ČÁST DRUHÁ ČÁST DRUHÁ

§ 119

Odkaz § 119

Ve výnosu Českého báňského úřadu č. 2/1990 ze dne 12. října 1990, kterým se mění a doplňují některé obecně závazné právní předpisy vydané v působnosti Českého báňského úřadu, (č. 443/1990 Sb.), se zrušuje článek VI.

ČÁST ČTVRTÁ

§ 121

Odkaz

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1999.

Předseda:
doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Příloha č. 1

k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu vrtu

  1. 1. Geologická část projektu vrtu vždy určuje:
    1. a) účel a lokalizaci vrtu včetně situačního plánu s určením účelu vrtu, projektované hloubky a směru a úklonu vrtu,
    2. b) předpokládaný geologický profil, včetně předpokládané hloubky horizontů a kolektorských obzorů, velikosti tlaků apod. s určením hloubkových intervalů s předpokládaným výskytem vody pod tlakem, ropy nebo hořlavých nebo škodlivých plynů,
    3. c) hloubky předpokládaných obtíží při vrtání, jako například svírání a příchvaty nářadí a ztráty výplachu a cirkulace,
    4. d) hloubkové intervaly odběrů vzorků hornin,
    5. e) karotážní měření,
    6. f) izolaci vrstev,
    7. g) požadavky na čerpací pokusy,
    8. h) způsoby otevření zjištěných obzorů (perforace).
  1. 2. Technická část projektu vrtu vždy určuje:
    1. a) typ vrtné soupravy s uvedením parametrů jejích hlavních částí,
    2. b) hloubku, úklon a směr vrtu, popřípadě dílčích částí vrtu,
    3. c) konstrukci vrtu a její odůvodnění s určením rozměrových, konstrukčních a váhových parametrů a bezpečnostních koeficientů řídící, úvodní, technické a těžební kolony,
    4. d) zařízení na ústí vrtu včetně typů protierupčních zařízení pro jednotlivé kolony, ovládací stanice, tlakových rozvodů, trysek apod., druh, lhůty a způsob jejich zkoušek na tlak a uzavření a umístění tlakové stanice s ovládacími ventily,
    5. e) požadavky na hermetičnost kolon a zkoušky hermetičnosti kolon s uvedením zkušebních metod, tlaků a dovolených poklesů tlaků a lhůt zkoušek,
    6. f) sestavu vrtné kolony s uvedením dovolených namáhání a dotahových kroutících momentů,
    7. g) postup prací při hloubení vrtu, orientační parametry režimu vrtání s uvedením druhu a průměru dlát, přítlaku na dláto a otáček rotačního stolu,
    8. h) požadavky a způsob odběru vzorků hornin,
    9. i) druh, parametry a množství výplachu podle hloubkových intervalů vrtání, množství látek pro přípravu a úpravu výplachu včetně jejich minimální zásoby, cirkulační objem výplachu podle množství vyvrtané horniny, zásobu výplachu včetně havarijní zásoby, způsob a intervaly kontrol parametrů a množství výplachu, přístroje na měření parametrů výplachu a jejich umístění a interval doplňování výplachu při tažení nářadí,
    10. j) požadavky na přípravu k pažení a cementaci,
    11. k) konstrukci pažnicové kolony a způsob pažení, způsob a podmínky kontrol a zkoušek izolační schopnosti a hermetičnosti,
    12. l) rozsah a lhůty inklinometrických a jiných měření ke zjištění prostorového průběhu vrtu,
    13. m) opatření pro předcházení tlakovým projevům a erupcím, postup při zjištění přítoku ložiskového média do vrtu a při náhlé ztrátě výplachu, koncentrace hořlavých plynů vydělovaných z výplachu, jejichž překročení musí být automaticky signalizováno, druh a počet dalších kontrolních a měřicích přístrojů s ohledem na předpokládané vlastnosti provrtávaných hornin a rizikovost práce, způsob případného vypouštění nebo spalování ropy nebo plynu, popřípadě jiná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu,
    14. n) opatření k zabezpečení požadavků na ochranu životního prostředí,
    15. o) způsob provedení čerpacích pokusů (testery),
    16. p) opatření, která vyžadují vrtné práce a podmínky pracoviště, včetně opatření na ochranu veřejných zájmů, chráněná území a ochranná pásma,
    17. q) způsob likvidace nepotřebné části vrtu pro případ, že bude nutné opravit průběh vrtu úhybem.
  1. 3. Přílohy technické části projektu vždy tvoří:
    1. a) výpočet hydraulických ztrát ve vrtu pro jednotlivé kolony, mimo řídící kolonu,
    2. b) prostorový průběh usměrněného vrtu,
    3. c) schéma ústí vrtu, popřípadě sondy při vrtání a při čerpacím pokusu.

Příloha č. 2

k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu pro těžbu nerostů loužením

Technická část projektu pro těžbu nerostů loužením vždy určuje:

  1. a) množství vody, popřípadě přípravu, složení a množství loužicího roztoku na objem těžby nebo na vymezenou plochu loužicího pole,
  2. b) způsob bezpečné manipulace s kyselinami a žíravinami,
  3. c) odvádění a likvidaci odpadních vod a roztoků,
  4. d) vystrojení vrtu, opatření k zajištění vrtu a jeho hermetičnosti,
  5. e) režim zkušebního provozu, vlastní těžby a podmínky ukončení těžby,
  6. f) velikost ochranných pilířů a bariér,
  7. g) lhůty a způsob kontrol polohy a postupu šíření loužicích roztoků,
  8. h) nejvyšší dovolený tlak loužicího roztoku,
  9. i) přípustný rozsah a způsob kontroly rozšíření loužicích roztoků a zvláštní opatření na ochranu povrchu a povrchových a podzemních vod,
  10. j) používaná elektrická a strojní zařízení,
  11. k) opatření, která vyžadují podmínky pracoviště.

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur

Projekt vrtu pro ukládání kapalin do přírodních horninových struktur vždy určuje:

  1. a) hodnocení izolační schopnosti ochranných vrstev a předpokládanou velikost jímací kapacity, popřípadě předpokládaný rozsah rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,
  2. b) opatření ke kontrole rozšíření ukládaných kapalin v přírodní horninové struktuře,
  3. c) opatření k zajištění těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy,
  4. d) způsob sledování těsnosti vtláčecího vrtu nebo sondy a mezikruží a způsob hodnocení propustnosti hornin nacházejících se nad horninovou strukturou určenou pro ukládání kapalin,
  5. e) při ukládání kapalin způsobujících korozi určení míst pro zabudování etalonů pro měření koroze,
  6. f) podle potřeby i určení místa, lhůt a způsobu měření tlaku a provádění analýz vzorků média z první zvodnělé vrstvy, popřípadě z jiné vhodné vrstvy nad přírodní horninovou strukturou.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Náležitosti projektu pro geofyzikální práce

Projekt geofyzikálních prací vždy určuje:

  1. a) oblast, rozsah a druh prováděných prací,
  2. b) předpokládaný začátek a ukončení prací,
  3. c) chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany,
  4. d) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Zásady bezpečného zajištění a likvidace vrtů a sond

  1. I. Zásady bezpečného zajištění vrtů a sond
    1. a) Vrt nebo sonda musí být vybaveny zařízením na ústí odpovídající tlakové dimenze umožňujícím zvládnutí předpokládaných tlakových projevů. Toto zařízení musí být chráněno proti poškození a zabezpečeno proti manipulaci neoprávněnou osobou.
    2. b) Sonda musí být vystrojena kolonou čerpacích trubek v dostatečné délce umožňující její bezpečné umrtvení.
    3. c) Projekt zajištění vrtu a sondy musí řešit také ochranu otevřeného obzoru.
  1. II. Zásady bezpečné likvidace vrtů a sond
    1. a) Každý otevřený obzor a každý úsek perforovaných pažnic se izoluje mostkem.
    2. b) Zkontroluje se cementace mezikruží a docementují volné a nedostatečně zacementované úseky mezikruží.
    3. c) Ústí vrtu nebo sondy se izoluje a likviduje podle bodu 6 přílohy č. 6 k této vyhlášce.
    4. d) Pokud má být vytažena nezacementovaná část pažnicové kolony a dovoluje-li to stav vrtu nebo sondy, rozpojí se pažnicová kolona v co největší bezpečně dosažitelné hloubce a vytáhne se.
    5. e) Místo rozpojení pažnicové kolony se izoluje cementovým mostkem o takové délce, aby mostek zasahoval alespoň 30 m do kolony pažnic nad i pod místem rozpojení; v případě izolace původně vysokotlakého obzoru se nad místem rozpojení pažnice postaví mechanický mostek a nad něj cementový mostek o délce alespoň 30 m.

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 239/1998 Sb.

Minimální technické požadavky na bezpečné zajištění a likvidaci vrtů a sond

  1. 1. Izolace obzorů v nezapaženém vrtu

    Izolace obzoru v nezapaženém vrtu se provede cementovým mostkem o délce nejméně 50 m nad obzor a 30 m pod obzor (obr. 1.1).

    Obrázek

    obr. 1.1

  1. 2. Izolace obzorů v zapaženém perforováném vrtu nebo sondě

    Každé místo perforace pažnic se izoluje tlakovou cementací s hlavou mostku nejméně 30 m nad obzorem (obr. 2.1). Je-li při cementaci použit cementační pakr (retainer), může být hlava cementového mostku jen 20 m nad cementačním pakrem (obr. 2.2).

    V případě ztížených podmínek v zapaženém vrtu nebo sondě, které by bránily nebo nezaručovaly kvalitní izolaci obzoru pomocí cementového mostku, a v případě izolace obzoru, jehož původní tlak byl vyšší než tlak hydrostatický, se nad perforovaným intervalem usadí mechanický mostek a nad něj se postaví cementový mostek o délce nejméně 30 m (obr. 2.3).

    Obrázek

    obr. 2.1

    Obrázek

    obr. 2.2

    Obrázek

    obr. 2.3

  1. 3. Izolace nezapaženého nebo částečně zapaženého vrtu nebo sondy

    Jsou-li vrt nebo sonda částečně zapaženy, postaví se cementový mostek od paty kolony pažnic nejméně v délce 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 3.1). Je-li použit mechanický mostek, může být délka cementového mostku zkrácena až na 30 m nad hlavu mechanického mostku (obr. 3.2).

    Obrázek

    obr. 3.1

    Obrázek

    obr. 3.2

  1. 4. Izolace hlav linerů a míst rozpojení pažnic

    Hlava lineru a místo rozpojení pažnic se izolují cementačním mostkem o délce nejméně 60 m, který je umístěn alespoň 30 m v každé koloně pažnic nad i pod hlavou lineru nebo místem rozpojení (obr. 4.1).

    Je-li místo rozpojení v nezapaženém intervalu vrtu, postaví se v místě úřezu cementový mostek o délce nejméně 30 m nad místem úřezu a 30 m pod místem úřezu a v patě pažnicové kolony mostek o délce nejméně 50 m nad patou a 30 m pod patou pažnic (obr. 4.2).

    Je-li použit mechanický mostek usazený nad hlavou lineru, stačí nad něj postavit cementový mostek o délce 30 m (obr 4.3).

    Obrázek

    obr. 4.1

    Obrázek

    obr. 4.2

    Obrázek

    obr. 4.3

  1. 5. Izolace mezikruží

    Nezacementované nebo nedostatečně zacementované mezikruží musí být izolováno. Pro likvidaci nezacementované části pažnicové kolony platí část II přílohy č. 5 k této vyhlášce. Nezapažený interval vrtu nebo sondy se izoluje podle bodu 4.

    V případě, že pažnice nejdou vytáhnout, izoluje se volné mezikruží přes místo rozpojení pažnic nebo přes tzv. okno situované co nejníže nad hlavou cementu v mezikruží. Nad místem rozpojení nebo oknem se postaví tlakový cementový mostek, a v případě, že tlakový cementový mostek nejde postavit, postaví se cementový mostek, s hlavou nejméně 30 m nad místem rozpojení nebo oknem.

  1. 6. Izolace a likvidace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem

    Izolace ústí vrtu nebo sondy pod povrchem se provádí pomocí cementového mostku o délce nejméně 30 m. Zemina kolem ústí sondy se odkope do hloubky 1,8 m pod úroveň terénu. V hloubce nejméně 1,5 m od povrchu okolního terénu se odřežou všechny kolony pažnic. Pažnice se dolijí cementovou kaší a po ztuhnutí cementu se ústí sondy hermetizuje navařením ocelové desky o min. tloušťce 10 mm na každou kolonu pažnic.

    Nad poslední navařenou ocelovou deskou se zhotoví betonová deska o mocnosti nejméně 0,2 m a ústí vrtu a sondy se označí podle § 71d; tím se považuje vrt nebo sonda za zlikvidovanou (obr. 6.1).

    Obrázek

    obr. 6.1

  1. 1) § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb.
  2. 2) § 273 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
  3. 3) § 8 odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
  4. 4) § 133 odst. 3 zákoníku práce.
  5. 5) § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.
  6. 6) Například vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
  7. 7) Výnos Českého báňského úřadu č. 7/1988 Ú.v. ČSR, o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách, (reg. v částce 10/1988 Sb.), ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb. a vyhlášky č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě.
  8. 8) § 380 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
  9. 9) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
  10. 10) Zákon č. 22/1997 Sb.
  11. 11) § 14 zákona č. 61/1988 Sb.
    Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb.
    Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 369/1992 Sb.
  12. 12) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
  13. 13) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy v prostředí s nebezpečím výbuchu.
  14. 14) § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
  15. 15) Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
  16. 16) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb.
    ČSN 33 2320 Elektrotechnické předpisy. Předpisy pro elektrické zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par.
    ČSN 33 2000-3 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik.
    ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Provozovny a sklady.
  17. 17) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb., vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb., a vyhláška č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
  18. 18) § 3 a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
  19. 19) Vyhláška č. 99/1989 Sb.
  20. 20) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.
  21. 21) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  22. 22) ČSN EN 197-1 Cement – část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementu pro obecné použití.
    ČSN EN ISO 10426-1 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 1: Specifikace.
    ČSN EN ISO 10426-2 Naftový a plynárenský průmysl – Cementy a materiály pro cementování vrtů – Část 2: Zkoušení cementů.
  23. 23) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 205/2002 Sb.