(1) Ustanovení této části se užijí při prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona, které jsou státnímu zastupitelství adresovány nebo postoupeny, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Zvláštní předpisy upravující vyřizování stížností6) se na prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona neužijí.
(1) Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona,7) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Je jím i podání, jímž podatel poukazuje na nezákonnost postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno.
(2) Zda je podání takovým podnětem, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoliv označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.
(3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu podání dovolání7a) proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá.
(1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo postoupen orgánem k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či státní zastupitelství, kterému byl podnět adresován a jež není k jeho vyřízení příslušené.
(2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti anebo bylo podáno dovolání ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.
Je-li obsahem podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona současně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že orgán činný v trestním řízení spáchal trestný čin, o kterém nelze rozhodnout na podkladě stávajícího spisového materiálu, zašle státní zástupce kopii podnětu věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k prověření. Současně posoudí, zda jsou dány důvody k tomu, aby věc přezkoumal až poté, kdy bude vyřízeno trestní oznámení. Na prověření oznámení se užije ustanovení § 17.
Na krajském, vrchním a Nejvyšším státním zastupitelství je vyloučen z přezkoumávání důvodnosti podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona státní zástupce, který ve věci vykonával dozor v přípravném řízení nebo podával obžalobu anebo byl činný v řízení před soudem, a dále ten, který ve věci vykonával dohled nebo konal vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení. Na další důvody vyloučení se užije obdobně ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu. Je-li státní zástupce vyloučen, určí místo něj jiného bezprostředně nadřízený státní zástupce téhož státního zastupitelství.
Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno ve smyslu ustanovení § 266 odst. 3 a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.
Ve spise státního zastupitelství, které důvodnost podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona přezkoumává, musí být přehledně uvedeny všechny skutkové okolnosti a zjištění, významná pro posouzení věci i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při vyřízení podnětu, pokud je neobsahuje jím vypracovaný nástin stížnosti pro porušení zákona.
(1) Neshledá-li státní zastupitelství po přezkoumání věci důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, předloží ministru spravedlnosti návrh na odložení podnětu, v němž uvede, jak se vypořádalo s námitkami uvedenými v podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona.
(2) Jsou-li přezkoumáním spisového materiálu shledány důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který předloží k rozhodnutí ministru spravedlnosti. To neplatí, zjistí-li, že ve věci přichází v úvahu podání dovolání.7a)
(3) K návrhu podle odstavce 1 nebo nástinu podle odstavce 2 státní zastupitelství připojí podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a veškerý spisový materiál, který má pro posouzení důvodnosti podnětu význam.
(1) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí uvedeného v § 31 odst. 1 poté, co již byla zákonnost takového rozhodnutí na základě podnětu podaného v téže věci, pokud neobsahuje nové skutečnosti.
(2) Opakovaným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona se státní zastupitelství věcně nezabývá ani odesílatele nevyrozumívá o jeho přijetí. Bez prošetření jej postoupí Ministerstvu spravedlnosti a odkáže na svůj předchozí návrh nebo nástin v této věci.
(1) Státní zastupitelství z vlastní iniciativy nebo z iniciativy jiného státního zastupitelství může přezkoumat trestní věc, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40, bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.
(2) Příslušnost státního zastupitelství k vyřízení podnětu (§ 43 jednacího řádu) se řídí ustanovením § 389a trestního řádu. Ke stanovení příslušnosti v řízení o vlastním návrhu státního zastupitelství na podání stížnosti pro porušení zákona se tohoto ustanovení užije obdobně; vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak příslušná nižší státní zastupitelství.
(3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst. 2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.
(4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu podání dovolání,7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.
Na postup při vyřizování podnětů a podávání stížností pro porušení zákona podle zákona o soudní rehabilitaci8) se přiměřeně užije ustanovení hlavy druhé této části.
Podle této části se postupuje v případech stížností fyzických a právnických osob (dále jen „stěžovatel“), jejichž obsahem je stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních pracovníků státního zastupitelství.
(1) Vedoucí státního zastupitelství je příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti služebně podřízenému státnímu zástupci; je též příslušný k vyřízení stížnosti, která směřuje proti pracovníkovi státního zastupitelství, v jehož je čele. K vyřízení stížnosti, která směřuje proti nejvyššímu státnímu zástupci, je příslušné Ministerstvo spravedlnosti.
(2) Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána tomu, komu její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.
Ustanovení § 30 odst. 2 se užije obdobně.
Ten, kdo je příslušný k vyřízení stížnosti, je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Vyžaduje-li to řádné přešetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě požádá o vyjádření další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(1) Stížnost musí být vyřízena do dvou měsíců ode dne doručení tomu, kdo je příslušný k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.
(2) Lhůtu stanovenou v odstavci 1 lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti; stěžovatele je třeba o tom písemně vyrozumět.
(3) Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je třeba stěžovateli sdělit, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad.
(1) Má-li stěžovatel za to, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat toho, kdo je služebně nadřízen vedoucímu státnímu zástupci, který stížnost vyřizoval, o přešetření stížnosti.
(2) Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není ji třeba přešetřovat.
Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v trestním řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního řádu, není-li dále stanoveno jinak.
Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti pravomocnému usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v § 174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až pátého obdobně.
Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství a dožádané státní zastupitelství je povinno takové žádosti bez průtahů vyhovět.
Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání dovolání (§ 265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje náležitosti dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu), státní zastupitelství takové podání neprodleně vrátí podateli se stručným poučením o náležitostech dovolání.