Vyhláška o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví podrobnější vymezení vodních děl spojených se zemí pevným základem, evidovaných v katastru nemovitostí České republiky, kterými jsou přehrady, hráze, jezy, stavby k plavebním účelům zřízené v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť.

§ 2

V katastru nemovitostí České republiky se eviduje

1. a) přehrada jako stavba přehrazující vodní tok nebo údolí, tvořená přehradní hrází, včetně funkčních zařízení, která slouží k trvalému vzdouvání a akumulaci povrchových vod ve vodní nádrži za účelem řízení odtoku povrchových vod,
2. b) hráz jako stavba, včetně funkčních zařízení, která
   1. 1. přehrazuje vodní tok nebo údolí a která slouží k trvalému nebo občasnému vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod,
   2. 2. slouží na ochranu před povodněmi, popřípadě ke zvětšení kapacity koryta vodního toku, nebo
   3. 3. slouží k ohrázování vodních nádrží,

1. c) jez jako stavba přehrazující vodní tok, případně údolí, včetně funkčních zařízení, která slouží především ke vzdouvání povrchové vody ve zdrži,
2. d) stavba k plavebním účelům zřízená v korytě vodního toku nebo na jeho březích jako stavba, která souvisí s plavbou¹), včetně funkčních zařízení, například plavební komora, lodní zdvihadlo, úsporná komora, plavební most, plavební tunel, lodní propust, uzavírací objekt na plavebních kanálech, plavební kanál včetně rejd nebo vodní část přístavů včetně bazénu, nábřežních zdí a velínu pro řízení plavebního provozu,
3. e) stavba k využití vodní energie jako stavba průtočné, akumulační nebo přečerpávací vodní elektrárny, včetně funkčních zařízení a souvisejících objektů jako vtokového objektu, přivaděče, odpadního kanálu a vyrovnávací komory, v případě přečerpávací vodní elektrárny navíc včetně hráze horní nádrže a umělé nádrže,
4. f) stavba odkaliště jako stavba především hrázového systému včetně základní, zvyšovací a dělící hráze a včetně funkčních zařízení, prostoru odkaliště a odběrného nebo vypouštěcího zařízení, která umožňuje trvalé nebo dočasné uskladnění zvodnělého materiálu.

§ 3

(1) Obvod vodního díla odpovídá průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem nebo svislému průmětu vnějšího obvodu vodního díla na terén, pokud svislý průmět přesahuje plochu průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem.

(2) Nelze-li část obvodu vodního díla stanovit z důvodu zatopení vzdutou vodou, popřípadě z důvodu trvalého přelévání vodou, určí se geometrické a polohové určení této části obvodu vodního díla převzetím z dokumentace skutečného provedení stavby²).

(3) Není-li v případech podle odstavce 2 dokumentace skutečného provedení stavby k dispozici, použije se k určení části obvodu vodního díla, kterou nelze stanovit z důvodu zatopení vzdutou vodou, popřípadě z důvodu trvalého přelévání vodou, zjednodušená dokumentace (pasport stavby)³), zejména její geodetická část.

§ 4

Označení obvodu vodního díla v terénu

Nelze-li část obvodu vodního díla v terénu stanovit z důvodu

1. a) nemožnosti ztotožnit část obvodu vodního díla s průnikem vnějšího obvodu vodního díla s terénem bez použití zvláštních technických zařízení, zejména z důvodu terénní nedostupnosti,
2. b) nezřetelnosti průniku vodního díla s terénem, zejména pokud vodní dílo netvoří ostrý terénní zlom nebo přechází neznatelně do břehu nebo přes něj vede pozemní komunikace, nebo
3. c) velké členitosti průniku vodního díla s terénem, která překračuje kritérium pro rozlišení podrobných tvarů předmětů zobrazovaných v polohopisu katastrální mapy podle právního předpisu vydaného k provedení katastrálního zákona,

použijí se pro označení této části obvodu vodního díla v terénu obdobně ustanovení o trvalém označení hranic pozemků právního předpisu vydaného k provedení katastrálního zákona.

§ 5

Účinnost