Zákon o státní službě

§ 71

Základní ustanovení

Služební poměr skončí v případech stanovených tímto zákonem, neskončil-li smrtí státního zaměstnance nebo jeho prohlášením za mrtvého, popřípadě uplynutím doby, jde-li o služební poměr na dobu určitou.

§ 72

Skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu

(1) Služební orgán rozhodne o skončení služebního poměru, jestliže

1. a) 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků,
2. b) státní zaměstnanec v době nejdéle 15 měsíců před zahájením řízení o skončení služebního poměru zaviněně zvlášť závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
3. c) státní zaměstnanec v době nejdéle 15 měsíců před zahájením řízení o skončení služebního poměru zaviněně závažně porušil povinnost vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby,
4. d) státnímu zaměstnanci bylo v období 18 měsíců před zahájením řízení o skončení služebního poměru uloženo třetí písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby, nebo
5. e) se na státního zaměstnance podle § 43 odst. 8 zákona o specifických zdravotních službách hledí jako na osobu zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován.

(2) Služební poměr skončí dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru, jde-li o případ podle odstavce 1 písm. b) a e), nebo uplynutím doby 1 měsíce, která začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru, v ostatních případech. Tato doba končí uplynutím dne, který se číslem shoduje se dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru, a není-li takový den v posledním měsíci, připadne její konec na poslední den měsíce.

§ 73

Skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance

(1) Služební poměr skončí na základě písemné žádosti státního zaměstnance, a to uplynutím doby 2 měsíců, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší. Doba podle věty první začíná běžet dnem doručení žádosti a končí uplynutím dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem doručení žádosti; není-li takový den v posledním měsíci, připadne její konec na poslední den měsíce. Žádost o skončení služebního poměru může státní zaměstnanec vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.

(2) Má-li podle písemné žádosti státního zaměstnance služební poměr skončit v době delší než 2 měsíce ode dne doručení žádosti, může v této době služební poměr skončit na základě písemné dohody státního zaměstnance a služebního orgánu. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě.

§ 73a

Skončení služebního poměru na základě dohody mezi představeným a služebním orgánem

(1) Služební poměr nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru může skončit na základě písemné dohody mezi tímto představeným a služebním orgánem. Uzavřít tuto dohodu s představeným, který je jmenován na služebním místě v ministerstvu nebo v Úřadu vlády, lze pouze se souhlasem člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády. Služební poměr skončí dnem sjednaným v dohodě, nejdříve však okamžikem uzavření dohody.

(2) Skončí-li služební poměr podle odstavce 1, přísluší představenému, jenž vykonával službu na témže služebním místě představeného po nepřetržitou dobu alespoň 18 měsíců, částka ve výši šestinásobku měsíčního platu.

(3) Peněžité plnění podle odstavce 2 se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle odstavce 1.

§ 74

Skončení služebního poměru ze zákona

(1) Služební poměr skončí

1. a) v případě, kdy byl státní zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti anebo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, dnem nabytí právní moci rozsudku,
2. b) v případě, že byl státnímu zaměstnanci pravomocně uložen trest zákazu činnosti vykonávat službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí,
3. c) v případě, kdy byl státní zaměstnanec na základě pravomocného soudního rozhodnutí omezen na svéprávnosti, dnem nabytí právní moci rozsudku,
4. d) zrušením služebního poměru služebním orgánem nebo státním zaměstnancem ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení služebního poměru, není-li v něm uveden den pozdější; služební orgán nesmí ve zkušební době zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání dočasné neschopnosti k výkonu služby,
5. e) dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání obecné části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 2 nebo zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a), anebo dnem, kdy marně uplynula lhůta pro vykonání zvláštní části úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. b) v případě, že přede dnem, kdy státní zaměstnanec začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby, nevykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a),
6. f) dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil věk 70 let,
7. g) marným uplynutím doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů,
8. h) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad občanství členského státu Evropské unie nebo občanství státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, dnem pozbytí tohoto předpokladu, nebo
9. i) v případě, že státní zaměstnanec přestal splňovat předpoklad středního vzdělání s maturitní zkouškou, dnem pozbytí tohoto předpokladu.

(2) Služební poměr skončí rovněž dnem vzniku překážky výkonu služby podle § 33 odst. 2.

§ 74a

Odbytné

(1) Státní zaměstnanec má při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu podle § 74 odst. 1 písm. g) nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité době trvání služebního poměru

1. a) nepřesahující 1 rok přísluší odbytné ve výši jednonásobku měsíčního platu,
2. b) nepřesahující 2 roky, ale přesahující 1 rok, přísluší odbytné ve výši dvojnásobku měsíčního platu,
3. c) nepřesahující 10 let, ale přesahující 2 roky, přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu,
4. d) nepřesahující 15 let, ale přesahující 10 let, přísluší odbytné ve výši pětinásobku měsíčního platu,
5. e) nepřesahující 20 let, ale přesahující 15 let, přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu,
6. f) přesahující 20 let přísluší odbytné ve výši sedminásobku měsíčního platu státního zaměstnance.

(2) Odbytné se vyplatí jednorázově v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu následujícím po skončení služebního poměru podle § 74 odst. 1 písm. g).

(3) Je-li bývalý státní zaměstnanec, jemuž bylo vyplaceno odbytné podle odstavce 1, znovu přijat do služebního poměru podle tohoto zákona nebo přijat do pracovního poměru na služební místo ve služebním úřadu před uplynutím doby určené podle počtu násobků měsíčního platu, z nichž byla odvozena výše odbytného, je povinen služebnímu úřadu, v němž vykonává službu nebo práci, vrátit odbytné nebo jeho poměrnou část. Poměrná část odbytného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového vzniku služebního poměru podle tohoto zákona nebo vzniku pracovního poměru ve služebním úřadu do uplynutí doby podle odstavce 1.

(4) Pokud státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 3 odbytné nebo jeho poměrnou část nevrátí nejpozději ke dni nástupu do služby nebo nástupu do práce, služební nebo pracovní poměr se považuje od počátku za neexistující.

§ 75

Nezákonné skončení služebního poměru

(1) Je-li podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního poměru nezákonné, služební poměr trvá a státní zaměstnanec se zařadí zpět na jeho původní služební místo. Státní zaměstnanec má nárok na plat a na dovolenou za dobu od neplatného skončení služebního poměru do doby zařazení k výkonu služby.

(2) Nelze-li státního zaměstnance zařadit zpět na jeho původní služební místo v důsledku zrušení služebního místa nebo proto, že uplynula doba určitá, na kterou byl státní zaměstnanec na služební místo zařazen nebo jmenován, anebo jeho původní služební místo není volné, zařadí se k výkonu služby na vhodné volné služební místo ve služebním úřadu, v němž vykonával službu. K výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.

(3) Oznámí-li státní zaměstnanec písemně služebnímu úřadu, že nehodlá ve službě pokračovat, postupuje se při skončení služebního poměru podle § 73. V takovém případě má zaměstnanec nárok na plat do dne nabytí právní moci rozhodnutí podle § 73.

§ 76

(1) Služební orgán vydá státnímu zaměstnanci potvrzení o službě a na požádání také služební posudek; jinému je nelze vydat.

(2) Služební posudek vychází ze služebního hodnocení státního zaměstnance a smí obsahovat jen skutečnosti týkající se výkonu služby.

(3) Potvrzení o službě obsahuje

1. a) obor služby, který státní zaměstnanec vykonával,
2. b) dobu trvání služebního poměru,
3. c) závazky státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu,
4. d) v jakém pořadí a v čí prospěch jsou z platu státního zaměstnance prováděny srážky,
5. e) údaj o důvodu skončení služebního poměru,
6. f) údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci.

(4) Jiné informace o státním zaměstnanci, než uvedené v odstavci 3, mohou být podávány pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zákon jinak.