Nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu

Čl. 11.

Osvobození dodávek a výkonů domáckých pracovníků.

(1) Domáckým pracovníkem se rozumí každý, kdo ve svém obydlí nebo ve své dílně sám nebo se členy své rodiny (odstavec 2), žijícími s ním ve společné domácnosti, bez cizích pomocných dělníků zpracovává hmoty, které obdrží od podnikatelů, jimž odvádí hotový výrobek a zbytky zpracovaných hmot a od nichž obdrží za svou práci jen smluvenou mzdu od kusu.

(2) Členy rodiny domáckého pracovníka se rozumějí:

1. 1. rodiče, nevlastní rodiče, osvojitelé, pěstouni, tchán, tchýně, prarodiče;
2. 2. manžel nebo manželka, druh nebo družka;
3. 3. děti, nevlastní děti, osvojenci, schovanci, zeťové, snachy, vnuci (vnučky) a pravnuci (pravnučky);
4. 4. sourozenci a osoby sešvagřené až do druhého stupně a jejich děti (též nevlastní děti, osvojenci, schovanci);
5. 5. sourozenci druha nebo družky.

K tomu, zda příbuzenství nebo švagrovství spočívá na manželském či nemanželském zrození nebo spolužití, se nepřihlíží.

(3) Nezáleží na tom, zda domácký pracovník nebo členové jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti, mají živnostenské oprávnění a zda provozují kromě domácké práce ještě jinou samostatnou výdělečnou činnost či nikoli. Osvobození platí i tehdy, když zmíněné osoby používají při zpracování cizích surovin a polotovarů vlastních strojů, nástrojů nebo pomocných látek. Osvobození není na závadu, použije-li se z příkazu a na účet podnikatele (objednatele) ojediněle surovin nebo polotovarů, které si obstaral sám domácký pracovník nebo člen jeho rodiny, žijící s ním ve společné domácnosti.

Čl. 12.

Osvobození dovozu pro stát. Osvobození dovozu předmětů pro léčebné účely.

(1) Podle § 4, odst. 1, č. 17 zákona jest osvobozen od daně z obratu:

1. 1. dovoz jakýchkoliv předmětů, děje-li se přímo pro stát (státní úřady, ústavy atd.) nebo pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům prohlášeným za spravované podle zásad obchodního hospodaření;
2. 2. dovoz toliko léčiv, léčebných pomůcek (včetně pomůcek therapeutických), lékařských (léčebných) přístrojů a nástrojů a léčebných vod, děje-li se přímo pro veřejné léčebné a ošetřovací ústavy, ústavy nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění, ústavy náhradních vnitřních zařízení vyňatých zaměstnavatelů anebo pro provozovatele těchto ústavů. Ustanovení čl. 8, odst. 2, 4 a 5 tohoto nařízení platí i pro toto osvobození.

(2) Podmínkou osvobození podle odstavce 1, č. 1 jest, že se při celním projednání potvrzením příslušného státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku prokáže, že dovážený předmět jest určen k jeho potřebě, nikoliv však k dalšímu zcizení v nezměněném stavu. Jde-li o dovoz pro státní podnik, musí se tímto potvrzením též prokázati, že podnik nenáleží k podnikům vyhlášeným za spravované podle zásad obchodního hospodaření. Potvrzení musí býti opatřeno otiskem úředního razítka a podepsáno přednostou toho státního úřadu (ústavu atd.) nebo podniku, pro který jest dovážený předmět určen; v potvrzení musí býti též uvedena položka, pod kterou bude dovážený předmět zařazen do inventáře. Celní úřad uschová potvrzení jako doklad k příslušné položce.

(3) Podmínkou osvobození podle odstavce 1, č. 2 jest, že se při celním projednání potvrzením provozovatele nebo osoby odpovědné za správu ústavu prokáže, že dovážený předmět jest určen k plnění vlastních úkolů veřejného léčebného nebo ošetřovacího ústavu, ústavu nositele veřejnoprávního sociálního pojištění nebo ústavu náhradního vnitřního zařízení vyňatého zaměstnavatele v oboru zdravotní péče. Potvrzení musí obsahovati údaje, z nichž je zřejmo, že jde o takový ústav a o takové určení. Celní úřad uschová potvrzení jako doklad k příslušné položce.

(4) Osvobození podle odstavce 1 neplatí v případech, kdy jest daň paušalována, ledaže by byla výslovně stanovena v nařízení o paušalování daně.

(5) Osvobození podle odstavce 1 se nevztahují na dovoz pro podniky znárodněné nebo národní.

Čl. 13.

Osvobození některých výkonů pro cizinu.

Podle § 4, odst. 1, č. 18 zákona jsou osvobozeny od daně z obratu pouze výkony, které záležejí ve zpracování movitých věcí hmotných a jsou prováděny v tuzemsku z příkazu a na účet cizozemského objednatele (t. j. objednatele, který nemá v tuzemsku ani bydliště nebo sídlo ani provozovnu). Podmínkou osvobození je, že podnikatel, který tyto výkony provedl, prokáže, že se výkon děje z příkazu a na účet cizozemského objednatele, a dále že prokáže obdobně způsobem, stanoveným v čl. 4, odst. 6, 7 a 8, že předměty, získané zpracováním movitých věcí hmotných, vyvezl nebo dal vyvézti do ciziny. Ustanovení čl. 4, odst. 10, 11 a 12 platí tu obdobně.

Čl. 14.

Osvobození dobročinných nebo vzdělávacích dodávek nebo výkonů.

(1) Dodávkami nebo výkony výhradně a přímo dobročinnými se rozumějí dodávky nebo výkony, které směřují výhradně a přímo ke zmírnění nouze a chudoby nebo ke konání lásky k bližnímu bez nároku na plnou náhradu. Dobročinnými nejsou dodávky nebo výkony, které samy o sobě nejsou dobročinnými skutky, třebas jejich výnos slouží dobročinným účelům (na př. pořádání zábavy ve prospěch dobročinného ústavu).

(2) Dodávkami nebo výkony výhradně a přímo vzdělávacími se rozumějí dodávky nebo výkony, které směřují výlučně k povznesení všeobecné vzdělanosti, k výchově vědecké, umělecké nebo politické, k povznesení všeobecné brannosti nebo k tělesné výchově a nemají povahy výdělečné vůbec nebo se dějí bez nároku na plnou náhradu. Totéž platí pro dodávky a výkony v oboru všeobecně prospěšného výzkumnictví a zkušebnictví.

(3) O osvobození nutno zvlášť žádati. Žádost se podává u příslušné berní správy a jest k ní přiložiti doklady a pomůcky vhodné pro posouzení, zda a v jaké míře jsou splněny předpoklady uvedené v odstavcích 1 a 2, zejména účetní závěrku nebo jiné účetní sestavení výsledků hospodaření za poslední předcházející kalendářní rok, podrobný přehled příjmů a vydání spojených s prováděním dodávek a výkonů, za jejichž osvobození se žádá, v posledním předcházejícím kalendářním roce, jakož i v uplynulé části běžného kalendářního roku, stanovy nebo jiné podobné statuty, provozní řád nebo jiné provozní směrnice, doklady o tom, v jaké výši jsou požadovány nebo jak jsou odstupňovány úplaty za dodávky a výkony, o jejichž osvobození se žádá, a pod. Žadatel může býti vyzván k podání vysvětlení a předložení dalších dokladů a pomůcek. O žádosti rozhoduje ministr financí po dohodě se zúčastněným ministrem nebo úřad, který ministr financí po dohodě se zúčastněným ministrem k tomu zmocnil. Jde-li o žadatele, který svůj podnik v tuzemsku provozuje toliko na území Slovenska, je místo ministra financí příslušným pověřenec financí, který osvobození může povoliti po dohodě se zúčastněným pověřencem; pověřenec financí může po dohodě se zúčastněným pověřencem zmocniti podřízený úřad k rozhodnutí o žádosti. Dokud o žádosti není rozhodnuto, jest z dodávek a výkonů, za jejichž osvobození se žádá, platiti daň z obratu.

Čl. 15.

Pojem výkonu veřejné moci.

(1) Výkonem veřejné moci se rozumí:

1. 1. činnost státu, svazků územní samosprávy nebo jiných veřejnoprávních korporací, která spočívá v provádění veřejnoprávních úkolů, které jsou těmto korporacím vyhrazeny nebo na ně přeneseny a při jejichž provádění vystupují veřejnoprávní korporace vůči příjemcům plnění jakožto nositelé veřejné moci;
2. 2. činnost státu, spočívající ve vydávání Sbírky zákonů a nařízení republiky Československé, Sbírky nařízení Slovenské Národní rady, Úředního listu a úředních věstníků, jakož i činnost svazků územní samosprávy, spočívající ve vydávání úředních věstníků;
3. 3. činnost fysické osoby, spočívající v provádění veřejnoprávních úkolů (t. j. úkolů, které jsou vyhrazeny fysickým osobám nebo jsou na ně přeneseny a při jejichž provádění vystupují fysické osoby vůči příjemcům plnění jakožto nositelé veřejné moci), pokud úplatou za tuto činnost jest jiný než služební plat (zejména funkční požitky a podobné paušální náhrady) nebo odměna a náhrada výloh (po případě pouze náhrada výloh), vyplácené vesměs z pokladny státu, svazků územní samosprávy nebo jiné veřejnoprávní korporace, a pokud dále není stanoveno jinak.

(2) U veřejnoprávních korporací se předpokládá výkon veřejné moci (odstavec 1, č. 1) zejména tehdy, spočívá-li provádění veřejnoprávních úkolů v plněních, která jest příjemce plnění podle právního předpisu nebo úředního příkazu povinen přijmouti. To, zda úplata za činnost veřejnoprávní korporace je označována jako poplatek nebo dávka a je vymahatelna politickou exekucí či nikoliv, samo o sobě nerozhoduje.

(3) Ustanovení odstavce 1, č. 3 se nevztahuje na provádění veřejnoprávních úkolů v rámci provozování svobodného povolání (jako tomu jest na př. u notářů, zvěrolékařů, civilních inženýrů a pod.), na výkon funkce znalce, tlumočníka, správce konkursní podstaty, nuceného správce, jakož i na výkon funkce národního správce.

Čl. 16.

Osvobození státu jakožto provozovatele poštovní a telekomunikační služby.

Osvobození se nevztahuje na zřizování, udržování a opravování soukromých telekomunikačních zařízení, dále na dodávky odpadkového materiálu (papíru, telegrafních a telefonních sloupů, drátů atd.) a dražební prodeje všeho druhu (též odpadkového materiálu).

Čl. 17.

Osvobození spisovatelů, vědeckých pracovníků a umělců.

(1) Za spisovatele se považují spisovatelé děl, patřících do literatury umělecké (krásného písemnictví) i do literatury věcné (vědecké a odborné), jakož i překladatelé těchto děl.

(2) Za vědecké pracovníky se považují:

1. 1. řádní i mimořádní profesoři vysokých škol a habilitovaní docenti vysokých škol;
2. 2. členové vědeckých korporací, pokud členství v těchto korporacích nelze nabýti na podkladě pouhé přihlášky za člena, nýbrž toliko zvolením, které se děje výlučně v uznání vědeckých zásluh;
3. 3. vědečtí zaměstnanci vědeckých ústavů státu a svazků územní samosprávy, osvědčí-li jim správa ústavu vědeckou úroveň jejich činnosti;
4. 4. vědečtí zaměstnanci jiných vědeckých ústavů, než uvedených pod č. 3, uznalo-li nebo uzná-li ministerstvo školství a osvěty (na Slovensku pověřenectvo školství a osvěty) ústav za vědecký a osvědčí-li těmto zaměstnancům správa ústavu vědeckou úroveň jejich činnosti;
5. 5. jiné fysické osoby, než uvedené pod č. 1 až 4 (na př. soukromí badatelé), osvědčí-li jim ministerstvo školství a osvěty po dohodě se zúčastněným ministerstvem (na Slovensku pověřenectvo školství a osvěty po dohodě se zúčastněným pověřenectvem) vědeckou úroveň jejich činnosti. Osvědčení není třeba pro spisovatelskou činnost v oboru věcné (vědecké a odborné) literatury (odstavec 1).

(3) Za umělce se považují hudební skladatelé a umělci-výtvarníci (čítajíc v to tvůrčí pracovníky v oboru uměleckého a kulturního filmu, na př. režiséry, scenaristy, kameramany a architekty).

(4) Osvobození se vztahuje jen na dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti. Vztahuje se tudíž osvobození na př. na dodávky práva autorského nebo provozovacího, na podávání vědeckých posudků vědeckým pracovníkem, přednáškovou činnost vědeckého pracovníka, dodávky obrazů nebo výtvarných děl, které umělec sám vytvořil a pod., nevztahuje se však na př. na výkony, záležející v pořádání výstav a pod. Jde-li o dodávky literárních děl, které spisovatel vydal vlastním nákladem, vztahuje se u něho osvobození pouze na část úplat za tyto dodávky, o které prokáže, že připadá na činnost spisovatelskou; zbývající část, připadající na činnost vydavatelskou, jest dani podrobena.

(5) Podmínkou osvobození též jest, že souhrn úplat za zdanitelné dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, nepřesáhl v posledním předcházejícím kalendářním roce 80.000 Kčs. Jde-li zároveň o spisovatele a vědeckého pracovníka (spisovatele a umělce, vědeckého pracovníka a umělce) nebo o spisovatele, vědeckého pracovníka i umělce, jest pro zjištění, zda uvedená podmínka je splněna či nikoliv, sečísti úplaty za zdanitelné dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem veškeré takové činnosti.

(6) Uplatňuje-li spisovatel, vědecký pracovník nebo umělec nárok na osvobození podle § 7, č. 4 zákona a má-li berní správa pochybnosti o tom, zda jde o spisovatele, vědeckého pracovníka nebo umělce anebo zda jde o dodávky a výkony, které jsou přímým výsledkem spisovatelské, vědecké nebo umělecké činnosti, může si o tom vyžádati dobrozdání ministerstva školství a osvěty (na Slovensku pověřenectva školství a osvěty) nebo - jde-li o tvůrčí pracovníky v oboru uměleckého a kulturního filmu - dobrozdání ministerstva informací (na Slovensku pověřenectva informací).

Čl. 18.

Ručení.

(1) Rodinnými příslušníky podnikatele se rozumějí:

1. 1. rodiče, nevlastní rodiče, osvojitelé, pěstouni, tchán, tchýně, prarodiče;
2. 2. manžel nebo manželka, druh nebo družka;
3. 3. děti, nevlastní děti, osvojenci, schovanci, zeťové, snachy, vnuci (vnučky) a pravnuci (pravnučky);
4. 4. sourozenci a osoby sešvagřené až do druhého stupně a jejich děti (též nevlastní děti, osvojenci, schovanci);
5. 5. sourozenci druha nebo družky.

(2) Nezáleží na tom, zda osoby uvedené v odstavci 1 žijí s podnikatelem ve společné domácnosti či nikoliv, zda příbuzenství nebo švagrovství spočívá na manželském či nemanželském zrození nebo spolužití. Manžel nebo manželka a osoby sešvagřené až do druhého stupně ručí podle § 8, odst. 2 zákona, i když manželství, které založilo jejich manželský nebo švagrovský poměr k podnikateli, v době uplatnění ručení již netrvá. Totéž platí obdobně i u druha nebo družky, i když v době uplatnění ručení již spolu nežijí.

(3) Osobou podstatně na podniku zúčastněnou se rozumí každá fysická osoba, která sama nebo se svými rodinnými příslušníky (odstavec 1 a 2) dohromady je zúčastněna na podniku více než čtvrtinou. Účastenství prostřednictvím držitele (správce k věrné ruce) nebo prostřednictvím společnosti se tu klade na roveň přímému účastenství.

Čl. 19.

Pojem a použití obecné ceny.

(1) Cenou obecnou se rozumí cena, která se v době provedení dodávky nebo výkonu nebo v době celního projednání obvykle platí za předměty nebo výkony stejného nebo podobného druhu v místě bydliště nebo sídla dodavatele nebo toho, kdo výkon provádí, nebo v místě celního projednání, a to při dodávkách nebo dovozu ve velkém, cena ve velkém, při dodávkách nebo dovozu v malém, cena v malém.

(2) Při vlastní spotřebě, t. j. vezmou-li se bez úplaty předměty z vlastního podniku pro domácnost nebo pro jiné nevýdělečné upotřebení (darování atd.) nebo pro podnikatelovy zaměstnance, jest základem daně cena obecná (odstavec 1) v době, kdy předměty byly vzaty pro vlastní spotřebu.

(3) Poskytuje-li podnikatel svému zaměstnanci jako mzdu (plat) za práci nebo jako část mzdy (platu) za práci naturální požitky, ocení se tyto naturální požitky hodnotami, které jsou podkladem ocenění pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění; není-li takového podkladu, ocení se zmíněné naturální požitky podle běžných spotřebitelských cen. Totéž platí pro oceňování naturálních požitků, které podnikatel poskytuje svému bývalému zaměstnanci, vdově po něm anebo sirotku (sirotkům) po nich jako součást odpočinkového, zaopatřovacího nebo jiného podobného platu anebo podpory.

(4) Jde-li o zdanitelné dodávky, výkony a vlastní spotřebu, jest berní správa oprávněna, zdá-li se jí přiznaná obecná cena nepřiměřenou, použíti za podmínek uvedených v § 19 zákona obecných cen stanovených odhadem.

(5) Jde-li o zdanitelný dovoz a neudal-li nebo neprokázal-li poplatník úplatu nebo obecnou cenu dováženého předmětu anebo zdá-li se udaná a prokázaná úplata nebo obecná cena celnímu úřadu nízkou, stanoví celní úřad (po případě po slyšení znalce) obecnou cenu částkou, kterou uzná za přiměřenou (§ 17, odst. 8, čtvrtá věta zákona).

Čl. 20.

Pojem nezměněného stavu.

O nezměněný stav podle ustanovení § 9, odst. 5 zákona jde tehdy, jestliže podnikatel nakoupené předměty před další dodávkou ani nezpracuje nebo nezušlechtí ani si je nedá zpracovati nebo zušlechtiti ve mzdě ani jich nepoužije k sestavení nového předmětu nebo jako součástky při výrobě jiného předmětu a není proto sám povinen z dodávek těchto předmětů platiti paušalovanou daň podle ustanovení příslušného nařízení o paušalování daně nebo daň pravidelnou.

Čl. 21.

Přepočítání cizích měn a obchodních mincí.

(1) Při dovozu přepočítávají se cizí měna nebo obchodní mince na tuzemskou měnu podle ustanovení o cle.

(2) Nejde-li o dovoz, přepočítají se cizí měna nebo obchodní mince na tuzemskou měnu podle průměrného měsíčního kursu, který stanoví pro účely poplatků, daně z obohacení a daní dopravních ministr financí vyhláškou v Úředním listě, na Slovensku též vyhláškou v Úředním věstníku. Rozhodným je kurs vyhlášený pro kalendářní měsíc, v němž došlo ku přijetí úplaty nebo - při povoleném zdaňování účtovaných cen - k vydání účtu.

Čl. 22.

Sazby daně.

(1) Předměty, u nichž sazba daně činí 1 %, se rozumí:

1. 1. předměty jmenované v příloze č. 3 (seznam předmětů, u nichž sazba daně z obratu činí 1 % – dále jen „seznam“), která jest součástí tohoto nařízení;
2. 2. předměty, které patří do okruhu předmětů jmenovaných v seznamu. Pro toto posouzení jsou rozhodné, pokud seznam nestanoví jinak, celní sazebník a vysvětlivky k němu, bez rozdílu, jde-li o dovoz či tuzemské dodávky nebo vlastní spotřebu.

(2) U ostatních předmětů (čítajíc v to předměty, které jsou v seznamu výslovně vyňaty z okruhu předmětů tam jmenovaných), činí sazba daně 3 %, po případě - s přirážkou podle ustanovení § 10, odst. 2 zákona - 5 %.

(3) U výkonů činí sazba daně zásadně 3 % (po případě 5 %), i když se týkají předmětů, u nichž sazba daně činí 1 %; sazba daně 3 % (po případě 5 %) se tudíž vztahuje na př. i na výkon, který záleží v námezdním mletí obilí.

Čl. 23.

Pojem výrobní provozovny u lázeňských a zřídelních podniků. Pojem celkového obratu.

(1) Za výrobní provozovny se u lázeňských a zřídelních podniků považují zejména ústavy a zařízení, jejichž hlavním účelem jest poskytování lázeňské péče léčebné (lázeňské procedury), a zařízení sloužící k podchycení, zpracování nebo úpravě minerálních vod (léčivých i stolních) a přírodních léčivých zdrojů (slatiny, bahna, radia a pod.).

(2) Pojem celkového obratu se řídí ustanoveními čl. 10.

Čl. 24.

Dohled na podniky.

(1) Berní správa, orgány finanční jí zmocněné a orgány revisní služby finanční správy mají právo, aby mohly prováděti daňovou kontrolu, kdykoliv nahlédnouti do předepsaných daňových záznamů podnikatelových a do jeho obchodních dopisů, knih, záznamů nebo jiných obchodních zápisů a listin, týkajících se podniku (dále jen „písemnosti“). K těmto písemnostem patří též evidenční kniha o vývozu a vývozní prohlášení (čl. 4, odst. 7 a 8). Tato kontrola se může konati nejen proto, aby se přezkoumalo daňové přiznání nebo aby se předepsala dodatečná daň, nýbrž také v daňovém období, na př. aby se zjistilo, zda a jak vede poplatník předepsané daňové záznamy.

(2) Berní správa rozhoduje podle svého uvážení, zda chce nahlédnouti do písemností v podnikatelově provozovně či zda si je chce dáti předložiti. Úřad může vyzvati podnikatele nebo jeho zástupce, aby předložil knihy v úředních místnostech, nesmí však žádati, aby tam byly předloženy takové knihy, kterých podnikatel při provozu podniku nemůže postrádati.

(3) Předložiti písemnosti v provozovně jest povinen nejen podnikatel, nýbrž i jeho zástupce. Podnikatel jest povinen pro případ své nepřítomnosti v provozovně ustanoviti takového zástupce.

(4) Bez výslovného podnikatelova svolení jsou finanční orgánové oprávnění k provádění kontroly vstupovati do provozovny nebo obchodních místností jen v pracovních hodinách nebo v době, kdy jsou v závodě přítomni podnikatel (jeho zástupce) nebo podnikatelovi zaměstnanci, obstarávající účetní nebo jinou správní činnost. Daňový dozor nutno prováděti s největší šetrností.

(5) Úřední orgánové musí se vykázati zvláštní legitimací nebo, provádí-li kontrolu berní správa, jejím všeobecným nebo zvláštním písemným zmocněním. Podnikatel a jeho zaměstnanci jsou povinni úředním orgánům, provádějícím kontrolu, vyjíti vstříc a vykázati jim vhodné místnosti, potřebné k práci.

Čl. 25.

Přiznání k dani z obratu.

(1) Přiznání jest povinen podati každý podnikatel, i když provádí toliko dodávky nebo výkony od daně osvobozené anebo dodávky nebo výkony, u nichž daň jest kryta paušálem. Tato povinnost se vztahuje i na osoby, uvedené v § 5, odst. 1, č. 3, 7, 8 a 10 zákona.

(2) Tuzemský podnikatel jest povinen podati zpravidla pouze jedno přiznání, t. j. přiznání za celou podnikatelskou činnost, nehledíc na to, zda provozoval toliko jeden či více podniků, závodů nebo provozoven. U které berní správy jest toto přiznání podati, stanoví čl. 29.

(3) Vyvíjel-li však tuzemský podnikatel podnikatelskou činnost jak v zemích České a Moravskoslezské (nebo jen v jedné z těchto zemí) tak i na Slovensku, jest povinen podati dvě přiznání, a to zvlášť za podnik, závod nebo provozovnu (podniky, závody nebo provozovny) v zemích České a Moravskoslezské (nebo jen v jedné z těchto zemí) a zvlášť za podnik, závod nebo provozovnu (podniky, závody nebo provozovny) na Slovensku. U kterých berních správ jest tato přiznání podati, stanoví čl. 29.

(4) Cizozemský podnikatel jest povinen podati daňové přiznání každé berní správě, v jejímž obvodu činnost provozoval, do 3 dnů po uplynutí každého kalendářního měsíce, a netrvala-li jeho činnost celý kalendářní měsíc, do 3 dnů po jejím ukončení. Je dále povinen připojiti k daňovému přiznání výkaz úplat za dodávky a výkony, které provedl na předcházející objednávku.

(5) Podnikatel jest povinen uvésti v přiznání též úplaty za takové dodávky pro něho provedené, z nichž je povinen platiti daň místo dodavatele (§ 5, odst. 1, č. 7, druhá věta a § 5, odst. 1, č. 8, druhá věta zákona).

(6) Bylo-li podnikateli povoleno, aby místo přijatých úplat přiznával ceny za dodávky a výkony účtované (§ 17, odst. 7 zákona), nesmějí býti ze souhrnu účtovaných cen vyloučeny nezaplacené pohledávky. Rovněž ceny, účtované za zrušené dodávky nebo výkony, dále slevy a srážky, poskytnuté odběratelům, a účtované částky, které se staly prokázaně nedobytnými, nesmějí býti vyloučeny ze souhrnu účtovaných cen, mohou však býti odečteny jako srážkové položky.

(7) Srážkové položky (§ 15, odst. 2, čtvrtá věta zákona) lze odečítati jen od souhrnu přijatých úplat (po příp. účtovaných cen), které podléhají téže daňové sazbě. Jakým způsobem nutno prokázati srážkové položky, stanoví čl. 28.

(8) Tuzemští podnikatelé, kteří obchodují předměty, jejichž dodávky podléhají různým daňovým sazbám nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň paušalována, mohou si v přiznání pro 3 %ní daň z obratu od souhrnu přijatých úplat (po příp. účtovaných cen), do něhož však musejí býti zahrnuty i úplaty (po příp. účtované ceny) za dodávky, podléhající 1 %ní dani z obratu, odečísti částky (čítajíc v to daň), jež podle nákupních účtů připadají na předměty, jejichž dodávky podléhají dani 1 %ní nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň paušalována. K těmto odečteným částkám mohou připočítati částku odpovídající poměrné části režie a podnikatelského zisku. O částku zjištěnou tímto způsobem zmenší se základ pro vyměření 3 %ní daně. Odečtené částky, které podléhají 1 %ní dani z obratu nebo jsou od daně osvobozeny nebo u nichž jest daň kryta paušálem, nutno uvésti v příslušných rubrikách přiznání. Podmínkou této úlevy jest, že podnikatel neobchoduje výhradně ve velkém a že může vyloučené částky prokázati nákupními účty. Podle stejných zásad mohou tito podnikatelé zjistiti také výši daňových splátek.