Vyhláška o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

§ 54

Pravidla kapitálové přiměřenosti pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Kapitálová přiměřenost pobočky banky z jiného než členského státu činí

1. a) na úrovni kapitálu tier 1 alespoň 6 %,
2. b) na úrovni kapitálu alespoň 8 %.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu postupuje při výpočtu kapitálové přiměřenosti podle článku 92 odst. 2 písm. b) a c) a článků 102 až 106 nařízení.

§ 55

Stanovení kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Do kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu lze zahrnout jednotlivé položky kapitálu jen jednou, a to po snížení o závazky z daňových povinností.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy pobočky banky z jiného než členského státu.

(3) Kapitál je pobočce banky z jiného než členského státu okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

§ 56

Položky kapitálu pobočky banky z jiného než členského státu

(1) Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.

(2) Kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu je součtem kmenového kapitálu tier 1 a vedlejšího kapitálu tier 1.

(3) Kmenový kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kmenového kapitálu tier 1 podle článku 26 odst. 1 písm. c) až f) a odst. 2 a 3 nařízení po provedení úprav podle článků 32 až 35 nařízení, odpočtů podle článků 36 až 48 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

(4) Vedlejší kapitál tier 1 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek vedlejšího kapitálu tier 1 podle článků 51 až 55 nařízení po odpočtu položek podle článků 56, 58 až 61 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

(5) Kapitál tier 2 pobočky banky z jiného než členského státu se skládá z položek kapitálu tier 2 podle článků 62 až 65 nařízení po odpočtech podle článku 66 nařízení a uplatnění článku 79 nařízení.

§ 57

Celkový objem rizikové expozice a kapitálové požadavky pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu stanovuje celkový objem rizikové expozice podle článku 92 odst. 3 a 4 nařízení a kapitálové požadavky

1. a) k úvěrovému riziku podle článků 107 až 311 nařízení,
2. b) k operačnímu riziku podle článků 312 až 324 nařízení,
3. c) k tržnímu riziku podle článků 325 až 377 nařízení,
4. d) k vypořádacímu riziku podle článků 378 až 380 nařízení,
5. e) k riziku úvěrových úprav v ocenění podle článků 381 až 386 nařízení.

§ 58

(1) Žádost o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku nebo se změnou používaného přístupu (dále jen „žádost o souhlas“) předkládá pobočka banky z jiného než členského státu České národní bance, a to samostatně pro každý speciální přístup pro výpočet kapitálového požadavku; speciálním přístupem se rozumí interní přístup.

(2) Žádost o souhlas obsahuje základní údaje a přílohy s tím, že informace a skutečnosti uvedené v základních údajích a přílohách k žádosti umožňují České národní bance prověřit splnění požadavků kladených na daný speciální přístup.

§ 59

(1) Žádost o souhlas předkládaná České národní bance obsahuje ve svých základních údajích kromě obecných náležitostí i

1. a) vymezení, jaký speciální přístup a od kterého data pobočka banky z jiného než členského státu hodlá použít,
2. b) seznam příloh, které jsou součástí žádosti,
3. c) prohlášení žadatele, že veškeré jím uváděné informace a skutečnosti a předložené doklady a dokumenty jsou aktuální, úplné a pravdivé.

(2) V případě, že pobočka banky z jiného než členského státu Českou národní banku žádá o souhlas s používáním dvou nebo více speciálních přístupů současně, a pokud se pro schválení těchto přístupů vyžaduje předložení stejných dokladů a dokumentů, předkládá je pobočka banky z jiného než členského státu pouze jednou s tím, že v žádosti o souhlas uvede, ke které žádosti a kdy byly tyto doklady a dokumenty předloženy.

§ 60

(1) Přílohy uvedené v seznamu podle § 59 odst. 1 písm. b) v případě žádosti o souhlas s používáním některého ze speciálních přístupů pro výpočet kapitálového požadavku předkládané České národní bance tvoří

1. a) dokumentace k organizaci, strategii, systému a procesům řízení daného rizika,
2. b) dokumentace k systému měření daného rizika,
3. c) dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu,
4. d) sebehodnocení pro daný speciální přístup vypracované útvarem řízení daného rizika s případnou podporou útvaru vnitřního auditu nebo i s podporou auditora nebo konzultantů,
5. e) seznam všech příslušných dokumentů, které jsou k dispozici u pobočky banky z jiného než členského státu a vztahují se k systému řízení a měření rizika, pro které chce tato pobočka uplatnit speciální přístup, s tím, že pobočka banky z jiného než členského státu je schopna poskytnout tyto dokumenty České národní bance na její vyžádání.

(2) V případě žádosti o souhlas se speciálním přístupem dokumentují přílohy k žádosti přehledně a úplně splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.

(3) Pokud to vyžaduje pobočkou banky z jiného než členského státu zvolený způsob implementace speciálního přístupu, předloží pobočka banky z jiného než členského státu i další doklady nebo dokumenty, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 a v § 59 odst. 1, a to tak, aby žádost přehledně a úplně dokumentovala splnění požadavků nařízení na příslušný interní přístup.

(4) Pokud pobočka banky z jiného než členského státu již dříve předložila České národní bance doklady nebo dokumenty vyžadované v žádosti o souhlas nebo jejich část, předkládá pouze ty doklady nebo dokumenty, u kterých došlo ke změně oproti předchozímu stavu. Dříve předané a nadále platné doklady a dokumenty pobočka banky z jiného než členského státu označí v žádosti. V přiloženém prohlášení pobočka banky z jiného než členského státu v tomto případě uvede, že tyto doklady a dokumenty zůstávají beze změny.

§ 61

(1) Dokumentace k organizaci, systému a procesům řízení daného rizika obsahuje

1. a) celkovou strategii a strategii řízení daného rizika,
2. b) přehled organizačního uspořádání, působnosti, pravomocí a informačních toků při řízení daného rizika,
3. c) přehled procesu ověření daného speciálního přístupu,
4. d) přehled a zprávy z akcí ujišťovacího i konzultačního charakteru provedených útvarem vnitřního auditu nebo jiným obdobným útvarem nebo auditorem,
5. e) zápisy z jednání řídicích a poradních orgánů pobočky banky z jiného než členského státu o dané oblasti a
6. f) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na organizaci, systém a procesy řízení daného rizika.

(2) Dokumentace k systému měření daného rizika obsahuje

1. a) odpovídající kategorizaci rizik, expozic nebo portfolií použitou pro daný přístup a její kritéria,
2. b) přehled všech použitých metodologií a modelů a způsob jejich využití pobočkou banky z jiného než členského státu z odpovídajících hledisek, například pokrytí kategorií expozic, zeměpisných oblastí, jednotek nebo linií podnikání, druhů rizik nebo ztrát měřením,
3. c) popis a vysvětlení všech použitých metodologií a postupů,
4. d) popis informačně technologické struktury, systémového a databázového prostředí, použitého programového vybavení a
5. e) další dokumentaci prokazující způsob splnění požadavků na systém měření daného rizika.

(3) Dokumentace k postupu implementace daného speciálního přístupu obsahuje

1. a) vývoj metodologie měření daného rizika, pokud byla vyvinuta pobočkou banky z jiného než členského státu,
2. b) popis implementace informačního systému pro měření a řízení daného rizika,
3. c) přehled provedených vzdělávání pracovníků vztahujících se k danému speciálnímu přístupu,
4. d) popis postupu při přechodu od existujícího systému k novému,
5. e) postupy při změně rozsahu použití metod nebo modelů, promítání významných změn metod nebo modelů v rámci daného přístupu,
6. f) postupy pro průběžné hodnocení vhodnosti použitých modelů, metod a postupů včetně plánu auditů vhodnosti modelů,
7. g) přehled oblastí využití daného speciálního přístupu v procesech pobočky banky z jiného než členského státu a
8. h) další dokumentaci prokazující postup implementace daného speciálního přístupu.

(4) Sebehodnocení pro daný speciální přístup obsahuje

1. a) posouzení přiměřenosti strategie a organizačního uspořádání z hlediska požadavků na řídicí a kontrolní systém v dané oblasti,
2. b) posouzení dostatečnosti zdrojů na další vývoj, zavedení a využití daného speciálního přístupu,
3. c) vyhodnocení vzájemných vazeb mezi použitými metodologiemi a ucelenosti speciálního přístupu a
4. d) zjištěné nedostatky a chyby a plán na jejich odstranění a dosažení souladu s požadavky nařízení na příslušný interní přístup.

§ 62

Pokud pobočka banky z jiného než členského státu předává doklady nebo dokumenty v elektronické podobě, uvádí druh použitého nosiče a použitý formát dat, zejména pro databáze, tabulky nebo schémata, který předem dohodne s Českou národní bankou. Pro vyjádření dat v peněžních jednotkách pobočka banky z jiného než členského státu předem dohodne s Českou národní bankou použitou měnu.

§ 63

Kvalifikované účasti mimo finanční sektor pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje podmínky pro kvalifikované účasti mimo finanční sektor podle článku 89 odst. 1, 2 a 3 písm. b) a článku 91 nařízení s tím, že použitelný kapitál této pobočky je součtem jejího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, který činí nejvýše jednu třetinu kapitálu tier 1 této pobočky.

§ 64

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla velkých expozic podle článků 387 až 403 nařízení s tím, že použitelným kapitálem se rozumí použitelný kapitál pobočky banky z jiného než členského státu podle § 63.

§ 65

Pobočka banky z jiného než členského státu vyjme z limitů podle článku 395 odst. 1 nařízení také

1. a) expozice v krytých dluhopisech podle článku 129 odst. 1, 3 a 6 nařízení, a to do výše 75 % hodnoty expozice,
2. b) podrozvahové dokumentární akreditivy a nečerpané úvěrové přísliby se středně nízkým rizikem podle přílohy I nařízení, a to do výše 50 % jejich hodnoty,
3. c) expozice vůči uznaným burzám.

§ 66

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro převod rizik podle článků 404 až 409 nařízení.

§ 67

(1) Povinná osoba nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na této povinné osobě samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Povinná osoba může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, pouze při současném splnění těchto podmínek:

1. a) povinná osoba, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1,
2. b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
3. c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na povinné osobě kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu povinné osoby stanoveného na individuálním základě.

§ 68

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí nabývat podíl nebo podřízenou pohledávku na osobě, která má kvalifikovanou účast na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu může nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1 pouze při současném splnění těchto podmínek:

1. a) pobočka banky z jiného než členského státu, která hodlá nabýt kapitálové nástroje vydané osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, je v pozici tvůrce trhu a toto své postavení České národní bance prokáže před prvním nabytím kapitálového nástroje vydaného osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1,
2. b) tyto kapitálové nástroje nabývá za účelem tvorby trhu a zařazuje je do svého obchodního portfolia a
3. c) reálná hodnota všech kapitálových nástrojů jednoho emitenta, který je osobou, jež má na zahraniční bance, jejíž je pobočkou, kvalifikovanou účast podle odstavce 1, nesmí přesáhnout 1 % kapitálu této pobočky.

§ 69

(1) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, například záruky, akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

1. a) touto povinnou osobou,
2. b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,
3. c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na povinné osobě,
4. d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě, pokud tyto osoby ovládají povinnou osobu,
5. e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
6. f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
7. g) právnickou osobou ovládanou povinnou osobou.

(2) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování nabytí

1. a) podílu, který není ve formě cenného papíru, v osobách podle odstavce 1, nebo
2. b) podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.

(3) Povinná osoba nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu do povinné osoby.

§ 70

(1) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje, zejména záruky nebo akreditivy, za účelem přijetí úvěru na nákup kapitálových nástrojů, které byly vydány

1. a) zahraniční bankou, jejíž je pobočkou,
2. b) právnickou osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,
3. c) právnickou osobou, která je ovládána osobou s kvalifikovanou účastí na zahraniční bance, jejíž je pobočkou,
4. d) právnickou osobou, která je ovládána osobami jednajícími ve shodě a tyto osoby ovládají zahraniční banku, jejíž je pobočkou,
5. e) právnickou osobou, která patří mezi osoby jednající ve shodě podle písmene d),
6. f) právnickou osobou, která je ovládána některou z osob jednajících ve shodě podle písmene d), nebo
7. g) právnickou osobou ovládanou zahraniční bankou, jejíž je pobočkou.

(2) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem přijetí úvěru k financování

1. a) nabytí podílu, který není ve formě cenného papíru, na osobách podle odstavce 1, nebo
2. b) získání podřízené pohledávky za osobou podle odstavce 1.

(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí poskytovat úvěry ani vystavovat zajišťovací nebo platební nástroje za účelem splacení základního členského vkladu nebo dalšího členského vkladu v zahraniční bance, jejíž je pobočkou.

§ 71

Předmět kategorizace

(1) Povinná osoba kategorizuje expozice představované pohledávkami vzniklými z výkonu činností vyplývajících z oprávnění k činnosti (dále jen „pohledávky z finančních činností“). Pohledávkami z finančních činností jsou zejména poskytnuté úvěry, pohledávky z finančního leasingu, pohledávky z vkladu, pohledávky ze záruky, pohledávky z akreditivu, pohledávky z faktoringu, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než 30 dnů, pohledávky z prodeje cenných papírů nevypořádaných do 30 dnů po stanoveném dni vypořádání.

(2) Kategorizace vybraných expozic se nevztahuje na expozice zařazené do obchodního portfolia, pohledávky z držení cenných papírů, pohledávky z derivátů a pohledávky z jiných než finančních činností, zejména pohledávky z pracovněprávních a obdobných vztahů, poskytnuté provozní zálohy nebo zálohy na pořízení hmotného a nehmotného majetku, pohledávky z prodeje zásob, hmotného a nehmotného majetku.

§ 72

Základní kategorie

(1) Povinná osoba zařazuje pohledávky z finančních činností do těchto kategorií:

1. a) pohledávky bez selhání dlužníka,
2. b) pohledávky se selháním dlužníka.

(2) Pokud povinná osoba pro účely kapitálových poměrů aplikuje u retailových expozic definici selhání dlužníka na úrovni transakce, aplikuje ji stejným způsobem i pro účely kategorizace těchto expozic.

§ 73

Pohledávky bez selhání dlužníka

(1) Pohledávky bez selhání dlužníka povinná osoba zařazuje do těchto podkategorií:

1. a) standardní pohledávky,
2. b) sledované pohledávky.

(2) Povinná osoba nemusí pohledávky bez selhání dlužníka podle odstavce 1 dále členit, pokud k nim při posuzování, zda došlo ke snížení jejich účetní hodnoty, přistupuje jako k portfoliu jednotlivě nevýznamných pohledávek.

(3) Pohledávka se považuje za standardní, pokud jsou splátky jistiny a příslušenství řádně hrazeny, žádná z nich není po splatnosti déle než 30 dnů, u žádné z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 letech z důvodu zhoršení jeho finanční situace provedena restrukturalizace a není důvod pochybovat o jejím úplném splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

(4) Pohledávka se považuje za sledovanou, pokud došlo od vzniku pohledávky ke zhoršení finanční situace dlužníka nebo splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s dílčími problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 90 dnů nebo u žádné z pohledávek nebyla v posledních 6 měsících z důvodu zhoršení finanční situace dlužníka provedena restrukturalizace, a s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka je pravděpodobné její úplné splacení, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění.

§ 74

Pohledávky se selháním dlužníka

(1) Pohledávky se selháním dlužníka se považují za ohrožené pohledávky. Povinná osoba je zařazuje do těchto podkategorií:

1. a) nestandardní pohledávky,
2. b) pochybné pohledávky,
3. c) ztrátové pohledávky.

(2) Pohledávka se považuje za nestandardní, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nejisté. Její částečné splacení je vysoce pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za nestandardní také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 180 dnů.

(3) Pohledávka se považuje za pochybnou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka vysoce nepravděpodobné. Její částečné splacení je možné a pravděpodobné, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za pochybnou také tehdy, pokud splátky jistiny nebo příslušenství jsou hrazeny s problémy, avšak žádná z nich není po splatnosti déle než 360 dnů.

(4) Pohledávka se považuje za ztrátovou, pokud její úplné splacení je zejména s ohledem na finanční a ekonomickou situaci dlužníka nemožné. Předpokládá se, že tato pohledávka nebude uspokojena nebo bude uspokojena pouze částečně ve velmi malé částce, aniž by povinná osoba přistoupila k uspokojení svého nároku ze zajištění. Pohledávka se považuje za ztrátovou také tehdy, pokud jsou splátky jistiny nebo příslušenství po splatnosti déle než 360 dnů. Za ztrátovou se také považuje pohledávka za dlužníkem, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, ledaže jde o pohledávku za majetkovou podstatou vzniklou po prohlášení konkursu.

§ 75

Zařazování do kategorií a podkategorií

(1) Pokud má povinná osoba více pohledávek z finančních činností za stejným dlužníkem a některá z nich naplňuje znaky selhání dlužníka, jsou všechny pohledávky za dlužníkem zařazeny do kategorie pohledávek se selháním dlužníka a v jejím rámci do stejné podkategorie pohledávek. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(2) Splňuje-li pohledávka současně kritéria pro zařazení do více podkategorií, povinná osoba ji zařazuje do nejhorší z těchto podkategorií. Povinná osoba takto nepostupuje u pohledávek z finančních činností zařazovaných pro účely kapitálových poměrů do kategorie retailových expozic, u nichž sleduje selhání dlužníka na úrovni transakcí.

(3) Restrukturalizovanou pohledávku povinná osoba zařazuje v okamžiku restrukturalizace do podkategorie, ve které tato pohledávka byla nebo měla být zařazena před restrukturalizací. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před restrukturalizací poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru; tím nejsou dotčena ustanovení, která vymezují standardní a sledovanou pohledávku.

(4) Pohledávku, která vznikla povinné osobě v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, povinná osoba zařazuje při vzniku do podkategorie, ve které byl nebo měl být zařazen rozhodující podíl postupovaných pohledávek. Je-li povinná osoba schopna prokázat, že míra rizika nesplacení této pohledávky oproti stavu před postoupením poklesla, může ji zařadit do lepší podkategorie, pokud je zachován soulad v přístupu k pohledávce i pro účely kapitálového poměru.

(5) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí prověřuje správnost zařazení pohledávek do kategorií a podkategorií a ve shodě s výsledky zjištění provádí příslušné změny v jejich zařazení. Povinná osoba může správnost zařazení objemově nevýznamných pohledávek prověřovat i v delší periodě, než je čtvrtletí, nejméně však jednou ročně, pokud to odpovídá charakteru pohledávky nebo dlužníka a pokud je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při uplatňování takového postupu.

§ 76

Individuální a portfoliový přístup

(1) Povinná osoba posuzuje, zda došlo ke snížení účetní hodnoty (dále jen „znehodnocení“) jednotlivých pohledávek nebo portfolia pohledávek s obdobnými charakteristikami vzhledem k úvěrovému riziku (dále jen „portfolium stejnorodých pohledávek“).

(2) Povinná osoba uplatňuje portfoliový přístup u jednotlivě posuzovaných pohledávek, u nichž jednotlivě nezjistila znehodnocení. V tomto případě povinná osoba také posuzuje, zda došlo ke znehodnocení portfolia stejnorodých jednotlivě neznehodnocených pohledávek. Pokud povinná osoba nemá více stejnorodých pohledávek, portfoliový přístup neuplatňuje.

(3) Povinná osoba může uplatňovat portfoliový přístup u jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek.

(4) Znehodnocení portfolia stejnorodých pohledávek, k němuž došlo v důsledku událostí, které nastaly po vzniku pohledávek, je objektivně prokázáno existencí pozorovatelných dat, která indikují snížení očekávaných budoucích peněžních toků z tohoto portfolia, ačkoli toto snížení nelze ještě identifikovat podle jednotlivých pohledávek zařazených do portfolia.

(5) Indikátorem snížení očekávaných budoucích peněžních toků z portfolia stejnorodých pohledávek může být zejména

1. a) zvýšení nezaměstnanosti v relevantních oblastech,
2. b) snížení cen nemovitostí v relevantních oblastech,
3. c) nepříznivé podmínky v odvětvích, ve kterých působí dlužníci,
4. d) zvýšení počtu dlužníků, kteří plně čerpají svůj limit a splácí své dluhy v minimální možné výši.

§ 77

Úpravy ocenění

(1) Pokud dojde ke znehodnocení pohledávky, povinná osoba provede úpravu ocenění. Pokud povinná osoba pohledávku nebo její část, která odpovídá ztrátě ze znehodnocení, neodepíše, tvoří k pohledávce na tuto ztrátu opravnou položku.

(2) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost vytvořených opravných položek k pohledávkám a upravuje jejich výši.

(3) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost opravných položek.

§ 78

Metody pro stanovení výše ztráty ze znehodnocení

(1) Ztrátu ze znehodnocení lze stanovovat pomocí

1. a) diskontování očekávaných budoucích peněžních toků,
2. b) koeficientů, nebo
3. c) statistických modelů.

(2) Pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání povinná osoba stanovuje výši ztráty ze znehodnocení stejnou metodou jako pro účely vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.

(3) Povinná osoba může při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit zajištění, pokud

1. a) zajištění a s ním související uplatňované zásady a používané postupy vedoucí ke snižování úvěrového rizika zakládají nároky, které jsou právně účinné a vymahatelné ve všech právních řádech, jež jsou rozhodné pro nároky ze zajištění,
2. b) odpovídajícím způsobem řídí rizika, kterým je nebo může být vystavena v souvislosti se zajištěním, které zohledňuje,
3. c) bez ohledu na zohledňované zajištění nadále provádí plné posuzování úvěrového rizika spojeného s pohledávkou,
4. d) je kolaterál v přiměřené době zpeněžitelný alespoň v hodnotě, v jaké je zohledněn při výpočtu ztráty ze znehodnocení; pokud byl kolaterál v uplynulých 3 letech zobchodován, je možné jej při stanovení výše ztráty ze znehodnocení zohlednit nejvýše do ceny posledního obchodu,
5. e) je v případě selhání dlužníka nebo, jestliže to připadá v úvahu, osoby, která převzala kolaterál do úschovy, ke skladování, anebo do správy, zejména bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku některé z těchto osob, nebo nastala-li jiná stanovená úvěrová událost, oprávněna uspokojit svou pohledávku v přiměřené době od rozhodné skutečnosti,
6. f) stupeň korelace mezi hodnotou kolaterálu a úvěrovou kvalitou dlužníka je nevýznamný,
7. g) je poskytovatel osobního zajištění dostatečně důvěryhodný tak, aby byla zabezpečena dostatečná jistota, že dosažená úroveň snížení úvěrového rizika odpovídá míře, v jaké je toto snížení zohledněno při výpočtu ztráty ze znehodnocení, a
8. h) má stanovena a uplatňuje jednoznačná kritéria pro posuzování způsobilosti poskytovatelů osobního zajištění.

§ 79

Diskontování očekávaných budoucích peněžních toků

(1) Pokud povinná osoba používá diskontování očekávaných budoucích peněžních toků, ztrátu ze znehodnocení pohledávky stanovuje jako rozdíl mezi účetní hodnotou pohledávky a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků z pohledávky diskontovaných původní efektivní úrokovou mírou. Původní efektivní úroková míra je efektivní úroková míra zjištěná v okamžiku vzniku pohledávky.

(2) Efektivní úroková míra odpovídá úrokové míře, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti pohledávky, nebo, je-li to vhodnější, do kratší doby, a to na účetní hodnotu pohledávky.

(3) Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba odhaduje očekávané budoucí peněžní toky při zohlednění všech smluvních podmínek, zejména možnosti předčasného splacení a poplatků. Pokud nelze spolehlivě stanovit očekávané budoucí peněžní toky, použijí se smluvní peněžní toky. Při výpočtu efektivní úrokové míry povinná osoba nezohledňuje budoucí ztráty ze znehodnocení vzhledem k úvěrovému riziku.

§ 80

Koeficienty

(1) Pokud povinná osoba používá koeficienty, stanovuje ztrátu ze znehodnocení pohledávky tak, že rozdíl mezi jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství a povinnou osobou zohledněným zajištěním dané pohledávky násobí koeficientem

1. a) 0,01 v případě sledované pohledávky,
2. b) 0,2 v případě nestandardní pohledávky,
3. c) 0,5 v případě pochybné pohledávky,
4. d) 1,0 v případě ztrátové pohledávky.

(2) Povinná osoba rovněž prověřuje, zda ztráta ze správně zařazené sledované, nestandardní nebo pochybné pohledávky není vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1. Je-li ztráta vyšší než ztráta stanovená podle odstavce 1, povinná osoba zvýší koeficient, ale tak, aby u

1. a) sledované pohledávky byl nižší než 0,2,
2. b) nestandardní pohledávky byl nižší než 0,5 a
3. c) pochybné pohledávky byl nižší než 1,0.

(3) Uplatňuje-li povinná osoba u ohrožené pohledávky princip časového rozlišení (akruální princip), ve výpočtu podle odstavce 1 použije jistinu pohledávky nezvýšenou o naběhlé příslušenství a vypočtenou ztrátu zvýší o částku rovnající se naběhlému příslušenství.

(4) Stanovuje-li povinná osoba ztrátu ze snížení účetní hodnoty pohledávky, zejména pohledávky nabyté za úplatu, která je oceněna k okamžiku uskutečnění účetního případu pořizovací cenou, postupuje tak, že zjistí, zda k okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména k okamžiku nabytí pohledávky, existuje rozdíl mezi pořizovací cenou pohledávky a jistinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušenství.

(5) Pokud existuje rozdíl podle odstavce 4 a má charakter

1. a) diskontu, kdy pořizovací cena pohledávky je nižší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 sníží o diskont nebo část diskontu, je-li diskont větší než tato ztráta,
2. b) prémie, kdy pořizovací cena pohledávky je vyšší než jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství, povinná osoba ztrátu stanovenou podle odstavce 1 zvýší o prémii.

(6) Pokud neexistuje rozdíl podle odstavce 4, povinná osoba stanoví ztrátu podle odstavce 1.

(7) Ztrátu ze znehodnocení pohledávky, kterou povinná osoba má v souvislosti s postoupením skupiny jiných jejích pohledávek, stanovuje tak, aby jistina pohledávky zvýšená o naběhlé příslušenství a snížená o opravnou položku nebyla vyšší, než by byl součet jistin postupovaných pohledávek zvýšených o naběhlé příslušenství a snížených o opravné položky v případě, že by k postoupení nedošlo a povinná osoba by stanovovala ztráty ze znehodnocení jednotlivých pohledávek. To neplatí, pokud povinná osoba postupuje podle § 75 odst. 4 věty poslední.

§ 81

Statistické modely

(1) Povinná osoba při zahájení posuzování portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek má

1. a) vytvořena z hlediska počtu dostatečně velká portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek pro zajištění statistické významnosti ztrát; do portfolia jednotlivě nevýznamných stejnorodých pohledávek povinná osoba pro účely využití statistického modelu zařazuje všechny své pohledávky daného typu, a to i ty, které se rozhodla vyřadit z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení jejich znehodnocení,
2. b) dostatečně dlouhé časové řady týkající se daných pohledávek, zpravidla srovnatelné s průměrnou dobou splatnosti jednotlivě nevýznamných pohledávek; délka časových řad u portfolií jednotlivě nevýznamných pohledávek s původní dobou splatnosti delší než rok je však zpravidla alespoň jeden ekonomický cyklus, popřípadě alespoň 3 roky, a
3. c) statistický model zohledňující časovou hodnotu peněz, všechny očekávané budoucí peněžní toky spojené s portfoliem pohledávek a splatností pohledávek v portfoliu a nezpůsobující ztráty ze znehodnocení pohledávek v portfoliu k okamžiku uskutečnění účetního případu.

(2) Povinná osoba monitoruje skutečné ztráty spojené s portfoliem jednotlivě nevýznamných pohledávek a testuje správnost odhadu ztrát na základě nových údajů o skutečných selháních dlužníků v portfoliu ve vhodné časové periodě v závislosti na frekvenci splátek; v úvahu bere i informace o jednotlivě nevýznamných pohledávkách, které vyřadila z portfolia jednotlivě nevýznamných pohledávek, protože měla dostatek informací pro posouzení znehodnocení.

(3) Povinná osoba pravidelně ověřuje vhodnost statistického modelu a správnost nastavení jeho parametrů.

(4) Povinná osoba tvoří opravné položky k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek ve výši statistického odhadu ztrát z těchto portfolií vypočtených s použitím statistických modelů, pokud v této výši pohledávky neodepíše.

(5) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnou obezřetnost při používání statistických modelů pro stanovení výše ztrát k portfoliím jednotlivě nevýznamných pohledávek.

§ 82

Rezervy k podrozvahovým položkám

(1) Povinná osoba alespoň jednou za čtvrtletí posuzuje dostatečnost a důvodnost rezerv, které se v souladu s účetními metodami tvoří k podrozvahovým položkám, a upravuje jejich výši.

(2) Povinná osoba je schopna prokázat dostatečnost a důvodnost rezerv podle odstavce 1.

§ 83

Pravidla pro posuzování aktiv pobočky banky z jiného než členského státu

Pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje pravidla pro posuzování aktiv podle § 71 až 82.

§ 84

Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje likviditní požadavky podle článků 411 a 412 nařízení.