Předchozí stránkaČÁST DRUHÁ Změna zákona o kolektivním vyjednávání ČÁST DRUHÁ
Čl. III
Odkaz Čl. IIIZákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., zákona č. 255/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 265/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
- 1. V § 7 odst. 1 a v § 7 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „Odvětvové“ zrušuje a za slovo „činností“ se vkládají slova „podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv4b)“.
Poznámka pod čarou č. 4b zní:
- „4b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).“.
- 2. V § 7a se písmena a) a e) včetně poznámky pod čarou č. 4d zrušují.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
- 3. V § 7a písm. b) se číslo „20“ nahrazuje číslem „10“ a za slovo „zaměstnanců,“ se doplňuje slovo „nebo“.
- 4. V § 7a písm. c) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou.
Čl. IV
Odkaz Čl. IVPřechodné ustanovení
Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jsou kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost na další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví byla rozšířena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, závazné pro zaměstnavatele s převažující činností, s výjimkami podle § 7a zákona č. 2/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů ČÁST TŘETÍ
Čl. V
Odkaz Čl. VV § 21g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se slova „sazba minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“.
ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o vysokých školách ČÁST ČTVRTÁ
Čl. VI
Odkaz Čl. VIV § 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 137/2016 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., se slova „základní sazby“ a slova „za měsíc“ zrušují a za slova „čtvrtině výše“ se vkládá slovo „měsíční“.
ČÁST PÁTÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky ČÁST PÁTÁ
Čl. VII
Odkaz Čl. VIIV § 42g odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se slova „základní sazba“ zrušují a slovo „mzdy“ se nahrazuje slovem „mzda“.
ČÁST ŠESTÁ Změna exekučního řádu ČÁST ŠESTÁ
Čl. VIII
Odkaz Čl. VIIIV § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se slova „základní sazbu minimální mzdy za měsíc“ nahrazují slovy „měsíční minimální mzdu“.
ČÁST SEDMÁ Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ČÁST SEDMÁ
Čl. IX
Odkaz Čl. IXZákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 172/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:
- 1. § 199 včetně nadpisu zní:
„§ 199
Odkaz „§ 199Kolektivní dohoda
(1) Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zejména zdravotních, sociálních a kulturních, může být uzavřena kolektivní dohoda. Kolektivní dohodu může za příslušníky uzavřít pouze odborová organizace působící v bezpečnostním sboru.
(2) Na platnost a účinnost kolektivní dohody se použijí § 26 až 28 zákoníku práce přiměřeně. Na postup při uzavírání kolektivní dohody se použije § 8 a na řešení kolektivních sporů § 10 až 15 zákona o kolektivním vyjednávání83) přiměřeně s tím, že
- a) za podnikovou kolektivní smlouvu se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi bezpečnostním sborem nebo více bezpečnostními sbory a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi,
- b) za kolektivní smlouvu vyššího stupně se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi a
- c) vyhlášení stávky nebo výluky není při řešení kolektivního sporu přípustné.
(3) Kolektivní dohoda je závazná pro své strany. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. a) je závazná také pro všechny příslušníky bezpečnostního sboru, který je stranou kolektivní dohody. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. b) je závazná také pro všechny bezpečnostní sbory a pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů.
(4) V kolektivní dohodě je možné upravit vzájemná práva a povinnosti jejích stran. K ujednáním omezujícím práva odborové organizace stanovená tímto zákonem se nepřihlíží.
- 2. Za § 199 se vkládá nový § 199a, který včetně nadpisu zní:
„§ 199a
Odkaz „§ 199aZvláštní postup při uzavírání kolektivní dohody
(1) Působí-li v bezpečnostním sboru více odborových organizací, je bezpečnostní sbor povinen jednat o uzavření kolektivní dohody se všemi takovými odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny příslušníky společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a bezpečnostním sborem jinak.
(2) Jestliže se odborové organizace neshodnou ve lhůtě 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 1, jsou povinny o této skutečnosti bezpečnostní sbor bez odkladu informovat. Bezpečnostní sbor je oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, jež mají dohromady největší počet členů, kteří jsou příslušníky tohoto bezpečnostního sboru, pokud
- a) bezpečnostní sbor po marném uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 1 zveřejnil způsobem u něj obvyklým a dostupným všem příslušníkům, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní dohodu; oznámení může být učiněno i prostřednictvím služebních adres elektronické pošty zřízených příslušníkům bezpečnostním sborem nebo vyvěšením na úřední desce bezpečnostního sboru,
- b) uplynula lhůta 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sboru podle písmene a) a
- c) příslušníci neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení bezpečnostního sboru způsobem podle odstavce 3.
(3) Kolektivní dohoda podle odstavce 2 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina příslušníků bezpečnostního sboru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sboru podle odstavce 2 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní dohody, a toto prohlášení doručí bezpečnostnímu sboru.
(4) Jestliže nadpoloviční většina příslušníků ve svém prohlášení podle odstavce 3 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní dohoda, je bezpečnostní sbor oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(5) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou příslušníky bezpečnostního sboru, nebo nebyly určeny podle odstavce 4 nadpoloviční většinou příslušníků v jejich prohlášení, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní dohody podle odstavce 2 nebo 4 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu kolektivní dohody s bezpečnostním sborem. Bezpečnostní sbor je povinen projednat předložený návrh kolektivní dohody s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh kolektivní dohody je bezpečnostní sbor povinen s ostatními odborovými organizacemi projednat před uzavřením kolektivní dohody.
(6) Není-li kolektivní dohoda uzavřena postupem podle odstavce 2 nebo 4 do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 2 písm. a) došlo k oznámení příslušníkům bezpečnostního sboru, nebo ode dne, kdy podle odstavců 3 a 4 bylo bezpečnostnímu sboru doručeno prohlášení příslušníků bezpečnostního sboru, právo bezpečnostního sboru uzavřít kolektivní dohodu podle odstavce 2 nebo 4 zaniká.“.
ČÁST OSMÁ Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta ČÁST OSMÁ
Čl. X
Odkaz Čl. XV zákoně č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 67/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 371/2021 Sb. a zákona č. 168/2024 Sb., se za § 23 vkládají nové § 23a a 23b, které znějí:
„§ 23a
Odkaz „§ 23aZaměstnanci, který vykonává zdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, přísluší od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace podle tohoto zákona nad rámec práv podle § 232 zákoníku práce též pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to v rozsahu nejméně
- a) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v základním kmeni,
- b) 10 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky.
§ 23b
Odkaz § 23bPři vzdělávání, které je podle § 5 odst. 13 prohlubováním kvalifikace, je zaměstnavatel povinen umožnit přípravu a vykonání zkoušky zaměstnanci, který vykonává zdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, a to v rozsahu nejméně
- a) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání zkoušky po ukončeném vzdělávání v jiném než prvním základním kmeni,
- b) 10 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky, kterou se ukončuje specializační vzdělávání v jiném než prvním specializačním oboru, do kterého byl zaměstnanec zařazen, nebo závěrečné zkoušky nástavbového oboru.“.
ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ČÁST DEVÁTÁ
Čl. XI
Odkaz Čl. XIV § 60 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 201/2017 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Při specializačním vzdělávání zdravotnických pracovníků podle § 56 a 57, které je prohlubováním kvalifikace, je zaměstnavatel povinen umožnit přípravu a vykonání zkoušky zaměstnanci, který vykonává nelékařské zdravotnické povolání, a to v rozsahu nejméně 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání atestační zkoušky.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Následující stránka