Nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy

Příloha č. 1

Náležitosti projektu zalesnění

1. A. Povinné údaje uváděné v projektu zalesnění
   1. I. Identifikace žadatele:
      1. a) je-li fyzickou osobou
         1. 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, popřípadě název nebo obchodní firma,
         2. 2. datum narození,
         3. 3. identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
         4. 4. adresa místa trvalého pobytu - ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec (městská část, část obce),
         5. 5. telefon, fax, popřípadě e-mail,
      1. b) je-li právnickou osobou
         1. 1. obchodní firma nebo název právnické osoby,
         2. 2. identifikační číslo,
         3. 3. sídlo právnické osoby - ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec (městská část, část obce),
         4. 4. telefon, fax, popřípadě e-mail,
         5. 5. statutární orgán právnické osoby, jméno, popřípadě jména, příjmení, titul.
   1. II. Identifikace zpracovatele projektu zalesnění:
      1. a) je-li fyzickou osobou
         1. 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, popřípadě název nebo obchodní firma,
         2. 2. adresa místa trvalého pobytu - ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec (městská část, část obce),
         3. 3. telefon, fax, popřípadě e-mail,
      1. b) je-li právnickou osobou
         1. 1. obchodní firma nebo název právnické osoby,
         2. 2. identifikační číslo,
         3. 3. sídlo právnické osoby - ulice, číslo popisné, číslo orientační, PSČ, obec (městská část, část obce),
         4. 4. telefon, fax, popřípadě e-mail,
         5. 5. statutární orgán právnické osoby, jméno, popřípadě jména, příjmení, titul.
   1. III. Identifikace zalesňovaných pozemků:
      1. a) soupis parcel podle evidence katastru nemovitostí
         1. 1. kód a název katastrálního území,
         2. 2. parcelní číslo,
         3. 3. kód druhu pozemku,
         4. 4. výměra v hektarech na čtyři desetinná místa,
         5. 5. součet výměr k zalesnění v hektarech na čtyři desetinná místa,
      1. b) identifikace půdních bloků⁶), popřípadě jejich dílů (kód půdního bloku/dílu),
      2. c) zařazení pozemků do souborů lesních typů a cílových hospodářských souborů podle vyjádření Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů o typologickém zařazení zalesňovaných pozemků,
      3. d) počty a plochy jednotlivých druhů dřevin na jednotlivých parcelách v kusech a v hektarech a plochy jehličnatých a listnatých dřevin celkem, při dodržení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, s určením základních dřevin a jejich podílu²⁶),
      4. e) druh, kvalita, způsob pěstování a původ sadebního materiálu odpovídající zásadám přenosu²⁷),
      5. f) kopie katastrální mapy včetně částí okolních parcel, v níž nesmí být žadatelem provedeny úpravy; v případě zalesnění zemědělských pozemků menších než 0,5000 ha musí být součástí mapového podkladu i části parcely přiléhajícího lesního pozemku,
      6. g) kopie katastrální mapy včetně částí okolních parcel s vyznačením rozmístění jednotlivých dřevin a umístění oplocení, pokud je navrhováno.

1. B. Doplňkové údaje uváděné v projektu zalesnění
   1. I. Způsob přípravy půdy před zalesněním.
   2. II. Technologie výsadby jednotlivých druhů dřevin.
   3. III. Způsoby a četnost ochrany do doby zajištění porostu proti buřeni, proti zvěři, klikorohu, popřípadě dalším škůdcům.
   4. IV. U oplocení minimální technické parametry, u individuálních způsobů ochrany druh a počet kusů, popřípadě další činnosti nutné k zdárnému vývoji založeného porostu (například přihnojení, výsek nežádoucích náletových dřevin).

Příloha č. 2

Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu

1. 1. Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření:
   1. a) strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, popřípadě jeho dílu minimálně do 30. listopadu, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo
   2. b) půda zůstane zorána, popřípadě podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu, jestliže operace není v rozporu s bodem 2.

1. 2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
   1. a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
   2. b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.

   Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.

1. 3. Žadatel na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků, popřípadě jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně:
   1. a) aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na hektar; při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin²⁸) (například slámy) podle jiného právního předpisu²⁹) není stanovena minimální dávka, nebo
   2. b) pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části v termínu minimálně od 31. května do 31. července příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %.

1. 4. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu pálit bylinné zbytky.
2. 5. Žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavená nebo přesycená vodou, s výjimkou vlastní sklizně plodiny a plnění podmínky bodu 7.
3. 6. Žadatel nezruší, popřípadě nepoškodí krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník. Za rušení, popřípadě poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu vůči němu se souhlasem příslušného orgánu.³⁰)
4. 7. Žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovaly kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku.
5. 8. Žadatel nezmění na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda.
6. 9. Žadatel zajistí, aby se po 31. říjnu kalendářního roku na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s kulturou travní porost nenacházel porost vyšší než 30 cm, pokud jiný právní předpis³¹) nestanoví jinak.
7. 10. Žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem.³²)
8. 11. Žadatel na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu sousedícím s útvarem povrchových vod zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, pokud jiný právní předpis³³) nestanoví jinak.
9. 12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
   1. a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
   2. b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
   3. c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
   4. d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.