Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání

§ 27b

Zákaz chovu zvířat a propadnutí zvířete

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o uložení zákazu chovu zvířat, jestliže je důvodná obava, že pachatel přestupku

1. a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za přestupek nebo odsouzen,
2. b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, nebo
3. c) začne chovat další zvířata stejným způsobem, za který byl v minulosti v souvislosti s jiným zvířetem potrestán za přestupek nebo odsouzen.

(2) Propadnutí zvířete může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím uložit, jestliže zvíře bylo týráno a týrané zvíře náleží pachateli přestupku a je důvodná obava, že pachatel přestupku

1. a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za přestupek nebo odsouzen, nebo
2. b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav.

(3) Propadnutí zvířete může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím dále uložit, i když dosud nedošlo k utrpení zvířete, pokud zvíře náleží pachateli přestupku, který zvíře chová bez povolení podle § 13 odst. 5.

(4) Pokud je uložen zákaz chovu zvířat nebo propadnutí zvířete, musí obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit vždy také pokutu podle tohoto zákona. Zákaz chovu zvířat nebo propadnutí zvířete nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.

(5) Vlastníkem propadlého zvířete se stává stát.

§ 27c

Zabrání týraného zvířete

(1) Nebylo-li uloženo propadnutí zvířete podle § 27b a týrané zvíře náleží osobě, kterou nelze za přestupek stíhat, protože není za přestupek, kterého se dopustila, odpovědná, lze rozhodnout o zabrání zvířete.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může dále rozhodnout o zabrání týraného zvířete, pokud

1. a) zvíře týrá osoba, která není vlastníkem zvířete, a která zvíře chová s vědomím vlastníka zvířete, a vlastník zvířete nezabezpečí péči o týrané zvíře na základě výzvy podle odstavce 3, nebo
2. b) osoba, jíž chované zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle § 28a odst. 6 věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře není vlastnictvím této osoby.

(3) Pokud obviněný z týrání zvířete nebo pachatel přestupku není vlastníkem týraného zvířete a chová týrané zvíře s vědomím vlastníka zvířete, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka týraného zvířete, aby do 7 dnů ode dne doručení výzvy zajistil řádnou péči o týrané zvíře. Vlastník týraného zvířete je povinen po výzvě obecního úřadu obce s rozšířenou působností zabezpečit na svoje náklady řádnou péči o týrané zvíře.

(4) Zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 se ukládá vlastníkovi zvířete. Rozhodnutí o zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 nelze vydat před vydáním rozhodnutí o uložení pokuty pachateli přestupku. Zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla uložena pachateli přestupku, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.

(5) Vlastníkem zabraného zvířete se stává stát.

§ 27d

Zabrání zvířete

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o zabrání zvířete, pokud zvíře chová osoba, které byl pravomocným rozhodnutím nebo rozsudkem uložen zákaz chovu nebo zákaz činnosti.

(2) Ustanovení § 27c odst. 3 až 5 platí pro zabrání zvířete obdobně.

§ 28

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na 5 let.

(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou přestupků podle § 27 odst. 1 písm. r) a podle § 27a odst. 1 písm. o), které projednává obecní úřad.

(3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.

§ 28a

Zvláštní opatření

(1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím

1. a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče,
2. b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání,
3. c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad. Pozastavení činnosti není zákazem činnosti. Pozastavení činnosti nezahrnuje povinnost chovatele zajistit náhradní péči o zvířata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o ukončení pozastavení činnosti na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje, zda došlo k odstranění závad,
4. d) nařídit vlastníkovi zvířete zajistit utracení zvířete odborně způsobilou osobou podle veterinárního zákona, pokud je dán důvod k usmrcení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. b),
5. e) nařídit chovateli umožnit provádění péče o zvíře jinou osobou na pozemku, ve stájích nebo v jiných objektech chovatele, kde se zvíře nachází.

(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), c) a e) nemá odkladný účinek.

(3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Náklady spojené s prováděním péče podle odstavce 1 písm. e) hradí chovatel.

(4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete.

(5) Náklady spojené se snížením počtu zvířat nebo s utracením zvířat hradí chovatel.

(6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení. Pokud osoba, jejíž zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře je vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu. Na tuto skutečnost musí být vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát zabezpečí péči o takové zvíře. Pokud osoba, jíž chované zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře není vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout o zabrání týraného zvířete postupem podle § 27c odst. 3 až 5.

(7) Pokud je zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy také řízení o přestupku; to neplatí, jestliže bylo zahájeno v dané věci trestní řízení. Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která by měla být nebo byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.

§ 28b

Náhradní péče o týrané zvíře

(1) Rozhodnutí podle § 28a odst. 1 písm. a) musí kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také stanovení podmínek k zabezpečení ochrany zvířete, po jejichž splnění bude zvíře vráceno vlastníkovi zvířete. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může na základě podnětu vlastníka rozhodnout o ukončení provádění zvláštního opatření a o navrácení zvířete vlastníkovi. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o navrácení zvířete vlastníkovi na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje splnění podmínek uvedených ve větě první.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud po posouzení všech okolností případu nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a zároveň je nepochybné, že nebude v budoucnosti zabezpečena řádná péče o zvíře.

(3) Vlastník zvířete, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, je povinen zvíře obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vydat. Není-li zvíře v určené lhůtě správnímu orgánu vydáno, může být tomu, kdo ho má u sebe, odňato. Za účelem odnětí týraného zvířete, je osoba, která odnětí provádí, oprávněna vstupovat do všech prostor, kde je zvíře chováno. O vydání nebo odnětí zvířete se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zvířete.

(4) Náhradní péči zajišťuje osoba, která má zkušenosti s chovem daného druhu zvířat (dále jen „pečovatel“), na základě smlouvy uzavřené s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Součástí smlouvy je rovněž povinnost pečovatele poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklady o nákladech spojených se zajištěním náhradní péče. Pečovatel je povinen starat se o zvíře s péčí řádného hospodáře.

(5) Pokud se v době náhradní péče narodí mláďata, vztahuje se na ně také rozhodnutí o zvláštním opatření. Jiné produkty a užitky zvířete vzniklé v době náhradní péče jsou vlastnictvím pečovatele.

§ 28c

Předběžná náhradní péče

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Zvíře může být odebráno a umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení rozhodnutí a odebírání zvířete přítomen chovatel zvířete. Ustanovení § 28b odst. 3 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.

(2) Není-li propadnutí týraného zvířete uloženo, nebo není-li rozhodnuto o jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o vydání zvířete z předběžné náhradní péče na žádost chovatele. Před skončením řízení uvedeného ve větě první obecní úřad obce s rozšířenou působností zvíře z předběžné náhradní péče obviněnému nevydá.

(3) Za účelem zajištění předběžné náhradní péče o týrané zvíře může obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavřít smlouvu o provádění předběžné náhradní péče s pečovatelem. Ustanovení § 28b odst. 4 a 5 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně.

(4) Do doby, než je zvíře odvedeno do předběžné náhradní péče z prostor, v nichž je chováno, je uživatel těchto prostor povinen strpět v nich provádění činnosti, která je při péči o zvíře obvyklá. To platí i v případě, má-li být odvedeno zvíře již propadlé nebo zabrané.

(5) Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. O nákladech podle věty první rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit pachatel přestupku, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za přestupek stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete. Osoba uvedená ve větě třetí je povinna uhradit také náklady, které se vztahují ke zvířatům, která se narodila v době předběžné náhradní péče, nebo která v této době uhynula anebo musela být utracena, a to včetně nákladů spojených s utracením zvířat.

(6) Rozhodnutí o předběžné náhradní péči lze vydat před zahájením řízení o přestupku. Při postupu podle věty první obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí řízení o přestupku do 20 dnů ode dne vydání rozhodnutí o předběžné náhradní péči.

(7) Pro předběžnou náhradní péči platí ustanovení správního řádu o předběžném opatření obdobně.

§ 28d

Úhrada nákladů spojených se zajištěním předběžné náhradní péče a zvláštního opatření ministerstvem

(1) Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním předběžné náhradní péče podle § 28c hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud vynaložené náklady přesahují ve vztahu k jednomu chovateli částku 200 000 Kč. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může požádat o zálohu na úhradu účelně vynaložených nákladů za uplynulé období. Ministerstvo může poskytnout přiměřenou zálohu na doložené účelně vynaložené náklady. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecním úřadem obce s rozšířenou působností účelně vynaložené a uhrazené náklady přesáhly částku 200 000 Kč.

(2) Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním zvláštního opatření podle § 28a odst. 1 písm. a) a e) hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud zvláštní opatření probíhá déle než 3 měsíce, vynaložené náklady ve vztahu k jednomu chovateli přesahují částku 200 000 Kč a chovatel neuhradil náklady spojené se zvláštním opatřením ve lhůtě stanovené v § 28a odst. 6 ani v rámci exekuce. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností obdržel informaci exekutora o důvodech neúspěšnosti exekuce, nejpozději však do 2 let od zahájení neúspěšné exekuce.

(3) Osoba, která byla pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 27 nebo 27a, je povinna nahradit ministerstvu náklady, které ministerstvo uhradilo podle odstavce 1 nebo 2.

(4) Účelně vynaloženými náklady se rozumí náklady na přepravu zvířete, na umístění zvířete, na krmivo, na veterinární péči, na léky a zdravotnický materiál, ostatní náklady podle zdravotního stavu zvířete a mzdové a obdobné náklady na zabezpečení předběžné náhradní péče nebo zvláštního opatření. Za účelně vynaložené náklady se nepovažují náklady vzniklé v době, kdy došlo k průtahům ve správním řízení o uložení správního trestu anebo umístění týraného zvířete do předběžné náhradní péče nebo při zajišťování zvláštního opatření způsobeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností.

(5) Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 podává obecní úřad obce s rozšířenou působností na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

(6) Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také

1. a) celkovou výši účelně vynaložených nákladů,
2. b) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka zvířete, popřípadě též osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje chovatele zvířete, pokud zvíře chová osoba odlišná od vlastníka zvířete, a
3. c) osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby zajišťující péči o zvíře.

(7) Přílohou žádosti podle odstavce 6 musí být

1. a) doklad o oprávnění jednat jménem žadatele,
2. b) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele, zejména bankovní výpis nebo smlouva o zřízení bankovního účtu,
3. c) identifikace zvířete nebo zvířat, na které je požadována úhrada účelně vynaložených nákladů,
4. d) odůvodnění žádosti, včetně uvedení skutečnosti, který orgán a z jakého důvodu zajistil péči o zvíře,
5. e) protokol o předání zvířete do péče,
6. f) smlouva o zajištění péče o zvíře, byla-li uzavřena,
7. g) doklady o uhrazených účelně vynaložených nákladech, a jejich soupis,
8. h) návrh příslušné krajské veterinární správy na nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o úhradě nákladů spojených s nařízením zvláštního opatření, exekuční výzva nebo exekuční příkaz ve vztahu k nákladům spojeným s nařízením zvláštního opatření, a informace o důvodech neúspěšnosti exekuce, nebo rozhodnutí o nařízení předběžné náhradní péče a oznámení o zahájení řízení o přestupku, pokud nebylo řízení dosud ukončeno, rozhodnutí o úhradě nákladů účelně vynaložených na zajištění předběžné náhradní péče, pokud již byla předběžná náhradní péče ukončena, a
9. i) rozhodnutí o uložení správního trestu na úseku ochrany zvířat, nebo informace, proč dosud nebylo vydáno.

§ 28e

Zajištění péče o zvíře v záchranném centru

(1) Zvíře, na které se vztahuje zákon upravující obchodování s ohroženými druhy²⁸), se v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, propadnutí zvířete podle § 27b odst. 2 nebo 3, zabrání týraného zvířete podle § 27c, zabrání zvířete podle § 27d, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, rozhodnutí, že se zvíře stává vlastnictvím státu podle § 28a odst. 6, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c umisťuje v záchranném centru provozovaném podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy³³).

(2) Výše náhrady nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře uvedené v odstavci 1 se stanoví podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy³⁴) na základě jejich vyúčtování provozovatelem záchranného centra, do něhož bylo zvíře umístěno.

(3) Náklady spojené s péčí o zvíře uvedené v odstavci 1 se hradí postupem podle tohoto zákona v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c. V ostatních případech uvedených v odstavci 1 hradí náklady spojené s péčí o zvíře uvedené v odstavci 1 Ministerstvo životního prostředí podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy³⁵).