Kde se v tomto zákoně mluví o místních národních výborech, rozumí se tím také místní správní komise a obvodové rady, a kde se v tomto zákoně mluví o okresních národních výborech, rozumí se tím také okresní správní komise a ústřední národní výbory.
K úřadu porotce pro rok 1947 může býti povolán, kdo v obci pobytu bydlil 1. července 1946 a je jinak způsobilý k úřadu porotce (§ 4).
Pokud se zákon ze dne 31. prosince 1877, č. 3 ř. z. z roku 1878, jímž se doplňují a mění ustanovení trestního řádu o zmatečních stížnostech, dovolává ustanovení § 344 trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., nastupuje na jeho místo ustanovení § 63 tohoto zákona. Na místo důvodů zmatečnosti podle § 344, č. 1 až 4 trestního řádu č. 119/1873 ř. z., nastupují důvody zmatečnosti podle § 63, č. 1 až 3 tohoto zákona, na místo důvodu zmatečnosti podle § 344, č. 5 trestního řádu č. 119/1873 ř. z., nastupuje důvod zmatečnosti podle § 63, č. 4 tohoto zákona.
§ 54 trestního zákona z 27. května 1852, č. 117 ř. z., bude zníti:
„(1) Sbíhá-li se několik takových polehčujících okolností, z nichž se dá důvodně souditi, že se viník polepší, lze trest dočasného žaláře jak zaměniti v trest mírnějšího stupně, tak i zkrátiti jeho trvání pod dolejší hranici zákonné trestní sazby.
(2) Má-li však podle zákona býti uložen trest delší pěti let, nelze trest zkrátiti pod jeden rok, a má-li podle zákona býti uložen trest delší deseti let, pod tři roky.
(3) Mají-li převahu polehčující okolnosti, může soud uložiti místo zákonného trestu doživotního těžkého žaláře trest dočasného těžkého žaláře avšak nikoli pod deset let. Mají-li však polehčující okolnosti takovou váhu, že by i trest takto zmírněný se jevil nepoměrně těžký, může soud uložiti trest těžkého žaláře ne pod pět let.“
Za § 403 trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., vkládá se § 403a) tohoto znění:
„Má-li se vykonati trest smrti na několika osobách, určí soud (soudní sbor), který ve věci rozhodl v první stolici, v neveřejném sedění za přítomnosti státního zástupce pořadí, v němž mají býti popraveny, a oznámí to odsouzenému zároveň s oznámením, že bude na něm trest vykonán (§ 403).“
Řízení o přečinech.
(1) O žádosti za trestní stíhání rozhodne vyšetřující soudce.
(2) Žádost za trestní stíhání se pokládá zároveň za návrh na zahájení vyšetřování. Má-li vyšetřující soudce za to, že by tento návrh měl býti podle ustanovení trestního řádu zamítnut, vyžádá si rozhodnutí radní komory (žalobního senátu).
(3) Nezamítne-li soud žádost za trestní stíhání, dodá vyšetřující soudce stejnopis žádosti obviněnému, a je-li jich několik, každému z nich. Zároveň obešle k jednání o smír strany i osoby, které postihuje ručení nebo kterým by mohla býti rozsudkem uložena nějaká povinnost (osoby zúčastněné). Může též požádati některý okresní soud, aby vykonal jednání o smír, když se tím toto jednání usnadní, urychlí nebo zlevní.
(2) Jednání o smír je neveřejné. Řídí je u krajského soudu vyšetřující soudce, u okresního soudu jeho přednosta nebo soudce jím k tomu ustanovený.
(3) Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze si stěžovati do tří dnů od jeho prohlášení, a nebyla-li strana při jeho prohlášení přítomna, do tří dnů od jeho doručení. O stížnosti rozhodne s konečnou platností radní komora (žalobní senát).
(1) Trestní věci, ve kterých v den nabytí účinnosti tohoto zákona bylo již ustanoveno nebo konáno hlavní přelíčení, skončí se podle dosud platných předpisů.
(2) Byl-li před uvedenou dobou již vydán rozsudek soudu první stolice, koná se další řízení až do pravoplatného rozhodnutí podle dosavadních ustanovení. Jestliže však byl takový rozsudek vyšší stolicí zrušen a věc se má znovu projednávati první stolicí, platí pro další řízení ustanovení tohoto zákona.
V době od 1. ledna do 1. března 1947 přísluší konati hlavní přelíčení o zločinech a přečinech přikázaných podle platného práva soudům porotním, sborovému soudu první stolice podle předpisů o řízení před tímto soudem. Hlavní přelíčení pro zločiny a přečiny uvedené v § 1 zák. ze dne 30. května 1924, č. 124 Sb., o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisu ve věcech křivého obvinění, utrhání a urážek na cti, ve znění zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb., o ochraně cti, koná se ve sboru tří soudců bez účasti kmetů.
Zrušují se všechna ustanovení, která odporují tomuto zákonu, zejména:
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1947 s výhradou ustanovení o sestavování prvotních a ročních seznamů porotců a ustanovení § 92, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
(2) K sestavení seznamu porotců pro rok 1947 buď přikročeno ihned po vyhlášení tohoto zákona.
Tento zákon provedou ministři spravedlnosti a vnitra.