Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání

§ 5i

Postupy při usmrcování ryb

(1) Usmrcení ryb vykrvením se smí provádět pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování. Jatečné zpracování ryb před jejich vykrvením je zakázáno.

(2) Vykrvování ryb při prodeji se provádí po omráčení silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy a přetětím žaberních oblouků nebo přetětím míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.

(3) Při průmyslovém zpracování ryb krajská veterinární správa povolí na žádost provozovatele podniku výjimku z povinnosti a zákazu stanovených v odstavci 1, pokud technologie umožňuje zpracování ryb ihned po jejich porážce.

(4) Ryby při průmyslovém zpracování lze omračovat zařízením využívajícím střídavý elektrický proud o napětí 230 V.

(5) Živé ryby v zařízení používaném v rámci podnikatelské činnosti se před usmrcením přechovávají v kádích a příručních nádržích při neustálé výměně a přítoku vody, která neohrožuje jejich zdravotní stav, popřípadě při zajištění jiného účinného způsobu provzdušňování nebo okysličování vody.

(6) Poměr hmotnosti vybraných druhů živých ryb a vody (hustotu obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 5j

Deratizace

(1) Osoba, která provádí deratizaci²⁴), je povinna

1. a) zajistit, aby zvířata byla během usmrcování nebo odchytu ušetřena veškeré zbytečné bolesti a utrpení,
2. b) minimalizovat možnost zasažení necílových druhů zvířat,
3. c) nejméně jedenkrát denně provést nebo zajistit kontrolu všech použitých zařízení sloužících k odchytu nebo usmrcení zvířat a
4. d) vyhledat v souvislosti s provedenou deratizací poraněná nebo jinak trpící zvířata a zajistit jejich bezodkladné usmrcení, je-li další přežívání zvířat spojeno s trvalým utrpením a je-li to vzhledem k povaze provedené deratizace možné.

(2) Osoba, která provádí speciální ochrannou deratizaci, je oprávněna použít pouze tyto metody usmrcení živě odchycených zvířat nebo jejich kombinace:

1. a) předávkování inhalačním anestetikem,
2. b) inhalace oxidu uhličitého,
3. c) tupý úder do hlavy,
4. d) oddělení hlavy od trupu, nebo
5. e) zastřelení volným projektilem.

Osoba, která provádí speciální ochrannou deratizaci, musí zvolit metodu odpovídající druhu, případně hmotnostní kategorii živě odchycených zvířat.

(3) Osoba, která provádí deratizaci, je povinna při jejím provádění postupovat v souladu s tímto zákonem; tím nejsou dotčeny povinnosti týkající se deratizace stanovené jinými právními předpisy.

§ 6

Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.

§ 7

(1) S výjimkou pokusů na pokusných zvířatech se mohou vykonávat zásahy, které způsobují bolest, jedině po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete osobou odborně způsobilou podle veterinárního zákona²).

(2) Znecitlivění se nepožaduje

1. a) jestliže se při srovnatelných zákrocích na lidech znecitlivění neprovádí,
2. b) pokud podle úsudku veterinárního lékaře není znecitlivění proveditelné nebo nutné anebo by způsobilo bolest větší než zákrok sám, nebo
3. c) pokud jde o označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona chovatelem hospodářských zvířat za podmínek stanovených veterinárním zákonem²⁵).

(3) Jestliže je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou podle veterinárního zákona²), pak se znecitlivění rovněž nepožaduje při

1. a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat, skotu, ovcí nebo koz, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,
2. b) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat a kůzlat ve věku do 4 týdnů provedenou chemickou kauterizací, tepelnou kauterizací nástrojem, který vyvíjí potřebné teplo po dobu nejméně 10 sekund,
3. c) krácení ocasu u selat mladších 7 dnů, jehňat a štěňat psa (dále jen „štěně“) mladších 8 dnů,
4. d) odstraňování ostruh, hřebenů, posledních článků křídel, krácení zobáků, drápů, nastřihování meziprstních blan během prvního dne života drůbeže, u pižmových kachen odstraňování drápů a zkrácení horní části zobáku do 21 dní věku,
5. e) kauterizaci zobáků u kuřat mladších 10 dnů, která jsou určena k produkci konzumních vajec,
6. f) obrušování nebo odštípnutí zubů savých selat,
7. g) označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou nebo elektronickým čipem,
8. h) označování zvířat vrubováním uší, označování koní výžehem nebo označování ryb vymrazováním.

(4) Zákroky uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) je možné u zvířat starších, než je uvedeno v těchto ustanoveních, provádět pouze se znecitlivěním.

§ 7a

Ochrana psů a koček při jejich rozmnožování

(1) Je zakázán chov psů nebo koček, včetně jejich rozmnožování, v zařízení, včetně bytu, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby (dále jen „množírna“). Množírnou se rozumí zařízení, včetně bytu, uvedené ve větě první, i když není hlavním cílem činnosti chovatele rozmnožování zvířat nebo dosažení zisku.

(2) Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, jsou při prodeji nebo darování štěněte ve věku do 6 měsíců povinni

1. a) vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech a uchovávat ji po dobu 3 let,
2. b) poskytnout novému chovateli informace o dosavadním způsobu krmení štěněte a popis následné péče o ně a
3. c) vydat při převodu každého štěněte novému chovateli kopii evidenčního listu vrhu štěňat s uvedením konkrétního převáděného štěněte nebo jiný dokument, který ve vztahu k převáděnému štěněti obsahuje údaje uvedené v odstavci 5.

(3) Ustanovení odstavce 2 písm. a) a c) se nevztahuje na provozovatele útulku.

(4) Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, jsou povinni

1. a) vyplnit ke každému vrhu nejpozději do 7 dnů od narození štěňat evidenční list vrhu štěňat,
2. b) do 7 dnů od označení štěněte čipem do evidenčního listu vrhu štěňat vyplnit čísla čipů jednotlivých štěňat a
3. c) uchovávat evidenční list vrhu štěňat nejméně po dobu 3 let ode dne jejich narození.

(5) Závazný vzor formuláře evidenčního listu vrhu štěňat uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Evidenční list vrhu štěňat obsahuje

1. a) identifikační údaje chovatele,
2. b) místo jejich chovu,
3. c) informace o jejich matce, zejména plemeno, jméno, datum narození, číslo čipu nebo tetování,
4. d) informace o štěňatech, zejména datum narození a jejich počet, počet štěňat uhynulých po 7 dnech od narození, u každého štěněte číslo čipu, jméno štěněte a jeho pohlaví, a
5. e) informace o očkování a odčervení štěňat, případně o jiném veterinárním ošetření, která byla provedena do doby převodu štěňat, nejdéle do 6 měsíců jejich věku.

(6) Chovatel psa je povinen dodržovat tyto podmínky:

1. a) fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá zdravotní kondici; ostatním životaschopným štěňatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
2. b) maximální počet vrhů u feny je 3 za období 24 měsíců a
3. c) minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.

(7) Chovatel kočky je povinen dodržovat tyto podmínky:

1. a) kočka kojí pouze takový počet koťat, který odpovídá její zdravotní kondici; ostatním životaschopným koťatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
2. b) maximální počet vrhů u chovné kočky je 3 za období 24 měsíců,
3. c) minimální věk pro odběr koťat od kočky je 84 dnů.

(8) Chovatel musí zajistit podmínky při chovu za účelem rozmnožování a minimální velikost prostor při rozmnožování psů nebo koček a dodržovat požadavky na provádění inseminace stanovené prováděcím právním předpisem. Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, musí dodržovat požadavky na nejnižší a nejvyšší věk psů nebo koček při jejich rozmnožování stanovené prováděcím právním předpisem.

(9) Požadavky na podmínky při chovu za účelem rozmnožování a požadavky na minimální velikost prostor při rozmnožování psů a koček, na provádění inseminace a na nejnižší a nejvyšší věk psů a koček při jejich rozmnožování stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 7b

Prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovateli

Je zakázán prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovateli

1. a) na veřejném prostranství, s výjimkou prodeje nebo předání těchto zvířat v rámci veřejného vystoupení zvířat, nebo
2. b) na místech uvedených v § 13a odst. 5.

§ 8

Veřejná vystoupení zvířat

(1) Veřejným vystoupením se rozumí jednorázové nebo opakované provádění činnosti se zvířetem nebo zvířaty chovatele, které je přístupné veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem podnikání, nebo činnost, při které vznikne doklad o zvířeti, který je hodnocením jeho vzhledu, výkonu nebo určitých vloh; za veřejné vystoupení se nepovažuje svod zvířat^1c).

(2) Fyzická nebo právnická osoba, která pořádá nebo provádí veřejné vystoupení (dále jen „pořadatel“), je povinna zajistit, aby při veřejném vystoupení byla přítomna fyzická osoba, která je schopna

1. a) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat,
2. b) zjistit změny v chování zvířat,
3. c) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat,
4. d) bezpečně manipulovat s daným druhem zvířat,
5. e) organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného vystoupení.

(3) Pořadatel je povinen

1. a) osobně, písemně, elektronickou poštou nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit nejméně 7 dnů přede dnem konání veřejného vystoupení krajské veterinární správě a příslušné obci
   1. 1. adresu nebo jiné přesné označení místa konání a datum konání,
   2. 2. druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit,
   3. 3. údaje umožňující identifikaci osoby podle odstavce 2,

1. b) současně s oznámením podle písmene a) předložit seznam činností se zvířaty,
2. c) poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení zvířat, jak mají manipulovat se zvířaty, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat podle tohoto zákona a kontrolovat, zda je v průběhu veřejného vystoupení zvířat dodržují,
3. d) oznámit porušení podmínek ochrany zvířat účastníkem veřejného vystoupení krajské veterinární správě a
4. e) neprodleně osobně, písemně, elektronickou poštou nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě a příslušné obci změnu skutečností uvedených v písmeni a) nebo b).

(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) a b) se nevztahují

1. a) na ozbrojené síly, bezpečností sbory nebo obecní policii,
2. b) na zoologickou zahradu nebo záchranou stanici, pokud se veřejné vystoupení koná v prostoru této zoologické zahrady nebo záchranné stanice, a
3. c) na zpětné vypuštění zvířete do volné přírody zoologickou zahradou nebo záchrannou stanicí.

(5) Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření na porušení podmínek ochrany zvířat stanovených tímto zákonem účastníkem veřejného vystoupení konání veřejného vystoupení zvířat až do provedení nápravy zastavit, nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře z veřejného vystoupení zvířat vyřadit.