízení s výjimkou rozhodování ve věcech obviněných z trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního, leteckého a plavebního provozu a ve věcech, které se týkají cizích státních příslušníků,
2. b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních státních zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě v přípravném řízení ve věcech mladistvých,
3. c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Okresního státního zastupitelství v Opavě v přípravném řízení trestním,
4. d) koná v prvním stupni řízení o trestných činech, je-li dána místní příslušnost v obvodech státních zastupitelství v Olomouci, Šumperku a Přerově v trestním řízení, jde-li o věci jim odňaté,²) s výjimkou věcí mladistvých, věcí obviněných z trestných činů spáchaných porušením předpisů silničního, železničního a plavebního provozu a věcí, které se týkají cizích státních příslušníků,
5. e) rozhoduje o přikázání trestní věci jinému státnímu zastupitelství téhož stupně, jsou-li z projednávání věci podle zvláštního předpisu¹) vyloučeni vedoucí státní zástupci v Olomouci, Šumperku a Přerově,
6. f) rozhoduje spory o příslušnosti v trestních věcech mezi okresními státními zastupitelstvími v Olomouci, Šumperku a Přerově, mimo věcí vyňatých podle odstavce 2 písm. a),
7. g) účastní se řízení o opravných prostředcích v trestních věcech z obvodů okresních soudů v Olomouci, Šumperku a Přerově rozhodovaných Krajským soudem v Ostravě - pobočkou v Olomouci.

§ 9

Výjimky z působnosti obvodních státních zastupitelství v Praze

(1) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná v prvním stupni řízení o trestných činech patřících jinak do věcné a místní příslušnosti obvodních státních zastupitelství v obvodu Městského státního zastupitelství v Praze, jestliže směřují proti bezpečnosti silniční, železniční, letecké a plavební dopravy.

(2) Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 koná společné řízení o všech trestných činech téhož obviněného, je-li trestný čin podle odstavce 1 trestným činem nejtěžším.

(3) Koná-li se společné řízení proti více obviněným, z nichž některý je stíhán pro trestný čin podle odstavce 1, koná Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2 řízení proti tomuto obviněnému za podmínky uvedené v odstavci 2 jen tehdy, bylo-li vyloučeno ze společného řízení.

§ 11

Jednoduché úkony konané právními čekateli státního zastupitelství

Vedoucí státního zastupitelství nebo jím pověřený státní zástupce³) může pověřit právního čekatele, aby v projednávaných věcech vykonával tyto jednoduché úkony:

1. a) dožádání v jednoduchých věcech,
2. b) doručování rozhodnutí a jiných úředních písemností státního zastupitelství osobám ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
3. c) sepisování protokolu o podaném vysvětlení,
4. d) rozhodnutí o vrácení a vydání věci důležité pro trestní řízení po právní moci rozhodnutí ve věci samé,
5. e) rozhodnutí o výši odměny ustanoveného obhájce,
6. f) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
7. g) kontrolu korespondence obviněných,
8. h) vyhotovování statistických listů,
9. i) nahlížení do spisů soudu a vyžadování jejich zapůjčení,
10. j) vyžadování zapůjčení spisů, dokladů a podání vysvětlení od orgánů veřejné správy,
11. k) zajišťování jiných podkladů pro výkon činností státního zástupce.

§ 12

K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni.

§ 13

Ustanovení § 12 se obdobně užije i na určení příslušnosti státního zástupce k úkonům trestního řízení před zahájením trestního stíhání. Nemůže-li takový úkon pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, může jej provést i státní zástupce nepříslušný; v takovém případě je třeba příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumět a věc mu předat.

§ 14

Vyšší státní zastupitelství je příslušné k úkonům trestního řízení před zahájením trestního stíhání a k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věci, kterou odňalo bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, a působí v ní samo.

§ 16

(1) Je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost k výkonu dozoru několika státních zástupců, vykonává dozor ten, který je příslušný k výkonu dozoru nad vyšetřováním vedeným proti pachateli trestného činu nebo ohledně nejzávažnějšího trestného činu; jinak ten, který začal vykonávat dozor nejdříve.

(2) K došetření věci vrácené státnímu zástupci soudem, jemuž byla postoupena nebo přikázána, je příslušný státní zástupce, který vykonává dozor v přípravném řízení.

§ 17

Postup státního zástupce před zahájením trestního stíhání

(1) Oznamovatele, který činí trestní oznámení u státního zástupce ústně, musí státní zástupce podle trestního řádu poučit a poté vyslechnout.⁴)

(2) Pokud je trestní oznámení podáno u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství (§ 16), postoupí je státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a oznamovatele o tom vyrozumí.

§ 18

Dozor v přípravném řízení

(1) Státní zástupce si může ve věcech, v nichž provádí dozor, předem vyhradit předkládání opisů protokolů o procesních úkonech. K prověrce postupu vyšetřovatele může vyžadovat předložení spisů nebo může prověrku spisového materiálu provádět přímo u vyšetřovatele.

(2) Považuje-li to státní zástupce v zájmu úplnosti skutkových zjištění a zajištění všech důkazů pro věc důležitých za potřebné, je oprávněn nahlížet do plánu vyšetřování nebo požadovat informaci vyšetřovatele o jeho obsahu.

§ 19

Pokyny státního zástupce

(1) Pokyny vydává státní zástupce v průběhu přípravného řízení formou opatření.

(2) Písemnou formu mají pokyny, které státní zástupce vydává k zahájení trestního stíhání, ke kvalifikaci trestného činu, k rozsahu obvinění, ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, k přibrání znalce, při vrácení věci k doplnění, po vrácení věci státnímu zástupci soudem k došetření, u odnětí a přikázání věci a tam, kde to státní zástupce považuje za potřebné. Ústně dané pokyny státní zástupce stvrzuje písemně, považuje-li to podle povahy věci za nutné. O každém pokynu učiní záznam do dozorového spisu.

(3) Pokyny se zakládají do konceptu vyšetřovacího spisu.

(4) Neprovede-li vyšetřovatel nebo policejní orgán úkon, k němuž dostal od státního zástupce pokyn, upozorní na to státní zástupce jeho příslušného nadřízeného nebo mu věc usnesením odejme.

§ 20

(1) Zjistí-li státní zástupce vyššího státního zastupitelství, že vyšetřovatelovy námitky nejsou důvodné, usnesením přikáže, aby vyšetřování ve věci konal jiný vyšetřovatel. Opis usnesení doručí vyšetřovateli, který vznesl námitky, a nadřízenému téže vyšetřovací součásti.

(2) Zjistí-li státní zástupce vyššího státního zastupitelství, že vyšetřovatelovy námitky jsou důvodné, pokyn státního zástupce usnesením zruší.

§ 21

Namítá-li vyšetřovatel svou místní nepříslušnost, státní zástupce mu uloží, aby spisy předložil nadřízené vyšetřovací součásti k rozhodnutí sporu.

§ 22

Rozhodnutí o odnětí věci vyšetřovateli

O odnětí věci vyšetřovateli podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením, které doručí se spisem příslušnému vedoucímu vyšetřovací součásti s pokynem, aby pověřil vyšetřováním jiného vyšetřovatele; opis usnesení doručí vyšetřovateli, jemuž byla věc odňata.

§ 23

Pořizování kopií spisu

Požádají-li osoby uvedené v § 65 odst. 1 věta prvá trestního řádu státního zástupce o umožnění pořídit si kopii spisu nebo jeho částí, státní zástupce vyhoví, nachází-li se spis na státním zastupitelství a lze-li kopii spisu technicky pořídit na státním zastupitelství. Žádostem uvedených osob o zapůjčení spisu k pořízení kopií mimo státní zastupitelství nelze vyhovět.

§ 24

(1) Podklady pro rozhodnutí o žádosti o zastavení trestního stíhání milostí zjišťuje v přípravném řízení státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad vyšetřováním.

(2) Byla-li žádost o milost doručena přímo státnímu zástupci, který vykonává dozor nad vyšetřováním, podá tento státní zástupce nejpozději do pěti dnů od doručení žádosti zprávu o jejím podání Ministerstvu spravedlnosti. Ve zprávě uvede kdo, pro koho a z jakých důvodů žádá o udělení milosti a jaký je stav přípravného řízení. Žadatele o přijetí žádosti o milost písemně vyrozumí.

(3) Úkolem státního zástupce, pokud se tak nestalo již v přípravném řízení, je zjistit osobní, rodinné a majetkové poměry, občanskou pověst a objasnit pravdivost tvrzených důvodů pro udělení milosti.

(4) Šetřením podle odstavce 3 se nestaví trestní stíhání, ledaže by to nařídil prezident republiky (§ 366 odst. 3 trestního řádu) nebo ministr spravedlnosti (§ 367 trestního řádu).

§ 25

(1) Zprávu o výsledku šetření se svým návrhem spolu s vyšetřovacími spisy a s materiály nově získanými předloží vedoucí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti.

(2) Dojde-li státní zástupce, který má zjišťovat podklady pro rozhodnutí o žádosti o milost, k závěru, že žádost by nebylo možno doporučit, ani kdyby byly zjištěny příznivé okolnosti, podá o tom ihned podrobnou zprávu Ministerstvu spravedlnosti, které rozhodne, zda je třeba konat šetření.

(3) V případech, v nichž si prezident republiky vyhradil rozhodnutí o žádosti o milost, nutno vždy provést šetření podle § 24 a předložit trestní spisy Ministerstvu spravedlnosti.

§ 26

(1) Byla-li žádost o milost zamítnuta, doručí státní zástupce, který zjišťoval podklady pro toto rozhodnutí, obviněnému nebo žadateli, jde-li o osobu od obviněného rozdílnou, rozhodnutí ministra spravedlnosti o jejím zamítnutí nebo sdělení Ministerstva spravedlnosti o tom, že prezident republiky milost neudělil. Jiná sdělení než o věcném vyřízení žádosti nelze poskytnout.

(2) Byla-li udělena milost, musí státní zástupce toto rozhodnutí oznámit obviněnému způsobem, který odpovídá významu rozhodnutí. Předvolá obviněného, ústně mu sdělí obsah rozhodnutí prezidenta republiky a připomene mu povinnost chovat se tak, aby se ukázal hodným udělení milosti. Pak státní zástupce obviněnému doručí opis svého usnesení o zastavení trestního stíhání,⁵) jehož příjem obviněný potvrdí. Opis usnesení zašle státní zástupce rovněž Ministerstvu spravedlnosti. Tyto úkony může provést i dožádaný státní zástupce. Je-li obviněný ve vazbě, musí být vydán urychleně příkaz k jeho propuštění.

(3) Bylo-li trestní stíhání zastaveno milostí prezidenta republiky pod podmínkou, sleduje státní zástupce její dodržování. Postupuje přitom obdobným způsobem jako při sledování obviněného po rozhodnutí státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání.

(4) Po uplynutí každých šesti měsíců doby, na níž je podmínka v udělené milosti vázána, sdělí státní zástupce Ministerstvu spravedlnosti výsledky šetření.

(5) Vyjde-li najevo, že obviněný nedodržuje podmínky, pod kterými byla milost udělena, provede státní zástupce potřebné šetření i mimo lhůtu uvedenou v odstavci 4 a předloží výsledky šetření spolu s trestními spisy Ministerstvu spravedlnosti.

(6) Sdělí-li Ministerstvo spravedlnosti, že bylo rozhodnuto o pokračování v trestním stíhání, státní zástupce usnesením rozhodne, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje, a opis tohoto usnesení zašle Ministerstvu spravedlnosti.

§ 27

(1) V mimopracovní době musí být zabezpečena dosažitelnost alespoň jednoho státního zástupce státního zastupitelství tak, aby v případě potřeby mohl ve lhůtě 24 hodin od zadržení obviněného podat soudu návrh na vzetí do vazby.

(2) V rámci dosažitelnosti státní zástupce zajišťuje provedení dalších úkonů trestního řízení nutných k předložení návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zadržení a otevření zásilek nebo na ustanovení obhájce, pokud jejich provedení nesnese odkladu.

(3) Po dobu dosažitelnosti je státní zástupce povinen zdržovat se podle rozhodnutí vedoucího státního zástupce na pracovišti nebo v bydlišti.

§ 28

Vedoucí státní zástupce při zajišťování dosažitelnosti koordinuje svůj postup s dalšími orgány činnými v trestním řízení tak, aby byla zaručena vzájemná informovanost policejních orgánů, státních zástupců a soudců, kteří rozhodují v přípravném řízení.

§ 29

Řízení o návrhu podle § 62 zákona o rodině

Nejvyšší státní zástupce může pověřit státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství nebo státního zastupitelství působícího v sídle soudu, u něhož je projednáván návrh podle § 62 zákona o rodině, jednat za navrhovatele v řízení před soudem (§ 21 odst. 2 o. s. ř.).

§ 30

(1) Ustanovení této části se užijí při prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona (dále jen „podnět“), které jsou státnímu zastupitelství adresovány nebo postoupeny.

(2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností⁶) se na prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.

§ 31

(1) Podnětem v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona,⁷) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno.

(2) Zda je podání podnětem, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.

§ 32

(1) Státní zastupitelství vyrozumí odesilatele o přijetí podnětů, které mu jsou adresovány nebo postoupeny, a současně odesilateli sdělí, že o vyřízení bude písemně uvědoměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, jestliže je z postoupení podnětu zřejmé, že tak již učinilo Ministerstvo spravedlnosti.

(2) Probíhá-li ve věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení ohledně obviněného, kterého se podnět týká, a je zřejmé, že vytýkané porušení zákona může být odstraněno v rámci řízení o obnově, státní zástupce vyčká výsledku takového řízení.

§ 33

Je-li obsahem podnětu současně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním řízení spáchal trestný čin, které nelze prověřit na podkladě stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k prověření. Současně rozhodne, zda jsou dány důvody, aby vyčkal vyřízení oznámení příslušným státním zastupitelstvím. Na prověření oznámení se užije ustanovení § 17.

§ 39

Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z přezkoumávání důvodnosti podnětů státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten, který vydal závazný právní názor k vyřízení věci. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu. Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního zastupitelství.

§ 40

Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo; obsahem podnětu přitom není vázáno. Při přezkoumávání vychází zásadně ze spisového materiálu, na jehož základě bylo přezkoumávané rozhodnutí vydáno.

§ 42

Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu přezkoumává, musí být přehledně uvedeny všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu, pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení zákona.

§ 43

(1) Neshledá-li státní zastupitelství po prošetření podnětu důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, předloží ministru spravedlnosti návrh na odložení podnětu, v němž uvede, jak se vypořádalo s námitkami uvedenými v podání.

(2) Jsou-li přezkoumáním důvodnosti podnětu shledány podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který postoupí k rozhodnutí ministru spravedlnosti.

(3) K návrhu podle odstavce 1 nebo nástinu podle odstavce 2 státní zastupitelství připojí veškerý spisový materiál, který má pro posouzení důvodnosti podnětu význam.

§ 45

(1) Opakovaným podnětem je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí uvedeného v § 31 odst. 1 poté, co již byla zákonnost takového rozhodnutí přezkoumána na základě jiného podnětu.

(2) Opakovaným podnětem se státní zastupitelství věcně nezabývá ani nezasílá vyrozumění o jeho přijetí. Bez prošetření jej postoupí Ministerstvu spravedlnosti a odkáže na svůj předchozí návrh nebo nástin v této věci.

§ 47

Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení zákona podle zákona o soudní rehabilitaci⁸) se přiměřeně užije ustanovení hlavy druhé této části.

§ 50

Podle této části se postupuje v případech stížností fyzických a právnických osob (dále jen „stěžovatel“), jejichž obsahem je stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních pracovníků státního zastupitelství.

§ 51

(1) Vedoucí státního zastupitelství je příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti služebně podřízenému státnímu zástupci; je též příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti pracovníkovi státního zastupitelství, v jehož je čele. K vyřízení stížnosti, která směřuje proti nejvyššímu státnímu zástupci, je příslušné Ministerstvo spravedlnosti.

(2) Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána tomu, komu její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

§ 52

Ustanovení § 30 odst. 2 se užije obdobně.

§ 53

Ten, kdo je příslušný k vyřízení stížnosti, je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě požádá o vyjádření další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

§ 54

(1) Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne doručení tomu, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.

(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.

(3) Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad.

§ 55

(1) Má-li stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat toho, kdo je služebně nadřízen vedoucímu státnímu zástupci, který stížnost vyřizoval, o přešetření stížnosti.

(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není ji třeba přešetřovat.

§ 56

(1) K dalšímu řízení ve věcech bývalé vojenské obvodové prokuratury je příslušné okresní státní zastupitelství, v jehož obvodu měla vojenská obvodová prokuratura sídlo, a ve věcech Vojenské obvodové prokuratury v Praze Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 a Okresní státní zastupitelství pro Prahu-západ.

(2) K dalšímu řízení ve věcech bývalé Vyšší vojenské prokuratury v Táboře je příslušné Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře a ve věcech bývalé Vyšší vojenské prokuratury v Olomouci Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Přerově.

§ 57