Zákon, kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti

Čl. I

Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 297/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. 1. § 37 odst. 4 písm. c) se vypouští.
2. 2. § 38 odst. 3 zní:

   „(3) Přeložit pracovníka k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci organizace, pokud to nezbytně vyžaduje její provozní potřeba. Pracovní úkoly přeloženému pracovníku ukládá, jeho práci organizuje, řídí a kontroluje a pokyny mu k tomu účelu dává příslušný vedoucí pracovník organizační jednotky (útvaru), na jejíž pracoviště byl pracovník přeložen.“.

1. 3. § 38 odst. 4 se vypouští; dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
2. 4. V § 39 se ve větě první vypouští slova „nebo na kterou je možnost takové změny omezena tímto zákoníkem (§ 37 odst. 4 písm. c) a § 38 odst. 4)“.
3. 5. § 41 včetně nadpisu zní:

   㤠41

   Odkaz 㤠41

   Účast odborových orgánů při převádění

   Pokud organizace pracovníka výjimečně podle § 37 převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a pracovník s takovým opatřením nesouhlasí, může jej organizace převést jen po projednání tohoto opatření s příslušným odborovým orgánem. Projednání není třeba, dokud celková doba převedení nepřesáhla 22 pracovních dnů v kalendářním roce.“.

1. 6. § 42 se doplňuje odstavci 4 a 5, které zní:

   „(4) Pracovní poměr zaniká smrtí pracovníka.

   (5) Pokud nedošlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo ke skončení pracovního poměru, zaniká pracovní poměr dnem zániku organizace, u níž je pracovník zaměstnán.“.

1. 7. V § 45 odst. 2 se slovo „příštího“ nahrazuje slovem „příslušného“.
2. 8. V § 65 odst. 2 věta druhá a třetí zní: „Organizace s pracovníkem dohodne jeho další pracovní zařazení v organizaci na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci, popřípadě na jinou pro něho vhodnou práci. Jestliže organizace nemá pro pracovníka takovou práci nebo pracovník ji odmítne, je dán výpovědní důvod podle § 46 odst. 1 písm. c); odstupné poskytované pracovníkům při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny.“.
3. 9. Dosavadní text § 73 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 až 5, které zní:

   „(2) Pracovníci orgánů státní správy, soudů a prokuratur České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, Kanceláře Federálního shromáždění, Kanceláře České národní rady, Kanceláře Slovenské národní rady, Úřadu vlády České a Slovenské Federativní Republiky, Úřadu vlády České republiky, Úřadu vlády Slovenské republiky, Státní banky československé, a státních fondů jsou dále povinni:

   1. a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
   2. b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu organizace nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni vedoucím organizace nebo jím pověřeným vedoucím pracovníkem, nestanoví-li zvláštní zákon²⁰) jinak,
   3. c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných organizací, v níž jsou zaměstnáni nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv,
   4. d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.

   (3) Pracovníci uvedení v odstavci 2 nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí pokud do takového orgánu byli vysláni organizací, v níž jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.

   (4) Pracovníci uvedení v odstavci 2 mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem organizace, v níž jsou zaměstnáni.

   (5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.“.

1. 10. Za § 74 se vkládá nový § 75, který včetně nadpisu zní:

   㤠75

   Odkaz 㤠75

   Výkon jiné výdělečné činnosti

   (1) Pracovníci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti organizace, v níž jsou zaměstnáni, jen s jejím předchozím písemným souhlasem.

   (2) Organizace může udělený souhlas písemně odvolat. V písemném odvolání souhlasu je organizace povinna uvést důvody změny svého rozhodnutí. Pracovník je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů.

   (3) Vedoucí organizace a vedoucí pracovníci v jeho přímé řídící působnosti nesmějí vedle svého zaměstnání vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti organizace, v níž jsou zaměstnáni.

   (4) Omezení stanovená v odstavcích 1 a 3 se nevztahují na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.“.

1. 11. V § 82 odst. 1 se připojuje věta: „Organizace uvedené v § 73 odst. 2 jsou povinny vydat pracovní řád.“.
2. 12. § 102 odst. 3 zní:

   „(3) V kolektivní smlouvě lze pracovníkům organizací, které provozují podnikatelskou činnost, prodloužit nárok na dovolenou o jeden týden nad výměru uvedenou v předchozích odstavcích. Pracovníkům organizací, které neprovozují podnikatelskou činnost, přísluší dovolená o jeden týden delší než výměra uvedená v předchozích odstavcích.“.

1. 13. § 115 odst. 3 zní:

   „(3) Je-li pracovník převeden na jinou práci, než byla sjednána, protože to vyžadovalo odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo zmírnění jejich bezprostředních následků [§ 37 odst. 4 písm. b)], přísluší mu mzda podle vykonávané práce, nejméně však ve výši průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.“.

1. 14. V § 121 odst. 1 se ve větě druhé na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene k), které zní:
   1. „k) neprávem přijaté hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nebo jeho zvýšení, anebo zálohově poskytnuté hmotné zabezpečení, pokud je pracovník povinen ho vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o zaměstnanosti.“.

1. 15. § 130 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

   „(3) Vymezila-li organizace v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem vážné provozní důvody, pro které organizace nemůže pracovníku přidělovat práci, jde o jinou překážku v práci na straně organizace, při níž přísluší pracovníku náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Dohodu podle předchozí věty nelze nahradit rozhodnutím organizace.“.

1. 16. V § 150 odst. 2 se ve větě druhé vypouští slova „podle zásad stanovených vládou České a Slovenské Federativní Republiky a“.
2. 17. V § 167 odst. 2 se ve větě druhé vypouští slova „podle zásad stanovených vládou České a Slovenské Federativní Republiky a“.
3. 19. V § 242 odst. 2 se tečka za první větou nahrazuje čárkou a připojují se slova „popřípadě zvláštní zákon.“.
4. 20. § 249 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

   „(4) Zanikne-li organizace v souvislosti s přeměnou na jinou formu organizace, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na organizaci nově vzniklou, pokud zákon nestanoví jinak.²²)“.

1. 21. V § 251 druhá věta zní: „Provádí-li se však při zrušení organizace její likvidace,²³) má tuto povinnost likvidátor; pokud likvidátor ke dni skončení likvidace neuspokojí nároky pracovníků organizace, která má podle zákona postavení státního orgánu, má tuto povinnost stát.“.
2. 22. § 272 se doplňuje odstavcem 7, který zní:

   „(7) V organizacích, které nejsou v působnosti odvětvových ústředních orgánů, se na práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 74 písm. f), § 95 odst. 2, § 105 odst. 4, § 133 odst. 6, § 150 odst. 2 a § 167 odst. 2 použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy vydané pro organizace s obdobnou činností.“.

1. 23. § 275 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

   „(3) Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku (§ 194 a 195) a v dalších případech, kdy se pro účely náhrady škody vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku pracovníka, se tento výdělek zjišťuje z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v měsíci, v němž vznikl nárok na náhradu.“.

Čl. II

Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 305/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. 1. V § 2 odst. 1 se vypouští slova „nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána,“.
2. 2. § 2 odst. 3 zní:

   „(3) Povolení k zaměstnání se nevyžaduje k zaměstnávání cizince (osoby bez státní příslušnosti),

   1. a) kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka,²⁶) jestliže
      1. 1. dovršil dobu tří let pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky, nebo
      2. 2. uzavřel manželství s občanem, který má státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, pokud toto manželství trvá, nebo
      3. 3. má alespoň jedno dítě, které má státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky,

   1. b) kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky,
   2. c) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády České a Slovenské Federativní Republiky zaručena vzájemnost.“.

1. 3. § 2 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

   „(4) Obdobně jako k přijetí do zaměstnání se povolení k zaměstnání vyžaduje též, má-li cizinec (osoba bez státní příslušnosti) vykonávat práci na území České a Slovenské Federativní Republiky v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyslal na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.“.

1. 4. V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovo „prognózy“ vkládají slova „a strategii“.
2. 5. § 5 zní:

   㤠5

   Odkaz 㤠5

   (1) Zprostředkování zaměstnání může provádět též za úhradu právnická nebo fyzická osoba, jestliže má k takové činnosti povolení.²) Při zprostředkování zaměstnání za úhradu může být vybírán od zaměstnavatele nebo od občana přiměřený poplatek určený v povolení, vyjadřující skutečné výdaje související se zprostředkováním zaměstnání.

   (2) Výše poplatku za zprostředkování zaměstnání za úhradu podle odstavce 1 se určuje na základě sazebníku poplatků stanoveného nebo schváleného příslušným státním orgánem.²)

   (3) Za zprostředkování zaměstnání za úhradu podle odstavce 1 se nepovažuje zveřejňování nabídek zaměstnání za úhradu ve sdělovacích prostředcích, kdy není prováděna přímá zprostředkovatelská činnost mezi zaměstnavateli a občany.

   (4) V souvislosti se zprostředkováním zaměstnání se zakazují jakékoli srážky ze mzdy nebo jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci, ve prospěch jiné osoby, která zaměstnání zprostředkovala; to platí obdobně o provádění srážek ve prospěch zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zaměstnance do zaměstnání nebo příslibem zachování jeho zaměstnání.“.

1. 6. V § 8 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Osobní údaje o uchazeči o zaměstnání lze sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“.
2. 7. V § 10 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Obdobně je možno postupovat v případech, kdy uchazeč o zaměstnání dosud žádnou kvalifikaci nezískal.“.
3. 8. V § 15 odst. 1 písm. b) zní:
   1. „b) docházce dětí do předškolního zařízení a v povinné školní docházce dětí,“.

1. 9. V § 16 odst. 7 se slova „kterému bylo poskytováno hmotné zabezpečení po podpůrčí dobu,“ nahrazují slovy „po uplynutí podpůrčí doby“.
2. 10. Dosavadní text § 16a se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní:

   „(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně, bylo-li uchazeči o zaměstnání poskytnuto odstupné nebo odchodné v době poskytování hmotného zabezpečení nebo po uplynutí této doby. Uchazeč o zaměstnání je v takovém případě povinen vrátit poskytnuté hmotné zabezpečení odpovídající době poskytnutého odstupného nebo odchodného.“.

1. 11. § 19 odst. 2 zní:

   „(2) Zaměstnavatel oznamuje do pěti kalendářních dnů příslušnému územnímu orgánu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku a neprodleně, nejpozději do pěti kalendářních dnů, oznamuje i obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance.“.

1. 12. § 20 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní:

   „(3) Jestliže zaměstnavatel v souvislosti s přechodem na nový podnikatelský program nemůže zabezpečit pro zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby a v zájmu předejít nebo omezit uvolňování zaměstnanců omezí po dohodě s územním orgánem práce na přechodnou dobu nepřesahující šest měsíců svou provozní činnost a v důsledku toho nebude přidělovat práci v rozsahu nejméně 10 % stanovené týdenní pracovní doby, přísluší mu na základě této dohody příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.

   (4) V dohodě, kterou zaměstnavatel v souvislosti s omezením provozní činnosti podle odstavce 3 sjednává s územním orgánem práce za podmínek stanovených příslušnými státními orgány republik, o nichž to stanoví zákony národních rad,²) se uvede zejména

   1. a) rozsah a doba omezení provozní činnosti zaměstnavatele,
   2. b) počet zaměstnanců a jejich okruh (vybrané profese), kterých se omezení provozní činnosti bude týkat,
   3. c) výše příspěvku zaměstnavateli, popřípadě podmínky jeho vrácení územnímu orgánu práce,
   4. d) organizační opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby opět zahájil provozní činnost v plném rozsahu.“.

1. 13. V § 28 se slova „občanských zaměstnanců“ nahrazují slovy „civilních složek“.
2. 14. V § 31 odst. 1 a 3 se vypouští ustanovení písmena a); zároveň se zrušuje označení písmena b).
3. 15. § 31 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

   „(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v dohodě s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské republiky v dohodě s ministerstvem hospodářství Slovenské republiky mohou stanovit vyhláškami bližší podmínky postupu při sjednávání dohod podle § 20 odst. 3 a 4.“.

Čl. III

1. 1. Převedení pracovníka na jinou práci nebo přeložení do jiného místa výkonu práce, k nimž došlo podle ustanovení § 37 odst. 4 písm. c) a § 38 odst. 3 a 4 zákoníku práce přede dnem účinnosti tohoto zákona bez souhlasu pracovníka, pozbývá účinnosti nejpozději uplynutím doby 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud se organizace s pracovníkem nedohodne jinak.
2. 2. Pracovník uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává podnikatelskou činnost, je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádat písemně organizaci o udělení souhlasu k výkonu takové činnosti. Organizace je povinna do jednoho měsíce ode dne podání této žádosti pracovníku písemně sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li pracovníku takový souhlas udělen nebo pracovník ve lhůtě podle předchozí věty o souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž je zaměstnán. Pokud se organizace ve stanovené lhůtě k žádosti pracovníka písemně nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k takové činnosti.
3. 3. Pracovník uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona je členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost a nebyl do takového orgánu vyslán organizací, v níž je zaměstnán, je povinen bez zbytečného odkladu toto členství ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž je zaměstnán.
4. 4. Pracovník organizace, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává vedle pracovněprávního vztahu výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti organizace, v níž je zaměstnán (§ 75 odst. 1 zákoníku práce), je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádat písemně organizaci o udělení souhlasu k výkonu takové činnosti. Organizace je povinna do jednoho měsíce ode dne podání této žádosti pracovníku písemně sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li pracovníku takový souhlas udělen nebo pracovník ve lhůtě podle předchozí věty o souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž je zaměstnán. Pokud se organizace ve stanovené lhůtě k žádosti pracovníka písemně nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k takové činnosti.
5. 5. Vedoucí organizace a vedoucí pracovníci v jeho přímé řídící působnosti, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají vedle svého zaměstnání činnost, která je shodná s předmětem činnosti organizace, v níž jsou zaměstnáni (§ 75 odst. 3 zákoníku práce), jsou povinni po dni účinnosti tohoto zákona bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinili právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu v organizaci, v níž jsou zaměstnáni.
6. 6. Příspěvek pracovníkům k částečnému vyrovnání poklesu mzdy podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 347/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 2/1992 Sb. a vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 407/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 36/1992 Sb., na který vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto zákona, se poskytuje podle dosavadních předpisů nejdéle do 30. června 1992. Po dobu poskytování tohoto příspěvku nelze použít ustanovení § 130 odst. 3 zákoníku práce.
7. 7. Povinné smluvní pojištění, které vzniklo podle zvláštních předpisů přede dnem 1. 1. 1993, zaniká dnem 31. 12. 1992 v rozsahu, v jakém se na organizaci vztahuje zákonné pojištění podle § 205d zákoníku práce, pokud nezaniklo již před tímto dnem.
8. 8. Podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce se řídí povinnost uspokojit nároky pracovníků zrušené organizace, pokud jde o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, na jejichž uspokojování se nevztahuje zákonné pojištění podle tohoto zákona nebo povinné smluvní pojištění podle zvláštních předpisů.
9. 9. Nejde-li o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce se řídí povinnost uspokojit nároky pracovníků zrušené organizace, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona.
10. 10. Ustanovením § 2 odst. 4 zákona o zaměstnanosti není dotčeno vykonávání práce cizincem (osobou bez státní příslušnosti) na území České a Slovenské Federativní Republiky na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti tohoto zákona.
11. 11. Podle ustanovení § 16a odst. 2 zákona o zaměstnanosti se postupuje, vznikl-li nárok na hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání nejdříve dnem účinnosti tohoto zákona.
12. 12. Skončení pracovních poměrů vzniklých před 1. lednem 1989 na dobu určitou nebo s účinností před tímto dnem na dobu určitou změněných vzhledem k přidělení podnikového nebo služebního bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a bytu přiděleného ve státním zájmu se od účinnosti tohoto zákona posuzuje podle stejných ustanovení zákoníku práce jako skončení ostatních pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou.

Čl. IV

(1) Zrušují se:

1. 1. § 4 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
2. 2. § 16 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů, ve znění nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 14/1991 Sb.
3. 3. Nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 406/1991 Sb., o prodloužení dovolené na zotavenou v organizacích, které neprovozují podnikatelskou činnost.
4. 4. Nařízení vlády České republiky č. 343/1991 Sb., o prodloužení dovolené na zotavenou pracovníkům organizací, které neprovozují podnikatelskou činnost.
5. 5. Nařízení vlády Slovenské republiky č. 352/1991 Sb., o prodloužení dovolené na zotavenou pracovníkům organizací, které neprovozují podnikatelskou činnost.
6. 6. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 17/1978 Sb., o úhradě pojistného z pojistných smluv uzavíraných o pojištění osob socialistickými organizacemi.
7. 7. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 347/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší pracovní dobu pro přechodné odbytové a finanční potíže, ve znění vyhlášky č. 2/1992 Sb.
8. 8. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 407/1991 Sb., o zabezpečení pracovníků organizací, kteří pracují po kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu z důvodů přechodných odbytových a finančních potíží organizací, ve znění vyhlášky č. 36/1992 Sb.

(2) Ke dni 1. 1. 1993 se zrušuje § 68 a 78 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

Čl. V

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. VI