Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku

Zákaz diskriminace

1. 1. Příslušníci jednoho smluvního státu, ať mají či nemají bydliště či sídlo v některém smluvním státě, nejsou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které by byly jiné nebo tíživější než ty, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni příslušníci tohoto druhého státu, nacházející se ve stejné situaci.
2. 2. Osoby bez státního občanství, které mají bydliště v některém smluvním státě, nejsou podrobeny v jednom ani v druhém státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které by byly jiné nebo tíživější než ty, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni příslušníci tohoto druhého státu, nacházející se ve stejné situaci.
3. 3. Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, se neprovede v tomto druhém státě způsobem méně příznivým než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost.

   Toto ustanovení nemůže být vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní srážky, slevy a snížení daně z důvodů osobní situace nebo nákladů na rodinu, které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.

1. 4. S výjimkou případů, na které se aplikuje článek 9, článek 11 odstavec 7 a článek 12 odstavec 6, jsou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy, placené podnikem jednoho smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, odpočitatelné pro stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako by byly placeny osobě mající bydliště či sídlo v prvním státě.

   Stejně tak dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě jsou odčitatelné pro stanovení zdanitelného jmění tohoto podniku za stejných podmínek, jako by byly dlužny osobě, mající v prvním státě bydliště či sídlo.

1. 5. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo drženo nebo kontrolováno osobou nebo osobami majícími bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, nejsou podrobeny v prvém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které by byly jiné nebo tíživější než ty, kterým jsou nebo budou moci být podrobeny jiné podniky téže povahy tohoto prvého státu.
2. 6. Žádné ustanovení tohoto článku nemůže být vykládáno tak, že nedovoluje, aby Belgie:
   1. a) zdanila sazbou stanovenou belgickými právními předpisy celkovou částku zisku belgické stálé provozovny patřící společnosti, která má sídlo v Československu, nebo sdružení, jehož sídlo skutečného vedení je v Československu, pokud zmíněná sazba nepřekročí nejvyšší sazbu použitelnou na celkovou částku nebo na část zisků společností, jejichž sídlo je v Belgii;
   2. b) vybrat srážkovou daň z dividend náležejících účasti, která je skutečně spojena se stálou provozovnou nebo stálou základnou, kterou má v Belgii společnost se sídlem v Československu nebo sdružení mající sídlo skutečného vedení v Československu a která podléhá zdanění jako právnická osoba v Belgii.

1. 7. Výraz „zdanění“ označuje v tomto článku daně jakékoli povahy nebo názvu.

Řešení případů cestou dohody

1. 1. Jestliže se osoba, mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě domnívá, že opatření učiněná jedním smluvním státem nebo oběma státy mají nebo budou mít za následek pro ni zdanění, které není v souladu s touto smlouvou, může, nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní zákonodárství těchto států, předložit příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém má bydliště či sídlo, písemnou a odůvodněnou žádost o revizi tohoto zdanění. Aby tato žádost mohla být přijata, musí být předložena ve lhůtě dvou roků ode dne, kterého bylo poprvé doručeno opatření, které má za následek zdanění, které není v souladu s touto smlouvou.
2. 2. Příslušný úřad zmíněný v odstavci 1 se bude snažit, aby otázku upravil cestou přátelské dohody s příslušným úřadem druhého smluvního státu za účelem zamezení zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou, jestliže reklamace se mu bude zdát oprávněná a jestliže sám nebude s to najít uspokojivé řešení.
3. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit cestou přátelské dohody obtíže, nebo odstranit pochybnosti, které mohou vzniknout při aplikaci této smlouvy.
4. 4. Příslušné úřady smluvních států se dohodnou ve věci administrativních opatření nutných k provádění ustanovení této smlouvy a obzvláště ve věci důkazů, které mají předložit osoby mající bydliště či sídlo v některém z těchto států, aby v druhém státě dosáhly osvobození nebo snížení daní, která jsou předvídána touto smlouvou.

Výměna informací

1. 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a vnitrostátních zákonů smluvních států, vztahujících se na daně, o nichž pojednává tato smlouva, v rozsahu, pokud zdanění, které předvídají, se řídí touto smlouvou.

   Všechny informace takto vyměněné budou považovány za tajné a mohou být sděleny kromě poplatníka a jeho zmocněnce jen osobám nebo úřadům, pověřeným stanovením nebo vybíráním daní, o nichž tato smlouva pojednává, nebo přezkoumáním námitek a opravných prostředků k nim se vztahujících, a soudům pro účely trestního řízení.

1. 2. Ustanovení odstavce 1 nemohou být v žádném případě vykládána tak, že ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:
   1. a) provést administrativní opatření, která by byla v rozporu s vlastními právními předpisy nebo správní praxí nebo s právními předpisy a správní praxí druhého smluvního státu;
   2. b) poskytnout informace, které by nemohly být dosaženy na základě vlastních právních předpisů nebo v rámci vlastní normální administrativní praxe nebo v rámci právních předpisů a normální administrativní praxe druhého smluvního státu;
   3. c) předat informace, které by odhalily obchodní, průmyslové nebo živnostenské tajemství, obchodní postup nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

Právní pomoc při vymáhání daní

Každý z obou smluvních států se bude snažit vymoci, jako by se jednalo o jeho vlastní daně, každou daň, o níž se pojednává v článku 2, která byla vyměřena druhým smluvním státem a jejíž vymožení je nutné, aby prospěch, vyplývající z daňového osvobození nebo ze snížení sazby daně, přiznaných tímto druhým státem na základě této smlouvy, nezískaly osoby, které na ně nemají právo.

Různá ustanovení

1. 1. Ustanovení této smlouvy neomezují zdanění společnosti, která má sídlo v Belgii, podle belgických právních předpisů v případě zpětné koupě vlastních akcií nebo podílů nebo při rozdělení jejího společenského jmění.
2. 2. Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které požívají členové diplomatických misí a konzulárních úřadů buď podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních dohod.
3. 3. Pro účely této smlouvy se členové diplomatické mise nebo konzulárního úřadu jednoho smluvního státu, pověření v druhém smluvním státě nebo ve třetím státě, kteří jsou státními občany vysílajícího státu, považují za osoby mající bydliště v tomto státě, jestliže jsou tam podrobeni stejným povinnostem ve věci daní z příjmu a z majetku, jako občané mající v tomto státě bydliště.
4. 4. Tato smlouva se nepoužije na mezinárodní organizace, jejich orgány a jejich funkcionáře ani na osoby, které jsou členy diplomatické mise nebo konzulárního úřadu třetího státu, jestliže se zdržují na území jednoho smluvního státu a nejsou považováni za osoby mající bydliště v jednom nebo druhém smluvním státě ve věci daní z příjmu a z majetku.
5. 5. Příslušné úřady smluvních států se stýkají přímo za účelem aplikace této smlouvy.

Nabytí platnosti

1. 1. Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Bruselu co nejdříve.
2. 2. Tato smlouva nabude platnosti patnáctý den po výměně ratifikačních listin a bude se aplikovat:
   1. a) na daně vybírané srážkou u pramene z příjmů, které byly připsány ve prospěch nebo vyplaceny po 31. prosince roku, ve kterém smlouva nabyla platnosti;
   2. b) na ostatní daně, vyměřené z příjmů za daňová období, která budou končit počínaje 31. prosincem téhož roku;
   3. c) na daně z majetku vyměřené z majetkových hodnot existujících 1. ledna každého roku následujícího po roce, ve kterém smlouva nabyla platnosti.

Výpověď

Tato smlouva zůstane v platnosti bez omezení doby trvání. Každý smluvní stát bude však moci smlouvu vypovědět písemným oznámením zaslaným diplomatickou cestou druhému smluvnímu státu do 30. června včetně každého kalendářního roku, počínaje pátým rokem po roce, ve kterém smlouva nabyla platnosti. V případě výpovědi před 1. červencem takového roku se smlouva použije naposledy:

1. a) na daně vybírané srážkou u pramene z příjmů, které byly připsány ve prospěch nebo vyplaceny nejpozději 31. prosince roku, ve kterém byla smlouva vypovězena;
2. b) na ostatní daně vyměřené z příjmů za daňová období, která budou končit nejpozději 31. prosince téhož roku;
3. c) na daně z majetku, vyměřené z majetkových hodnot existujících 1. ledna téhož roku.