Vyhláška o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje podrobnější pravidla pro

1. a) požadavky na kvalitu vnitřní informace,
2. b) odklad uveřejnění vnitřní informace včetně vymezení důvodů pro odklad uveřejnění a způsobu zajištění důvěrnosti vnitřní informace,
3. c) vedení seznamu osob, které mají přístup k vnitřní informaci (dále jen „seznam“), včetně podrobností o tom, které osoby mají být vedeny v tomto seznamu, a strukturu, formu a způsob zasílání tohoto seznamu České národní bance,
4. d) oznamování transakcí s akciemi nebo zatímními listy vydanými emitentem finančního nástroje podle § 124 odst. 1 zákona (dále jen „emitent finančního nástroje“) nebo s investičními nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k těmto akciím nebo zatímním listům²), České národní bance osobami podle § 125 odst. 5 zákona (dále jen „manažerské transakce“), včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance a podrobnějšího vymezení druhů transakcí, na které se oznamovací povinnost vztahuje,
5. e) posuzování manipulace s trhem a
6. f) oznamování důvodného podezření z využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem, včetně způsobu zasílání oznámení České národní bance.

(2) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie³) a stanoví

1. a) obsah oznámení podílu na hlasovacích právech emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a) zákona a formu a způsob jeho zasílání České národní bance,
2. b) formu a způsob uveřejňování povinně uveřejňované informace⁴),
3. c) strukturu, formu a způsob zasílání povinně uveřejňované informace České národní bance,
4. d) rozsah podstatných údajů souvisejících s povinně uveřejňovanou informací, které je emitent uvedený v § 118 odst. 1 zákona, emitent uvedený v § 121a zákona, emitent finančního nástroje, jiná osoba, která požádala o přijetí investičního cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nebo organizátor regulovaného trhu, který sám přijal investiční cenný papír bez souhlasu emitenta⁴) (dále jen „jiná povinná osoba“), povinen uchovávat a
5. e) případy, kdy je povinnost podle právního řádu státu, který není členským státem Evropské unie, srovnatelná s povinností stanovenou v § 118 až 119a, § 120a odst. 1 písm. a), § 120c odst. 1 nebo v § 122 odst. 15 nebo 16 zákona.

§ 2

Požadavky na kvalitu vnitřní informace

(1) Pro účely stanovení požadavků na kvalitu vnitřní informace je informace přesná, jestliže

1. a) je jejím obsahem souhrn okolností nebo událost, které nastaly, nebo které lze v budoucnu důvodně očekávat, a
2. b) je natolik určitá, že na jejím základě lze učinit závěr o možném vlivu okolností nebo události podle písmene a) na kurz, jinou cenu nebo výnos příslušného finančního nástroje nebo nástroje, jehož hodnota se od tohoto finančního nástroje odvozuje (dále jen „odvozený nástroj“).

(2) Pro účely stanovení požadavků na kvalitu vnitřní informace je informace, která by mohla poté, co se stane veřejně známou, významně ovlivnit kurz, jinou cenu nebo výnos finančního nástroje nebo odvozeného nástroje, taková informace, o které lze předpokládat, že by ji rozumný investor vzal v úvahu při investičním rozhodování.

(3) Za vnitřní informaci ve vztahu k investičnímu nástroji podle § 3 odst. 1 písm. g) až i) zákona (dále jen „komoditní derivát“) se považuje přesná informace, která se přímo nebo nepřímo týká komoditního derivátu, není veřejně známá, a o které mohou účastníci regulovaného trhu, na kterém se s takovým derivátem obchoduje, v souladu s tržními postupy uznávanými na tomto trhu, očekávat, že jim bude sdělena. Takovou informací je zejména informace, která

1. a) je účastníkům regulovaného trhu v obdobných případech obvykle k dispozici, nebo
2. b) je uveřejňována podle této vyhlášky nebo jiných právních předpisů, pravidel organizátora regulovaného trhu, smluvních závazků nebo zvyklostí vztahujících se k regulovanému trhu, na kterém se obchoduje s takovým komoditním derivátem, nebo trhu, na kterém se obchoduje s podkladovou komoditou takového komoditního derivátu.

§ 3

Pravidla odkladu uveřejnění vnitřní informace

(1) Závažným důvodem, pro který emitent finančního nástroje může odložit uveřejnění vnitřní informace, je zejména

1. a) probíhající jednání a s nimi související skutečnosti, pokud by výsledek nebo řádný průběh těchto jednání mohl být uveřejněním vnitřní informace nepříznivě ovlivněn, zejména jde-li o jednání vedená za účelem dlouhodobého finančního ozdravení emitenta finančního nástroje, jehož finanční situace je závažně a bezprostředně ohrožena, nebo
2. b) rozhodnutí učiněná nebo smlouvy sjednané vedoucí osobou⁵) a osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 4 zákona, k jejichž účinnosti je třeba schválení jiným orgánem emitenta finančního nástroje, jestliže by uveřejnění vnitřní informace před tímto schválením spolu se současným prohlášením, že rozhodnutí či smlouva dosud schváleny nebyly, ohrozilo správné posouzení vnitřní informace ze strany investorů.

(2) Emitent finančního nástroje může odložit uveřejnění vnitřní informace pouze v případě, že přijme opatření, která mu umožní uveřejnit vnitřní informaci neprodleně poté, co přestane být schopen nadále zabezpečovat její důvěrnost, a zajistí kontrolu přístupu k takové informaci alespoň tím, že

1. a) zavede účinná opatření k zabránění v přístupu k vnitřní informaci jiným osobám, než které vnitřní informaci nezbytně potřebují k řádnému výkonu svých funkcí v rámci emitenta finančního nástroje, a
2. b) podnikne opatření nezbytná k tomu, aby každá osoba s přístupem k vnitřní informaci byla prokazatelně poučena o povinnostech plynoucích z této vyhlášky nebo jiných právních předpisů ve vztahu k vnitřní informaci a o sankcích spojených se zneužitím či neoprávněným šířením vnitřní informace.

(3) Přestane-li být plněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2 nebo byla-li porušena důvěrnost vnitřní informace, je emitent finančního nástroje povinen vnitřní informaci uveřejnit neprodleně poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.

§ 4

Osoby vedené v seznamu

V seznamu se uvedou všechny osoby, které mají přístup k vnitřní informaci týkající se přímo nebo nepřímo emitenta finančního nástroje a

1. a) jsou orgány nebo členy orgánů emitenta finančního nástroje,
2. b) jsou zaměstnanci emitenta finančního nástroje,
3. c) vykonávají pro emitenta finančního nástroje činnost na základě smlouvy, zejména osoby poskytující emitentovi poradenské či právní služby, nebo
4. d) jsou zaměstnanci nebo jinými osobami, které mají u osoby podle písmene c) přístup k vnitřní informaci.

§ 5

Pravidla vedení seznamu

(1) Emitent finančního nástroje vede seznam ke každé jednotlivé vnitřní informaci zvlášť v rozsahu stanoveném elektronickým formulářem podle § 12 odst. 2.

(2) Emitent finančního nástroje zajistí bez zbytečného odkladu aktualizaci seznamu,

1. a) dojde-li ke změně údajů vykazovaných v elektronickém formuláři podle § 12 odst. 2 kterékoliv osoby uvedené na seznamu, nebo
2. b) má-li být na seznam doplněna další osoba.

(3) Seznam vede emitent finančního nástroje v elektronické podobě.

(4) Seznam uchovává emitent finančního nástroje alespoň po dobu 5 let od jeho vytvoření, pokud byl seznam aktualizován, alespoň po dobu 5 let od jeho poslední aktualizace. Po tuto dobu také zajistí uchování informací souvisejících s vedením seznamu.

(5) Emitent finančního nástroje zajistí, aby osoby uvedené v seznamu byly seznámeny s povinnostmi stanovenými touto vyhláškou nebo jinými právními předpisy pro nakládání s vnitřními informacemi a sankcemi, které jiné právní předpisy spojují se zneužitím nebo neoprávněným rozšiřováním vnitřních informací.

§ 6

Manažerské transakce

(1) Osoba uvedená v § 125 odst. 5 zákona plní oznamovací povinnost, jestliže součet hodnot transakcí v kalendářním roce dosáhne alespoň částky odpovídající 5 000 EUR, a to ohledně všech transakcí uskutečněných v kalendářním roce.

(2) Pro účely posouzení, zda je splněna podmínka uvedená v odstavci 1, se sčítají hodnoty všech transakcí provedených v tomtéž kalendářním roce na účet osob uvedených v § 125 odst. 5 zákona.

(3) Hodnotou transakce podle odstavce 1 se rozumí tržní hodnota předmětu transakce ke dni uskutečnění transakce; v případě investičních nástrojů, jejichž hodnota se vztahuje k akciím nebo zatímním listům, se hodnotou rozumí tržní hodnota těchto akcií nebo zatímních listů.

§ 7

Pravidla pro posuzování manipulace s trhem

Při posuzování, zda došlo k manipulaci s trhem podle § 126 odst. 1 zákona, se vezme v úvahu zejména

1. a) zda podíl podaných pokynů k obchodům nebo uskutečněných obchodů na celkovém denním objemu obchodování s předmětným finančním nástrojem na příslušném regulovaném trhu je významný, zejména pokud vede k významné změně kurzu či jiné ceny tohoto finančního nástroje,
2. b) rozsah, v jakém podané pokyny k obchodům nebo uskutečněné obchody osob s významnou kupní nebo prodejní pozicí vedou k významným změnám kurzu či jiné ceny finančního nástroje, majetkové hodnoty, k níž se vztahuje hodnota finančního nástroje, nebo od něj odvozeného nástroje,
3. c) zda uskutečněný obchod vedl ke změně skutečného vlastníka finančního nástroje,
4. d) zda podané pokyny k obchodu nebo uskutečněné obchody obsahují změny pozice, zejména koupě nebo prodej, v krátkém časovém období a zda rozsah takových pokynů nebo obchodů odpovídá významnému podílu na celkovém denním objemu obchodování s předmětným finančním nástrojem na příslušném regulovaném trhu a zda vede k významné změně kurzu či jiné ceny tohoto finančního nástroje,
5. e) zda se podané pokyny k obchodu nebo uskutečněné obchody soustřeďují v krátkém časovém úseku během obchodního dne a zda vedou ke změně kurzu či jiné ceny předmětného finančního nástroje, jejíž tendence se následně obrátí,
6. f) rozsah, v jakém podané pokyny mění nejlepší vyhlášené nabídkové nebo poptávkové ceny předmětného finančního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu nebo mění účastníkům regulovaného trhu přístupný seznam pokynů, a v jakém jsou takové pokyny následně před provedením zrušeny,
7. g) rozsah, v jakém jsou podávány pokyny k obchodu nebo uskutečňovány obchody v době, kdy se stanovují referenční ceny nebo vypořádací ceny, a v jakém vedou k významné změně kurzu či jiné ceny finančního nástroje, která má vliv na takové stanovení cen,
8. h) zda podání pokynů k obchodu nebo uskutečnění obchodů předcházelo nebo po nich následuje šíření nepravdivých, klamavých či zavádějících informací osobou, která podala pokyny nebo uskutečnila obchod, nebo osobou s ní propojenou,
9. i) zda podání pokynů k obchodu nebo uskutečnění obchodů předcházelo nebo po nich následuje vytvoření nebo šíření chybných, klamavých nebo zjevně materiálním zájmem ovlivněných investičních doporučení podle § 125 odst. 6 zákona osobou, která podala pokyny nebo uskutečnila obchod, nebo osobou s ní propojenou, nebo
10. j) zda postup nebo obchod nesplňoval podmínky pro uznání tržního postupu podle § 126 odst. 8 zákona.

§ 8

Posuzování podezření ze zneužití trhu

Při posuzování, zda se jedná o využití vnitřní informace nebo manipulaci s trhem pro účely plnění oznamovací povinnosti podle § 124 odst. 5 nebo § 126 odst. 5 zákona, osoba uvedená v § 124 odst. 5 nebo § 126 odst. 5 zákona zhodnotí, zda konkrétní okolnosti obchodu rozumně odůvodňují podezření na využití vnitřní informace nebo manipulace s trhem; přitom hodnotí skutečnosti, které jsou jí při její činnosti běžně dostupné. Při podezření na manipulaci s trhem vychází zejména z hodnocení faktorů podle § 7.