Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani ze mzdy

Čl. 9

(1) Plátci, vyplácející mzdu, která nepřesáhne v běžném měsíci 200 Kčs, upustí podle § 11 odst. 1 zákona od srážky daně, jen předloží-li jim poplatník písemné prohlášení uvedené v článku 15 odst. 5 písm. b) bod cc).

(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců, srazí jen jeden z nich daň s přihlédnutím k vyživovaným osobám a k případné slevě podle § 9 zákona, a to ten, jemuž předloží poplatník průkaz a prohlášení podle článku 15 odst. 5. Ostatní plátci srazí daň tak, jakoby poplatník žádnou osobu nevyživoval, tedy s příslušným zvýšením podle § 7 zákona (se zřetelem na věk a u žen též k okolnosti, zda jsou vdané), nejméně však ve výši 10 %. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na případy, kdy se daň vybere podle článku 6 odst. 5 ve výši 10 %.

Čl. 10

Způsob vybírání daně

(1) Plátcem jsou všechny organizace (úřady, ústavy, zařízení, podniky atd., jsou-li samostatně účtujícími jednotkami) a osoby, které vyplácejí mzdu.

(2) Plátce srazí daň při každé výplatě mzdy z celé dani podrobené částky. Ze záloh vyplácených během mzdového období se daň nesráží, nýbrž až z úhrnu při konečném vyúčtování.

(3) Zašle-li druhý nebo další plátce na poplatníkovu žádost hrubou mzdu (odměnu) organizaci, aby ji vyplatila pracovníkovi, který je k ní v pracovním poměru, zdaní ji tato organizace spolu se mzdou, kterou poplatníkovi vyplácí.

Čl. 11

(1) Jednorázovou mzdou je zejména náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, dary a odměny, pokud nejsou od daně osvobozeny, odměny za vedlejší činnost konanou pro organizaci, u které je pracovník v pracovním poměru, na základě dohod o provedení práce, jednorázové prémie, doplatky mzdy za minulá kalendářní léta apod.

(2) Kolísá-li mzda v jednotlivých měsících, vypočte se při zdaňování jednorázové mzdy pravděpodobná celoroční mzda tak, že se zjistí průměrná měsíční mzda až dosud v běžném roce vyplacená a vynásobí dvanácti. Ví-li však plátce bezpečně v době výplaty jednorázové mzdy, že se poplatníkova mzda během roku změní, přihlédne k očekávané změně.

(3) Není-li pracovník v pracovním poměru k plátci po celý rok (např. do pracovního poměru vstoupí během roku nebo je pracovní poměr před koncem roku rozvázán), lze jednorázovou mzdu rozvrhnout jen na ta mzdová období, za něž bude nebo byla mzda vyplácena.

(4) Vyplácí-li plátce mzdu (odměnu) za minulá léta poplatníkovi, který v roce, v němž k této výplatě dojde, již k němu není v pracovním poměru, srazí daň podle roční tabulky s přihlédnutím k ustanovení článku 9 odst. 2.

(5) Doplatky za mzdová období běžného kalendářního roku rozvrhnou se na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená; zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku. Doplatky připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavec 1 až 4).

(6) Plátce upustí od zdanění podle předchozích odstavců a zdaní jednorázovou odměnu nebo doplatky v měsíci výplaty, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(7) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona - tzv. zúčtování - provede plátce jen, požádá-li o to poplatník (ústně nebo písemně) nebo závodní výbor základní organizace ROH za všechny zaměstnance nejpozději při vyúčtování mzdy za prosinec. Zmeškanou lhůtu může prominout okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).

(8) Byl-li poplatník u plátce zaměstnán po celý rok, pobíral mzdu za všechna mzdová období a nezměnily-li se okolnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, stanoví plátce při provádění zúčtování daň na celoroční příjem pomocí roční tabulky. Nejsou-li uvedené předpoklady splněny, stanoví plátce daň na průměrnou měsíční mzdu podle měsíční tabulky (viz odstavec 11).

(9) Nastoupil-li poplatník do pracovního poměru u plátce během roku, provede plátce zúčtování jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce mzdu od jiného plátce, může plátce provést zúčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o tom, kolik činila v jednotlivých měsících vyplacená mzda a sražená daň a podle které sazby byla daň srážena. Rozvázal-li poplatník před koncem roku pracovní poměr, provede plátce zúčtování rovněž jen za měsíce, v nichž byl u něj poplatník zaměstnán, a jen, když poplatník v témže roce nevstoupil do nového pracovního poměru.

(10) Provádí-li plátce zúčtování u poplatníků, kteří sice k němu byli po celý rok v pracovním poměru, ale nepobírali ve všech mzdových obdobích mzdu (např. pro nemoc, mateřskou nebo neplacenou dovolenou apod.), přihlíží jen k těm mzdovým obdobím, za něž byla mzda zdaněna.

(11) V případech uvedených v odstavci 8 druhé větě a v odstavcích 9 a 10 provede plátce zúčtování tak, že úhrn mezd během roku vyplacených dělí počtem mzdových období, za která byla mzda zdaněna. Na takto vypočtenou průměrnou mzdu stanoví pro každé mzdové období daň podle okolností rozhodných pro zvýšení a snížení daně na začátku období. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, kterou plátce porovná se sraženou daní.

(12) U poplatníků, kteří nejsou k plátci v pracovním poměru, nýbrž jen v poměru podobném poměru pracovnímu (článek 2 odst. 3), lze zúčtování provést jen, byla-li jim srážena daň podle měsíční tabulky a jen za měsíce, za něž jim byla mzda takto zdaněná vyplacena (odstavec 10).

(13) Pobíral-li poplatník, jemuž byla povolena sleva podle § 9 zákona, v některých měsících mzdu přesahující 2400 Kčs, takže pro tyto měsíce mu nebyla povolena uvedená sleva, poskytne se při zúčtování sleva i za tyto měsíce, jestliže průměrná měsíční mzda za zúčtovanou dobu nepřesáhne 2400 Kčs.

(14) Zúčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze zúčtování vyšší daň, než jaká byla správně sražena, nelze zúčtování provést. O částku, kterou pracovníkům v důsledku zúčtování vrátí, odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (článek 14 odstavec 3 písm. c). Zúčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku. Tuto lhůtu může prodloužit národní výbor, příslušný podle sídla plátcovy pokladny (článek 19).

Čl. 12

(1) Daň, kterou plátce nesrazil, předepíše okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcova k přímému placení plátci bez rozdílu, zda plátce nesprávnou srážku daně zavinil či nikoliv.

(2) Poplatníkům pobírajícím mzdu z ciziny vyměří daň okresní národní výbor, v jehož obvodu bydlí. Poplatníkům bydlícím v obvodu národního výboru hlavního města Prahy vyměřuje však daň obvodní národní výbor Praha 1.

(3) Zjistí-li se, že bylo poplatníkovi na dani sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce mzdového období, v němž došlo k výplatě mzdy, z níž byla nesprávně sražena daň.

(4) Plátce může přeplacenou daň vrátit poplatníkovi jen během roku, v němž byla sražena, nebo počátkem příštího roku, dokud nepředložil okresnímu národnímu výboru vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy (článek 14 odst. 3 písm. a). O vrácenou daň odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí toto vrácení na rubu poukázky nebo převodního příkazu. Po uplynutí této lhůty vrátí přeplatek okresní národní výbor příslušný podle sídla plátcovy pokladny.

Čl. 13

Odpovědnost plátců

(1) Organizace provádějící srážku daně jsou povinny předložit Státní bance československé při výběru doplatku mezd vyúčtovaných za minulý měsíc příkaz k odvodu sražené daně ze mzdy.

(2) Daň doměřená podle § 14 odst. 2 zákona je splatna do tří dnů po doručení platebního výměru a penále se počítá počínaje následujícím dnem. V těchto případech nelze vyměřit penále za dobu ode dne, kdy doměřená daň měla být sražena, do doručení platebního výměru.

(3) Penále se nepředepíše, nečiní-li aspoň 20 Kčs ročně.

(4) Daň sraženou osobám, které jsou k plátci v poměru podobném poměru pracovnímu, nemusí plátce odvádět do tří dnů po provedení daňové srážky, nýbrž odvede ji společně s daní sraženou pracovníkům v pracovním poměru.

(5) Krajský národní výbor může povolovat odchylky ve věci způsobu, doby a místa odvodu daně, pokud se odchylka týká okresních národních výborů jeho obvodu.

Čl. 14

(1) Každý plátce je povinen uvádět ve mzdových listech vedle základních údajů (poplatníkovo jméno, příjmení, povolání, datum narození, bydliště, rodinný stav, jména osob, které poplatník vyživuje, a data jejich narození, počet osob uznaných navíc podle § 9 zákona a pro každé mzdové období jeho označení) ještě tyto další údaje:

1. a) údaje o odpracované době,
2. b) hrubou částku mzdy v hotovosti se všemi příplatky, prémiemi a odměnami i s částkami překázanými příp. jinými plátci pro poplatníka podle článku 10 odst. 3 (nikoliv však náhrady služebních výdajů),
3. c) hodnotu naturálních požitků,
4. d) částku náhrad služebních výdajů, která podléhá dani ze mzdy,
5. e) částky osvobozené od daně ze mzdy,
6. f) základ pro výpočet srážky daně ze mzdy,
7. g) srážku daně ze mzdy.

(2) Pro osoby, které nejsou k plátci v pracovním poměru, nýbrž pracují pro něj v poměru podobném poměru pracovnímu (článek 2 odst. 3 písm. a), nemusí vést plátce mzdové listy; stačí seznam s těmito údaji: datum výplaty, poplatníkovo jméno a bydliště, věk, rodinný stav, výše vyplacené mzdy a sražené daně. Totéž platí pro vedení záznamů vedoucími souborů lidových hudebníků (článek 2 odst. 3 písm. b).

(3) Plátci jsou dále povinni:

1. a) předkládat každoročně do konce března příslušnému okresnímu národnímu výboru vyúčtování sražené a odvedené daně ze mzdy za uplynulý rok na předepsaných tiskopisech,
2. b) předkládat témuž okresnímu národnímu výboru každoročně ve lhůtě jím stanovené výkaz o počtu zaměstnanců podle výše mzdy, a o počtu závodů, mzdách a dani ze mzdy,
3. c) hlásit na rubu převodního příkazu nebo vplatního lístku, jímž odvádějí sraženou daň, jakou částku úhrnem všem poplatníkům ve mzdovém období srazili,
4. d) vydávat poplatníkům, kteří o to požádají, po uplynutí kalendářního roku nebo při skončení pracovního poměru nebo při zániku povinnosti vyplácet mzdu, písemné potvrzení o tom, kolik činila v uplynulém roce, popřípadě do dne skončení pracovního poměru poplatníkova hrubá mzda a jaká daň mu z ní byla sražena a podle jaké daňové sazby.

Čl. 15

Podmínky pro snížení daně

(1) Poplatník je povinen do 30 dnů po vstupu do pracovního poměru a každoročně do konce prosince prokázat plátci pro příští kalendářní rok počet vyživovaných osob, příp. nárok na slevu podle § 9 zákona, pokud nejde o průkazy již předložené, které podle článku 17 odst. 1 platí trvale.

(2) Nepředloží-li poplatník průkaz o tom, že a kolik osob vyživuje, popříp. jaká sleva mu podle § 9 zákona přísluší, nebo nepředloží-li prohlášení podle odstavce 5, je plátce povinen srážet daň tak, jakoby poplatník nevyživoval žádnou osobu (tedy se zvýšením podle § 7 zákona).

(3) K předloženému průkazu přihlédne plátce teprve počínaje mzdovým obdobím následujícím po období, v němž bude průkaz plátci předložen. Narodí-li se však poplatníkovi dítě, přihlédne se k němu již pro to mzdové období, v němž se narodilo, předloží-li poplatník průkaz o jeho narození plátci aspoň do 30 dnů po narození dítěte. Nepředloží-li poplatník průkaz v této lhůtě, lze k průkazu přihlédnout až ve mzdovém období následujícím po období, v němž byl průkaz předložen. Předloží-li však poplatník po vstupu do pracovního poměru průkazy plátci do 30 dnů ode dne vstupu do pracovního poměru, platí průkazy již od tohoto dne. Nedošlo-li proti předchozímu potvrzení ke změně, stačí předložení jeho duplikátu.

(4) Potvrzení na slevu vydává okresní národní výbor, příslušný podle poplatníkova bydliště nebo podle sídla plátcovy pokladny.

(5) Plátce smí u poplatníků, jimž se daň sráží podle základní sazby nebo se snížením podle § 8 zákona, k předloženým průkazům přihlédnout, jen podepíše-li poplatník při vstupu do pracovního poměru a každoročně nejpozději do 31. prosince pro příští kalendářní rok písemné prohlášení o tom,

1. a) jaké jsou skutečnosti rozhodné pro zvýšení a snížení daně, popřípadě kdy a jak se změnily,
2. b) pobírá-li mzdu též od jiného plátce, či nikoliv; v kladném případě, že
   1. aa) nárok na uznání vyživovaných osob a nárok na slevu podle § 9 zákona neuplatnil u jiného plátce ani poplatník ani jiná osoba,
   2. bb) hrubá mzda nepřesahuje ani u poplatníka ani u osoby jím vyživované, na niž uplatňuje slevu podle § 9 zákona, měsíčně 2400 Kčs,
   3. cc) mzda pobíraná od dalších plátců nepřesahuje u žádného z nich 200 Kčs měsíčně a že u žádného z nich poplatník neuplatňuje osvobození podle § 11 odst. 1 zákona (daněprosté minimum),

1. c) že osoba jím vyživovaná (kromě manželky, družky, manžela, druha a nezletilých dětí) nemá vlastní příjem přesahující částku 400 Kčs měsíčně.

(6) Dojde-li během roku ke změnám skutečností rozhodných pro zvýšení a snížení daně, je poplatník povinen oznámit je plátci nejpozději poslední den mzdového období, v němž změna nastala.

(7) Poplatníci, kterým byla přiznána sleva podle § 9 zákona z důvodu, že buď sami nebo osoby jimi vyživované pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě jiný důchod obdobného charakteru, jsou povinni každoročně, nejpozději do 31. prosince, předložit plátci pro příští kalendářní rok potvrzení pošty o výplatě důchodu.

Čl. 16

Způsob prokazování nároku na snížení daně ze mzdy

Nárok na snížení daně prokazuje poplatník plátci takto:

1. 1. platným občanským průkazem svým, manželky, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o
   1. a) věk,
   2. b) rodinný stav,
   3. c) nezletilé děti, vnuky nebo jiné nezletilé děti v péči nahrazující péči rodičů, žijí-li s ním trvale ve společné domácnosti,
   4. d) skutečnost, že je poplatník svobodný, ovdovělý, rozvedený a vyživuje aspoň jedno dítě, které s ním žije trvale ve společné domácnosti.

   Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmy z občanského průkazu, nutno je prokázat jiným úředním dokladem,

1. 2. potvrzením školy a u učňů potvrzením organizace, že zletilé dítě studuje nebo že je v učebním poměru a jaký má od školy nebo organizace příjem,
2. 3. soudním rozhodnutím o povinnosti platit výživné na děti a manželku (rozvedenou, nežijící s ním trvale ve společné domácnosti), jestliže plátce sráží výživné z jeho mzdy a zasílá je oprávněným osobám, buď podle příkazu soudu nebo na přání poplatníka,
3. 4. rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a potvrzením pošty o vyplácení důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na slevu podle § 9 zákona z důvodu, že sám, jeho manželka nebo nezletilé děti pobírají invalidní nebo částečný invalidní důchod.

V případech uvedených pod č. 3 a 4 poznamená plátce potřebná data (číslo a datum soudního rozhodnutí, výši stanoveného výživného na jednotlivé děti a manželku, druh přiznaného důchodu a číslo a datum rozhodnutí, jímž byl přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod) na mzdovém listě a potvrzení pošty uschová;

1. 5. potvrzením okresního národního výboru,*) jde-li o skutečnost, že
   1. a) žije trvale ve společné domácnosti s družkou (poplatnice s druhem); toto potvrzení vydá okresní národní výbor na základě písemného prohlášení druha a družky, že spolu takto žijí ve společné domácnosti, a průkazu o jejich společném bydlišti,
   2. b) vyživuje jiné osoby než manželku (družku) a děti (např. rodiče, prarodiče, tchána, tchyni a sourozence), pokud mohou být uznány za vyživované poplatníkem (článek 7 odst. 1 písm. b),
   3. c) platí výživné na děti z rozvedeného manželství, na děti, s nimiž trvale nežije ve společné domácnosti, na děti, zrozené mimo manželství, rozvedené manželce nebo manželce, s níž trvale nežije ve společné domácnosti (s výjimkou uvedenou pod č. 3),
   4. d) vyživuje aspoň jedno dítě a nežije s manželem (manželkou) trvale ve společné domácnosti,
   5. e) vyživuje zletilé děti (s výjimkou uvedenou pod č. 2), vnuky nebo jiné zletilé děti v péči nahrazující péči rodičů,
   6. f) byla povolena výměna slevy mezi manžely (druhy) podle § 8 odst. 4 zákona,
   7. g) poplatníkovi nebo osobám poplatníkem vyživovaným přísluší sleva podle § 9 zákona (s výjimkou uvedenou pod č. 4).

Čl. 17

Platnost průkazů

(1) Průkazy uvedené v článku 16 č. 1, 3, 4 a 5 písm. e) až g) platí pro prokázání nároku na snížení daně ze mzdy trvale, nebyla-li jejich platnost pro tento účel časově omezena, a průkazy uvedené v článku 16 č. 2 a 5 písm. a) až d) platí vždy jen na rok, pro který byly vystaveny, a to za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob nenastaly změny ve skutečnostech rozhodných pro zvýšení nebo snížení daně.

(2) U zletilých studujících dětí platí potvrzení vydané školou podle článku 16 č. 2 ještě dva měsíce následující po měsíci, v němž studující ukončil studia, pokud na začátku těchto měsíců nebyl v pracovním poměru.

(3) Za ukončení studií se pokládá u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání vysvědčení na odchodnou, popřípadě vysvědčení téže povahy, u žáků škol poskytujících úplné střední vzdělání (všeobecné, odborné), kteří nepokračují ve studiích, maturitní zkouška a u studentů vysokých škol státní závěrečná zkouška.

(4) Opožděné předložení průkazu nebo zmeškanou lhůtu pro uplatnění nároku na snížení daně ze mzdy může prominout okresní národní výbor, který potvrzení vydává (článek 15 odst. 4).

Čl. 18

Kontrola daně ze mzdy

(1) Okresní národní výbory jsou povinny provést každoročně kontrolu u všech plátců svého obvodu. U plátců zaměstnávajících nejvýše 50 pracovníků stačí však provádět kontroly jednou za dva roky.

(2) Zjistí-li okresní národní výbor při kontrole, že na dani bylo sraženo méně než mělo být sraženo, předepíše v platebním výměru plátci k přímému placení úhrnnou částku daně, o kterou bylo na dani sraženo méně. V příloze platebního výměru vyčíslí, u kterých pracovníků a o jakou částku bylo sraženo méně. Přitom zvlášť vyčíslí částky připadající na poslední 3 měsíce.

(3) Okresní národní výbor může upustit od dodatečného předpisu daně, popříp. může doměřenou daň zcela nebo zčásti prominout, kdyby vybrání této daně znamenalo ohrožení výživy poplatníka nebo osob na něj odkázaných.

(4) K zajištění správného srážení daně ze mzdy vede každý okresní národní výbor seznam plátců, který pravidelně kontroluje a doplňuje.

Čl. 19

Sídlem plátcovy pokladny se rozumí místo, ve kterém se provádí výpočet mzdy a kde plátce sestavuje a vede mzdové listy, i když skutečná výplata mzdy se provádí na jiném místě.**)

Čl. 20

Promlčení

Okresní národní výbor upustí od předepsání daně ze mzdy, i když není promlčena, jestliže k nesprávné srážce daně došlo vinou poplatníka, a ode dne výplaty mzdy, při níž došlo k nesprávné srážce daně, uplynuly aspoň tři roky, takže by plátce vzhledem k ustanovení § 16 zákona nesměl již poplatníkovi daň dodatečně srazit.

Čl. 21

Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

1. 1. vyhláška ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy,
2. 2. vyhláška ministerstva financí č. 192/1953 Ú. l., o úpravě procent zvýšení a snížení daně ze mzdy,
3. 3. vyhláška ministerstva financí č. 338/1953 Ú. l., o úpravě zvýšení a snížení daně ze mzdy poplatníkům, kteří poskytují úhradu osobních potřeb,
4. 4. vyhláška ministerstva financí č. 13/1954 Ú. l., o změně procent zvýšení daně ze mzdy a o některých jiných opatřeních v oboru této daně,
5. 5. vyhláška ministerstva financí č. 244/1956 Ú. l., o některých opatřeních v oboru daně ze mzdy,
6. 6. vyhláška ministerstva financí č. 111/1957 Ú. l., o některých dalších opatřeních v oboru daně ze mzdy,
7. 7. vyhláška ministerstva financí č. 218/1957 Ú. l., o povolování slev podle § 9 zákona o dani ze mzdy a uznávání osob za vyživované poplatníkem,
8. 8. vyhláška ministerstva financí č. 88/1962 Sb., o zdaňování prémií a odměn,
9. 9. vyhláška ministerstva financí č. 210/1964 Sb., o průkazech pro snížení daně ze mzdy a o některých dalších opatřeních v oboru této daně,
10. 10. výnos ministerstva financí č. 153/102 376/57 (Věstník ministerstva financí č. 18/1957 a Věstník pověřenectva financí č. 19/1957), o odměnách projektantům a jejich zdanění,

1. a všechny směrnice, instrukce, výnosy a jiné obdobné předpisy vydané ministerstvem financí, pověřenectvem Slovenské národní rady pro finance a býv. pověřenectvem financí v oboru daně ze mzdy do 31. března 1967.

Čl. 22

Účinnost